Úvod: Při neklidu, úzkosti a agitovanosti je někdy nutné přikročit k intramuskulární (i. m.) aplikaci benzodiazepinů. V ČR je často používán diazepam. Cílem práce je zjistit interindividuální variabilitu koncentrací diazepamu v séru po i. m. aplikaci a hodnotit klinický efekt léku. Metodika: Do hodnocení jsme zařadili šest mužů, kterým bylo při ambulantní léčbě aplikováno 10 mg diazepamu i. m. Měření farmakokinetických parametrů a anxiety byla prováděna po 30 min (T1), dále po 4 (T2) a 24 hod (T3). Diagnóza byla stanovena pomocí Mini-International Neuropsychiatric Interview, anxietu jsme kvantifikovali Hamiltonovou škálou úzkosti (HAMA). Výsledky: V čase T1 (po 30 min) byly průměrné (geometrický průměr) hladiny diazepamu v séru 14,6 ng/ml, za 4 hod 48,6 ng/ml a za 24 hod 28,7 ng/ml. Hodnoty v čase T1 se pohybovaly v rozmezí 0,5–148,0 ng/ml. Nenalezli jsme vztah mezi skórem HAMA a koncentracemi diazepamu. U všech pacientů došlo k poklesu úzkosti v čase T1 na normální hodnoty (HAMA < 13). Při dalším sledování už nebyly hodnoty HAMA zvýšené. Závěr: Koncentrace diazepamu byly v průměru u pacientů 30 min po aplikaci výrazně nižší než po 4 i 24 hodinách. Největší variabilitu koncentrací jsme pozorovali za 30 min, kdy byl rozdíl mezi nemocnými 280násobný. Tato zjištění potvrzují zahraniční zkušenosti, podle kterých diazepam v i. m. formě nemá být užíván k ovlivnění akutních stavů. Diskutujeme o rozdílech mezi SPC jednotlivých přípravků a oficiálních doporučujících pokynů, které nutí k nevhodné aplikaci diazepamu i. m. a zároveň neumožňují jiné než off-label užití v guidelines doporučovaného midazolamu.
Introduction: There is a need for intramuscular (IM) administration of benzodiazepines for acute restlessness, anxiety and agitation. In the Czech Republic, diazepam is frequently used. The aim of this study was to determine the variability of serum diazepam concentrations after IM administration and evaluate its clinical effect. Methods: We included six men, who were administered 10 mg of diazepam IM in an outpatient setting. Measurements were carried out 30 minutes (T1), 4 (T2) and 24 hours (T3) after diazepam administration. The diagnosis was determined using the Mini-International Neuropsychiatric Interview, anxiety was quantified by the Hamilton Anxiety Rating Scale (HAMA). Results: The mean levels of diazepam in the serum were 14.6 ng/ml at T1 (after 30 minutes), 48.6 ng/ml at 4 hours and 28.7 ng/ml at 24 hours after administration. The values at T1 ranged from 0.5 ng/ml to 148.0 ng/ml. We found no relationship between the scores of HAMA and concentrations of diazepam. Anxiety decreased to normal values (HAMA < 13) at the time T1 in all patients. Conclusions: Concentrations of diazepam were lower 30 minutes after the administration than after 4 and 24 hours, respectively. We observed the largest variability in concentrations 30 minutes after the administration, when the concentrations between patients differed 280-times. This finding confirms international experience that IM diazepam administration should not be used. We discuss the differences between individual SPCs and guidelines that force inappropriate use of diazepam IM and do not permit other than off-label use of midazolam. Key words: diazepam – pharmacokinetics – agitation – aggression – intramuscular administration The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.
- Klíčová slova
- interindividuální rozdíly, interindividuální variabilita,
- MeSH
- agitované chování MeSH
- agrese * účinky léků MeSH
- akutní nemoc MeSH
- antipsychotika terapeutické užití MeSH
- anxiolytika aplikace a dávkování farmakokinetika terapeutické užití MeSH
- benzodiazepiny terapeutické užití MeSH
- časové faktory MeSH
- diazepam * aplikace a dávkování farmakokinetika krev terapeutické užití MeSH
- dospělí MeSH
- haloperidol terapeutické užití MeSH
- hodnocení léčiv MeSH
- injekce intramuskulární * MeSH
- lidé MeSH
- lorazepam terapeutické užití MeSH
- poruchy přizpůsobení farmakoterapie MeSH
- úzkost * farmakoterapie MeSH
- úzkostné poruchy farmakoterapie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Farmakologická léčba má v algoritmu zvládání akutně neklidného pacienta své nezpochybnitelné místo, ale měla by být zahájená pouze v případě, když selžou deeskalační techniky a další nefarmakologické postupy. Ideální neklidová medikace by měla být neinvazivní, snadno aplikovatelná, s rychlým nástupem účinku, efektivně tlumící neklid bez nadměrné sedace pacienta, dobře tolerovaná a pozitivně ovlivňující příznaky základního onemocnění. I přes pestrou paletu momentálně dostupných preparátů ani jeden z nich nesplňuje všechny podmínky. V přehledovém článku jsou diskutovány aktuální možnosti léčebných strategií u neklidného pacienta s primárně psychiatrickou příčinou agitovanosti. I přes řadu existujících doporučení „expertů“ a výsledků randomizovaných studií, velkou roli v užití neklidové medikace hraje dlouhodobá klinická zkušenost a otázky ekonomické.
Pharmacological treatment has in the algorithm of the management of an acutely agitated patient its indisputable place and should be initiated only if previous de-escalation techniques and other non-pharmacological methods had fail. Ideal drug for such purpose should be non-invasive; easy to apply; with rapid onset of action; effectively decreasing agitation without excessive sedation; well-tolerated and should positively affect the underlying psychiatric condition. Despite the wide variety of currently available drugs nor one meets all the criteria. The review article discusses the current treatment options for agitated patients with primary psychiatric causes of agitation. Despite many existing „expert recommendations“ and the results of randomized controlled trials, a longlasting clinical experience together with economical factors plays signifiant role in the use of forced medication.
- Klíčová slova
- agitovanost, omezovací opatření,
- MeSH
- agrese účinky léků MeSH
- antipsychotika klasifikace škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- benzodiazepiny škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- bipolární porucha farmakoterapie komplikace MeSH
- diazepam škodlivé účinky MeSH
- farmakoterapie metody MeSH
- fyzické omezení MeSH
- lékové interakce MeSH
- lidé MeSH
- lorazepam terapeutické užití zásobování a distribuce MeSH
- násilí prevence a kontrola psychologie MeSH
- psychomotorický neklid diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- psychotické poruchy farmakoterapie komplikace MeSH
- vztahy mezi lékařem a pacientem MeSH
- způsoby aplikace léků MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- anamnéza MeSH
- aplikace intranazální metody škodlivé účinky využití MeSH
- aplikace rektální MeSH
- diazepam aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- epilepsie diagnóza komplikace terapie MeSH
- farmakoterapie metody využití MeSH
- injekce intramuskulární metody škodlivé účinky využití MeSH
- injekce intravenózní metody škodlivé účinky využití MeSH
- klinický obraz nemoci MeSH
- lidé MeSH
- lorazepam aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- midazolam aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- urgentní zdravotnické služby metody normy trendy MeSH
- záchvaty diagnóza terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přednášky MeSH
It has been reported many times that the commercial mixtures of chiral selectors (CS), namely highly sulfated beta-CDs (HS-beta-CDs), provide remarkable enantioselectivity in CZE when compared with single-isomer CDs, even single-isomer HS-beta-CDs. This enhanced enantioselectivity of multi-CS enantioseparative CZE is discussed in the light of multi-CS model that we have introduced earlier. It is proposed on a theoretical basis and verified experimentally that the two enantiomers of a chiral analyte under interaction with a mixture of CSs are very likely to differ in their limit mobilities, which is opposite to single-CS systems where the two limit mobilities are likely to be the same. Thus while the enantioseparation is usually controlled by different distribution constants between the two enantiomers and CS used in single-CS systems, an additional, electrophoretic, enantioselective mechanism resulting from different limit mobilities may play a significant role in multi-CS systems. This additional mechanism generally makes the multi-CS systems more selective than the single-CS systems. The possible inequality of limit mobilities is also significant for optimization of separation conditions using mixtures of CSs. A practical example supporting our considerations is shown on enantioseparation of lorazepam in the presence of a commercial mixture of HS-beta-CDs and a single-isomer HS-beta-CD, heptakis(6-O-sulfo)-beta-CD.
Průkaz benzodiazepinových derivátů lorazepamu a lormetazepamu v moči je založen na nálezu odpovídajících metabolitů v hydrolyzátu moče. Jsou to 2-amino,2',5-dichlorbenzofenon a 2-methylamino-2',5-dichlorbenzofenon. Obě látky jsou strukturně málo odlišné od metabolitů diazepamu 2-amino-5-chlorbenzofenonu a 2.methylamino-5-chlorbenzofenonu a při analýze chromatografií na tenké vrstvě by mohlo snadno dojít k jejich záměně, protože ani jejich pohyblivost se příliš neliší. Proto byly hledány vhodné kombinace mobilních fází a typů tenkých vrstev pro jejich jednoznačnou identifikaci.
The determination of benzodiazepine derivatives lorazepam and lormetazepam in urine is based on detection of their metabolites 2-amino-2',5-dichlorobenzophenone and 2-methylamino-2',5-dichlorbenzophenone in hydrolyzed urine. Both substances are structurally very similar to the metaoiites of diazepam 2-amino-5-chlorbenzophenone and 2-methylamino-5-chlorbenzophenone and their mobility on thin layer chromatograms is similar as well. This could cause their confusion and misinterpretation of the results. Therefore suitable combination of mobile phases and thin layer plates was sought in this study for the unambiguous identification of respective benzophenones by thin layer chromatography.
