Non-formal adult education and learning (NAE) is widely recognized as enhancing the quality of life and promoting active aging. Despite the empirically demonstrated benefits, older adults rank among one of the populations participating the least in NAE. Although several studies have highlighted the negative effect of aging on involvement in NAE, factors causing long-term changes in participation have not been explored directly. As a result, the significance of microsocial characteristics and their transformation over time has been overlooked. This article explores key microsocial factors leading to non/participation in NAE among adults aged 50 to 69 years along with changes in these factors for the 14-year period of 2006 to 2019. The research was conducted using the Czech Republic's Labor Force Survey dataset (N = 114,345). The results show that all microsocial factors play an essential role in determining participation in NAE, thus a strong relationship between the social origins (cumulative disadvantage) of older adults and their participation was confirmed. In addition, the impact of most factors has proved consistent over time, not strengthening since 2009. One exception was level of education, which showed a rapid increase in participation in NAE in the respondents who identified themselves as low-educated.
- MeSH
- geriatrie * výchova MeSH
- kvalita života * MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- stárnutí MeSH
- stupeň vzdělání MeSH
- zaměstnanost MeSH
- zapojení do společnosti MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Česká republika čelí výraznému stárnutí populace, což představuje nové výzvy pro zdravotní a sociální systémy. Počet osob starších 65 let tvoří zhruba 20,6 % populace, přičemž do roku 2100 by tato skupina mohla dosáhnout téměř třetiny populace. Potřeba zdravotní péče se s věkem exponenciálně zvyšuje, téměř 64 % osob nad 65 let trpí nějakou formou chronického onemocnění. Efektivní management potřeb seniorů je zásadní pro zlepšení jejich kvality života a optimalizaci zdravotnických zdrojů. Data ukazují, že senioři v péči geriatrů mají vyšší průměrné skóre Charlsonové komorbiditního indexu a čelí složitějším zdravotním výzvám než senioři ošetřovaní mimo geriatrickou péči. Mapování potřeb geriatrických pacientů na základě dostupných zdravotnických dat je ale složité, neboť nejsou definováni pouze věkem, ale mají i specifické potřeby přesahující zdravotní systém. Navíc existují výrazné regionální rozdíly v dostupnosti i tak personálně výrazně poddimenzované geriatrické péče. Zavedení nových kódů pro popis zdravotních stavů a intervencí a jejich důsledné vykazování mohou vést k přesnější identifikaci geriatrického pacienta ve zdravotních datech a umožní mapování potřeb geriatrických pacientů a úpravy systému zdravotní péče tak, aby byl připraven na demografické výzvy spojené se stárnutím české populace. Korespondenční adresa: RNDr. Jiří Jarkovský, Ph.D. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Palackého náměstí 4 P. O. BOX 60, 128 01 Praha 2 e-mail: Jiri.Jarkovsky@uzis.cz
The Czech Republic is facing a significantly ageing population, which poses new challenges for health and social systems. The number of people over 65 years of age accounts for about 20.6 % of the population, and by 2100 this group could reach almost a third of the population. The need for healthcare increases exponentially with age, with almost 64 % of people over 65 suffering from some form of chronic disease. Effective management of the needs of the elderly is essential to improve their quality of life and optimise healthcare resources. Data show that seniors in geriatric care have higher average Charlson Comorbidity Index scores and face more complex health challenges than seniors cared for outside of geriatric care. However, mapping the needs of geriatric patients based on available healthcare data is difficult because they are not defined by age alone, but have specific needs that transcend the healthcare system. In addition, there are significant regional differences in the availability of already significantly understaffed geriatric care. The introduction of new codes to describe health conditions and interventions and their consistent reporting may lead to more accurate identification of geriatric patients in health data and allow mapping of geriatric patients’ needs and adjustments to the healthcare system to be prepared for the demographic challenges associated with the ageing of the Czech population.
- MeSH
- geriatrie organizace a řízení statistika a číselné údaje MeSH
- hospitalizace statistika a číselné údaje MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- stárnutí * MeSH
- zdravotní služby pro seniory * organizace a řízení statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- geriatrie * ekonomika organizace a řízení MeSH
- kongresy jako téma * MeSH
- mezioborová komunikace MeSH
- Publikační typ
- zprávy MeSH
BACKGROUND: Frailty is one of the key syndromes in geriatric medicine and an important factor for post-transplant outcomes. We aimed to describe the prevalence of frailty and examine the correlates of frailty and depressive symptoms in older kidney transplant recipients (KTRs). METHODS: This cross-sectional study involved 112 kidney transplant recipients (KTRs) aged 70 and above. Frailty syndrome was assessed using the Fried frailty criteria, and patients were categorized as frail, pre-frail, or non-frail based on five frailty components: muscle weakness, slow walking speed, low physical activity, self-reported exhaustion, and unintentional weight loss. Depressive symptoms were measured using the 15-item Geriatric Depression Scale (GDS). The relationship between frailty and depressive symptoms was evaluated using multinomial logistic regression, with the three frailty categories as the dependent variable and the severity of depressive symptoms as the independent variable, while controlling for age, gender, renal graft function, and time since transplant surgery. RESULTS: The participants had a mean age of 73.3 ± 3.3 years, and 49% were female. The prevalence of frailty syndrome was 25% (n = 28), pre-frailty was 46% (n = 52), and 29% (n = 32) of the KTRs were non-frail. The mean score for depressive symptoms was 3.1 ± 2.4 points, with 18% scoring above the clinical depression cutoff. Depressive symptoms were positively correlated with frailty (r = .46, p < .001). Among the frailty components, self-reported exhaustion (r = .43, p < .001), slow walking speed (r = .26, p < .01), and low physical activity (r = .44, p < .001) were significantly positively correlated with depressive symptoms, while muscle strength (p = .068) and unintentional weight loss (p = .050) were not. A multinomial logistic regression adjusted for covariates indicated that, compared to being non-frail, each additional point on the GDS increased the odds of being pre-frail by 39% (odds ratio [OR] = 1.39, 95% confidence interval [CI] 1.01-1.96) and roughly doubled the odds of being frail (OR = 2.01, 95% CI 1.39-2.89). CONCLUSION: There is a strong association between frailty and depression in KTRs aged 70 years and older. Targeted detection has opened up a new avenue for collaboration between geriatricians and transplant nephrologists.
- MeSH
- deprese * epidemiologie psychologie diagnóza MeSH
- geriatrické hodnocení metody MeSH
- geriatrie metody trendy MeSH
- křehkost * epidemiologie diagnóza psychologie MeSH
- křehký senior psychologie MeSH
- lidé MeSH
- nefrologové trendy MeSH
- prevalence MeSH
- příjemce transplantátu psychologie MeSH
- průřezové studie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- transplantace ledvin * psychologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- MeSH
- geriatrie * metody MeSH
- kognitivní porucha po chemoterapii MeSH
- křehký senior MeSH
- lidé MeSH
- nádory * klasifikace MeSH
- podvýživa etiologie MeSH
- polypharmacy MeSH
- sarkopenie etiologie komplikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- dějiny 21. století MeSH
- diabetes mellitus * dějiny farmakoterapie MeSH
- geriatrie výchova MeSH
- kardiovaskulární nemoci epidemiologie farmakoterapie MeSH
- krevní glukóza účinky léků MeSH
- lidé MeSH
- týmová péče o pacienty MeSH
- vyvíjení léků * dějiny klasifikace MeSH
- Check Tag
- dějiny 21. století MeSH
- lidé MeSH
Za zásadní primární prevenci srdečního selhání u seniorů lze považovat řádnou léčbu arteriální hypertenze. Léčba hypertenze v seniorském věku je potřebná až u 80 % jedinců, není však jednoduchá a má řadu specifik. Musí být individualizovaná a je třeba věnovat zvláštní pozornost polypragmazii, lékovým interakcím a riziku ortostatické hypotenze. Lékové skupiny a cílové hodnoty se od obecné populace zásadně neliší, jejich dosahování však musí být postupné, a ne vždy absolutní. V sekundární prevenci hraje zásadní roli stanovení hladin natriuretických peptidů.
Proper treatment of arterial hypertension can be considered as an essential primary prevention of heart failure in the elderly. Treatment of hypertension in the elderly is necessary for up to 80% of individuals, but it is not simple and has many specifics. It must be individualized and special attention must be paid to polypragmasia, drug interactions and the risk of orthostatic hypotension. Drug groups and target values do not differ substantially from the general population, but their achievement must be gradual and not always absolute. The determination of natriuretic peptide levels plays a crucial role in secondary prevention.
