BACKGROUND/OBJECTIVE: Hormone receptor (HR) status is one of the key factors in determining the treatment of breast cancer. Previous studies suggested that HR status may change in metastatic tissue. However, available studies focused mainly on primary biopsies and there are only few trials comparing HR status in the primary tumour and the metastasis using material from complete resection. The aim of the study was to determine the frequency of HR alterations in metastatic breast cancer. MATERIALS AND METHODS: The study retrospectively examines a total of 50 patients who underwent brain, lung, or liver metastasectomy for metastatic breast cancer between January 2000 and January 2019. RESULTS: HR conversion was observed in a total of 30 cases (60.0%), while HER-2/neu (human epidermal growth factor receptor 2) discrepancy surprisingly occurred only in one case (2.0%). A change in immunophenotype occurred in 28% of cases. Triple-negativity was more frequent in brain metastases (p = 0.039). CONCLUSIONS: We have confirmed that HR conversion between the primary tumour and its metastases occurs in a significant number of cases, which has important implications for further treatment decisions.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
BACKGROUND: Castleman ́s disease is an extremely rare heterogenous lymphoproliferative pathology with a mostly benign behavior. It is a localized or generalized lymph node enlargement of an unknown aetiology. Unicentric form is typically a slow-growing solitary mass occurring mostly in the mediastinum, abdominal cavity, retroperitoneum, pelvis and neck. Aetiology and pathogenesis of CD is probably diverse, varying in different types of this heterogeneous disease. MATERIALS AND METHODS: Authors present a review of this issue based on their extensive experience. The aim is to summarize the crucial factors in the management of diagnostics and a surgical treatment of the unicentric form of Castleman ́s disease. One of the key issues in the unicentric form is precise preoperative diagnostics and thus choosing the right surgical treatment strategy. Authors highlight pitfalls of the diagnosis and surgical treatment. RESULTS: All histological types such as a hyaline vascular type, plasmacytic type and a mixed type are presented as well as options of surgical and conservative treatment. Differential diagnosis and malignant potential is discussed. CONCLUSION: Patients with Castleman ́s disease should be treated in the high- volume centers, with a great experience in major surgical procedures as well as with preoperative imaging diagnostic techniques. Specialized pathologists and oncologists focusing on this issue are also absolutely necessary to avoid misdiagnosis. Only this complex approach can lead to excellent outcomes in patients with UCD.
- Publikační typ
- systematický přehled MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Úvod: Infekce SARS-CoV-2 je v současnosti na špici zdravotnického a společenského zájmu. Onemocnění může být při těžším průběhu provázeno řadou komplikací, mezi které patří difuzní alveolární hemoragie a tromboembolická nemoc. Kazuistiky: Autoři prezentují 2 vzácné případy masivního nitrohrudního krvácení, které bylo následkem difuzní alveolární hemoragie potencované plnou antikoagulační léčbou tromboembolické nemoci. Výsledky: Krvácení v obou případech z levého dolního plicního laloku bylo život ohrožující a proto si vyžádalo indikaci k provedení urgentní anatomické plicní resekce – levostranné dolní plicní lobektomie. Závěr: Profylaktické aplikace nízkomolekulárního heparinu během léčby virové pneumonie covid 19 může být, byť v ojedinělých případech, spolupříčinou masivního plicního krvácení. Tato vzácná komplikace v našich podmínkách skončila 50% mortalitou. Je tedy třeba mít toto riziko na paměti a případně včas adekvátně reagovat na nastupující známky významnější hemoragie.
Introduction: The medical and social interest in the SARS-CoV-2 infection is currently high. This infection can, in severe cases, be accompanied by a series of complications, such as thromboembolic disease or pulmonary parenchymal haemorrhage. Case reports: The paper presents two rare cases of massive intrathoracic haemorrhage caused by pulmonary parenchymal haemorrhage and exacerbated by full anticoagulant treatment of thromboembolic disease. Results: In both cases, the haemorrhage originated in the left lower lobe and was life threatening, requiring urgent anatomical lung resection – left lower lobectomy. Conclusions: The combinaion of anticoagulant therapy and thromboembolic events related to COVID-19 can cause, in rare cases, massive pulmonary haemorrhage. This rare complication proved lethal in one out of two of the cases described in this paper. An imminent and adequate reaction is necessary when the first signs of haemorrhage appear.
- MeSH
- antikoagulancia škodlivé účinky MeSH
- COVID-19 * komplikace MeSH
- hemotorax * chirurgie etiologie MeSH
- krvácení etiologie terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- plíce chirurgie krevní zásobení patologie MeSH
- pneumektomie metody MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Úvod: Ruptura bránice je vzácný, ale život ohrožující stav doprovázející 0,8–5 % torakoabdomiálních traumat podstoupivších operaci. Většinu doprovází přidružená poranění, která jsou zodpovědná za špatnou prognózu. Projevy brániční ruptury bývají překryty vážnějšími projevy přidruženého traumatu. Ruptura bývá viditelná na RTG snímku hrudníku či na CT vyšetření. Menší defekt však může diagnostice uniknout, zvláště pokud není pacient indikován k akutní operaci. Metody: Autoři uvádějí 2 kazuistiky pacientů, kteří byli léčeni pro chronickou brániční rupturu na Chirurgické klinice LF UK a FN Plzeň mezi 1. 1. 2009 a 31. 12. 2021. Cílem byla analýza klinických dat a jejich porovnání s literárními údaji. Výsledky: Oba pacienti s chronickou brániční rupturou byli muži v produktivním věku, kteří primární trauma utrpěli při dopravní nehodě. V jednom případě byla ruptura diagnostikována po 6 letech, v druhém po 14 letech. V jednom případě šlo o rupturu levé poloviny bránice, v druhém případě pak její pravé poloviny. Oba pacienti podstoupili plastiku bráničního defektu cestou torakotomie. Závěr: Nerozpoznaná ruptura bránice je závažný stav, který může vyústit v život ohrožující komplikaci inkarcerací břišních orgánů vyhřezlých do hrudníku. Na tuto diagnózu je nutné myslet u pacientů s gastrointestinálními či dechovými potížemi po vysokoenergetickém tupém traumatu břicha a hrudníku i s odstupem několika let od traumatu.
Introduction: Diaphragmatic rupture is a rare but life-threatening condition that occurs in 0.85% of surgically managed thoracoabdominal injuries. In most cases, the condition is accompanied by associated traumas responsible for poor prognosis. Signs of diaphragmatic rupture are often masked by more serious manifestations of the associated trauma. The rupture is usually revealed by an X-ray of the chest or CT scan. However, a minor defect may be missed, especially if the patient is not indicated for urgent surgery. Methods: The authors present 2 case reports of patients treated for chronic diaphragmatic rupture at the Department of Surgery of the Faculty of Medicine, Charles University and University Hospital in Pilsen between 01 January 2009 and 31 December 2021. The aim was to analyze the clinical data and to compare this data with literature. Results: Both patients with the chronic diaphragmatic rupture were men in their productive age. The mechanism of their primary trauma was a traffic accident. In the first case, the rupture was diagnosed 6 years after the trauma. The second case was diagnosed 14 years after the primary trauma. The diaphragmatic rupture was present on the left side in the first case and on the right in the other. Both patients underwent suture of the diaphragmatic defect via thoracotomy. Conclusion: Unrecognized diaphragmatic rupture is a severe condition that can result in a life-threatening complication, namely incarceration of abdominal organs dislocated to the chest. It is necessary to keep this diagnosis in mind in patients with gastrointestinal or respiratory problems after a previous high-energy, blunt-force abdominal and thoracic injury, even many years after the trauma.
- MeSH
- bránice * chirurgie diagnostické zobrazování zranění MeSH
- dopravní nehody MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- opožděná diagnóza škodlivé účinky MeSH
- poranění hrudníku chirurgie diagnostické zobrazování komplikace MeSH
- ruptura * chirurgie komplikace MeSH
- tupá poranění chirurgie diagnostické zobrazování komplikace MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
I přes zlepšení vyšetření k určení klinického stadia, operační techniky a zavedení adjuvantní chemoterapie a případně radioterapie u stadií II a III nemalobuněčného plicního karcinomu (NSCLC) dochází u velkého počtu operovaných pacientů k recidivám onemocnění. Vzhledem k průlomovým výsledkům imunoterapie u pokročilých stadií NSCLC se logicky nabízely studie zkoumající její případný přínos i u operovaných nemocných. První studie se zabývaly jejím užitím v adjuvantním podání po chemoterapii, kde již prokázal přínos atezolizumab ve studii fáze III. V nedávné době bylo publikováno i tiskové prohlášení o pozitivních datech pro pembrolizumab ve stejné indikaci. Následovaly studie s neoadjuvantní imunoterapií, které ve stadiích fáze III přešly povětšinou na režim chemoimunoterapie (s případným pokračováním imunoterapie adjuvantně). Recentně vyšlo tiskové prohlášení o pozitivních výsledcích nivolumabu spolu s chemoterapií v neoadjuvantním podání. Je proto vysoce pravděpodobné, že se tyto léčebné modality v blízké době promítnou do standardních léčebných režimů.
Despite improvements in staging, surgical techniques, and the introduction of adjuvant chemotherapy for stage II and III non-small cell lung cancer (NSCLC), a large number of operated patients have recurrences of the disease. Due to the breakthrough results of immunotherapy in advanced stages of NSCLC, studies examining its potential benefits in operated patients were logically started. The first studies looked at the use of adjuvant immunotherapy after chemotherapy, where they had already shown the benefits of atezolizumab in a phase III study. A press release on positive data for pembrolizumab in the same indication has also been published recently. This was followed by studies with neoadjuvant immunotherapy, which in the phase III trials mostly switched to the chemoimmunotherapy regimen (with possible continuation of immunotherapy in adjuvant administration). Recently, there was a press release on the positive results of nivolumab with neoadjuvant chemotherapy. It is therefore highly likely that these treatment modalities will translate into standard treatment regimens in the near future.
- MeSH
- adjuvantní chemoterapie metody MeSH
- imunoterapie metody MeSH
- lidé MeSH
- nemalobuněčný karcinom plic * farmakoterapie MeSH
- neoadjuvantní terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Léčba pomocí tyrosinkinázových inhibitorů (TKI) patří mezi zavedené standardy u pacientů s tzv. častými mutacemi genu pro epidermální růstový faktor (EGFR) – tj. bodová mutace vedoucí k aminokyselinové záměně L858R (dle stávající nomenklatury p. (Leu858Arg)) a delece na exonu 19 – generalizovaného nemalobuněčného plicního karcinomu (NSCLC). Nicméně pro ostatní (tzv. vzácné) EGFR mutace je situace ohledně účinnost EGFR-TKI u NSCLC v řadě případů nejistá. Naše kazuistika, popisující případ pacientky se vzácnou krátkou duplikací (dříve inzercí) genu EGFR na exonu 19, potvrzuje v předchozí literatuře uváděný možný pozitivní účinek při léčbě afatinibem. Dále pak popisujeme poměrně vzácnou příčinu rezistence na tuto léčbu – bodovou mutaci v genu NRAS c.35G>A, p.(Gly12Asp) (dle starší nomenklatury G12D), prokázanou metodou sekvenování nové generace (NGS) z cirkulující nádorové DNA (ctDNA) z krevního odběru. I přes probíhající výzkum není zatím bohužel znám spolehlivý TKI cílící na tuto mutaci.
PURPOSE: The aims of this work were the retrospective analysis of a cohort of patients with acute mediastinitis treated at the authors' worksite over a 15-year period and the identification of factors that significantly affect the outcomes of the therapy. METHODS: During the period 2006-2020, 80 patients with acute mediastinitis were treated. Within the cohort, the following were observed: the causes and the type of acute mediastinitis, length of anamnesis, comorbidities, diagnostic methods, time from the diagnosis to surgery, types and number of surgical procedures, results of microbiological tests, complications, and outcomes of the treatment. RESULTS: The most common type of acute mediastinitis was descending mediastinitis (48.75%). A total of 116 surgical procedures were performed. Ten patients in the cohort died (12.5%). Patients older than 60 years were at a 6.8 times higher risk of death. Patients with more than two comorbidities were at a 14.3 times higher risk of death. The presence of yeasts in the culture material increased the risk of death by 4.4 times. CONCLUSION: Early diagnosis, removal of the cause of mediastinitis, sufficient mediastinal debridement, and multiple drainage thereof with the possibility of continual postoperative lavage are essential for the successful treatment of acute mediastinitis.
- MeSH
- akutní nemoc MeSH
- drenáž metody MeSH
- lidé MeSH
- mediastinitida * diagnóza etiologie chirurgie MeSH
- prognóza MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
