BACKGROUND AND AIMS: Treatment with anti-tumour necrosis factor α antibodies [anti-TNF] changes the dysbiotic faecal bacteriome in Crohn's disease [CD]. However, it is not known whether these changes are due to decreasing mucosal inflammatory activity or whether similar bacteriome reactions might be observed in gut-healthy subjects. Therefore, we explored changes in the faecal bacteriome and metabolome upon anti-TNF administration [and therapeutic response] in children with CD and contrasted those to anti-TNF-treated children with juvenile idiopathic arthritis [JIA]. METHODS: Faecal samples collected longitudinally before and during anti-TNF therapy were analysed with regard to the bacteriome by massively parallel sequencing of the 16S rDNA [V4 region] and the faecal metabolome by 1H nuclear magnetic resonance imaging. The response to treatment by mucosal healing was assessed by the MINI index at 3 months after the treatment started. We also tested several representative gut bacterial strains for in vitro growth inhibition by infliximab. RESULTS: We analysed 530 stool samples from 121 children [CD 54, JIA 18, healthy 49]. Bacterial community composition changed on anti-TNF in CD: three members of the class Clostridia increased on anti-TNF, whereas the class Bacteroidia decreased. Among faecal metabolites, glucose and glycerol increased, whereas isoleucine and uracil decreased. Some of these changes differed by treatment response [mucosal healing] after anti-TNF. No significant changes in the bacteriome or metabolome were noted upon anti-TNF in JIA. Bacterial growth was not affected by infliximab in a disc diffusion test. CONCLUSIONS: Our findings suggest that gut mucosal healing is responsible for the bacteriome and metabolome changes observed in CD, rather than any general effect of anti-TNF.
- MeSH
- Bacteria MeSH
- Crohnova nemoc * patologie MeSH
- dítě MeSH
- infliximab farmakologie terapeutické užití MeSH
- inhibitory TNF farmakologie terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- metabolom MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
U dětí a adolescentů rozeznáváme tři jaterní poruchy, které jsou asociované s autoimunitní patogenezí: autoimunitní hepatitidu (AIH), autoimunitní sklerotizující cholangoitidu (ASC) a de novo AIH vzniklou po transplantaci jater, která se nově označuje termínem na plazmocyty bohatá rejekce. Jedná se o progresivní onemocnění, které bez léčby vede ve většině případů k jaternímu selhání. Všechny tyto poruchy jsou charakterizovány histologicky zánětlivými změnami a sérologicky přítomností cirkulujících autoprotilátek a hypergamaglobulinemií IgG. Juvenilní AIH se dělí na dva typy podle přítomnosti jednotlivých protilátek: typ 1 a typ 2. Klinické projevy se mohou lišit, od akutních, chronických až po bezpříznakový průběh. Základem léčby je imunosupresivní terapie, kterou je třeba zahájit co nejdříve po stanovení diagnózy.
Autoimmune liver disease in children can be classified as: autoimmune hepatitis (AIH), autoimmune sclerosing cholangitis (ASC) and de novo AIH after liver transplantation (plasma cell rich rejection). When left untreated, these disorders are progressive in nature and can result in cirrhosis and terminal liver failure. They are characterised by presence of circulating autoantibodies, high levels of IgG class imunoglobulins and inflammatory changes on liver histology. There are two main subtypes of AIH depending on the type of specific autoantibodies detected: type 1 and type 2. AIH has a very wide spectrum of symptoms ranging from being asymptomatic to an acute severe fulminant disease. These liver disorders respond well to theimmunospuresive therapy which must be started as early as possible.
The worldwide outbreak of the novel 2019 coronavirus disease (COVID-19) has led to recognition of a new immunopathological condition: paediatric inflammatory multisystem syndrome (PIMS-TS). The Czech Republic (CZ) suffered from one of the highest incidences of individuals who tested positive during pandemic waves. The aim of this study was to analyse epidemiological, clinical, and laboratory characteristics of all cases of paediatric inflammatory multisystem syndrome (PIMS-TS) in the Czech Republic (CZ) and their predictors of severe course. We performed a retrospective-prospective nationwide observational study based on patients hospitalised with PIMS-TS in CZ between 1 November 2020 and 31 May 2021. The anonymised data of patients were abstracted from medical record review. Using the inclusion criteria according to World Health Organization definition, 207 patients with PIMS-TS were enrolled in this study. The incidence of PIMS-TS out of all SARS-CoV-2-positive children was 0.9:1,000. The estimated delay between the occurrence of PIMS-TS and the COVID-19 pandemic wave was 3 weeks. The significant initial predictors of myocardial dysfunction included mainly cardiovascular signs (hypotension, oedema, oliguria/anuria, and prolonged capillary refill). During follow-up, most patients (98.8%) had normal cardiac function, with no residual findings. No fatal cases were reported.Conclusions: A 3-week interval in combination with incidence of COVID-19 could help increase pre-test probability of PIMS-TS during pandemic waves in the suspected cases. Although the parameters of the models do not allow one to completely divide patients into high and low risk groups, knowing the most important predictors surely could help clinical management.
- MeSH
- COVID-19 * komplikace diagnóza epidemiologie MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- pandemie MeSH
- prospektivní studie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- SARS-CoV-2 * MeSH
- syndrom systémové zánětlivé reakce MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- pozorovací studie MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Onemocnění gastrointestinálního traktu (GIT) tvoří značnou část zdravotních problémů v pediatrické populaci. Endoskopická diagnostika u dětí zaznamenala v uplynulém desetiletí významný vzestup nejen na poli rozvoje techniky jako takové, jako je vylepšení instrumentárií vhodných pro pediatrický věk, ale i v posunu mezinárodních doporučených postupů nutných ke správné diagnostice a léčbě jednotlivých onemocnění. Na rozdíl od dospělých pacientů je v pediatrii endoskopické vyšetření prováděno ve většině případů za účelem diagnostickým, nikoli terapeutickým. Histologický popis bioptických vzorků odebíraných při endoskopii proto tvoří nedílnou součást endoskopického vyšetření a ve většině případů nelze bez jejich hodnocení diagnózu uzavřít. Klinický gastroenterolog od patologa očekává zejména popis, který pomůže potvrdit nebo naopak rozporovat diagnózu zvažovanou po makroskopickém vyšetření. V následujícím článku bychom se rádi věnovali nejčastějším endoskopickým nálezům v oblasti gastrointestinálního traktu v dětském věku a přínosu histologie při určování správné diagnózy.
Gastrointestinal (GIT) diseases represent an important part of pediatric health disorders. The recent years have brought not only significant improvement of digestive endoscopy technologies and a new equipment suitable for pediatric age but also progress in management of diagnostic approach and treatment of the pediatric GIT diseases. In contrast to adult patients, endoscopic examination in pediatrics is in most cases performed for diagnostic, not therapeutical purposes. The histological assessment of biopsy specimens taken during endoscopy therefore forms an integral part of the endoscopic examination and in most cases the diagnosis cannot be concluded without their evaluation. In particular, the clinical gastroenterologist expects from the pathologist a description that will help confirm or contradict the diagnosis considered after the macroscopic examination. In this review, we would like to highlight the most common endoscopic findings of the gastrointestinal tract in pediatric population and the role of histology in determining the correct diagnosis.
- MeSH
- dítě MeSH
- eozinofilie diagnostické zobrazování patologie MeSH
- gastroezofageální reflux diagnostické zobrazování patologie MeSH
- gastrointestinální endoskopie MeSH
- gastrointestinální nemoci * diagnostické zobrazování patologie MeSH
- histologické techniky MeSH
- idiopatické střevní záněty MeSH
- lidé MeSH
- polypy tlustého střeva diagnostické zobrazování patologie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cíl: Cílem studie bylo analyzovat epidemiologii a klinický průběh syndromu multisystémové zánětlivé odpovědi spojeného s infekcí SARS-CoV-2 u dětí a mladistvých (paediatric inflammatory multisystem syndrome temporally associated with SARS-CoV-2, PIMS-TS) v České republice (ČR). Metody: Do retrospektivně-prospektivní observační celonárodní studie byli zařazeni pacienti s PIMS-TS dle diagnostických kritérií Světové zdravotnické organizace, kteří byli hospitalizováni v ČR v období od 1. 11. 2020 do 31. 5. 2021. Anonymizovaná data těchto pacientů (demografické a klinické údaje) byla získána z lékařských zpráv. Některá data z výše uvedeného sledovaného období byla následně porovnána s výsledky menšího souboru pacientů z další pandemické vlny. Druhá fáze observační celonárodní studie navazovala v období od 1. 6. 2021 do 31. 3. 2022, které bylo charakterizováno převažujícími variantami viru delta a následně omikron. Výsledky: Od 1. 11. 2020 do 31. 5. 2021 bylo na území ČR diagnostikováno 207 pacientů s PIMS-TS. V pediatrické populaci (0–19 let) byla incidence 1 : 10 100 obecné populace, resp. 1 : 1127 ve skupině pozitivně testovaných jedinců. Při následné ambulantní kontrole měli všichni pacienti normální srdeční funkci, pouze u dvou (1,2 %) přetrvávala dilatace koronární tepny. V období 1. 6. 2021 až 31. 3. 2022 byl PIMS-TS diagnostikován u dalších 222 dětí. Zatímco při převažující variantě delta byl výskyt PIMS-TS vysoký, ve fázi převažující varianty omikron poklesl ve vztahu k počtu pozitivně testovaných na čtvrtinu. Celkově tedy onemocnělo 429 dětí, nebyly zjištěny žádné případy úmrtí. Závěry: Nízký výskyt závažných průběhů nemoci a nulovou mortalitu u PIMS-TS lze vysvětlit edukací pediatrů v celé ČR a sjednocením diagnostických a terapeutických postupů s časným podáním kombinované imunosupresivní terapie.
Objective: The aim of this study was to analyse epidemiology and clinical course of paediatric inflammatory multisystem syndrome temporally associated with SARS-CoV-2 (PIMS-TS) in the Czech Republic. Methods: We performed a retrospective-prospective nationwide observational study based on patients hospitalised with PIMS-TS according to World Health Organization definition and who were admitted to a hospital in the Czech Republic between November 1st, 2020, and May 31st, 2021. The anonymised data of patients (demographic and clinical data) were obtained from their medical records. Some of the data from the above-mentioned study period were compared with the results of a smaller set of patients from the next pandemic wave. The second nationwide observation period followed from June 1st, 2021, to March 31st, 2022. This period was characterized by prevailing delta and subsequently omicron variants. Results: Between November 1st, 2020 and May 31st, 2021, the total number of diagnosed patients with PIMS-TS in the Czech Republic was 207. The overall incidence was 1:10,100 of the paediatric population aged 0–19 years; and 1:1,127 out of all children who tested positive for SARS-CoV-2, respectively. During follow-up, only two patients (1.2%) had persistent coronary artery dilation, all patients had normal cardiac function. Between June 1st, 2021 and March 31st, 2022, PIMS-TS was diagnosed in additional 222 children. Whereas PIMS-TS was frequent during the prevailing delta variant, the predominating omicron variant led to its decline to one fourth in relation to numbers of those tested positively for SARS-CoV-2. The total number of children affected by PIMS-TS reached 429, with no reported fatalities. Conclusion: Above expectation outcome with no death could be explained by awareness campaigns and national guidelines with early use of combined immunosuppressive treatment.
- MeSH
- COVID-19 * komplikace MeSH
- dítě MeSH
- epidemiologické studie MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- syndrom systémové zánětlivé reakce * epidemiologie komplikace terapie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Úvod: Cílem studie bylo porovnat koncentraci lepku ve stolici pomocí měření z lepku odvozených imunogenních peptidů (GIP – gluten-related immunogenic peptides) s koncentrací protilátek proti tkáňové transglutamináze ve třídě IgA (anti-tTG IgA) v krvi u dětí s nově diagnostikovanou celiakií. Metody: Studie se zúčastnily děti, kterým byla na našem pracovišti diagnostikována od května 2018 do května 2020 celiakie a splnily podmínky studie. Při stanovení diagnózy jsme kromě anti-tTG IgA v krvi změřili GIP ve stolici. Tato vyšetření jsme zopakovali i při následné klinické kontrole. Obě metody – stanovení protilátek anti-tTG IgA v krvi i GIP ve stolici pomocí protilátky G12 – byly hodnoceny pomocí ELISA testu. Hodnoty jsme porovnali co do vztahu k příslušným horním hranicím normy. Výsledky: Studie se zúčastnilo 29 dětí (18 dívek) ve věku 2–15 let. U všech byly vstupní hodnoty GIP nad normu 0,15 μg/g (průměr 4,21; medián 3,29; standardní odchylka [SD] 3,7). Při kontrolním vyšetření (průměrně 4 měsíce od zahájení diety) byly koncentrace GIP u všech dětí až na tři (10,3 %) pod normu (průměr 0,29; medián 0,12; SD 0,73). V případě anti-tTG IgA byla jejich hodnota před zahájením diety průměrně 164 U/ml, s mediánem 195, SD 49, při horní hranici normy 9,9 U/ml. Při kontrolním odběru byly hodnoty anti-tTG IgA u všech dětí až na jedno nižší, ale pouze u deseti z nich (34,5 %) byly hodnoty v normě (průměr 27,9; medián 12,0; SD 38,9). Všechny děti deklarovaly striktní dodržování bezlepkové diety. Diskuze: Podle hodnocení koncentrace GIP ve stolici je adherence dětí s nově diagnostikovanou celiakií k bezlepkové dietě velmi dobrá, lepší než běžně literárně udávaná. Závěr: Hodnocení GIP ve stolici může být citlivějším ukazatelem dodržování bezlepkové diety zejména v prvních měsících od stanovaní diagnózy než anti-tTG IgA, u kterých je popsán výrazně pomalejší pokles do normy po zahájení bezlepkové diety.
Objectives and study: To compare the values of gluten-related immunogenic peptides (GIP) in stool and anti-tissue transglutaminase IgA antibodies (anti-tTG IgA) in blood in children newly diagnosed with coeliac disease (CD). Methods: All children (2–15 y) newly diagnosed with CD between May 2018 and May 2020 at our clinic who complied with the inclusion criteria were invited to join the prospective study. During workup for CD, a stool sample to measure GIP was taken together with a blood sample to measure anti-tTG IgA. All newly diagnosed children were invited 4 months later for a check-up. Children and their caregivers were asked about known non-compliance with the gluten-free diet (GFD), a blood sample was taken to measure the anti-tTG IgA, and a stool sample was collected to measure GIP. Blood was evaluated for anti-tTG IgA by ELISA, and the stool was tested by quantitative Sandwich ELISA designed to detect and quantify GIP using the G12 antibody. Values of GIP and anti-tTG IgA were compared in terms of their relation to the upper limit of normal (ULN) of the particular method. Results: 29 children (18 girls) were enrolled in the study. The values of GIP in stool at the time of diagnosis were above the ULN (0.15 μg/g) in all children. Average 4.21, median 3.29, standard deviation (SD) 3.7. After the four months, all but three (89.7%) had values of GIP in the reference range. Average 0.29, median 0.12, SD 0.73. Similarly, anti-tTG IgA values were above the ULN (9.9 U/mL) at the time of diagnosis in all children. Average 164, median 195, SD 49. Although the anti-tTG IgA levels were lower at check-up in all but one child, only 10 (34.5%) showed values within the normal range, with an average of 27.9, median 12.0, and SD 38.9. All children declared strict adherence to GFD. Discussion: Using the GIP concentration in stool, adherence to GFD in our cohort of children is very good, better than that described in literature. Conclusion: Measuring GIP in stool could prove a more sensitive indicator of adherence to GFD in the early months after the diagnosis of CD when anti-tTG IgA are still elevated above the ULN due to their well-described gradual decrease after GFD initiation.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Periodické paralýzy (PP) jsou vzácné neuromuskulární poruchy projevující se epizodickou svalovou slabostí s abnormálními hladinami draslíku v krvi. V práci prezentujeme kazuistiku 17letého chlapce s familiární formou hypokalemické periodické paralýzy. Onemocnění se manifestovalo rychle se rozvíjející kaudo-kraniálně progredující symetrickou svalovou slabostí končetin pozorovanou od ranního probuzení. Tři dny před rozvojem obtíží pociťoval větší únavu DK. Rodinná i osobní anamnéza chlapce byla bez pozoruhodností. Laboratorně byla zjištěna extrémně nízká kalémie (1,1 mmol/l; norma 3,3–4,7 mmol/l) s doprovodnou zřetelnou hypofosfatémií (0,43 mmol/l; norma 0,94–1,55 mmol/l) při normální magnezémii (0,80 mmol/l; norma 0,62–0,91 mmol/l), natrémii a chloridémii (Na 139 mmol/l; Cl 108 mmol/l). Parametry acidobazické rovnováhy byly v normě. Z ukazatelů svalového metabolismu byl pouze mírně zvýšený myoglobin (148,5 µg/l; norma 28–72 µg/l), aktivita kreatinkinázy a transamináz byla v normě. Po terapeuticky dosažené normalizaci kalémie došlo během tří hodin k úpravě výše zmiňovaných klinických obtíží do normy. Po vyloučení sekundárních příčin hypokalémie (zejména tyreotoxikózy a renální tubulární poruchy) bylo vysloveno podezření na diagnózu hypokalemické periodické paralýzy. Molekulárně genetickým vyšetřením byla následně potvrzena heterozygotní bodová missense mutace v genu SCN4A lokalizovaném na chromosomu 17 (17q23), kódujícím alfa-podjednotku sodíkového kanálu, tzv. familiární hypokalemická periodická paralýza 2. typu. Identická patogenní varianta byla nalezena taktéž u dosud asymptomatického otce. Závěr: Diagnóza primární PP je založena na charakteristické klinické prezentaci, která je následně potvrzená genetickým testováním. Absence předchozích, spontánně ustupujících atak svalové slabosti v rodinné i osobní anamnéze nevylučuje primární (familiární) formu PP.
Periodic paralysis (PP) is a rare neuromuscular disorder characterized by episodic muscle weakness with abnormal levels of potassium in the blood. We present a case report of a 17-year-old boy with a familial form of hypokalaemic periodic paralysis. The disease manifested as caudocranially progressive symmetrical muscle weakness of the limbs with rapid onset in the early morning hours shortly after awakening. Three days prior, the boy had noticed increased tiredness of the lower limbs. His past medical history was unremarkable. Extremely low potassium was observed in the laboratory (1.1 mmol/l; normal 3.3–4.7 mmol/l) with concomitant marked hypophosphatemia (0.43 mmol/l; normal 0.94–1.55 mmol/l), normal magnesaemia (0.80 mmol/l; normal 0.62–0.91 mmol/l), normal natremia and chloridaemia (Na 139 mmol/l; Cl 108 mmol/l). The parameters of the acid-base balance were undisturbed. The markers of muscle metabolism (creatine kinase and transaminases) were normal, myoglobin was slightly increased. With the therapeutically achieved normalization of potassium, the above-mentioned clinical symptoms resolved within three hours. Upon exclusion of the secondary causes of hypokalaemia (especially thyrotoxicosis and renal tubular disorders) the diagnosis of hypokalaemic periodic paralysis was suspected. Molecular genetic testing detected a heterozygous point mutation in SCN4A gene located on chromosome 17 (17q23), encoding the alpha-subunit of the sodium channel, thus confirming the diagnosis of familial hypokalemic periodic paralysis of type 2. The identical pathogenic variant was found in the asymptomatic father of the patient. Conclusion: The diagnosis of primary PP is based on the characteristic clinical presentation and confirmed by genetic testing. The absence of previous spontaneously receding episodes of muscle weakness in the family or personal history does not exclude the primary (familial) form of PP.
- MeSH
- genetické testování MeSH
- hypokalemická periodická paralýza * diagnóza genetika terapie MeSH
- hypokalemie diagnóza etiologie MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- svalová slabost etiologie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
