Úvod: Kompletní cirkulární endoskopická disekce (CED) je často doprovázena vytvořením pooperačních jícnových striktur. Pro prevenci těchto striktur byly nedávno testované rozličné typy terapeutických přístupů, např. buněčná terapie nebo jícnové stenty. Metody: Pro studii byla použita miniaturní prasata Gottingen/Minnesota původu (n=10). Nejprve jsme ve středním jícnu provedli kompletní CED a poté byl defekt ponechán bez ošetření nebo pokryt suspenzí mezenchymálních kmenových buněk (MSCs) nebo kombinací MSCs a primárních orálních keratinocytů (pOKs) bez/s plně pokrývajícím samo-roztažným metalickým stentem (SEMS). Následně jsme provedli kontrolní endoskopii s extrakcí stentu a nekropsie byla provedena 17 až 36 dní po aplikaci buněk. Výsledky: Všechny CED výkony byly dokončeny úspěšně bez závažných komplikací. Přestože jsme byli schopni detekovat MSCs nebo pOKs v post-CED defektech až do 36. dne po transplantaci, kombinace MSCs nebo MSCs/pOKs s nebo bez aplikace SEMS nezabránila vzniku jícnových striktur způsobených kompletní CED. Smíchání MSCs a pOKs mělo za následek vznik buněčných agregátů, které byly pozorovány převážně v submukóze a post-CED defekt byl pokryt tenkým jizvovitým epitelem obsahujícím kolagenová vlákna doprovázen rozličným stupněm rekonstrukce a integrity. Závěr: Aplikace suspenze autologních MSCs samotných nebo v kombinaci s pOKs s nebo bez SEMS byla neefektivní v prevenci vzniku struktur po kompletní CED. Nicméně přítomnost MSCs nebo pOKs v defektu po CED byla potvrzena nejméně 5 týdnů po transplantaci.
Introduction: Complete circular endoscopic dissection (CED) is frequently accompanied with post-operative strictures formation in the esophagus. Various types of therapeutic approaches have recently been tested to prevent these strictures, e.g. cell therapy or stenting. Methods: Miniature pigs of Gottingen/Minnesota origin (n=10) were used in the study. First, we made the complete CED in the mid esophagus; next, the defect was left untreated or covered with mesenchymal stem cells (MSCs) or a mixture of MSCs and primary oral keratinocytes (pOKs) suspension without/with fully covered self-expandable metallic stent (SEMS). Consequently, we performed a control endoscopy with a stent removal, and necropsy was performed 17-36 days after cells application. Results: All CED procedures were completed successfully without serious complications. Although we were able to detect MSCs or pOKs in the post-CED defects up to the 36th day after transplantation, the combination of MSCs or MSCs/pOKs with or without SEMS application did not prevent post-CED strictures development. The mixture of MSCs and pOKs resulted in the formation of cellular aggregates, which were mainly observed in submucosa, and the post-CED defect was covered with collagen fibers containing a thin scarred epithelium, accompanied by various degrees of reconstruction and integrity. Conclusion: Suspension application of autologous MSCs alone or in combination with pOKs with or without SEMS was ineffective in the prevention of strictures formation after complete CED. Nevertheless, the presence of MSCs or pOKs in the post-CED defect was confirmed even 5 weeks after transplantation.
- Klíčová slova
- benigní striktura jícnu, cirkulární endoskopická disekce,
- MeSH
- endoskopická mukózní resekce * škodlivé účinky MeSH
- ezofágoskopie * škodlivé účinky MeSH
- ezofágus chirurgie MeSH
- keratinocyty MeSH
- mezenchymální kmenové buňky * MeSH
- miniaturní prasata MeSH
- modely nemocí na zvířatech MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Úvod: Kompletní cirkulární endoskopická (submukózní) resekce (CER) provedená pomocí techniky endoskopické submukózní disekce (ESD) je v jícnu zatížena vysokým výskytem pooperačních striktur. Zatím není známa nejúčinnější metoda jejich prevence, jednou z možností prevence je přepažení defektu stentem. Cílem studie bylo najít způsob fixace biomateriálu na metalický stent a poté jeho zafixování v místě CER k prevenci vzniku jícnových striktur na zvířecím modelu. Metoda: Byla použita miniaturní selata z chovu AV ČR v Liběchově (N=10). K endoskopiím jsme používali jednokanálový endoskop. Nejprve jsme ve středním jícnu provedli dva cirkulární slizniční řezy vzdálené od sebe 5 cm a mezi nimi pak CER pomocí disekce endoskopickým nožem. Poté jsme defekt přepažili stentem pokrytým biomateriálem (Xe-Dermou®)) s cílem zajistit ho proti migraci do žaludku. Testovali jsme fixaci pomocí endoklipů (N=3), endoskopickým systémem Apollo (N=1) a závěsem za nosní přepážku pomocí silonové nitě (N=6). Po 1−2 týdnech jsme provedli kontrolní endoskopii s vyjmutím stentu a pitvu. Výsledky: Všechny výkony byly dokončeny úspěšně bez závažných komplikací či úmrtí. Přestože se stenty s Xe-Dermou? podařilo aplikovat na celou resekční plochu, nalezli jsme při pitvě u jednoho zvířete mediastinitidu a jednou paraezofageální absces, nejspíše v důsledku mikroperforací při výkonu. Histologický rozbor ukázal, že po kontaktu s biomateriálem dochází v resekční ploše k uspořádané reepitelizaci již po týdnu od aplikace. Byl-li stent připevněn ke stěně jícnu pomocí endoklipů či endoskopickým systémem Apollo, vždy došlo k jeho migraci. Při zavěšení stentu za dvě silonové nitě nedošlo k dislokaci stentu ani v jednom případě. Závěr: Vyvinuli jsme techniku fixace biomateriálu k povrchu metalického stentu, který jsme použili k prevenci vzniku jícnových striktur po CER. Distanční závěsná fixace stentu silonovou nití se ukázala jako nejúčinnější, fixace pomocí endoklipů či systému endoskopické sutury byly neúčinné.
Introduction: Complete circular endoscopic (submucosal) resection (CER) performed using the endoscopic submucosal dissection (ESD) technique is burdened with a high incidence of post-operative strictures in the esophagus. The most effective method of preventing them is not known so far; one of the possible methods is to prevent these strictures directly at the site of their formation by covering the defect with a stent. The aim of the study was to find a way to fix a selected biomaterial to a stent, and subsequently, to fix the stent at the CER site to prevent esophageal strictures in an animal model. Method: Miniature piglets from the Czech Academy of Sciences’ breeding unit in Libechov (N=10) were used. Endoscopy was performed using a single-channel endoscope. First, we made two circular mucosal cuts spaced 5 cm apart in the middle esophagus and we performed the CER between them using the endoscopic submucosal dissection technique. After that, we covered the defect with a stent coated with biomaterial (Xe-Derma®)) while we tried to prevent stent migration into the stomach. For stent fixation, we tested endo-clips (N=3), the Apollo endoscopic system (N=1) and the suspension technique using two polyamide threads (N=6) anchored in the nasal septum. We performed a control endoscopy, stent removal and subsequent autopsy after 1−2 weeks. Results: All procedures were completed successfully without serious complications or deaths. Although stents covered with Xe-Derma? were applied to the entire resection area, one case of mediastinitis and one paraesophageal abscess were found during autopsy, most likely due to microperforations caused during the procedure. Histological analysis showed that after contact with the biomaterial, re-epithelisation took place within one week of application to the resection area. Stent migration occurred in each case when the stent was attached to the esophageal wall by endo-clips or with the endoscopic suture system (Apollo). There was no stent dislocation in the cases where the stent was suspended by two polyamide threads. Conclusion: We developed a technique of fixing biomaterial to the surface of metallic stents which we used to prevent the formation of esophageal strictures after CER. Distal suspension fixation of the stent with a polyamide thread proved to be the most effective, while fixations by endo-clips or with the endoscopic suture system were ineffective.
Endoscopic submucosal dissection or widespread endoscopic resection allow the radical removal of circumferential or near-circumferential neoplastic esophageal lesions. The advantage of these endoscopic methods is mini-invasivity and low risk of major adverse events compared to traditional esophagectomy. The major drawback of these extensive resections is the development of stricture - the risk is 70-80% if more than 75% of the circumference is removed and almost 100% if the whole circumference is removed. Thus, an effective method to prevent post-ER/ESD esophageal stricture would be of major benefit, because treatment of strictures requires multiple sessions of endoscopic dilatation and may carry a risk of perforation. Moreover, not all strictures are easy to treat and some patients may develop refractory strictures. There are several techniques and methods, which have been tested in both experimental and/or clinical studies but no one has received general acceptance based on results of high-quality evidence. The studies are usually small with a limited number of patients, there is a lack of randomized controlled trials and some techniques have been described only in experimental studies. Thus, prevention of post-ESD strictures remains an unresolved issue. On the other hand, because of the high risk of stricture and partially proven effectiveness of some preventive techniques, a preventive strategy should be considered in patients undergoing extensive ER/ESD in the esophagus. There is, however, no evidence about the superiority or inferiority of a particular preventive strategy compared to other techniques, moreover, there is paucity of data assessing the effectiveness of the combination of different preventive methods. The best preventive strategies known so far include 1) oral or local administration of corticosteroids; and 2) preventive stenting. Other strategies (preventive sessions of endoscopic dilatation or tissue engineering methods) have unproven efficacy or are too demanding for practical use. Nevertheless, the use of (any) preventive strategy after extensive ER/ESD of the esophagus probably reduces the risk of stricture and the number of endoscopic dilatations, therefore, it should be considered in these patients. However, there is a need for high quality evidence as well as for new ideas and approaches to resolve this important clinical problem.
- MeSH
- endoskopická mukózní resekce * metody MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pooperační komplikace etiologie prevence a kontrola MeSH
- rizikové faktory MeSH
- stenóza jícnu etiologie prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Endoskopická submukózní disekce (ESD) je náročná terapeutická metoda používaná k odstranění časných neoplazií trávicí trubice. Kompletní cirkulární endoskopická submukózní disekce v jícnu je zatížena značným výskytem pooperačních striktur. Těmto strikturám by mohl zabránit metalický stent s biomateriálem. Metoda: Pilotní projekt byl proveden na sedmi dospělých miniaturních prasatech z chovu Akademie věd ČR v Liběchově. Byl použit jednokanálový endoskop. Po vytyčení okrajů a submukózním podpichu jsme provedli dolní cirkulární slizniční řez a poté 4–6 cm nad ním identicky orální cirkulární řez. Vytvořili jsme tři submukózní tunely v aborálním směru pomocí podpichů a disekce. Po dokončení ESD jsme sliznici vytáhli navenek a resekční plochu jsme přepažili jícnovými stenty (6× nepotaženým a 1× potaženým). V pěti případech jsme nepotažené stenty povlékli biologickým materiálem (Xe-Derma?). Ve třech případech jsme stent připevnili ke stěně jícnu pomocí endoklipů. Po týdnu jsme provedli kontrolní endoskopii a následně pitvu a histologický rozbor resekční plochy. Výsledky: Všechny výkony byly dokončeny úspěšně bez závažných komplikací. Kontrolní endoskopie ukázaly, že biomateriál se stentem chrání resekční plochu (tj. bez zánětu, bez vředů či dezintegrace tkání). Ani v jednom případě však nebyl optimálně umístěn, a to i přesto, že stent byl ukotven a rozvinut vždy správně přes defekt. Ve dvou případech biomateriál sklouzl ze stentu a obnažená síť stentu vyvolala zánět s fibrotickou stenózou jícnu. U zvířat bez protekce biomateriálem jsme při pitvě našli 1× hnisavou mediastinitidu a 1× paraezofageální absces. Stent byl při kontrolní endoskopii po týdnu v 71 % (5/7) dislokován v žaludku. Histologický rozbor ukázal, že po kontaktu s biomateriálem dochází v resekční ploše k uspořádané reepitelizaci již po týdnu od aplikace. Hlubší vrstvy byly bez známek zánětu, bez dysplazií a bez granulomů z cizích buněk. Závěr: Biomateriál (Xe-Derma?) může být vhodným biologickým krytem resekční plochy po cirkulární ESD jícnu s možným vlivem na reepitelizaci a hypoteticky může chránit před vznikem striktur. Migrace stentu krytého biomateriálem není dosud vyřešena.
Endoscopic submucosal dissection (ESD) is a challenging therapeutic method used to remove early neoplasms of the digestive tract. Complete circular ESD in the oesophagus is complicated by an extensive occurrence of postoperative strictures. Such strictures could be prevented using a metallic stent using biomaterial. Method: The pilot project was carried out over 12 months, using seven adult miniature pigs (bred in the laboratories of the Czech Academy of Science in Libechov). We used a single-channel endoscope. After tracing the edges and performing submucosal under-puncturing, we made a distal circular incision of the mucosa and then an identical oral circular incision 4–6 cm above it. We created three submucosal tunnels in the caudal direction using punctures and dissection. After completing the circular ESD, we pulled the mucosa outwards and the resection area was covered with oesophageal stents (six uncoated and one coated). Five primarily uncoated stents were coated with biodegradable material (Xe-Derma?). Three stents were attached to the wall of the oesophagus using endoscopic hemoclips. One week after the procedure, we conducted a control endoscopy followed by autopsy and histological analysis of the resection area. Results: All procedures were successfully completed without any major complications. Control endoscopy showed that the stents using biomaterial provide excellent protection to the resection area (i.e. no inflammation, no ulcer or tissue disintegration). Unfortunately, the biomaterial was not positioned optimally in any of the cases, even though the stent had always been deployed and anchored over the resection correctly. In two cases, the biomaterial slid from the stent and the bare-metal stent caused inflammation with fibrotic stenosis of the oesophagus. In animals where no biomaterial was used, the autopsy revealed 1× purulent mediastinitis and 1× para-oesophageal abscess. After one week the stent had migrated into the stomach in 71% (5/7) of the animals. Histological analysis of the resection area covered with biomaterial showed multi-layered re-epithelialization one week after the procedure. Deeper layers showed no signs of inflammation, without dysplasia, or granulomas from foreign cells. Conclusion: Biomaterial (Xe-Derma?) could be a suitable biological covering of the resection area after circular ESD with a positive effect on re-epithelialization and could hypothetically prevent stenosis. Migration of the stent covered with biomaterial has not yet been resolved. Key words: circular endoscopic submucosal dissection – complication – oesophageal strictures – submucosal tunnel The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE „uniform requirements“ for biomedical papers. Submitted: 4. 9. 2015 Accepted: 22. 9. 2015
- Klíčová slova
- cirkulární endoskopická submukózní disekce, submukózní tunel,
- MeSH
- bezpečnost vybavení MeSH
- biokompatibilní potahované materiály MeSH
- ezofágoskopie * škodlivé účinky MeSH
- ezofágus chirurgie patologie MeSH
- hojení ran MeSH
- migrace cizích těles MeSH
- miniaturní prasata MeSH
- miniinvazivní chirurgické výkony škodlivé účinky MeSH
- modely nemocí na zvířatech MeSH
- pilotní projekty MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- selhání protézy MeSH
- sliznice chirurgie MeSH
- stenóza jícnu * prevence a kontrola MeSH
- stenty * škodlivé účinky MeSH
- zánět komplikace MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Perorální endoskopická myotomie (POEM) je novou, čistě endoskopickou metodou v léčbě achalázie jícnu. Metoda je svým principem miniinvazivní a nezanechává na těle žádné jizvy. Není jasné, jak laická veřejnost, odborná veřejnost a pacienti vnímají zavedení této nové metody. Cíl: Prostřednictvím dotazníku zjistit pohled laické a odborné veřejnosti a pacientů s achalázií na roli nové metody POEM. Metodika: Sto náhodně vybraných laiků (bez onemocnění) odpovídalo na specifické otázky ohledně preference léčby, jako kdyby onemocněli achalázií jícnu. Před vyplněním dotazníku jim byla vysvětlena podstata onemocnění i princip léčebných metod. Rozšířené dotazníky jsme distribuovali také 56 lékařům různých specializací. V neposlední řadě jsme se dotazovali 18 nemocných s achalázií jícnu, kteří již byli léčeni metodou POEM. Výsledky: Laici by upřednostnili metodu POEM v 34 % (lékaři v 36 %), laparoskopickou myotomii (LHM) v 18 % (lékaři v 23 %) a balonovou dilataci či botulotoxin by volila 2 % laiků (11 % lékařů). Většina laiků (46 %) a velká část lékařů (30 %) by metodu léčby volila podle doporučení svého ošetřujícího lékaře. V případě volby pouze mezi POEM a LHM by většina upřednostnila POEM (41 % laiků a 52 % lékařů) oproti LHM (21 % laiků i 21 % lékařů). I zde by však velká část respondentů respektovala názor ošetřujícího lékaře (38 % laiků, 27 % lékařů). Hlavními důvody preference POEM byly „spekulativní“ menší invazivita a větší šetrnost. Absence jizev nebyla pro respondenty nikterak zásadní. Hlavními důvody preference LHM byly zavedenost metody a znalost rizika komplikací a dlouhodobých výsledků. Možný menší gastroezofageální reflux po LHM nepatřil mezi zásadní důvody preference LHM. Všichni dotazovaní „skuteční“ pacienti, kteří byli léčeni POEM, by zvolili opět stejnou terapii. Závěr: Většina respondentů (laiků i lékařů) by při léčbě achalázie respektovala doporučení svého ošetřující lékaře nebo by volila POEM. Byť neověřeno, hlavním důvodem preference POEM je předpoklad větší šetrnosti pro organizmus; absence jizev po POEM není pro respondenty příliš důležitá. Klíčová slova: achalázie jícnu – perorální endoskopická myotomie – laparoskopická myotomie – balonová dilatace
Peroral endoscopic myotomy (POEM) is a new, true endoscopy method of esophageal achalasia therapy. POEM is basically a mini-invasive surgical procedure without any body scars. There is little information on how patients, laypersons and physicians perceive the introduction of this new method for the treatment of achalasia. Aim: To obtain opinions from patients, laypersons and physicians on the role of the new POEM method for the treatment of esophageal achalasia. Methodology: A questionnaire-based study. One hundred randomly chosen laypersons (without achalasia) were asked specific questions relating to therapy preference were they to become ill with esophageal achalasia. Before filling in the questionnaire they obtained information about the disease and its possible therapies. Similar questionnaires were distributed to 56 physicians of different specializations. Lastly, we questioned 18 achalasia patients who were treated with POEM. Results: Laypersons would prefer POEM therapy in 34% (physicians in 36%), laparoscopic myotomy (LHM) in 18% (physicians in 23%) and balloon dilatation or botulotoxin injection in 2% (physicians in 11%) of cases. The majority of laypersons (46%) and a large proportion of physicians (30%) would choose a therapy method after recommendation from their personal physician. In the case of choosing between POEM and LHM only, the majority of laypersons (41%) and physicians (52%) would prefer the POEM therapeutic approach compared to LHM (21% laypersons as well as physicians), but similarly a large proportion of laypersons (38%) and physicians (27%) would respect the recommendation of their personal physician. The main reasons for POEM therapy preference were a “speculative” lower level of invasiveness. The absence of scars was not a very important factor in choosing POEM. The main reasons for LHM preference were better establishment of the method and better knowledge of the risks and long-term results. The possibility of lower gastro-esophageal reflux was not one of the main reasons for selecting LHM therapy. All questioned actual patients who were treated using POEM method before answering would prefer POEM again. Conclusion: The majority of respondents (laypersons and physicians) would respect the recommendation of their personal physician or choose the POEM method for their prospective esophageal achalasia therapy. Although not confirmed, the main reason for POEM preference is a belief in its superior safety for the patient; the absence of scars as an advantage of POEM is not so important for the respondents. Key words: esophageal achalasia – peroral endoscopic myotomy – laparoscopic myotomy – balloon dilatation The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE „uniform requirements“ for biomedical papers. Submitted: 13. 6. 2014 Accepted: 4. 8. 2014
- Klíčová slova
- laparoskopická myotomie, balonová dilatace,
- MeSH
- achalázie jícnu * chirurgie MeSH
- dolní jícnový svěrač chirurgie MeSH
- dospělí MeSH
- ezofágoskopie * MeSH
- laparoskopie MeSH
- lékaři psychologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- pacientova volba * statistika a číselné údaje MeSH
- postoj zdravotnického personálu * MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- sliznice chirurgie MeSH
- veřejné mínění MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
