- MeSH
- analgosedace MeSH
- antibiotická profylaxe MeSH
- gastrointestinální endoskopie klasifikace metody normy MeSH
- gastrointestinální krvácení diagnóza prevence a kontrola terapie MeSH
- gastrointestinální nemoci diagnóza prevence a kontrola terapie MeSH
- hematologické látky aplikace a dávkování MeSH
- hemostáza endoskopická metody MeSH
- kolonoskopie * klasifikace metody normy škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- předoperační péče metody MeSH
- riziko MeSH
- roztoky analýza klasifikace terapeutické užití MeSH
- terciární prevence metody MeSH
- vysazování léků MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
BACKGROUND: There is no single gold standard for investigation of gastrointestinal motility function. Wireless motility monitoring involves a novel concept which provides a complex information on gastrointestinal function (gastrointestinal transit time, intra-luminal pH, pressure and temperature). Gastrointestinal motility functions of experimental pigs are very similar to those of humans. That is why porcine studies have already provided suitable experimental models for several preclinical projects. AIMS: The aim of our study was to adopt methods of non-invasive wireless monitoring of gastrointestinal functions in experimental pigs. METHODS: Five experimental adult female pigs were enrolled into the study. Wireless motility capsules were delivered into the porcine stomach endoscopically. Gastrointestinal transit and intra-luminal conditions were recorded for five days. RESULTS: Records of animals provided good (3 pigs) or very good quality files (2 pigs). 31150 variables were evaluated. Mean time of the presence of capsules in the stomach was 926 ± 295 min, transfer of a capsule from the stomach into the duodenum lasted 5-34 min. Mean small intestinal transit time was 251 ± 43 min. Food intake was associated with an increase of gastric luminal temperature and a decrease of intra-gastric pressure. The highest intra-luminal pH was present in the ileum. The highest temperature and the lowest intra-luminal pressure were found in the colon. All data displayed a substantial inter-individual variability. CONCLUSIONS: This pilot study has proven that a long-term function monitoring of the gastrointestinal tract by means of wireless motility capsules in experimental pigs is feasible. However, both ketamine-based induction of general anaesthesia as well as long-lasting general anaesthesia (> 6 hours) should be avoided to prevent retention of a capsule in the porcine stomach.
BACKGROUND: Rivastigmine is a pseudo-irreversible cholinesterase inhibitor used for therapy of Alzheimer's disease and non-Alzheimer dementia syndromes. In humans, rivastigmine can cause significant gastrointestinal side effects that can limit its clinical use. The aim of this study was to assess the impact of rivastigmine on gastric motor function by means of electrogastrography (EGG) in experimental pigs. METHODS: Six experimental adult female pigs (Sus scrofa f. domestica, hybrids of Czech White and Landrace breeds; 3-month-old; mean weight 30.7 ± 1.2 kg) were enrolled into the study twice and created two experimental groups. In group A, a single intragastric dose of 6 mg rivastigmine hydrogen tartate was administered in the morning to fasting pigs before EGG recording. In group B, rivastigmine was administered to overnight fasting animals in a dietary bolus in the morning for 7 days (6 mg per day). On day 8, an intragastric dose of 12 mg rivastigmine was given in the morning to fasting pigs before EGG. EGG recording was accomplished by means of an EGG standalone system. Recordings from both groups were evaluated in dominant frequency and EGG power (areas of amplitudes). RESULTS: In total, 1,980 one-minute EGG intervals were evaluated. In group A, basal EGG power (median 1290.5; interquartile range 736.5-2330 μV2) was significantly higher in comparison with the power of intervals T6 (882; 577-1375; p = 0.001) and T10 (992.5; 385-2859; p = 0.032). In group B, the dominant frequency increased significantly from basal values (1.97 ± 1.57 cycles per minute) to intervals T9 (3.26 ± 2.16; p < 0.001) and T10 (2.14 ± 1.16; p = 0.012), respectively. In group B, basal EGG power (median 1030.5; interquartile range 549-5093) was significantly higher in comparison with the power of intervals T7 (692.5; 434-1476; p = 0.002) and T8 (799; 435-1463 μV2; p = 0.004). CONCLUSIONS: Both single as well as repeated intragastric administration of rivastigmine hydrogen tartrate caused a significant decrease of EGG power (areas of amplitudes) in experimental pigs. EGG power may serve as an indirect indicator of gastric motor competence. These findings might provide a possible explanation of rivastigmine-associated dyspepsia in humans.
- MeSH
- Alzheimerova nemoc * MeSH
- cholinesterasové inhibitory farmakologie MeSH
- elektromyografie MeSH
- fenylkarbamáty farmakologie MeSH
- gastrointestinální trakt MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- rivastigmin farmakologie MeSH
- žaludek * MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Úvod: Incidence akutní pankreatitidy za posledních dvacet let stále stoupá a kauzální léčba není k dispozici. Přestože těžké pankreatitidy tvoří jen asi pětinu všech akutních pankreatitid, jejich komplikovaný průběh a vysoká letalita nutí k optimalizaci a ke sjednocení léčebných postupů. Metody: V pětiletém období jsme operovali 27 pacientů s těžkou formou akutní pankreatitidy. Porovnávali jsme vybrané parametry jako pohlaví, věk, BMI, etiologii, přítomnost cukrovky 2. typu, BISAP skóre a jeho korelaci s úmrtími pacientů, předcházející miniinvazivní terapii a přítomnost nitrobřišní hypertenze. Výsledky: V naší skupině byl průměrný věk mužů i žen podobný. Většina pacientů měla nadváhu nebo byla obézní. U mužů byla nejčastěji etiologie alkoholická, u žen biliární. Mortalita v našem souboru čítala 26 %. Syndrom nitrobřišního kompartmentu s následnou urgentní dekompresní operací byl přítomen u čtvrtiny pacientů. Miniinvazivní přístup byl užit přibližně u poloviny pacientů a k chirurgickému řešení se přistupovalo v případě jeho neúčinnosti či selhání. Závěr: Po každé chirurgické revizi dojde během prvních dvou až tří dnů ke klinickému zhoršení stavu pacienta v reakci na operační stres. Proto je současný trend v léčbě akutní pankreatitidy postupovat co nejvíce konzervativně, případně miniinvazivně a chirurgickou léčbu rezervovat pro stavy nezvládnutelné jinak. Pokud je k chirurgické revizi přikročeno, je výhodné provést cholecystektomii, ať je etiologie pankreatitidy jakákoliv.
Introduction: The incidence of acute pancreatitis has been increasing over the past twenty years and there is still no causal treatment available. Although cases of severe acute pancreatitis account for only about a fifth of all cases of acute pancreatitis, high morbidity and lethality call for an optimization and unification of treatment procedures. Methods: We operated on 27 patients suffering from severe acute pancreatitis in the past five years. We compared selected parameters such as gender, age, body mass index, aetiology, presence of type 2 diabetes, BISAP score, previous minimally invasive treatment and presence of the intraabdominal compartment syndrome. Results: The average age of men and women was similar in our group. Most patients were overweight or obese. Alcoholic aetiology was more common in men while biliary aetiology prevailed in women. The mortality rate was 26% in our group. The intra-abdominal compartment syndrome followed by emergency decompression surgery was present in one fourth of the patients. A minimally invasive approach was used in approximately in one half of the patients, and surgical treatment was used only in cases where the minimally invasive approach failed. Conclusion: After each surgical revision, clinical deterioration of the patient´s condition occurs during the first two to three days in response to operative stress. Therefore, the current trend in the treatment of acute pancreatitis is to proceed as conservatively as possible, or using the minimally invasive approach, and surgical treatment should be reserved only for conditions that cannot be managed otherwise. If surgical treatment is used, it is advisable to perform cholecystectomy, whatever the aetiology of the pancreatitis.
INTRODUCTION: Pathogenic strains of Escherichia coli have been clearly identified as the causative agents of extraintestinal and diarrheal infections; however, the etiopathogenic role of E. coli in other conditions, including colorectal cancer, remains unclear. METHODS: This study aimed to characterize mucosal E. coli isolates (n = 246) from 61 neoplasia patients and 20 healthy controls for the presence of 35 genetic determinants encoding known virulence factors. RESULTS: Virulence determinants encoding invasin (ibeA), siderophore receptor (iroN), S-fimbriae (sfa), and genotoxin (usp) were more prevalent among E. coli isolated from patients with neoplasia compared to the control group (p < 0.05). In addition, the prevalence of these virulence determinants was increased in more advanced neoplasia stages (padj < 0.0125). Compared to patients with advanced colorectal adenoma and carcinoma, the ibeA gene was rarely found in the control group and among patients with non-advanced adenoma (p < 0.05), indicating its potential as the advanced-neoplasia biomarker. Patients with neoplasia frequently had E. coli strains with at least one of the abovementioned virulence factors, whereby specific combinations of these virulence factors were found. DISCUSSION: These findings suggest that E. coli strains isolated from patients with colorectal neoplasia possess several virulence factors, which could contribute to the development of neoplastic processes in the large intestine.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Úvod: Hot-snare polypektomie je standardní metodou k odstranění polypů velikosti > 10 mm. Před výkonem je doporučeno přerušení antikoagulační terapie s cílem redukce rizika krvácení. Diagnostická koloskopie a cold-snare polypektomie lézí do 10 mm jsou naopak považovány za bezpečné i při nepřerušené antikoagulační léčbě (stačí vysadit přímé orální antikoagulans v den výkonu). Narůstající počet antikoagulovaných osob podstupujících screening kolorektálního karcinomu vede ke snaze o individualizaci přerušení antikoagulační terapie. Cíl: Odhad pravděpodobnosti záchytu adenomového polypu > 10 mm při preventivní koloskopii v ČR v jednotlivých populačních skupinách dle pohlaví a věku. Metodika: Retrospektivně byla analyzována data z prospektivní databáze (Registr preventivních kolonoskopií) v ČR zahrnující koloskopie screeningové a indikované pro pozitivitu stolice na okultní krvácení (TOKS pozitivní). Byl rozlišován výskyt adenomových polypů ≤ 10 mm a > 10 mm. V případě záchytu více polypů byl u pacienta uvažován vždy největší detekovaný polyp. Výsledky: V období 2016–2020 bylo z 55 546 screeningových a 119 229 koloskopií pro pozitivní TOKS nalezeno 16 942, resp. 52 052 adenomových polypů, což představuje míru detekce adenomů (adenoma detection rate) 31, resp. 44 %. Odhad pravděpodobnosti záchytu signifikantního polypu (> 10 mm), a tedy i potřeby hot-snare polypektomie se při preventivní koloskopii pohybuje v širokém rozmezí (2,3–21,6 %) dle věku, pohlaví a indikace. Tuto pravděpodobnost lze odhadovat do 7 % u žen a 5–10 % u mužů podstupujících screeningovou koloskopii. U koloskopií indikovaných pro pozitivní stolici na okultní krvácení je tato pravděpodobnost přibližně dvoj- až trojnásobná: u žen přesahuje 10 % od 60. roku věku a u mužů je 15 % a více ve všech kategoriích (nad 60 let pak přesahuje 20 %). Závěry: Rozvahu o přerušení antikoagulační terapie před preventivní koloskopií je možné individualizovat dle indikace (screeningová vs. TOKS pozitivní), věku a pohlaví vyšetřované osoby – vysazení antikoagulace tedy zvažujeme spíše u osob s pozitivním TOKS, pokud jsou starší 60 let a/nebo mužského pohlaví. Oproti tomu je nutné kalkulovat individuální tromboembolické riziko při vysazení antikoagulační terapie dle konkrétní indikace (např. CHA2DS2 VASc skóre u fibrilace síní).
Background: Hot-snare polypectomy is a standard method for removal of polyps larger than 10 mm. It is recommended to discontinue anticoagulant therapy before this procedure to reduce a bleeding risk. In contrast, diagnostic colonoscopy and cold-snare polypectomy up to 10 mm are considered safe during uninterrupted anticoagulation therapy (with only omission of the direct oral anticoagulant therapy on the day of the procedure). The increasing number of anticoagulated individuals undergoing a colorectal cancer screening program leads to efforts to individualize the interruption of anticoagulation therapy. Aim: Estimation of probability that adenomatous polyp over 10 mm is detected during preventive colonoscopy in the Czech Republic in particular population groups according to gender and age. Methods: We retrospectively analyzed data from prospective database (Registry of Preventive Colonoscopies) covering screening colonoscopies and colonoscopies indicated for immunochemical faecal occult blood test positivity (FIT-positive). A distinction was made between adenoma polyps ≤10 mm and >10 mm. The patient was categorized according to the largest polyp diameter in case of detection of multiple polyps. Results: Between 2016 and 2020, 16,942 and 52,052 adenomatous polyps were found during 55,546 screenings and 119,229 FIT-positive colonoscopies, representing adenoma detection rate (ADR) of 31% and 44%, respectively. The estimate of probability of significant polyp detection (over 10 mm) and the need of hot-snare polypectomy ranged widely (2.3–21.6%) depending on age, sex and indication. It can be estimated to 7% in females and 5–10% in males undergoing screening colonoscopy. For colonoscopies indicated for positive stools for occult bleeding, this probability is approximately two to three times higher in FIT-positive colonoscopies: it exceeds 10% in woman over 60 years of age and is 15% and more in men of all ages (over 20% in men over 60 years of age). Conclusions: The decision to discontinue anticoagulation therapy prior to preventive colonoscopy can be individualized with respect to the indication (screening vs. FIT-positive), age and gender of examined person – we prefer to discontinue the anticoagulation therapy in FIT-positive people over 60 years and/or of male gender. The individual thromboembolic risk during interruption of anticoagulation therapy must be considered depending on the specific indication (e. g. CHA2DS2 VASc score in atrial fibrillation).
- MeSH
- antikoagulancia * škodlivé účinky MeSH
- gastrointestinální krvácení prevence a kontrola MeSH
- individualizovaná medicína MeSH
- kolonoskopie * škodlivé účinky MeSH
- kolorektální nádory prevence a kontrola MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- polypy tlustého střeva chirurgie diagnóza MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Antitrombotická léčba zahrnuje léčbu antikoagulační a protidestičkovou. Pacientů léčených různými formami antitrombotické terapie přibývá. Výkony digestivní endoskopie jsou velmi často indikovány praktickými lékaři a specialisty jiných odborností než gastroenterologie. Efektivita a bezpečnost digestivní endoskopie proto vyžaduje v tomto bodě mezioborovou spolupráci a vzájemné porozumění - proto nabízíme stručný přehled zpracovaný dle aktuálních doporučení evropských, britských (1) a severoamerických (2) pro endoskopické výkony, se zohledněním doporučení pro perioperační péči obecně (3). Vedení antitrombotické terapie u pacientů podstupujících výkon digestivní endoskopie je dáno individuálním vážením rizika krvácení (především odloženého) v souvislosti s výkonem na straně jedné; proti riziku tromboembolické komplikace na straně druhé; nejlépe ve spolupráci s lékařem indikujícím antitrombotickou terapii. Přes veškerou snahu mají nemocní užívající antitrombotickou medikaci v souvislosti s endoskopickým výkonem vyšší riziko krvácení než pacienti bez této terapie - toto by měli ošetřující lékaři akceptovat a pacienti by o tom měli být poučeni. Krvácení po digestivní endoskopii je většinou zvladatelné dalším endoskopickým výkonem. Naproti tomu cerebrální a kardiovaskulární tromboembolické komplikace často ohrožují život a jsou nezřídka invalidizující. Je vhodné vždy zvážit odložení elektivního výkonu u pacienta s dočasnou antitrombotickou terapií (po plicní embolii, po zavedení koronárního stentu). Základní pravidla podávání antitrombotické terapie v souvislosti s endoskopickým výkonem popisuje tabulka 1. Výkony digestivní endoskopie lze empiricky rozdělit dle rizika krvácení po výkonu (Tab. 2). Riziko postprocedurálního krvácení lze u některých endoskopických procedur snížit (ERCP s balónovou dilatací papily místo sfinkterotomie, mechanické zajištění stopky před nebo po polypektomii apod.). Kyselina acetylsalicylová podávaná v indikaci sekundární prevence (primárně preventivní indikace jsou v současnosti velmi úzké) nemá být v souvislosti s endoskopickým výkonem vysazována (vysazení je spojeno s přibližně trojnásobným nárůstem trombotických komplikací!). Výjimkou jsou jen procedury s nejvyšším rizikem, kde si vysazení výslovně vyžádá digestivní endoskopista. Redukci duální antiagregační terapie je vhodné se vyhnout u vysokorizikových pacientů - především časně po implantaci koronárního stentu (Tab. 3) - vždy zvažujeme odložení elektivní procedury. Přemostění vysazeného warfarinu pomocí nízkomolekulárního heparinu (LMWH) není indikováno rutinně (v některých případech tento postup významně zvyšuje riziko krvácení). Vhodné je přemostění pomocí LMWH u pacientů s vysokým (případně středním) tromboembolickým rizikem (Tab. 5). LMWH navíc přináší specifická rizika zvláště u pacientů s poruchou ledvinných funkcí (Tab. 4) (4). U pacientů s vysokým tromboembolickým rizikem je před elektivním výkonem vždy vhodné vyjádření lékaře indikujícího antikoagulaci. Terapie přímými orálními antikoagulancii (DOAC) by neměla být podávána v den výkonu ani před procedurami s nízkým rizikem krvácení (např. biopsie), delší vysazení je doporučeno u vysokorizikových procedur (toto vysazení nemá být přemosťováno LMWH vzhledem k rychlému nástupu účinku a poločasu eliminace DOAC,
Antithrombotic therapy comprises anticoagulation and antiplatelet treatment. The number of patients treated with various forms of antithrombotic therapy is growing. Procedures of digestive endoscopy are very frequently indicated by general practitioners and doctors of various specialisations. Interdisciplinary cooperation and mutual understanding are required in order for digestive endoscopy to be effective and safe. Hence, we present an overview based on recent European, British (1), and North American guidelines (2) for endoscopic procedures, with respect to guidelines for perioperative care in general (3). Antithrombotic therapy management in patients undergoing digestive endoscopy procedures is based on individual consideration of postprocedural bleeding (particularly a delayed one) on one hand, and thromboembolic risk on the other hand, ideally in cooperation with the physician prescribing antithrombotic therapy. Despite all efforts, patients taking antithrombotic medication are at a higher risk of postprocedural bleeding in comparison with those without this risk; this fact should be accepted by attending physicians and patients should be informed of it. Postprocedural bleeding is mostly manageable with a subsequent endoscopic procedure. By contrast, cerebral and cardiovascular thromboembolic complications are often life-threatening and not uncommonly disabling. One should always consider postponing an elective procedure in a patient with temporary antithrombotic therapy (after pulmonary embolism or after coronary stent insertion). Basic principles of administration of antithrombotic therapy in the context of an endoscopic procedure are described in Table 1. Digestive endoscopy procedures can be categorized according to postprocedural bleeding risk (Table 2). Postprocedural bleeding risk can be specifically reduced in some procedures (ERCP with papillary balloon dilation instead of sphincterotomy, mechanical securing of polypectomy base, etc.). Acetylsalicylic acid administered as secondary prevention (primary preventive indications are very narrow nowadays) should not be discontinued perioperatively (discontinuation is associated with an approximately threefold increase in thrombotic complications!). The riskiest procedures are the only exception in which discontinuation is explicitly requested by the digestive endoscopist. Reduction of dual antiplatelet therapy is better abandoned in high-risk patients - particularly those with recently implanted coronary stents (Table 3) - and postponement of an elective procedure should always be considered. Bridging of warfarin with low-molecular-weight heparin (LMWH) is not indicated routinely (in some cases, this practice increases the bleeding risk). Bridging with LMWH is appropriate in patients with high (or moderate) thromboembolic risk (Table 5). Furthermore, LMWH therapy carries specific risks, particularly in patients with renal function impairment (Table 4). In patients with a high thromboembolic risk, a statement of the physician indicating anticoagulation is always appropriate before an elective procedure (Table 6). Direct oral anticoagulants (DOACs) should not be administered on the day of the procedure, not even in one with a low risk (e.g., biopsy); a longer withdrawal is recommended in high-risk procedures (this c
Úvod: Téměř všechny preklinické studie u experimentálních prasat je třeba provádět v celkové anestezii. Ketamin je běžně používán jako úvod do anestezie. Avšak dosud nezodpovězenou otázkou je, zda ketamin, antagonista NMDA-receptorů, ovlivňuje motorické funkce žaludku. Cílem této práce bylo vyšetřit žaludeční myoelektrickou aktivitu prasete metodou elektrogastrografie (EGG). Metody: Do studie bylo zařazeno 17 samic Sus scrofa f. domestica (průměrná hmotnost 36,2 ± 3,8 kg). Pro úvod do anestezie byla použita různá léčiva: skupina A (n = 5): medetomidin 0,1 mg/kg i. m.; butorfanol 0,3 mg/kg i. m.; midazolam 0,3 mg/kg i. m.; skupina B (n = 6): azaperon 2,2 mg/kg i. m.; skupina C (n = 6): ketamin 20 mg/kg i. m.; azaperon 2,2 mg/kg i. m. Celková anestezie ve všech skupinách pokračovala podáváním 1% propofolu (opakované 1ml bolusy, celkem 10–12 ml i.v.). Záznam EGG začal za 15 min. po úvodu do anestezie a trval 30 min. Výsledky byly vyhodnoceny jako dominantní frekvence pomalých žaludečních vln (DF) a plochy pod křivkou (EGG power). Výsledky: Celkem bylo vyhodnoceno 510 jednominutových EGG intervalů (každý dvakrát: DF a power). DF byly (průměr ± směrodatná odchylka): 1,4 ± 0,4 (skupina A), 1,3 ± 0,3 (skupina B) a 0,2 ± 0,1 cykly/min. (skupina C). Rozdíly mezi skupinou C a skupinami A a B byly statisticky významné (p < 0,001). Mediány ploch pod křivkou (IQR) byly: 0,13 (0,02–0,44; skupina A); 0,13 (0,03–0,54; skupina B) a 0,30 V2 (0,07–1,44; skupina C). Rozdíl mezi skupinami A a C byl na hranici statistické významnosti (p = 0,066; chyba 2. typu beta 0,295). Závěry: Ketamin, a to i v jedné intramuskulární dávce, ovlivňuje myoelektrické funkce žaludku prasete. Proto by neměl být používán v preklinických studiích gastrointestinální motility experimentálních prasat.
Introduction: Preclinical studies in experimental pigs are carried out mostly under general anaesthesia. Ketamine is commonly used for induction of anaesthesia. However, there are concerns that ketamine, an NMDA-receptor antagonist, may influence gastric motor function. The aim of this study was to investigate porcine gastric myoelectric activity by means of electrogastrography (EGG). Methods: Seventeen female animals (mean weight 36.2±3.8 kg) were enrolled. Drugs used for induction of anaesthesia were: Group A (n=5): medetomidine 0.1 mg/kg i. m.; butorphanol 0.3 mg/kg i. m.; midazolam 0.3 mg/kg i. m.; Group B (n=6): azaperon 2.2 mg/kg i. m.; Group C (n=6): ketamine 20 mg/kg i. m.; azaperon 2.2 mg/kg i. m., followed in all groups by i.v. 1% propofol (repeated one-mL boluses, 10–12 mL in total). EGG recording started 15 min. after the induction administration and lasted 30 min. Results were evaluated as the dominant frequency of gastric slow waves (DF) and EGG power (areas of amplitudes). Results: In total, 510 one-minute EGG intervals were assessed. DFs were (mean ± standard deviation): 1.4±0.4 (Group A), 1.3±0.3 (Group B) and 0.2±0.1 cycles per min. (Group C). The differences between group C and groups A and B were statistically significant (p<0.001). Median power (IQR) was 0.13 (0.02–0.44; Group A), 0.13 (0.03–0.54; Group B) and 0.30 V2 (0.07–1.44; Group C). The difference between groups A and C was of borderline significance (p=0.066; type 2 error beta 0.295). Conclusions: Ketamine, administered even in a single intramuscular dose, affected myoelectric function of the porcine stomach. Therefore, it should be avoided in gastrointestinal motility studies in experimental pigs.
- MeSH
- gastrointestinální nemoci diagnostické zobrazování MeSH
- gastroskopie * metody normy MeSH
- kvalita zdravotní péče MeSH
- lidé MeSH
- terminologie jako téma MeSH
- zlepšení kvality MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
