JavaScript NENÍ povolen !

Úvod: Přednemocniční péče (PNP) o pacienta je důležitou součástí péče o polytramatizovaného pacienta (ISS >15). Pokud existuje spolupráce s urgentním příjmem (UP) traumacentra (TC), je možné při vyhodnocení výsledků pacientů optimalizovat předne- mocniční neodkladnou péči (PNP). Metodika: Srovnali jsme výsledky retrospektivní studie z let 2013 a 2014 (160 pacientů) publikovanou v roce 2015 a retrospektivní výsledky získané z traumaprotokolu [15] za roky 2015– 2017, celkem 207 pacientů s ISS >15. Výsledky: Primární aktivace LZS (HI/I) je pro pacienta nejvýhodnější. Aktivace LZS z místa poranění HI/II je méně výhodná, přínos rychlého transportu je ztracen pobytem na místě zranění. Hlavní indikací k zajištění dýchacích cest je hrozící nebo již přítomná hypoxie, která významně ovlivňuje rozvoj acidozy [3]. Četnost traumatem indukované koagulopatie (TIC) je v obou studiích přítomna u více než 1⁄4 pacientů, ve studii II došlo oproti studii I k mírnému poklesu z 28,75 % na 27,05 %. Je patrný rozdíl četnosti úmrtí pacientů mezi studií I a II v posádkách LZS a pozemních. Pokles byl zaznamenán u HI posádek, ve studii I HI/1 11,42 % versus ve studii II 7,7 %, HI/2 ve studii I 16,98 % versus 14,08 %. Nepotvrdil se meziroční pokles MODS (2013 a 2014), naopak ve studii II došlo ke vzrůstu z 3,75 % na 7,73 %, což bylo způsobeno vyšším přežitím nejzávažněji poraněných pacientů. Závěr: Vyhodnocením statistických dat získaných ve studii I a ve studii II jsme v mnoha parametrech porovnali 160 pacientů oproti 207 pacientům. Zajištění polytraumatizovaného pacienta v PNP začíná na operačním středisku (ZOS) rychlým vyhodnocením stavu pacienta (triage) a vysláním adekvátní výjezdové skupiny. Naše práce potvrzuje výhodnost primárního vyslání letecké výjezdové skupiny (HI/I). V nočních hodinách bude vhodné pracovat na lepší koordinaci ZOS s LZS s nočním provozem.

Introduction: The prehospital phase of patient with multiple trauma (ISS > 15) is an important part of care. If there is a cooperation with an emergency department (ED) of a traumacenter (TC), it is possible to optimise the results of the patients during prehsopital care. Methods: We compared the results of a retrospective study of 2013 and 2014 (160) which were published in 2015 and retrospective results obtained from traumaprotocol [15] for 2015 – 2017, a total of 207 patients with ISS> 15. Results: The patients profit mainly from primary activation of HEMS (HI / I). If HEMS is activated by the EMS team after they come to site of injury (HI / II) the advantage of rapid transport is lost due to lenght of stay on site. The main indications for advanced airway management is imminent or already present hypoxia, which significantly affects the development of acidosis [3]. Trauma- induced coagulopathy (TIC) was found in both trials in more than 1⁄4 patients: slight decrease from the 28,75 % to 27,05 % when comparing study I and study II . The mortality rate shows a clear difference between I and II studies for HEMS and ground EMS. Mortality rate decrese was found in HI, in study I HI/I 11,42 % v. in study II 7,7 %, HI/2 in study I 16,98 % v. 14,08 %. Decrease of patients with MODS was not confirmed between 2013 and 2014, on contrary there was an increase from 3,75 % to 7, 73 % between studies I and II, which was due to higher survival of the most seriously injured patients. Conclusion: We had compared and analysed defined parameters of 160 patients in study I and 207 patients in study II. The prehospital care of patient starts at medical dispatch center with rapid assessment of the condition of the patient (triage) and sending an adequate EMS team. Our study proves the benefits of primary dispatch of HEMS (HI /I) for patients. Further improvement can be reached by better coordination with HEMS and dispatch center during night shifts.

Abstrakt

Vliv řízené ventilace v PNP na snížení tělesné teploty u pacienta s ISS nad 15

Urgentní medicína. 2018 ; 21 (3) : 31-32.

Urgent. med.
ISSN 1212-1924
Medvik
Zdroj

Publikační typ
abstrakt z konference MeSH

Článek

Telefonicky asistovaná první pomoc (TAPP)

Urgentní medicína. 2017 ; 20 (3) : 15-21.

Urgent. med.
ISSN 1212-1924
Medvik
Zdroj

Klíčová slova
TANR, telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace,
MeSH
horké linky * MeSH
kardiopulmonální resuscitace metody normy MeSH
komunikační systémy urgentních lékařských služeb * MeSH
konzultace na dálku * metody normy MeSH
lidé MeSH
první pomoc metody normy MeSH
resuscitace metody normy MeSH
Check Tag
lidé MeSH
Publikační typ
směrnice pro lékařskou praxi MeSH

Článek

Vyhodnocení spolupráce Zdravotnické záchranné služby kraje Vysočina a traumacentra Fakultní nemocnice Brno Bohunice
[Evaluation of cooperation between Emergency medical service of the Vysočina region and University hospital´s Brno Bohunice traumacenter]

Urgentní medicína. 2015 ; 18 (1) : 25-31.

Urgent. med.
ISSN 1212-1924
Medvik
Zdroj

Úvod: Spolupráce zdravotnické záchranné služby a traumacentra a její vyhodnocení je pro kvalitní péči o pacienty s úrazem nezbytné. Metodika:Retrospektivně jsme zpracovali 160 pacientů s ISS (Injury Severity Score) > 16, předaných leteckou a pozemní záchrannou službou do traumacentra (TC). Sledovali jsme tyto parametry: čas na místě a dobu transportu, volumoterapii, koagulopathie v souvislosti s volumoterapií, v TC hladina laktátu, hemoglobinu a ISS, v přednemocniční fázi zajištění dýchacích cest v souvislosti s hypoxií a v roce 2014 i tělesnou teplotu při příjmu pacienta v TC. Výsledky: Nejvýhodnějším transportem je pro pacienty s traumatem primární aktivace LZS, aktivace na základě požadavku pozemní skupiny je nevýhodná, prodlužuje čas ošetření. Objemy tekutin nad 1500 ml zvyšujíc riziko vzniku koagulopatie, volumoterapie ovlivňuje i snížení tělesné teploty pacientů. Přesto jsme v roce 2014 pozorovali vyšší přežití pacientů se vstupní hodnotou laktátu oproti roku 2013 (78 % versus 31 %). Diskuze: zjistili jsme souvislost s množstvím podaných náhradních roztoků s výskytem koagulopatie (medián 1500 ml), přímá souvislost je i se snížením tělesné teploty pacienta a množstvím podaných náhradních roztoků. Pro pacienta v PNP s traumatem ISS > 16 je nejvýhodnější zajištění a transport primárně LZS. Potvrdili jsme souvislost hladiny laktátu jako predikční hodnotu šokového stavu. Hladina hemoglobinu souvisí se vznikem koagulopatie, ale není to jediná příčina. Významně se zlepšilo přežívání pacientů se zavedením novým metod a postupů TC – ROTEM, TEG. Závěr: Vypracovali jsme novou metodiku spolupráce – traumaprotokol, který zlepší vyhodnocení spolupráce ZS a TC. Dále rozšiřujeme spolupráci i s traumacentrem ÚVN Praha Střešovice.

Introduction: Cooperation between Emergency medical service and traumacenter and its evaluation is essential for quality of care of patients with trauma. Methods: A retrospective analysis of 160 patients with ISS > 16 transported by helicopter and ground emergency medical service and admitted to traumacenter is presented in this article. We have analysed these parameters: time on scene and transport time, volumotherapy, koagulopathy associated with the amount of fluids, in traumacenter we have analysed lactate and hemoglobin levels and ISS (Injury Severity Score), in the prehospital phase airway management associated with hypoxia and in the year 2014 body temperature on admission, too. Results: The most advantageous type of transport for patients is the primary HEMS run, activation by ground EMS team is disadvantageous and extends the time on scene and transport time. Fluid volume over 1500 ml increases the risk of coagulopathy, there is also an influence of volumotherapy on patient´s body temperature decrease. Nevertheless we have observed higher surival of patients with lacate level over 5 on admission in the year 2014 compared to 2013 (78 % versus 31 %). Discussion: We have found association between fluids administered to the patients and coagulopathy occurence (median 1500 ml) and there is also a clear association between amount of administered fluids and patient´s body temperature decrease. There is profit for patients with ISS > 16 in case of primary HEMS transport compared to other types of transport. We have confirmed the lactate level as a shock state predictor. Hemoglobin level is associated with coagulopathy but not as a sole cause. New methods and procedures included in the trauma management has increased the patients´ survival. Conclusion: We have prepared a new traumaprotocol which helps to improve evaluation of traumacenter and EMS cooperation. We have also started cooperation with Military hospital in Prague Střešovice.