Neinvazivní neuromodulační techniky ve světě zaujímají stále důležitější místo v léčbě bolestivých stavů, protože představují relativně bezpečnou a stále více dostupnou alternativu či doplnění farmakoterapie jejich akutních i chronických forem. Transkraniální stimulace stejnosměrným proudem (tDCS) je založena na neinvazivním využití bezpečné intenzity stejnosměrného proudu, který je aplikován pomocí stimulátoru s anodou a katodou eventuálně dalšími elektrodami umístěnými na hlavě, tak aby ve zvolené oblasti mozkové kůry vyvolal žádoucí změny excitability neuronů. Jednorázová aplikace tDCS ovlivňuje vylučování endogenních opioidů a opakované mají neuroplastické účinky, které lze výhodně využít například v kombinaci s rehabilitační praxí u bolestivých stavů pohybového aparátu (zlepšení pohybového učení). V článku čtenářům předkládáme kromě teoretické části přehled uplatnění tDCS u vybraných onemocnění spojených s bolestí, a to včetně některých poznámek týkajících se specifických zjištění, jež mohou zvýšit analgetický účinek tDCS.
Non-invasive neuromodulation techniques have recently received more attention in the treatment of both acute and chronic pain, as they represent a relatively safe and increasingly achievable alternative or complement to pharmacological interventions. Transcranial DC stimulation (tDCS) is based on the non-invasive use of a safe rate of direct current flow applied by a stimulator, usually to one anode and a cathode placed on the head, to induce desirable changes in neuronal excitability in a selected area of the cerebral cortex. Even a one-time application of tDCS affects the secretion of endogenous opioids, while multiple ones have a neuroplastic effect, which can be advantageously used, for example, in combination with rehabilitation practice for painful conditions of the musculoskeletal system (improvement of locomotor learning). In this article, we present an overview of the use of tDCS in selected pain-related diseases, including some notes on specific findings that may increase the analgesic effect of tDCS.
- MeSH
- artralgie terapie MeSH
- bolesti zad terapie MeSH
- elektrostimulační terapie klasifikace metody přístrojové vybavení MeSH
- fantomová končetina terapie MeSH
- fibromyalgie terapie MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- kolenní kloub patologie MeSH
- kombinovaná terapie MeSH
- lidé MeSH
- management bolesti * metody MeSH
- migréna terapie MeSH
- neuralgie terapie MeSH
- obličejová bolest terapie MeSH
- přímá transkraniální stimulace mozku * klasifikace metody přístrojové vybavení MeSH
- rehabilitace MeSH
- učení MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- fantomová končetina * terapie MeSH
- lidé MeSH
- management bolesti metody MeSH
- neuroplasticita MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cíl: Jednou z komplikací u pacientů po amputaci končetin/y je fantomová bolest (FB) vnímaná v chybějící končetině. Zrcadlová terapie (ZT) je nefarmakologickým přístupem k FB a cílem studie je popsat a posoudit možnost využívání, efektivity, aplikovatelnosti a zahraniční zkušenosti se ZT u pacientů s FB po amputaci končetin/y. Metodika: Deskriptivní mapping study analyzující, komparující a klastrující obsahy 22 dohledaných relevantních studií. Vyhledávání v rozmezí let 2000–2017 pomocí klíčových slov a jejich kombinací bylo provedeno v databázích EBSCO, PsychINFO, PubMed, ProQuest, ScienceDirect, včetně využití metavyhledávačů. Výsledky: Specifika FB po aplikaci ZT u pacientů po amputacích se liší podle lokace amputované končetiny. ZT přináší (z)mírnění FB u pacientů po amputaci horní končetiny, dolní končetiny, stejně jako u smíšených skupin (po amputaci horní anebo dolní končetiny), a za alternativní přístup je považována ZT virtuální. ZT zůstává spíše experimentální modalitou terapie u pacientů, u kterých byly jiné postupy mírnící FB neúspěšné. Vzhledem k tomu, že dochází k modifikacím ZT a častým kombinacím s dalšími terapiemi (a u různých indikací), nelze dosud efektivitu ZT plně generalizovat. Dominantním zjištěním je doložení krátkodobého efektu ZT na snížení intenzity FB. Závěr: Přestože je oproti dalším terapiím, přístupům a intervencím ZT poměrně novým fenoménem, v zahraničí je známá a stále se rozšiřuje okruh situací pro její indikování. K jejímu obecnému rozšíření a uznání je zapotřebí dalších výzkumů a transferu poznatků do týmů poskytujících komplexní péči těmto pacientům. Výstupy mapping study mohou být využity pro rozpracování tématu v podmínkách České republiky, kde se ZT využívá ojediněle a jako experimentálně doplňková terapie (zejména v ergoterapii).
Objective: One of the complications in patients after limb amputation is phantom pain (PP) in the missing limb. Mirror therapy (MT) is a non-pharmacological approach to PP. The objective of the study is to describe and assess possible applications, effectiveness, practicability, and international experience with MT in patients with PP after limb amputation. Methods: A descriptive mapping study that analyses, compares, and clusters the content of 22 relevant studies. The search was performed between 2000 and 2017 using the keywords and their combinations in the following databases: EBSCO, PsychINFO, PubMed, ProQuest, ScienceDirect, including metasearch engines. Results: The specificities of PP after the application of MT in post amputation patients vary by the location of the amputated limb. MT alleviates PP in patients after amputation of the upper limb, lower limb, as well as in mixed groups (after amputation of the upper limb or lower limb); virtual MT is considered an alternative approach. MT remains a rather experimental therapeutic modality aimed at patients, where other attempts to alleviate PP have failed. Regarding the fact that MT is frequently modified and combined with other approaches (including various indications), the effectiveness of MT cannot be fully generalized. The main finding is the evidence of a short-term effect of MT on decreasing the intensity of PP. Conclusions: Although MT is a relatively new phenomenon compared with other therapies, approaches and interventions, it is well known in foreign countries, and the range of indication is increasing. For MT to be generally spread and acknowledged, further research is needed together with a transfer of knowledge to teams providing comprehensive care to these patients. The outcomes of the mapping study will be used for a detailed analysis of the issue in the Czech Republic, where MT is used rarely and as an experimental additional therapy (particularly in occupational therapy).
Cíl: Jednou z komplikací u pacientů po amputaci končetin/y je fantomová bolest (FB) vnímaná v chybějící končetině. Zrcadlová terapie (ZT) je nefarmakologickým přístupem k FB a cílem studie je popsat a posoudit možnost využívání, efektivity, aplikovatelnosti a zahraniční zkušenosti se ZT u pacientů s FB po amputaci končetin/y. Metodika: Deskriptivní mapping study analyzující, komparující a klastrující obsahy 22 dohledaných relevantních studií. Vyhledávání v rozmezí let 2000–2017 pomocí klíčových slov a jejich kombinací bylo provedeno v databázích EBSCO, PsychINFO, PubMed, ProQuest, ScienceDirect, včetně využití metavyhledávačů. Výsledky: Specifika FB po aplikaci ZT u pacientů po amputacích se liší podle lokace amputované končetiny. ZT přináší (z)mírnění FB u pacientů po amputaci horní končetiny, dolní končetiny, stejně jako u smíšených skupin (po amputaci horní anebo dolní končetiny), a za alternativní přístup je považována ZT virtuální. ZT zůstává spíše experimentální modalitou terapie u pacientů, u kterých byly jiné postupy mírnící FB neúspěšné. Vzhledem k tomu, že dochází k modifikacím ZT a častým kombinacím s dalšími terapiemi (a u různých indikací), nelze dosud efektivitu ZT plně generalizovat. Dominantním zjištěním je doložení krátkodobého efektu ZT na snížení intenzity FB. Závěr: Přestože je oproti dalším terapiím, přístupům a intervencím ZT poměrně novým fenoménem, v zahraničí je známá a stále se rozšiřuje okruh situací pro její indikování. K jejímu obecnému rozšíření a uznání je zapotřebí dalších výzkumů a transferu poznatků do týmů poskytujících komplexní péči těmto pacientům. Výstupy mapping study mohou být využity pro rozpracování tématu v podmínkách České republiky, kde se ZT využívá ojediněle a jako experimentálně doplňková terapie (zejména v ergoterapii).
Objective: One of the complications in patients after limb amputation is phantom pain (PP) in the missing limb. Mirror therapy (MT) is a non-pharmacological approach to PP. The objective of the study is to describe and assess possible applications, effectiveness, practicability, and international experience with MT in patients with PP after limb amputation. Methods: A descriptive mapping study that analyses, compares, and clusters the content of 22 relevant studies. The search was performed between 2000 and 2017 using the keywords and their combinations in the following databases: EBSCO, PsychINFO, PubMed, ProQuest, ScienceDirect, including metasearch engines. Results: The specificities of PP after the application of MT in post amputation patients vary by the location of the amputated limb. MT alleviates PP in patients after amputation of the upper limb, lower limb, as well as in mixed groups (after amputation of the upper limb or lower limb); virtual MT is considered an alternative approach. MT remains a rather experimental therapeutic modality aimed at patients, where other attempts to alleviate PP have failed. Regarding the fact that MT is frequently modified and combined with other approaches (including various indications), the effectiveness of MT cannot be fully generalized. The main finding is the evidence of a short-term effect of MT on decreasing the intensity of PP. Conclusions: Although MT is a relatively new phenomenon compared with other therapies, approaches and interventions, it is well known in foreign countries, and the range of indication is increasing. For MT to be generally spread and acknowledged, further research is needed together with a transfer of knowledge to teams providing comprehensive care to these patients. The outcomes of the mapping study will be used for a detailed analysis of the issue in the Czech Republic, where MT is used rarely and as an experimental additional therapy (particularly in occupational therapy).
- Klíčová slova
- mapping study,
- MeSH
- amputace rehabilitace MeSH
- fantomová končetina * rehabilitace MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- management bolesti metody MeSH
- ukládání a vyhledávání informací metody MeSH
- výsledek terapie MeSH
- zrcadlová terapie v rehabilitaci * metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Fantomová bolest končetiny není ojedinělý typ chronické bolesti, vede k funkčnímu oslabení a má negativní vliv na kvalitu života. Současně s tímto zvláštním typem bolesti se vyskytuje i pahýlová bolest. Fantomová bolest je klasifikována jako neuropatický typ bolesti. Klinický obraz fantomové bolesti končetiny je pod vlivem celé řady faktorů, jako je výskyt bolesti v předamputačním období, místo amputace, pohlaví atd. Exaktní patofyziologický mechanismus podmiňující vznik fantomové bolesti zatím nebyl definován. Značný význam pravděpodobně mají periferní a centrální neuroplastické změny zahrnující kortikální reorganizaci. Důležitá role je přikládána tzv. „zrcadlovým“ neuronům uloženým v prefrontálním kortexu. Význam preemptivní analgezie v prevenci fantomové bolesti nebyl přesvědčivě potvrzen. Optimálních výsledků lze dosáhnout prostřednictvím multimodální terapie.
Phantom limb pain is a relatively common and disabling condition with a negative impact on the quality of life. Simultaneously with this exceptional type of pain, stump pain frequently occurs. Phantom pain is considered neuropathic pain. Clinical picture of phantom limb pain is influenced by a number of factors - pre-amputation pain, site of amputation, gender, etc. The exact pathophysiological mechanisms of phantom pain have not yet been defined. Presumably, peripheral and central neuroplastic changes involving cortical reorganization are key factor in the genesis of phantom pain. The role of ‘mirror’ neurons in the prefrontal cortex has been proposed. Many treatments have been tested but none of them are specific for phantom pain. The relevance of pre-emptive analgesia in the prevention of phantom limb pain is the subject of clinical research. The best treatment results have been achieved by a multimodal approach.
- MeSH
- chronická bolest * farmakoterapie klasifikace terapie MeSH
- fantomová končetina * farmakoterapie patofyziologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- pahýl po amputaci patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Jako fantomová bolest se označuje složitý komplex vjemů pociťovaný v již neexistující, tedy amputované nebo chybějící části těla.
Phantom pain sensations are described as perceptions that an individual experiences relative to a limb or an organ that is not physically part of the body.
- MeSH
- chronická bolest epidemiologie chirurgie MeSH
- dekubity etiologie chirurgie MeSH
- fantomová končetina diagnóza etiologie chirurgie ultrasonografie MeSH
- jizva diagnóza etiologie chirurgie MeSH
- lidé MeSH
- neurom diagnóza etiologie chirurgie MeSH
- pahýl po amputaci * inervace krevní zásobení MeSH
- poranění periferního nervu diagnostické zobrazování etiologie chirurgie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- fantomová končetina * ošetřování rehabilitace MeSH
- jizva ošetřování rehabilitace MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pahýl po amputaci MeSH
- rehabilitace metody MeSH
- senioři MeSH
- terapie cvičením metody MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- elektrostimulační terapie metody MeSH
- fantomová končetina patofyziologie terapie MeSH
- komplexní regionální syndromy bolesti diagnóza etiologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- neuralgie trigeminu diagnóza terapie MeSH
- neuralgie * etiologie terapie MeSH
- poranění periferního nervu komplikace terapie MeSH
- úžinové syndromy diagnóza terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
