PURPOSE: To report the results of a prospective, single-arm study to establish whether the initial treatment of acute or subacute limb ischemia (ALI and SLI, respectively) can be accomplished successfully using endovascular mechanical debulking of the target vessels to avoid the risks associated with thrombolysis and/or open surgery. MATERIALS AND METHODS: From April 2009 to April 2015, 316 consecutive patients (mean age 70.9±12 years; 184 men) with ALI (202, 63.9%) or SLI (114, 36.1%) were enrolled; the only exclusion criterion was irreversible ischemia. The ALI group included 146 (72.3%) participants with category IIb ischemia and 56 (27.7%) with category IIa. Critical limb ischemia was diagnosed in 74 (64.9%) of the 114 patients with SLI. Target occlusions of thrombotic (n=256) or embolic (n=60) origin were located in the femoropopliteal segment (n=231), prosthetic or venous femoropopliteal bypass grafts (n=75), and the aortoiliac segment (n=35). The mean occlusion length was 22.9±14.8 cm. RESULTS: The overall technical success (residual stenosis ≤30%) was 100% after debulking and adjunctive techniques (aspiration, dilation, stenting) at the level of the target lesions. No open surgical or thrombolytic modalities were necessary to bypass or recanalize the target vessels, and no death occurred in association with target occlusion therapy. Additional infrapopliteal interventions were performed in 195 (61.7%) patients (adjunctive thrombolysis in 29) to treat acute, subacute, and chronic lesions. Minor complications directly related to the debulking procedure occurred in 26 (8.2%) patients. Serious complications occurred in 11 (3.5%) patients, including hemorrhage in 8 (2.5%) patients (associated with infrapopliteal thrombolysis in 5). At 30 days, primary and secondary patency rates were 94.3% and 97.2%, respectively; mortality was 0.3% (1 fatal intracranial hemorrhage after adjunctive thrombolysis). Of 229 patients eligible for 1-year follow-up, amputation-free survival was estimated to be 87.4% in 199 patients with available data. CONCLUSION: In this all-comers study, mechanical debulking with the Rotarex alone or with adjunctive techniques is feasible as a primary therapy for occluded supratibial vessels in patients with ALI or SLI.
- MeSH
- akutní nemoc MeSH
- amputace MeSH
- časové faktory MeSH
- doba přežití bez progrese choroby MeSH
- dolní končetina krevní zásobení MeSH
- dospělí MeSH
- endovaskulární výkony * škodlivé účinky přístrojové vybavení mortalita MeSH
- ischemie diagnostické zobrazování mortalita patofyziologie terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- onemocnění periferních arterií diagnostické zobrazování mortalita patofyziologie terapie MeSH
- prospektivní studie MeSH
- průchodnost cév MeSH
- recidiva MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- trombektomie * škodlivé účinky přístrojové vybavení mortalita MeSH
- trombolytická terapie MeSH
- záchrana končetiny MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- klinické zkoušky MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Vyd. 1. 70 s. : il. ; 23 cm
- Konspekt
- Ortopedie. Chirurgie. Oftalmologie
- NLK Obory
- chirurgie
- angiologie
- NLK Publikační typ
- učebnice vysokých škol
[4] s. : il. ; 30 cm
Informační leták pro pacienty s ischemickou chorobou srdeční o operačních výkonech na srdeční chlopni nebo na věnčitých tepnách.
- MeSH
- hospitalizace MeSH
- ischemická choroba srdeční chirurgie MeSH
- kardiopulmonální bypass MeSH
- péče o pacienta MeSH
- Publikační typ
- populární práce MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- kardiologie
- chirurgie
- NLK Publikační typ
- informační publikace
Pseudoaneuryzma (PSA) levé komory se jako komplikace infarktu myokardu na rozdíl od pravého aneuryzmatu vyvíjí poměrně vzácně. Přesná prevalence není známa, údaje o diagnostice, léčbě a přirozeném vývoji této choroby pocházejí z popisů jednotlivých případů. Riziko ruptury je podle dostupných údajů vysoké (30–45 %), a to zvláště v prvních třech měsících po svém vzniku. Příčinou úmrtí v dalším období bývá nejčastěji elektromechanická disociace a náhlá smrt. Diagnostika může být obtížná, a to zvláště pro lokalizaci PSA; nejčastěji se vyskytuje v oblasti spodní a zadní stěny. Chirurgická resekce je zřejmě metodou volby v léčbě tohoto onemocnění u většiny pacientů. Popisujeme případ 75letého pacienta, diabetika, s projevy generalizované aterosklerózy, u kterého bylo diagnostikováno asymptomatické pseudoaneuryzma levé komory inferolaterálně. Pacient byl 14 měsíců po infarktu myokardu, podle koronarografie bez významné stenózy a měl středně významnou aortální stenózu. Byla mu úspěšně provedena chirurgická resekce pseudoaneuryzmatu a náhrada aortální chlopně.
Unlike true aneurysm, left ventricular pseudoaneurysm (PSA) as a complication of myocardial infarction occurs quite rarely. Its exact prevalence is not known, with data regarding the diagnosis, treatment and natural history of pseudoaneurysm obtained only from individual case reports. Judging by data available, the risk for rupture is high (30–45%), particularly within the first three months of a pseudoaneurysm developing. The most frequent causes of death in the long term are electromechanical dissociation and sudden death. Left ventricular PSA may be difficult to diagnose, especially because of its localization, occurring as it does most often in the inferior and posterior wall sections. Surgical resection appears to be the method of choice in the management of this condition in most patients. We present the case report of a 75-year-old man with diabetes, presenting with generalized atherosclerosis, diagnosed to have asymptomatic inferolateral left ventricular PSA. The patient had had myocardial infarction 14 months before; coronary angiography did not document significant stenosis but a moderate aortic stenosis. The patient had successful surgical resection of the PSA and aortic valve replacement.
Cílem článku bylo popsat historii, vývoj a současný stav robotické kardiochirurgie. Úvod: Robotická chirurgie je zcela nová technologie, která v posledních letech zažívá nebývalý rozmach. Je to proto, že všechny chirurgické obory hledají způsoby, jak rozvíjet minimálně invazivní přístupy a snižovat operační zátěž. Metodika: Literární přehled z článků, které se zabývají historií a vývojem robotické chirurgie, s hlavním zaměřením na kardiochirurgii. Výsledky: Počet center, která používají robot v klinické praxi, rychle narůstá. Kardiochirurgie po pomalém začátku nyní patří k nejrychleji rostoucímu odvětví robotické technologie. A je již prokázáno, že téměř všechny kardiochirurgické operace lze provést pomocí robota. Většina chirurgických oborů už robota používá. V žádném z oborů ale robotická operativa ještě není schopna pokrýt celé spektrum. V současné době je proto účelné budovat multioborové operační sály, na kterých by robota mohlo využívat více oborů. Závěr: I když je robotická chirurgie teprve v počátcích, už teď je zřejmý její veliký potenciál. Teprve další léta ukáží efektivitu, bezpečnost, ekonomickou návratnost a míru přínosu robotické technologie oproti konvenčním metodám.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
