- MeSH
- COVID-19 * epidemiologie psychologie MeSH
- domácí násilí klasifikace MeSH
- duševní zdraví MeSH
- frustrace MeSH
- hromadná vakcinace psychologie MeSH
- krizová intervence metody MeSH
- lidé MeSH
- pandemie MeSH
- vakcíny proti COVID-19 MeSH
- vztahy mezi lékařem a pacientem MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- novinové články MeSH
- rozhovory MeSH
Problém. Studie ověřovala frustrační potenciál Rosenzweigova obrázkově frustračního testu (Rosenzweig picture frustration test) PFT (C-W) na pozadí změny sekrece hormonů testosteronu a kortizolu. Soubor a procedura. Zkoumaný soubor byl tvořen mladými dospělými (N = 69) ve věku 21,8 let (minimum 19 let, maximum 28 let, SD = 2,01), kteří za kontrolovaných podmínek absolvovali administraci psychodiagnostických metod při intervalových salivačních odběrech ke stanovení dynamiky změn hormonální hladiny testosteronu a kortizolu. Hypotézy. Stanovené hypotézy sledovaly, zda v experimentální skupině dochází k nárůstu hladiny testosteronu a kortizolu mezi odběry před a po administraci PFT (C-W) ve srovnání s kontrolní skupinou. Studie hledala souvislosti mezi směrem a typem agrese měřené testem PFT (C-W) a hladinou testosteronu (respektive kortizolu) před vyšetřením, a dále změnou hladin těchto hormonů v průběhu vyšetření. Statistická analýza. Pro ověření hypotéz o rozdílech v hladinách hormonů u experimentální a kontrolní skupiny byl vytvořen statistický lineární model s náhodným faktorem. Souvislost mezi charakteristikami měřenými PFT (C-W) a hladinami hormonů nebo jejich změnou byla zkoumána pomocí parciálního korelačního koeficientu s ohledem na pohlaví. Využili jsme statistického prostředí R s knihovnami lme4. Výsledky. Frustrační potenciál PFT (C-W) se pomocí měřených biomarkerů nepodařilo prokázat. Pro účely kontrolního testování byla vyvinuta verze PFT (C-W) – F, s úpravami verbálních podnětů a eliminací frustračního potenciálu. Verze PFT (C-W) – F vykazuje tendence k výraznějšímu frustračnímu potenciálu než původní metoda. Nenašli jsme také souvislost mezi hladinou testosteronu (respektive kortizolu) nebo její změnou v průběhu testování a charakteristikami měřenými PFT (C-W). Omezení studie. Celkový počet participantů byl limitován náročností provedení biochemických analýz, zkoumaný vzorek není reprezentativní.
Objectives. The aim of the study was to verify the frustration potential of the Rosenzweig picture frustration test, PFT (C-W), in the context of changes in the secretion of the hormones testosterone and cortisol. Sample and setting. The study cohort consisted of young adults (N = 69) aged on average 21.8 years who were subjected to psychodiagnostic testing during interval saliva sampling to establish the dynamics of changes in hormone levels of testosterone and cortisol. Hypotheses. There is an increase in the levels of testosterone and cortisol between samplings before and after the administration of PFT (C-W) in the experimental group in comparison with the control group. The study observes whether the participants in the experimental group exhibiting an increase in testosterone in samplings before and after the administration of PFT (CW) achieve a significantly higher PFT (C-W) scores than those who do not exhibit an increase in testosterone, and whether there is a positive correlation between the increase in testosterone level before and after the administration of PFT (C-W). Statistical analysis. The values of the model parameters and their statistical significance were analysed in the environment of the statistical program R using the lme4 libraries, statistical Linear Mixed-Effects Model was used. Results. The frustration potential of PFT (C-W) could not be demonstrated convincingly with the biomarkers measured. A separate version of PFT (C-W) – F was developed, with modifications of verbal stimuli in order to eliminate its frustration potential. The results suggest that PFT (C-W) – F displays a tendency to a more pronounced frustration potential than the original method. Study limitation. The total number of participants was limited by the difficulty in performing biochemical analyses; the sample studied is not representative.
Stěžejním tématem práce je reaktivita, respektive způsob chování a projevy reakcí ve chvílích,kdy se jedinec dostane do zátěžové situace nebo mu je zablokováno dosažení určitého cíle. Celá problematika je cílena na odsouzené pachatele trestné činnosti. V českém prostředí tematika reaktivity není příliš prozkoumaná oblast, přičemž znalost reakcí vězňů ve chvílích, kdy se vyskytnou ve frustrující situaci, by mohla usnadnit následnou práci a snahu o jejich resocializaci. Cílem výzkumu bylo získat kvantitativní údaje o nejfrekventovanějších reakcích u odsouzených pachatelů trestné činnosti ve chvíli, kdy je před ně postavena překážka, která blokuje dosažení cíle či uspokojení jejich potřeb. Výzkumný vzorek činilo 69 odsouzených pachatelů trestné činnosti. Ke zkoumání reaktivity následkem frustrace bylo užito Rosenzweigovy obrázkově frustrační metody. Ze čtyř stanovených hypotéz byla přijata pouze jedna, a to, že pachatelé trestné činnosti v porovnání s introagresivními a imagresivními reakcemi nejvíce užívají reakci extragresivní, tedy reakci orientovanou na vnější okolí. Článek a zjištěné statistické údaje vycházejí z diplomové práce (Okrouhlická, 2015).
The main topic of the article is reactivity, the way, how a person behaves in a situations under pressure or when achieving certain goal is blocked by an obstacle. The focus of the study is on sentenced criminal perpetrators. In Czech Republic the topic of reactivity is not well covered by the research, however knowing the types of reactions of sentenced persons in situation of frustration could be helpful in their resocialization. The goal of the research was to gain quantitative data about the most frequented reactions in sentenced criminal perpetrators in the situations of facing an obstacle, that blocks achieving certain goal or need satisfaction. To find out the reactivity on frustration the Rosenzweig picture frustration method has been used. Only one of four hypothesis has been accepted – that the criminal perpetrators use most frequently extraggressive reaction, compared to intraaggressive and imaggressive reactions. The article and results come from the diploma thesis of the author (Okrouhlická, 2015).
- MeSH
- agrese klasifikace psychologie MeSH
- arteterapie metody trendy MeSH
- duševní poruchy diagnóza etiologie genetika MeSH
- frustrace MeSH
- genetické nemoci vrozené klasifikace MeSH
- holistické zdraví * MeSH
- lidé MeSH
- metafyzické vztahy mezi duší a tělem * fyziologie MeSH
- neurotické poruchy diagnóza etiologie terapie MeSH
- psychický stres komplikace prevence a kontrola terapie MeSH
- psychoanalytická teorie MeSH
- psychologické testy MeSH
- schizofrenie etiologie genetika klasifikace MeSH
- sociobiologie * metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- rozhovory MeSH
Celiac disease (CD) is a worldwide disease with continuously increasing incidence particularly in Western countries. It is a chronic autoimmune inflammatory disease. Combination of genetic (HLA antigens) and environmental (gluten) factors is known to be responsible for disease development. Despite intensive research in the field of CD the only to date known option of treatment is gluten free diet (GFD). That means for patient complying with lifestyle changes. We found out that despite there are published many papers concerning CD, only a few of them are focused on psychological aspects of disease. In our opinion it is underestimated field, because up to now GFD is only possible option of treatment causing significant limitations in patient’s daily life and thus affecting quality of live (QoL). Knowledge of psychological aspects and possible following interventions can improve acceptance and compliance concerning GFD. We found out that sufficient communication and providing adequate information seems to be one of the most important factors. Information should be provided in appropriate quantity and quality. Knowledge of psychological aspects can be helpful just in that respect. Surprisingly, there are practically missing publications concerning psychological aspects in relation to serious possible complication of CD such as infertility or risk of some cancers. Also there is a lack of publications dealing with diagnostic procedures themselves. We mean that also this area is underestimated, because diagnostic procedures can be also a source of negative feelings as some of them are invasive and painful.
- MeSH
- adaptace psychologická MeSH
- adherence pacienta MeSH
- bezlepková dieta * psychologie MeSH
- celiakie * dietoterapie psychologie MeSH
- frustrace MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- opožděná diagnóza psychologie MeSH
- psychický stres MeSH
- stravovací zvyklosti MeSH
- únava MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- behaviorální terapie * MeSH
- deprese * MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- frustrace * MeSH
- hyperkinetická porucha * diagnóza farmakoterapie klasifikace terapie MeSH
- impulzivní chování * MeSH
- integrovaná výuka * MeSH
- lidé MeSH
- morbidita MeSH
- mortalita MeSH
- porucha chování * diagnóza farmakoterapie terapie MeSH
- poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek * MeSH
- psychotropní léky * terapeutické užití MeSH
- rodinná terapie * MeSH
- sociální dovednosti * MeSH
- úzkost * MeSH
- výchova dítěte * MeSH
- vzdělávání pacientů jako téma * MeSH
- zaměstnanost * MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- MeSH
- frustrace MeSH
- fyziologický stres * MeSH
- lidé MeSH
- neurobehaviorální symptomy MeSH
- pomáhající chování * MeSH
- práce * fyziologie psychologie MeSH
- pracovní zátěž psychologie MeSH
- sociální práce * metody organizace a řízení pracovní síly trendy MeSH
- všeobecný adaptační syndrom MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Teoretická část výzkumné práce je zaměřena na lidské potřeby a specifika potřeb dětského věku včetně problematiky hospitalizace dětských pacientů. Empirická část práce identifikuje uspokojování potřeb hospitalizovaných dětí, komparaci předškolního věku a mladšího školního věku. Výzkumné šetření potvrzuje částečnou frustraci převážně základních a vyšších psychosociálních potřeb hospitalizovaných dětí.
