Spontánní intrakraniální hypotenze je charakterizovaná ortostaticky vázanými bolestmi hlavy vznikajícími při samovolném úniku mozkomíšního moku do extradurálního prostoru. Magnetická rezonance má zásadní význam v diagnostice díky řadě typických znaků vyskytujících se u tohoto onemocnění u převážné většiny pacientů. Druhým krokem je identifikace místa úniku mozkomíšního moku, což vyžaduje již speciální diagnostické zobrazovací metody a techniku vyšetření. Spontánní intrakraniální hypotenze může i samovolně vymizet. Její léčba je především konzervativní a spočívá v klidovém režimu, objemové terapii a podávání analgetik. Na pomezí konzervativního a invazivního postupu je aplikace epidurální krevní zátky. Pokud tyto postupy nejsou úspěšné a je jasně identifikované místo úniku mozkomíšního moku, je indikována chirurgická terapie. V případě longitudinální durální trhliny její identifikace a uzávěr, u meningeálního divertiklu jeho ošetření s případnou plastikou u větší durální ektázie, přerušení likvoro-venózní fistuly, popřípadě lumbální durální rekonstrukční operace.

Spontaneous intracranial hypotension is characterized by postural headaches arising from leakage of cerebrospinal fluid without any previous insult into the extradural space. Magnetic resonance is of fundamental importance in the diagnosis of the disease due to a number of typical signs occurring in this disease in the vast majority of patients. The second step is the identification of the location of the cerebrospinal fluid leak, which requires special diagnostic imaging methods and examination techniques. Spontaneous intracranial hypotension can also disappear spontaneously. Its treatment is primarily conservative and consists of rest, volume therapy and administration of analgesics. The application of an epidural blood patch is on the border between conservative and invasive treatments. If these procedures are not successful and the site of cerebrospinal fluid leakage is clearly identified, the surgical treatment is indicated. In the case of a longitudinal dural tear, its identification and closure is performed, in the case of a meningeal diverticulum, its closure with possible duraplasty in patients with a larger dural ectasia is made, cutting off a CSF-venous fistula, or lumbar dural reconstruction surgery.

• Klíčová slova
• epidurální krevní zátka,
• MeSH
• bolesti hlavy etiologie   MeSH
• intrakraniální hypotenze * chirurgie   etiologie   MeSH
• konzervativní terapie MeSH
• laminektomie metody   MeSH
• laminoplastika metody   MeSH
• lidé MeSH
• ligace metody   MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   MeSH
• únik mozkomíšního moku chirurgie   etiologie   komplikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• bolesti hlavy diagnóza   etiologie   MeSH
• intrakraniální hypotenze * chirurgie   diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• kazuistiky jako téma MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ligace metody   MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   MeSH
• únik mozkomíšního moku etiologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• arteria carotis externa chirurgie   MeSH
• arteria maxillaris chirurgie   MeSH
• chirurgie nosu * klasifikace   metody   škodlivé účinky   MeSH
• epistaxe * chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• ligace metody   škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Varikózní krvácení do gastrointestinálního traktu jako komplikace portální hypertenze je urgentní život ohrožující stav. Po selhání farmakologické a endoskopické léčby je indikováno zavedení transjugulární intrahepatální portosystémové spojky (TIPS), která může přinést nezanedbatelné komplikace. Raritní komplikací je migrace spojky do srdce s rizikem perforace pravostranných oddílů či poškození trikuspidální chlopně. V některých případech však nemusí způsobovat žádné obtíže. Extrakce je možná perkutánní či chirurgickou cestou. Alternativou u polymorbidních pacientů je ponechání migrovaného stentu v srdci. Volba optimálního postupu vyžaduje mezioborovou spolupráci.

Variceal bleeding belongs to the one of the complications of portal hypertension and is a life-threatening condition. A transjugular intrahepatic portosystemic shunt (TIPS) is indicated in case of failure of the pharmacological and endoscopic therapy, even if it is associated with complications. Stent migration to the heart, is a rare event which may cause perforation of the right cardiac chambers or damage to the tricuspid valve. However, it may not be a problem in some cases. There are two approaches to extraction - percutaneous or surgical. Leaving the stent in situ is possible, especially in polymorbid patients. Choosing an optimal approach often requires interdisciplinary cooperation.

• MeSH
• ezofageální a žaludeční varixy komplikace   MeSH
• gastrointestinální krvácení chirurgie   diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• ligace škodlivé účinky   MeSH
• senioři MeSH
• srdeční komory diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• stenty škodlivé účinky   MeSH
• transjugulární intrahepatální portosystémový zkrat * škodlivé účinky   MeSH
• trikuspidální insuficience diagnostické zobrazování   etiologie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Komunikace mezi koronárními tepnami a velkými tepnami či srdečními dutinami v podobě píštěle je spíše raritní anomálií vyskytující se asi v 0,1-1,0 % koronarografovaných pacientů.1 Naše kazuistika popisuje 65letou pacientku, jež byla přijata na naše pracoviště k došetření echokardiograficky suspektního levopravého zkratu. Bylo provedeno transezofageální echokardiografické vyšetření s nálezem komunikace mezi kmenem levé věnčité tepny (ACS) a koronárním sinem. Koronarografické vyšetření a následně provedená CT koronarografie potvrdila nález gigantické fistuly mezi kmenem ACS a koronárním sinem. Vzhledem k rozsahu zkratu bylo indikováno kardiochirurgické řešení s ligaturou píštěle, bez nutnosti revaskularizace. V dalším průběhu došlo ke zlepšení subjektivního stavu pacientky, redukci dušnosti a i poklesu plicní hypertenze.

Communication between coronary arteries and large arteries or heart cavities in the form of fistula is a rare anomaly occurring in about 0.1-1.0% of coronarographed patients. Our case report describes a 65-year-old patient admitted to our department for suspicious left-right short circuit. Transesophageal echocardiography was performed and revealed communication between the left coronary artery trunk and the coronary sinus. Coronary angiography and subsequent CT coronarography confirmed the finding of a gigantic fistula between the ACS strain and the coronary sinus. Due to the extent of the short circuit, cardiac surgery was indicated - fistula ligation was performed, without subsequent revascularization. In the following course, the patient's subjective condition improved whereas dyspnea and pulmonary hypertension decreased.

• Klíčová slova
• levopravý zkrat,
• MeSH
• anomálie koronárních cév * chirurgie   diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• CT angiografie MeSH
• echokardiografie MeSH
• kardiochirurgické výkony metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ligace metody   MeSH
• píštěle * chirurgie   diagnostické zobrazování   komplikace   patologie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

V článku je popsán současný vývoj mikrochirurgických operačních technik mikrochirurgické operace varikokély a mikrochirurgického odběru zárodečné tkáně z varlat (microTESE). U operace varikokély přinesl vývoj peroperační mikrovaskulární Dopplerovskou diagnostiku, trojrozměrné zvětšení a bezesvorkovou metodu ligatury spermatických žil při prezervaci spermatických arterií. U microTESE je přínosem možnost předoperační triplexní mikrovaskulární Dopplerovské diagnostiky, hydrodisekce kanálků testis a vysoké zvětšení ("high power") kanálků in vivo s možností mikrometrie kanálků, selekce odběru kanálků s vyšší pravděpodobností přítomnosti spermií a vysoký stupeň ochrany ostatní tkáně testis. Postupy jsou demonstrovány ve fotodokumentaci.

The article deals with the recent developments in microsurgical techniques for microscopic varicocele surgery and microdissection testicular sperm extraction (microTESE). In varicocele surgery, recent developments have led to intraoperative microvascular Doppler diagnosis, three-dimensional magnification, and clipless ligation of the spermatic veins with preservation of the spermatic arteries. In microTESE, the benefits include preoperative triplex microvascular Doppler diagnosis, hydrodissection of testicular tubules and high magnification of the tubules in vivo with possible micrometry of the tubules, selection of tubule collection sites with a greater likelihood of sperm presence, and a high degree of protection of surrounding testicular tissue. The procedures are demonstrated in the photo documentation.

• Klíčová slova
• mikrovaskulární Doppler, micro TESE, hydrodisekce, optoelektronická mikrometrie kanálků testes,
• MeSH
• lidé MeSH
• ligace metody   MeSH
• mikrochirurgie * metody   MeSH
• varikokéla * chirurgie   MeSH
• zobrazování trojrozměrné MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• komentáře MeSH

Úvod: S rostoucím počtem císařských řezů roste i počet gravidit v jizvě po císařském řezu (CSP – cesarean scar pregnancy). Jedná se o relativně novou jednotku mimoděložní gravidity, která je riziková především pro možnou souvislost s placenta accreta spektrem. Předpokládá se, že CSP reprezentuje asi 6 % z celkového počtu ektopických gravidit u všech žen, které mají alespoň jeden císařský řez v anamnéze. Incidence CSP se odhaduje okolo 1/1 688 všech těhotenství a přibližně 1/2 000 všech císařských řezů. Materiál a metodika: Retrospektivní analýza jednotlivých případů gravidit v jizvě po císařském řezu, které jsme řešili v našem zdravotnickém zařízení v letech 2012-2021. Výsledky: Celkově jsme řešili 16 případů gravidity v jizvě po císařském řezu u 15 žen. U jedné ženy jsme CSP zaznamenali 2krát. Věkový průměr žen byl 36,6 let (27-41). Průměr císařských řezů v anamnéze byl 1,6 (1-3) a týden gestace 7 (4-10). Doba od císařského řezu byla v průměru 3,6 let (2-11). Řešením bylo jednou podání metotrexátu, jednou hysteroskopická resekce, 11krát primárně pouze vakuumaspirace, kdy ve dvou případech jsme museli pro pooperační krvácení připojit laparoskopickou ligaturu uterinních arterií. Dvakrát jsme prováděli primárně ligaturu uterinních arterií před provedením vakuumaspirace. U gravidit nad 10. týden těhotenství jsme zaznamenali více krvácivých komplikací s nutností operačního řešení. Krvácivé komplikace také souvisely s přítomností akce srdeční u plodů. Závěr: V řešení CSP je nezbytná časná správná diagnostika. Gravidity do 10. týdne gestace řešíme pomocí prosté vakuumaspirace pod ultrazvukovou kontrolou. Pokud se jedná o graviditu nad 10. týden gestace a obzvláště s akcí srdeční, doplňujeme před vakuumaspirací laparoskopickou ligaturu uterinních arterií. Všem pacientkám následně doporučuje laparoskopickou resuturu dolního děložního segmentu.

Introduction: With the increasing number of caesarean sections, the number of cesarean scar pregnancies (CSP) is also increasing. This is a relatively new entity of an ectopic pregnancy, which is risky mainly because of its possible association with placenta accreta spectrum. CSP is thought to represent about 6% of the total number of ectopic pregnancies in all women who have a history of at least one caesarean section. The estimated incidence of CSP is about 1/1,688 of all pregnancies and about 1/2,000 of all caesarean sections. Material and methods: Retrospective analysis of individual cases of cesarean scar pregnancies managed in our health care facility in the years 2012–2021. Results: In total, we managed 16 cases of pregnancy in the caesarean scar in 15 women. In one woman, we recorded CSP twice. The mean age of the women was 36.6 years (27–41). The mean number of caesarean sections was 1.6 (1–3) and gestational week was 7 (4–10). The average time since the caesarean section was 3.6 years (2–11). The management was methotrexate administration once, hysteroscopic resection once and 11times primarily vacuum aspiration only, when in two cases we had to attach laparoscopic uterine artery ligation due to postoperative bleeding. We performed primary ligature of uterine arteries twice before performing vacuum aspiration. In pregnancies above 10 weeks of gestation, we observed more bleeding complications requiring surgical management. Bleeding complications were also related to the presence of fetal cardiac action. Conclusion: Early correct diagnosis is essential in the management of CSP. Pregnancies up to the 10th week of gestation are managed by simple vacuum aspirations under ultrasound guidance. If the pregnancy is over the 10th week of gestation and especially with cardiac activity, we add laparoscopic uterine artery ligation before vacuum aspiration. All patients are subsequently advised to undergo laparoscopic resuturing of the lower uterine segment.

• Klíčová slova
• gravidita v jizvě po císařském řezu,
• MeSH
• arteria uterina chirurgie   MeSH
• císařský řez škodlivé účinky   MeSH
• jizva komplikace   MeSH
• komplikace těhotenství * MeSH
• lidé MeSH
• ligace metody   MeSH
• methotrexát terapeutické užití   MeSH
• mimoděložní těhotenství * chirurgie   etiologie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• těhotenství MeSH
• ultrasonografie MeSH
• vakuová extrakce porodnická MeSH
• vakuová kyretáž MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Chronic kidney disease is associated with increased cardiovascular morbidity and mortality. A well-functioning vascular access is associated with improved survival and among the available types of vascular access the arterio-venous (AV) fistula is the one associated with the best outcomes. However, AV access may affect heart function and, in some patients, could worsen the clinical status. This review article focuses on the specific cardiovascular hemodynamics of dialysis patients and how it is affected by the AV access; the effects of an excessive increase in AV access flow, leading to high-output heart failure; congestive heart failure in CKD patients and the contraindications to AV access; pulmonary hypertension. In severe heart failure, peritoneal dialysis (PD) might be the better choice for cardiac health, but if contraindicated suggestions for vascular access selection are provided based on the individual clinical presentation. Management of the AV access after kidney transplantation is also addressed, considering the cardiovascular benefit of AV access ligation compared to the advantage of having a functioning AVF as backup in case of allograft failure. In PD patients, who need to switch to hemodialysis, vascular access should be created timely. The influence of AV access in patients undergoing cardiac surgery for valvular or ischemic heart disease is also addressed. Cardiovascular implantable electronic devices are increasingly implanted in dialysis patients, but when doing so, the type and location of vascular access should be considered.

• MeSH
• arteriovenózní píštěl * MeSH
• arteriovenózní zkrat * škodlivé účinky   MeSH
• chronická renální insuficience * diagnóza   terapie   MeSH
• chronické selhání ledvin * MeSH
• dialýza ledvin MeSH
• lidé MeSH
• ligace MeSH
• transplantace ledvin * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Dialysis access-related distal ischaemia is a rare yet potentially rather risky complication of haemodialysis angioaccess. Timely diagnosis is crucial to target both the goals of the access team: first of all to preserve the function of the hand ideally along with angioaccess patency. Unfortunately for some patients, urgent access ligation and central vein catheter insertion would be needed to save the hand. After a first clinical examination to determine the diagnostic suspicion, the ultrasound evaluation would provide nearly all the needed information to confirm the diagnosis and to determine the most appropriate procedure to rescue the patient from distal ischaemia. In some cases, photoplethysmography would help in the differential diagnosis of other non-ischaemic causes of similar signs and symptoms. Angiography would complete the preoperative evaluation for some.Dialysis access-related distal ischaemia would be briefly reviewed, and a deep description of the ultrasound examination tools and findings would be provided for a tailored therapeutic approach.

• MeSH
• arteriovenózní zkrat * škodlivé účinky   MeSH
• dialýza ledvin MeSH
• ischemie diagnostické zobrazování   etiologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• ligace MeSH
• průchodnost cév MeSH
• ruka MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Cévní ektázie žaludečního antra (GAVE – gastric antral vascular ectasia) je vzácná diagnóza, která může vést ke chronické sideropenické anemii v důsledku okultního nebo zjevného krvácení do gastrointestinálního traktu. Za základ léčby GAVE jsou považovány endoskopické termické metody – z nichž nejužívanější je argon-plazma koagulace, dále radiofrekvenční ablace nebo kryoterapie. Příznivé výsledky jsou publikovány také v souvislosti s používáním endoskopické ligace. V případě GAVE refrakterní na předchozí endoskopickou léčbu lze použít farmakoterapii, jejíž podstatou je redukce tvorby cévních malformací a krevního průtoku v nich. Prezentujeme přehled dostupných endoskopických a neendoskopických metod pro léčbu GAVE a naše zkušenosti s léčbou refrakterní GAVE kombinací endoskopických metod a thalidomidu formou kazuistik. Navrhujeme možný algoritmus pro terapii GAVE.

Gastric antral vascular ectasia (GAVE) is an uncommon diagnosis leading to chronic iron deficiency anaemia caused by occult or overt gastrointestinal bleeding. The mainstay of the therapy is based on endoscopic therapy using endoscopic thermal methods – particularly argon plasma coagulation and others – radiofrequency ablation, coagulation or cryotherapy. Endoscopic band ligation presents satisfying results as well. Pharmacotherapy aiming at reduction of the development of new vascular lesions and reduction of blood flow in them could be considered in patients refractory to endoscopic treatment. We present a review of available endoscopic and non-endoscopic methods for GAVE therapy and our experience with the therapy of refractory GAVE using a combination of endoscopic methods and thalidomide on case series. The algorithm for GAVE therapy is proposed.

• Klíčová slova
• endoskopická ligace,
• MeSH
• antrální cévní ektázie žaludku * terapie   MeSH
• argonová plazmakoagulace metody   MeSH
• gastrointestinální krvácení etiologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• ligace metody   MeSH
• senioři MeSH
• thalidomid terapeutické užití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH