BACKGROUND: Advanced Life Support (ALS) during cardiopulmonary resuscitation (CPR) for out-of-hospital cardiac arrest (OHCA) is frequently administered by two-member crews. However, ALS CPR is mostly designed for larger crews, and the feasibility and efficacy of implementing ALS guidelines for only two rescuers remain unclear. OBJECTIVE: This scoping review aims to examine the existing evidence and identify knowledge gaps in the efficiency of pre-hospital ALS CPR performed by two-member teams. DESIGN: A comprehensive search was undertaken across the following databases: PubMed, Web of Science, SCOPUS, Cochrane Library Trials, and ClinicalTrials.gov. The search covered publications in English or German from January 1, 2005, to November 30, 2023. The review included studies that focused on ALS CPR procedures carried out by two-member teams in adult patients in either simulated or clinical settings. RESULTS: A total of 22 articles were included in the qualitative synthesis. Seven topics in two-person prehospital ALS/CPR delivery were identified: 1) effect of team configuration on clinical outcome and CPR quality, 2) early airway management and ventilation techniques, 3) mechanical chest compressions, 4) prefilled syringes, 5) additional equipment, 6) adaptation of recommended ALS/CPR protocols, and 7) human factors. CONCLUSION: There is a lack of comprehensive data regarding the adaptation of the recommended ALS algorithm in CPR for two-member crews. Although simulation studies indicate potential benefits arising from the employment of mechanical chest compression devices, prefilled syringes, and automation-assisted protocols, the current evidence is too limited to support specific modifications to existing guidelines.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• klinické kompetence * MeSH
• lidé MeSH
• osobní ochranné prostředky * MeSH
• týmová péče o pacienty MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• dopisy MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

BACKGROUND: Video emergency calls (VCs) represent a feasible future trend in medical dispatching. Acceptance among callers and dispatchers seems to be good. Indications, potential problems, limitations, and directions of research of adding a live video from smartphones to an emergency call have not been reviewed outside the context of out-of-hospital cardiac arrest (OHCA). OBJECTIVE: The main objective of this study is to examine the scope and nature of research publications on the topic of VC. The secondary goal is to identify research gaps and discuss the potential directions of research efforts of VC. DESIGN: Following PRISMA-ScR guidelines, online bibliographic databases PubMed, Web of Science, SCOPUS, Google Scholar, ClinicalTrials.gov, and gray literature were searched from the period of January 1, 2012 through March 1, 2022 in English. Only studies focusing on video transfer via mobile phone to emergency medical dispatch centers (EMDCs) were included. RESULTS: Twelve articles were included in the qualitative synthesis and six main themes were identified: (1) cardiopulmonary resuscitation (CPR) guided by VC; (2) indications of VCs; (3) dispatchers' feedback and perception; (4) technical aspects of VCs; (5) callers' acceptance; and (6) confidentiality and legal issues. CONCLUSION: Video emergency calls are feasible and seem to be a well-accepted auxiliary method among dispatchers and callers. Some promising clinical results exist, especially for video-assisted CPR. On the other hand, there are still enormous knowledge gaps in the vast majority of implementation aspects of VC into practice.

• MeSH
• kardiopulmonální resuscitace * metody   MeSH
• komunikační systémy urgentních lékařských služeb MeSH
• lidé MeSH
• linka integrovaného záchranného systému * metody   MeSH
• urgentní zdravotnické služby * metody   MeSH
• výzkumný projekt MeSH
• zástava srdce mimo nemocnici * terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• systematický přehled MeSH

BACKGROUND: Non-technical skills (NTS) are important for the proper functioning of emergency medical ambulance crews but have hardly been researched in the conditions of clinical pre-hospital care. The primary objective of this study, therefore, is to describe the use of NTS in practice. The secondary objective is to compare if the performance of NTS varies according to the type of case. METHODS: In this multicentric observational study the modified Team Emergency Assessment Measure (TEAM) score was used to assess the performed NTS of two or more crews on site. The evaluation consisted of leadership, teamwork and task management, rated by a field supervisor. The study observations took place in real clinical pre-hospital emergency medical cases when two or more crews were dispatched between October 2019 and August 2020. The sample size was determined by researchers prior to the study to at least 100 evaluated events per each of the three participating emergency medical services. The results are presented as median and interquartile range. The internal reliability, consistency and validity of test items and results were evaluated. The Kruskal-Wallis test and the post hoc Mann-Whitney U test with Bonferroni correction were used for multiple comparisons of three groups. RESULTS: A total of 359 events were evaluated. Surprisingly, the median value for all eight items was as high as 3.0 with a similar interquartile range of 1.0. There were no differences observed by case type (CPR vs. TRAUMA vs. MEDICAL) except from item 1. A post hoc analysis revealed that this difference is in favour of a higher rated performance of non-technical skills in CPR. CONCLUSIONS: The overall result of the performance of non-technical skills can be regarded as very good and can serve for further evaluations. The crews achieved better parameters of NTS in leadership in resuscitation situations in comparison with general medical events. TRIAL REGISTRATION: The study is registered at Clinical Trials under the ID: NCT04503369 .

• MeSH
• klinické kompetence * MeSH
• lidé MeSH
• nemocnice * MeSH
• prospektivní studie MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• týmová péče o pacienty MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• pozorovací studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

BACKGROUND: The use of intravenous opioids in the traumatic pain in pre-hospital care in the Czech Republic is based primarily on the indication of a physician. If the paramedic crew arrives at the site earlier or only on their own, analgesia is given after phone-call consultation with the physician or after his arrival at the site. The objective of this study was to evaluate the safety and efficacy of the indication and administration of sufentanil by paramedics in the treatment of pain in acute trauma adult patients without the physician's control. METHODS: Paramedics underwent voluntarily the simulation training aimed at administering intravenously sufentanil to treat pain in acute trauma in adults without physician's indication. Subsequently, the adverse events and efficacy were monitored for a six-month period and compared in two groups: administration of sufentanil by paramedics without this competence, who further consulted the administration by telephone with physicians (group Consultation) and those with this competence (group Competence). RESULTS: A total number of sufentanil administration in group Consultation was 88 and in group Competence 70. There was no respiratory arrest, bradypnea, or need for oxygen therapy reported in any of the study groups. The incidence of nausea was 3% in both groups - Consultation (n = 3) and in Competence (n = 2). Vomiting was not reported in the Consultation group and in 6% in the Competence group (n = 4). Intravenous antiemetic drugs were used in the Consultation group only in 1% (n = 1) and in the Competence group in 7% of patients (n = 5) (p < 0,05). In both groups there was observed a decrease in the pain numeric rating scale (Consultation: M =-3,2; SD = 1,2 points vs. Competence: M =-3,9; SD = 1,8 points). CONCLUSION: Intravenous administration of sufentanil by properly trained paramedics without consultation with a physician in acute trauma can be considered safe.

• MeSH
• bolest farmakoterapie   MeSH
• dospělí MeSH
• konziliární vyšetření a konzultace MeSH
• lékaři * MeSH
• lidé MeSH
• opioidní analgetika škodlivé účinky   MeSH
• pomocný zdravotnický personál MeSH
• sufentanil * škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• pozorovací studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

INTRODUCTION: Current guidelines recommend systematic care for patients who experience out-of-hospital cardiac arrest (OHCA) and the development of cardiac arrest centers (CACs). However, data regarding prolonged transport time of these often hemodynamically unstable patients are limited. METHODS: Data from a prospective OHCA registry of a regional CAC collected between 2013 and 2017, when all OHCA patients from the district were required to be transferred directly to the CAC, were analyzed. Patients were divided into two subgroups: CAC, when the CAC was the nearest hospital; and bypass, when OHCA occurred in a region of another local hospital but the subject was transferred directly to the CAC (7 hospitals in the district). Data included transport time, baseline characteristics, hemodynamic and laboratory parameters on admission (systolic blood pressure, lactate, pH, oxygen saturation, body temperature, and initial doses of vasopressors and inotropes), and final outcomes (30-day in-hospital mortality, intensive care unit stay, days on artificial ventilation, and cerebral performance capacity at 1 year). RESULTS: A total of 258 subjects experienced OHCA in the study period; however, 27 were excluded due to insufficient data and 17 for secondary transfer to CAC. As such, 214 patients were analyzed, 111 in the CAC group and 103 in the bypass group. The median transport time was significantly longer for the bypass group than the CAC group (40.5 min [IQR 28.3-55.0 min] versus 20.0 min [IQR 13.0-34.0], respectively; p˂0.0001). There were no differences in 30-day in-hospital mortality, 1-year neurological outcome, or median length of mechanical ventilation. There were no differences in baseline characteristics, initial hemodynamic parameters on admission, catecholamine dosage(s). CONCLUSION: Individuals who experienced OHCA and taken to a CAC incurred significantly prolonged transport times; however, hemodynamic parameters and/or outcomes were not affected. These findings shows the safety of bypassing local hospitals for a CAC.

• MeSH
• biologické markery krev   MeSH
• časové faktory MeSH
• délka pobytu statistika a číselné údaje   MeSH
• hemodynamika MeSH
• jednotky intenzivní péče statistika a číselné údaje   MeSH
• kardiocentra statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• registrace MeSH
• senioři MeSH
• transport pacientů * MeSH
• umělé dýchání MeSH
• vitální znaky MeSH
• zástava srdce mimo nemocnici mortalita   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

INTRODUCTION: The effect and subjective perception of audiovisual consults (AVCs) by paramedics with a distant physician in prehospital emergency care (PHEC) remain unexplained, especially in low-urgency calls. OBJECTIVES: The primary objective of the study was to evaluate the effect of AVCs by paramedics with a base physician on the rate of patients treated on site without the need of hospital transfer. The co-primary safety outcome was the frequency of repeated ambulance trips within 48 hours to the same patient. Secondary objective was the qualitative analysis of perception of the AVCs. METHODS: During a six-week period, the dispatching center of Karlovy Vary Emergency Medical Service (EMS) randomized low-urgency events from a rural area (n = 791) to receive either a mandatory phone-call consult (PHONE), AVC (VIDEO), or performed by the paramedic crew in a routine manner, when phone-call consultation is for paramedic crew optional (CONTROL). Secondarily, the qualitative analysis of subjective perception of AVCs compared to consultation over the phone by the paramedic and consulting physician was performed. RESULTS: Per-protocol analysis (PPA) was performed (CONTROL, n = 258; PHONE, n = 193; and VIDEO, n = 192) in addition to the intention-to-treat (ITT) analysis. Patients (PPA) in both mandatory consulted groups were twice as likely to be treated and left on site compared to the CONTROL (PHONE: OR = 2.07; 95% CI, 1.19 to 3.58; P = 0.01 or VIDEO: OR = 2.01; 95% CI, 1.15 to 3.49; P = .01). Repeated trips to patients treated and left on site in 48 hours occurred in three (8.6%) of 35 cases in the PHONE group and in eight (23.5%) of 34 cases in the VIDEO group. CONCLUSIONS: The AVCs of the emergency physician by paramedics was not superior to the mandatory conventional phone call in increasing the proportion of patients treated and left at home after a low-urgency call. The AVC improved the subjective feelings of safety by physicians, but not the satisfaction of patients or paramedics, and may lead to an increased need of repeated trips.

• MeSH
• audiovizuální pomůcky * MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• kojenec MeSH
• konziliární vyšetření a konzultace * MeSH
• lékaři * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• novorozenec MeSH
• pomocný zdravotnický personál * MeSH
• předškolní dítě MeSH
• sanitky * MeSH
• telemedicína * MeSH
• urgentní zdravotnické služby * MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• kojenec MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

Úvod: Současná úroveň informačních a komunikačních technologií vede k dramatickému rozšiřování využití a výzkumu telemedicínských metod (TM) v přednemocniční neodkladné péči (PNP). Cíl: Práce představí souhrn novinek, možností, včetně vlastní zkušenosti ze Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje (ZZS KVK) a nastíní budoucí možné směřování využití TM. Metodika: V databázi Pubmed byly aktivně vyhledávány recentně publikované práce na toto téma. Vzhledem k jejich nehomogenitě a zásadní metodologické odlišnosti byly nalezené práce hodnoceny bez konkrétní systematické metodiky, ale pouze dle kritérií aktuálnosti, relevance či zajímavosti pro prezentaci v tomto souhrnu. Současně jsou komentovány výstupy z projektů technické proveditelnosti realizovaných na ZZS KVK v letech 2016–2019, které měly za cíl využití stávajících, běžně využívaných technologií v PNP pro audiovizuální konzultace lékaře s výjezdovou skupinou rychlé zdravotnické pomoci na místě zásahu. Výsledky: TM v různých podobách je v PNP ve světě i ČR již využívána a zkoumána. Může se již opřít o celou řadu publikovaných pozitivních výsledků. TM je využívána zejména u pacientů s akutním koronárním syndromem nebo cévní mozkovou příhodou. Stran péče o traumata jsou dostupné dílčí výsledky. Audiovizuální TM asistence u traumat byly poskytovány výjezdovým skupinám, kdy cílem bylo provedení některého úkonu (perikardiocentéza, thorakostomie, intubace, popáleniny, provádění ultrazvukového vyšetření). Popsané slibné výsledky byly bohužel dosaženy především v simulacích, méně však byla očekávání naplněna v běžných klinických podmínkách PNP. Zajímavější je situace při všeobecném využitím TM v PNP. Nejrozsáhlejším TM programem je výzkum TM v Houstonu zaměřený na aplikaci audiovizuálních konzultací u výjezdů s nízkou klinickou závažností respektive naléhavostí. S ohledem na místní podmínky došlo k významnému zkrácení doby výjezdu RZP, zejména díky konzultaci lékaře a doporučení alternativního transportu pacienta na urgentní příjem. Při ověřování technické proveditelnosti TM na ZZS KVK za využití stávajících technologií (výjezdový tablet a mobilní telefon), je patrné, že dominantní směr rozvoje TM asistencí bude právě v případech s nižší naléhavostí či diagnostické nejistotě. Závěr: Přes veškeré technické limitace lze považovat TM za podobor, který díky svému dynamickému rozvoji bude individuálně či systematicky stále více pronikat i do práce v PNP. Skutečně relevantní data získaná prospektivními a randomizovanými studiemi jsou dostupná zatím zejména v urgentní kardiologii a neurologii. Obecné a široce mezioborové využití audiovizuálních přenosů v PNP je technicky snadno proveditelné a implementovatelné, nicméně dosud se jedná o velmi nesystematicky zkoumanou oblast, ve které je třeba nastavit výzkumné otázky a metodiku sběru dat pro správné směřování budoucího využití.

Introduction: The current level of information and communication technologies leads to extensive development and research in the use of telemedicine (TM) methods in pre-hospital emergency care (PEC). Objective: To present a summary of news, possibilities, including own experience from the Emergency Medical Service of the Karlovy Vary Region (EMS KV) and possible future directions for the use of TM. Methods: The recently published papers on this topic were actively searched for in the Pubmed database. However, with regard to their inhomogeneity and fundamental methodological differences, these researched publications were further evaluated without a specific systematic methodology, but only according to the criterion of topicality, relevance or interest for presentation in this summary. As a part of this review, there are commented the outcomes of technical feasibility implemented at the EMS KV in the years 2016–2019, which aimed to utilize existing, commonly used technologies in the PEC for audiovisual consultations of distant physicians with the paramedics at scene. Results: In some sub-specialisations of the PEC, TM is well used in the world and Czech Republic. Nowadays, it is possible to rely on a number of data showing better outcomes in patients especially with acute coronary syndrome or stroke. Partial results are available for trauma care. Audiovisual TM assistance was provided to the paramedics, where the goal was to perform a supervised procedure or action (pericardiacentesis, thoracostomy, intubation, burns, ultrasound examination). However, described promising results have been achieved mainly in simulations and expectations were less fulfilled under normal clinical conditions. More complicated is the general use of TM in the PEC. An example is the Houston research programme, which is probably the largest so far. It is based on application of the audiovisual consultations to events with low clinical severity or urgency. In those local conditions, there was a significant reduction in crews “back in service time”, mainly due to the physician´s consultation and the recommendation of alternative patient transport to an emergency department. During verifying the technical feasibility of TM in the EMS KV with use of available and currently used technologies (computer and mobile phone), it is suggestive that the dominant direction of the development of TM assistance will be in lower urgency or diagnostic uncertainties. Conclusion: Despite all technical limitations, TM can be considered a sub-discipline that, thanks to its dynamic development, will increasingly penetrate into the work of the PEC, either individually or systematically. Truly relevant data on patient´s outcomes from prospective and randomized studies are currently available, particularly in urgent cardiology and neurology. The general and wide interdisciplinary use of audiovisual consultations or TM assistances is technically easy to implement, but it is still a very unsystematic subject in which research questions, methodology and data collection need to be set for future direction.

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Úvod: Pokrok v péči o pacienty s mimonemocniční náhlou zástavu oběhu (NZO) je základem a hlavním parametrem hodnocení kvality přednemocniční neodkladné péče (PNP). V Karlovarském kraji (KVK) byly od roku 2012 implementovány změny v organi¬zaci, vzdělávání a využívaném technickém zabezpečení. Cíl: Zhodnotit retrospektivně účinek změn v organizaci, edukaci a technickém zabezpečení v péči o pacienty s NZO. Metodika: Změny v poskytování PNP v KVK v období od března 2012 do listopadu 2015 byly následující: přechod na setkávací systém (RV); změna distribuce a snížení počtu výjezdových skupin (VS) s lékařem; celkové zvýšení počtu VS a základen; edukace VS a operátorů v doporučeních, aplikace vnitřních standardů pro léčbu NZO; ověřování znalostí VS; vybavení přístrojem pro au-tomatické stlačování hrudníku (LUCAS II); doporučení o směřování pacientů po resuscitaci (KPR) do centra pro srdeční zástavu (CARC). Byla porovnána období před uvedenými změnami (skupina CONTROL) a po aplikaci až všech změn (skupina CHANGE), byly vyhledány záznamy pacientů s NZO s indikovanou KPR mimo lůžková zdravotnická zařízení (ZZ). Sledované parametry: dojezdové časy; typy VS zahajující KPR; průběh KPR: adherence k doporučením, využití kompetencí VS bez lékaře a technického vybavení a směřování do CARC. Výsledky: Ve sledovaném tříměsíčním období byla skupina CONTROL (n=55) vyhledána z 6033 ošetřených pacientů a skupina CHANGE (n=52) z 8658 pacientů PNP. Rozdíl v dojezdových časech první VS na místo NZO nebyl pozorován, ve skupině CHANGE byla větší ochota svědků poskytovat KPR před příjezdem VS, první na místě byly významně častěji VS bez lékaře a zahajovaly KPR. Ve skupině CHANGE byla významně vyšší adherence k užití EtCO2, nebyl rozdíl v respektování doporučené farmakoterapie. V čase se významně rozšířilo užívání intraoseálního vstupu, zavedení laryngální masky a začal být používán přístroj LUCAS II. Rozdíl v počtu pacientů směrovaných do CARC nebyl prokázán. Délka neúspěšné KPR se mezi skupinami významně nelišila. Závěr: Vyšší míra využití kompetencí zdravotnických záchranářů, zahajování resuscitace samotnými záchranáři prvními na mís¬tě společně s vyšší ochotou svědků zahajovat KPR u NZO nemá negativní vliv na krátkodobý klinický výsledek. Výsledky tohoto pozorování podporují důležitost standardizované péče o NZO.

Introduction: Current progress in care of out-of-hospital cardiac arrest (OHCA) is the cornerstone of and offers main parame¬ters in quality assesment of prehospital emergency care. There was implemented a bundle of changes in the system of care, edu¬cation and use of technical support and procedures from 2012 till 2015 in Karlovy Vary region Emergency medical service (EMS). Aim: To evaluate the effect of EMS (see note bellow) systematic changes in prehospital emergency care, education a technical equipment on care of OHCA patiens by retrospective observation. Methods: The list of changes in the period from March 2012 to November 2015 consits of: overall increase in number of EMS stations, impementation of physician crews rendez-vous system, dramatic decrease in physician based ambulance crews and vice versa increase in paramedic crews (without physician), education of all providers including medical dispatchers in guideli¬nes on cardiopulmonary resuscitation (CPR), internal standards for CPR, feedback evaluation of skills, improvement in technical equipment and recommendation to transport patiens after return of spontaneous circulation to cardiac arrest recieving centres (CARC). Data of all patients before the changes implementation (group CONTROL) and after its adaptation in practice (CHAN¬GE) were analysed to extract all the patients with OHCA and indication to CPR. Parameters were: response times, type of crews first on site and starting CPR, process of CPR, guidance adherence, use of trained competencies of paramedics, use of novel technologies, procedures and adherence to CARC recommendation. Results: CONTROL (n=55) was extracted out of 6033 and CHANGE (n=52) of 8658 patient records from defined three month period before and after all the changes. No difference in response times was observed between groups, but the CHANGE group had significantly more willingness of bystanders to CPR, the first on site were more often paramedics crews and started CPR alone, without physician. As well, the use of competencies of paramedics increased (laryngeal mask introducing, EtCO2 monitoring, intraoseal access use, LUCAS II) but in general there was no difference in following CPR guidelines. No difference was observed in patient transported do CARC and the duration of unsuccessfull CPR did not differ between two groups. Conclusion: Changes in EMS system in Karlovy Vary region led to increase of willingness of bystanders to CPR, paramedics crews are first on site and start the CPR. The paramedic crews more often use their competencies and all this together did not affect the clinical outcome in negative way and highlihts the standardized aproach to OHCA. (note: the main difference to anglo-american EMS systems is that paramedic crews in Czech Republic do exist, but their competencies are strictly defined and can be considered as very low and special physicians supervision is needed to bring a broad range of additional skills such as use of pharmacotherapy that is beyond the paramedics skills).

• MeSH
• kardiopulmonální resuscitace metody   přístrojové vybavení   výchova   MeSH
• lidé MeSH
• pomocní zdravotničtí pracovníci výchova   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• transport pacientů statistika a číselné údaje   MeSH
• urgentní zdravotnické služby organizace a řízení   pracovní síly   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zástava srdce mimo nemocnici * ošetřování   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH