Cíl: Cílem této práce bylo zhodnotit úspěšnost perkutánní drenáže při léčbě těžké akutní pankreatitidy s multiorgánovým selháváním. Materiál a metoda: V období 1998-2003 bylo na naší klinice vyšetřeno 441 pacientů S diagnózou akutní pankreatitidy. Jedno sto patnáct (27 %) pacientů mělo těžkou akutní pankreatitidu, z tohoto počtu bylo léčeno nouze drenáží 55 nemocných (47,8 %), 34 (29,6 %) mělo provedenu drenáž i operaci a 26 (22,6 %) pacientů bylo léčeno konzervativně. Osmnáct pacientů mělo multiorgánové selhávání, 26 septické teploty. Byl jim zaveden drén buď 18 G pig tail (Optimed) nebo 20-26 G Mallecot (Boston Scientific). Hodnocení úspěšnosti bylo provedeno na základě dotazníků, které byly rozeslány na pracoviště, kde pacienti byli léčeni s akutní pankreatitidou. Bylo rozesláno 115 dotazniků. Výsledky: Ze 115 zaslaných dotazníků se vrátilo 51 (44,3 %). Třicet devět (76,4 %) z 51 vrácených dotazníků hodnotilo drenáž jako metodu, která zlepšila zdravotní stav pacienta. Dvanáct z dotázaných (23,4 %) odpovědělo, že zdravotní stav se nezlepšil nebo naopak zhoršil. Pět pacientů (9,8 % z 51) zemřelo, dva na krvácení, jeden na iktus mozku, jeden na septický stav a jeden na respirační insuficienci. Dvanáct pacientů (66,6 %) z 18 s multiorgánovým selháním bylo drénováno a operováno, 6 nemocných (33,4 %) bylo pouze drénováno. Tři z těchto 18 nemocných (16 %) zemřeli na krvácení a respirační insuficienci, všichni patří do skupiny 12 pacientů, kteří byli operováni a drénováni. Drenáž byla u těchto pacientů provedena, když nekrotické solidní hmoty byly bez známek jejich zkapalnění. Výrazné zlepšení bylo zaznamenáno u 12, zhoršení u 3 nemocných. Dvacet šest pacientů mělo septické teploty, pět z těchto nemocných bylo operováno a drénováno, ostatní byli pouze drénováni. Závěr: Perkutánní drenáž těžké akutní pankreatitidy byla hodnocena dotazy na chirurgy a anesteziology, zda tato technika zlepšila zdravotní stav pacienta. Metoda se ukázala jako bezpečná a úspěšná při léčbě těžké akutní pankreatitidy i u pacientů s multiorgánovým selháváním, kteří mají nekrotické, solidní hmoty.
Objective: The study evaluated efficiency of percutaneous drainage in the therapy of severe acute pancreatitis with multi-organ failure. Material and methods: In the period of 1998-2000 the authors examined 441 patients with the diagnosis of acute pancreatitis. The diagnosis of severe acute pancreatitis was established in 115 patients (27%), 55 of them treated with drainage only (47.8% of the subset), 34 patients (29.6% of the subset) with drainage and surgery, and 26 patients (22.6% of the subset) were treated conservatively. Eighteen patients suffered from multi-organ failure, 26 patients had septic temperature. They were inserted drain, either 18 G pig tail (Optimed) or 20-26 G Mallecot (Boston Scientific). The successfulness was evaluated by questionnaires, which were sent out to workplaces, where the patients with acute pancreatitis were treated. There were 115 questionnaires on the whole. Results: Fifty one of the 115 forwarded questionnaires (44.3%) returned. Thirty nine of them (76.4%) evaluated drainage as a method which improved the health state of the patient. Twelve of the interviewed physicians (23.4%) declared that the health state of the patients had not improved or actually deteriorated. Five patients (9.8%) died, two of them from bleeding, one from ictus, one from septic state and one from respiratorv insufficiency. Twelve patients (66.6%) out of 18 with multi-organ failure were drained and operated on, and six patients (33.4%) were drained only. Three patients out of these 18 subjects (16%) died from bleeding and respiratory insufficiency, all of them belonging to the group of 12 patients who had been operated on and drained. The drainage in these patients was performed when the necrotic solid matter was without sings of becoming liquefied. A marked improvement was noted in 12 patients, deterioration in three patients. Twenty six patients suffered from septic temperature, five of them were operated on and drained, the other subjects were drained only. Conclusion: Percutaneous drainage of severe acute pancreatitis was evaluated by interviewing the surgeons and anesthesiologists, whether this technique improved the health state of the patients. The method proved to be safe and successful in the therapy of severe acute pancreatitis and in patients with multi-organ failure who had neerotíc solid matter.
Cílem této práce bylo zhodnocení bezpečnosti a účinnosti dlouhotrvajících perkutánnich drenáží u pseudocyst pankreatu. Materiál a metoda: Šedesát čtyři pacientů s rezistentními pseudocystami prokázanými na kontrastním CT vyšetření bylo léčeno pro obtíže vyvolané pseudocystou a dlouhotrvajici perkutánní drenáží. Pseudocysty měly velikost 5-7 cm ve 22 případech, 8-10 cm V 30 případech a 10-12 cm v 7 případech a větší než 12 cm v 5 případech. Pseduocysty byly rozděleny podle klasifikace D'Egidia a Scheina do tří skupin: postnekrotický typ cyst I, postnekrotický typ cyst II a retenční typ cyst III. Výsledky: Všichni pacienti (64) byli léčeni perkutánní drenáží trvající od 3 týdnů do 24 měsíců. 62 pacientů s pankreatickou pseudocystou bylo vyléčeno, u dvou pseudocyst došlo ke zmenšení na polovinu proti původní velikosti. Nežádoucí účinky drenáže byly zaznamenány ve dvou případech, v prvním došlo k zalomení drénu v pseudocystě, léčba byla ukončena, ale došlo k vyléčení, tj. fibrotizaci pseudocysty, ve druhém případě došlo k zanesení infekce do pseudocysty z tlustého střeva, kterým byl drén do pseudocysty zaveden. Následná sepse byla léčená antibiotiky aplikovanými celkově i lokálně do pseudocysty jehlou, protože drén byl hned odstraněn, i zde došlo k vyléčení pseudocysty. Další nežádoucí účinky jako sepse, teploty, bolesti nebyly pozorovány. Katétr se nepodařilo ve dvou případech zavést troakárním způsobem pro výrazné fibrózní změny vyvolané zánětlivým procesem, proto byla drenáž opakovaná a Seldingerovou metodou se drény podařilo zavést. Závěr: Perkutánní drenáž je bezpečnou a účinnou technikou léčby pankreatických pseudocyst u chronické pankreatitidy. Autoři zaznamenali jen dva případy komplika¬ cí vyvolaných katétrem, v jednom případě došlo k zalomení katétru v pseudocystě, ve druhém k zanesení infekce do pseudocysty.
Objective: The study was aimed for evaluation of successfulness and efficiency of longterm percutaneous drainage in pancreatic pseudocysts. Material and methods: Sixty four patients with resistant pseudocysts of the pancreas demonstrated by contrast CT examination whose complaints were related to the pseudocysts were treated with long-term percutaneous drainage. The size of the pseudocyst was 5-7 cm in 22 cases, 8-10 cm in 30 cases, 10-12 cm in 7 cases and larger than 12 cm in 5 cases. The pseudocysts were divided according to classification of D'Egidio and Schein into three groups: a postnecrotic type of the cysts I, a postnecrotic type of the cysts II and a retention type of the cysts III. Results: All patients (64) were treated with percutaneous drainage lasting from 3 weeks to 25 months. Sixty two patients with pancreatic pseudocysts were cured up, and two pseudocysts were diminished to half of the original size. Undesirable effects of the drainage were noted in two cases, the first being caused by bending of the drain in the pseudocysts, where the treatment was interrupted, but the patient was cured up due to fibrotic reconstruction of the pseudocyst, in the other case caused by infection which penetrated into the pseudocyst from the colon, where the drain was installed aiming at the pseudocyst, and the subsequent sepsis was treated with antibiotics administered systemically as well as locally by injection needle directly into the pseulocyst which was consequently cured up as well. Other undesirable effects, such as sepsis, temperature and pain were not observed. It proved to be impossible to introduce the catheter by the trocar way for marked fibrous changes caused by an infiammatory process and the drainage was therefore repeated by the Seldinger method, which made introduction of the drains possible. Conclusion: The percutaneous drainage is a safe and efficient method for the treatment of pancreatic pseudocysts in chronic pancreatitis. The authors noted only two cases of complications caused by catheter, caused by bending of the catheter in the pseudocyst in one and introduction of infection into the the pseudocyst in the other case, both of them being finally cured up.
Autoři prezentují svoje výsledky operací štítné žlázy z pohledu probíhající diskuse o různých technikách operačních přístupů.
The authors present their thyroid gland operation results from the point of view of the current discussion on various techniques of the thyroid surgical procedures.
Spontánní perforace jícnu je vzácná, ale život ohrožující příhoda. Osud pacienta je přímo závislý na časné diagnostice a agresivní chirurgické a další komplexní terapii. Autoři popisují kazuistiku Boerhaaveho syndromu.
Spontaneous perforation of the oesophagus is a rare but life endangering event. The patient's fate depends directly on the early diagnosis and aggressive surgical and other comprehensive therapy. The authors describe a case-report of Boerhaaven's syndrome.
