Sekundárna pravá otrava hubami je intoxikácia spôsobená konzumáciou jedlých húb, ktoré obsahujú sekundárne toxické látky (biogénne amíny). V hubách a v hubových potravinách sa najčastejšie z biogénnych toxických amínov vyskytuje histamín, tyramín, kadaverín, 2-fenyletylamín, spermín, spermidín, putrescín a tryptamín.
Secondary mushroom poisoning is intoxication resulting from ingestion of edible mushroom that contain secondary toxic substances (biogenic amines). The most common biogenic amines found in mushrooms (mushroom foods) are histamine, tyramine, cadaverine, 2-phenylethylamine, spermine, spermidine, putrescine and tryptamine.
Trypsin is the protease of choice for protein sample digestion in proteomics. The most typical active forms are the single-chain β-trypsin and the two-chain α-trypsin, which is produced by a limited autolysis of β-trypsin. An additional intra-chain split leads to pseudotrypsin (ψ-trypsin) with three chains interconnected by disulfide bonds, which can be isolated from the autolyzate by ion-exchange chromatography. Based on experimental data with artificial substrates, peptides, and protein standards, ψ-trypsin shows altered kinetic properties, thermodynamic stability and cleavage site preference (and partly also cleavage specificity) compared to the above-mentioned proteoforms. In our laboratory, we have analyzed the performance of bovine ψ-trypsin in the digestion of protein samples with a different complexity. It cleaves predominantly at the characteristic trypsin cleavage sites. However, in a comparison with common tryptic digestion, non-specific cleavages occur more frequently (mostly after the aromatic residues of Tyr and Phe) and more missed cleavages are generated. Because of the preferential cleavages after the basic residues and more developed side specificity, which is not expected to occur for the major trypsin forms (but may appear anyway because of their autolysis), ψ-trypsin produces valuable information, which is complementary in part to data based on a strictly specific trypsin digestion and thus can be unnoticed following common proteomics protocols.
- MeSH
- autolýza MeSH
- kinetika MeSH
- protein - isoformy chemie metabolismus MeSH
- proteolýza MeSH
- skot MeSH
- stabilita enzymů MeSH
- trypsin chemie metabolismus MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- skot MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
- Klíčová slova
- chronická rána,
- MeSH
- autolýza MeSH
- chronická nemoc MeSH
- debridement * metody MeSH
- hojení ran * MeSH
- hydroterapie metody MeSH
- lidé MeSH
- rány a poranění * chirurgie terapie MeSH
- terapie ran pomocí řízeného podtlaku metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Detailné poznanie posmrtných zmien výšky koncentrácie etanolu v krvi v blízkej budúcnosti nie je reálne, preto sa súdny lekár musí pri interpetovaní takýchto výsledkov pridržiavať určitých empirických skúseností. Rozlíšenie podielu exogénneho a endogénneho etanolu na výške obsahu etanolu v tele môže čiastočne vyriešiť použitie alternatívneho, hnilobe odolného biologického materiálu. V tomto kontexte sa javí ako momentálne najvhodnejšie riešenie laboratórne vyšetrenie sklovca, menej vhodné je vyšetrenie moču. V prípade nedostupnosti sklovca a moču nie je možné ku koncentrácii etanolu v hnilobne zmenenej krvi zaujať relevantné stanovisko.
There is no real possibility for detail knowledge of postmortal changes of blood alcohol concentration in the near future, so that it is necessary to comment alcoholaemia with special aspect on empirical practice. Potential use of alternative (more resistant to putrefaction) body fluid or tissue can help to distinguish ratio of endogenous and exogenous ethanol. It seems that using of vitreous (eventually urine) is the best way to avoid desinterpretation mistakes of alcoholemia in cadavers. In cases where these fluids are missing we are not able to comment alcoholaemia of saprogenic blood.
- Klíčová slova
- etanol, endogénny etanol, posmrtná tvorba etanolu, kvasenie etanolu,
- MeSH
- autolýza enzymologie metabolismus MeSH
- biochemická analýza krve metody využití MeSH
- biochemické jevy MeSH
- biologické markery krev moč MeSH
- ethanol chemie izolace a purifikace metabolismus MeSH
- fermentace MeSH
- lidé MeSH
- posmrtné změny MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- soudní lékařství metody MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Již Hippokrates popisoval metodu čistění bércových ulcerací, pojem débridement zavádí H. F. Le Dran zhruba o dvě tisíciletí později, rozvoj vlhké terapie spadá do posledních 30 let. Cílem moderního débridementu je odstranit mrtvou tkáň, obnovit bakteriální rovnováhu a podpořit hojení rány. K dispozici jsou čtyři metody: autolytický, chemický, enzymatický a mechanický débridement. Mezi obecné kontraindikace débridementu patří dekompenzovaná onemocnění, neléčené poruchy koagulace, ireverzibilní poškození cév. Problematické je ošetřování maligních defektů.
- MeSH
- autolýza komplikace ošetřování MeSH
- bércové vředy ošetřování terapie MeSH
- debridement kontraindikace metody využití MeSH
- Diptera MeSH
- enzymoterapie MeSH
- enzymy aplikace a dávkování MeSH
- farmakoterapie metody využití MeSH
- hojení ran fyziologie MeSH
- hydrogely kontraindikace terapeutické užití MeSH
- larva růst a vývoj MeSH
- lidé MeSH
- myiáza MeSH
- nekróza MeSH
- ošetřovatelská péče metody využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- autolýza etiologie klasifikace MeSH
- maso škodlivé účinky MeSH
- potravinářská technologie metody normy MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
