Hypertenze je závažným kardiovaskulárním rizikovým faktorem a díky vysokému výskytu v dospělé populaci (30–40 %) je její léčba zároveň významným medicínsko-ekonomickým problémem. Klíčovou roli v etiopatogenezi hypertenze má zvýšený tonus sympatiku. Základem léčby hypertenze je v současnosti farmakoterapie. Nicméně historicky první skutečně účinnou léčbou hypertenze, včetně maligní hypertenze, byla chirurgická sympatektomie, která ale byla často komplikována závažnými nebo fatálními komplikacemi a s vývojem farmakoterapie byla opuštěna. Na konceptu miniinvazivní parciální renální sympatektomie je založena katetrizační renální denervace. Renální denervace, poprvé provedená v roce 2009, prochází svým historickým vývojem: od přehnané úvodní euforie přes následné zatracení až po současnou renesanci. V současnosti se zdá být renální denervace účinnou aditivní nefarmakologickou léčbou selektované skupiny pacientů s tzv. „pravou“ primární rezistentní hypertenzí, u nichž samotná kombinovaná maximální farmakoterapie nevede k dosažení cílových hodnot krevního tlaku.
Hypertension is a serious cardiovascular risk factor, and because of its high incidence in adults (30–40 %), its treatment is also a major medical and economic problem. Sympathicotonia plays a key role in the etiopathogenesis of hypertension. Currently, pharmacotherapy is the mainstay of hypertension treatment. Historically, however, the first truly effective treatment of hypertension, including malignant hypertension, was surgical sympathectomy. Unfortunately, surgical sympathectomy was often complicated by serious or fatal complications, and was abandoned with the advent of modern pharmacotherapy. Catheter-based renal denervation is based on the concept of mini-invasive partial renal sympathectomy. Introduced for the first time in 2009, renal denervation has undergone its historical development: from inadequate initial euphoria to subsequent rejection to contemporary renaissance. Currently, renal denervation appears to be an effective adjunctive non-pharmacological treatment in a selected group of patients with true primary resistant hypertension, in whom “maximum combined pharmacotherapy alone” fails to achieve target blood pressure levels.
- MeSH
- arteria renalis * inervace MeSH
- denervace * dějiny metody trendy MeSH
- hypertenze terapie MeSH
- léková rezistence MeSH
- lidé MeSH
- radiofrekvenční ablace přístrojové vybavení MeSH
- sympatektomie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
V kazuistice popisujeme případ dvaapadesátiletého pacienta s kombinovaným postižením aorty – lokalizovaným zúžením v oblasti aortálního isthmu a vzácnou formou koarktace postihující distální hrudní a břišní aortu, označovaným rovněž jako middle aortic syndrome. U většiny pacientů je onemocnění diagnostikováno v prvních třech dekádách života. Případ je proto raritní nejen díky kombinaci obou forem koarktace, ale rovněž díky pozdnímu věku a formě první manifestace onemocnění. Pacient byl klinicky asymptomatický, přestože měl významný gradient na koarktaci. První klinické symptomy byly způsobeny orgánovou hypoperfuzí během paroxysmu fibrilace síní s rychlou komorovou odpovědí. Obtížně kontrolovatelná hypertenze zřejmě delší dobu unikala pozornosti. Potvrzovala to hypertrofie levé komory srdeční zjištěná echokardiograficky v době diagnózy. Po obnovení sinusového rytmu a při adekvátní kontrole hypertenze zůstává pacient nadále asymptomatický, proto prozatím nebylo přistoupeno k invazivnímu řešení.
We describe a case report of a 52-year-old patient with rare combination of two congenital aortic narrowings. First is the coarctation of the thoracic aorta (at the ligamentum arteriosum) combined with second, much less common aortic coarctation located in the distal thoracic and abdominal aorta. This pathology is often called “middle aortic syndrome”. Most of the patients are diagnosed within the first three decades of life. The presence of both forms of coarctation is unique, so is also the late onset of first symptoms. Paroxysmal atrial fibrillation with rapid ventricular response led to symptoms of visceral hypoperfusion. Arterial hypertension probably remained undiagnosed for a long time, because ventricular hypertrophy was present by the time of the diagnosis. After the diagnosis was confirmed, the sinus rhythm has been restored. Blood pressure remains within the normal limits. The patient is treated conservatively as he remains asymptomatic.
- Klíčová slova
- middle aortic syndrome,
- MeSH
- antikoagulancia terapeutické užití MeSH
- aorta diagnostické zobrazování patologie MeSH
- arteria subclavia diagnostické zobrazování patologie MeSH
- CT angiografie MeSH
- echokardiografie MeSH
- fibrilace síní komplikace MeSH
- hypertenze * etiologie MeSH
- hypertrofie levé komory srdeční diagnostické zobrazování MeSH
- koarktace aorty * diagnostické zobrazování etiologie klasifikace patologie prevence a kontrola MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Autoři ve svém sdělení prezentují případ 34letého muže, který v nedávné době podstoupil komplexní kardiochirurgický výkon pro infekční endokarditidu, po kterém trvala atrioventrikulární blokáda III. stupně (AVB III. st.). Následovaly opakované neúspěšné implantace konvenčních kardiostimulátorů a epikardiálního kardiostimulátoru z důvodů infekcí. Pro tyto komplikace bylo přistoupeno k implantaci leadless kardiostimulátoru Micra (Medtronic, Minneapolis, MN, USA). Několik dní po implantaci byla zjištěna neefektivní stimulace, následně byla skiaskopicky potvrzena raritní makrodislokace přístroje do větve levé pulmonální arterie. Leadless kardiostimulační systém byl explantován pomocí konvenčního řiditelného sheathu (Agilis, St. Jude Medical, St. Paul, MN, USA), v kombinaci s explantační kličkou (single-loop gooseneck snare, COOK Medical, Bloomington, IN, USA). Pro opakované epizody synkopy bylo rozhodnuto o implantaci nového leadless kardiostimulátoru. Tentokrát se již nevyskytly žádné komplikace a pacient mohl být propuštěn domů.
Authors present a case of a 34-year-old man who recently underwent complicated cardiac surgery due to infective endocarditis. A third-degree atrioventricular block has emerged right after the surgery. Repeatedly, endo- and epi-cardiac pacemakers had to be explanted due to infection. Because of these complications a leadless pacemaker Micra (Medtronic, Minneapolis, MN, USA) was implanted. A couple days later, ineffective pacing on electrocardiography was evident. Fluoroscopy revealed a very uncommon pacemaker macrodislocation to the left branch of pulmonary artery. The Leadless Cardiac Stimulation System Micra was thereafter successfully retrieved using a single loop retrieval snare (single-loop gooseneck snare, COOK Medical, Bloomington, IN, USA) guided by a steerable sheath (Agilis, St. Jude Medical, St. Paul, MN, USA). Due to repeated syncope episodes a new leadless cardiac pacemaker was implanted. This time there were no complications and the patient could be dismissed.
- Klíčová slova
- explantace kardiostimulátoru, dislokace kardiostimulátoru, leadless kardiostimulátor,
- MeSH
- antibakteriální látky terapeutické užití MeSH
- atrioventrikulární blokáda etiologie MeSH
- dospělí MeSH
- endokarditida chirurgie diagnóza terapie MeSH
- hrudník diagnostické zobrazování MeSH
- infekce MeSH
- kardiochirurgické výkony metody škodlivé účinky MeSH
- kardiostimulace umělá metody škodlivé účinky MeSH
- kardiostimulátor * škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- pooperační komplikace terapie MeSH
- recidiva MeSH
- synkopa etiologie MeSH
- terapie neúspěšná MeSH
- uživatelé drog MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Přehledový článek se zabývá praktickými aspekty provedení elektrické kardioverze fibrilace síní. Elektrická kardioverze je efektivní metodou obnovující sinusový rytmus. Základním předpokladem bezpečného provedení kardioverze je efektivní antikoagulace, event. vyloučení intrakardiální trombózy pomocí transezofageální echokardiografie, výjimkou jsou pacienti s jednoznačně dokumentovaným trváním fibrilace síní po dobu kratší než 48 hod. Zmíněny jsou některé aspekty tromboembolie v souvislosti s kardioverzí a dále antikoagulační příprava s důrazem na přímá perorální antikoagulancia.
This article provides an overview of the practical issues of electric cardioversion of atrial fibrillation. Direct current cardioversion is an effective method of converting atrial fibrillation to sinus rhythm. The basic precondition for a safe cardioversion is an effective anticoagulation, or exclusion of intra-cardiac thrombosis by transoesophageal echocardiography, except for patients with clearly documented duration of atrial fibrillation lasting less than 48 hours. The article outlines some aspects of thromboembolism associated with cardioversion and anticoagulation preparation, with an emphasis on direct oral anticoagulants.
- Klíčová slova
- přímá perorální antikoagulancia,
- MeSH
- analgosedace MeSH
- antikoagulancia terapeutické užití MeSH
- echokardiografie transezofageální MeSH
- elektrická defibrilace * metody škodlivé účinky MeSH
- fibrilace síní * terapie MeSH
- lidé MeSH
- rizikové faktory MeSH
- tromboembolie epidemiologie prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
