- MeSH
- chronické selhání ledvin * terapie MeSH
- dialýza ledvin MeSH
- lidé MeSH
- paliativní péče MeSH
- předání pacienta do jiné péče MeSH
- transplantace ledvin MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- centra sekundární péče MeSH
- hypertenze * etiologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- předání pacienta do jiné péče MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
OBJECTIVES: This project aimed to set up a control mechanism for the prevention of pressure injuries during surgery. INTRODUCTION: Structured and comprehensive risk assessment is effective in identifying individuals at risk for pressure injuries. The subsequent use of proper positioning aids (modern gel-filled positioning aids used to position the head and limbs: floating limb concept) reduces the incidence of surgery-related pressure injuries. METHODS: The best practice implementation project used the JBI's Practical Application of Clinical Evidence System and Getting Research into Practice audit tool for promoting change in local healthcare practice. The study was carried out from January 2020 to February 2021 at the private clinic of aesthetic surgery (Brno, Czech Republic). A baseline audit involving 27 patients was undertaken and measured against six best practice recommendations. This step was followed by the implementation of targeted strategies and finally, a postimplementation follow-up audit was conducted. RESULTS: The baseline audit results showed significant deficits between current practice and best practice in all but two criteria. Barriers to implementation of nursing clinical handover best practice criteria were identified by the project team and an education strategy was implemented, documentation for recording possible risks of pressure injuries was created, and new positioning aids were purchased and introduced into clinical practice. There were significantly improved outcomes across all best practice criteria in the follow-up audit. CONCLUSION: Clinical audits were proved to promote best practice in healthcare. Focused education, provision, and use of relevant tools and aids can have an immediate and positive impact on clinical practice. Future audits are planned to ensure the sustainability of practice changes.
- MeSH
- dodržování směrnic MeSH
- dokumentace MeSH
- lékařská praxe založená na důkazech metody MeSH
- lidé MeSH
- předání pacienta do jiné péče * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- MeSH
- dětské nemocnice organizace a řízení MeSH
- dítě MeSH
- dlouhodobá péče organizace a řízení MeSH
- lidé MeSH
- ošetřovatelská péče organizace a řízení MeSH
- paliativní péče * organizace a řízení MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu organizace a řízení MeSH
- předání pacienta do jiné péče MeSH
- týmová péče o pacienty organizace a řízení MeSH
- vážná nemoc ošetřování MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- rozhovory MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- ambulantní monitorování metody trendy MeSH
- cévní mozková příhoda * diagnóza epidemiologie etiologie prevence a kontrola terapie MeSH
- fibrilace síní diagnóza epidemiologie prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- předání pacienta do jiné péče MeSH
- trombektomie statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- novinové články MeSH
Příspěvek se zabývá přetížením urgentních příjmů a faktory, které k němu přispívají a opatřeními, kterými je možné přetížení snížit. Přetížení je definováno jako situace, kdy počet pacientů urgentního příjmu je za hranou aktuálně dostupné prostorové a/nebo personální kapacity. Prokazatelně snižuje bezpečnost a kvalitu péče, zvyšuje morbiditu a mortalitu během následné hospitalizace, způsobuje odklad potřebné léčby, prodloužení do stanovení diagnózy i prodloužení doby strávené na oddělení. Přetížení také negativně ovlivňuje spokojenost pacientů a zvyšuje riziko rozvoje syndromu vyhoření personálu. Zdroje přetížení i opatření k prevenci a snížení mají komponenty na vstupu, při průchodu i na výstupu z urgentního příjmu. Účinná řešení musí být systémová a na více úrovních a musí vycházet z analýzy dat z konkrétního oddělení.
The paper deals with overcrowding of emergency departments and discusses both factors leading to overcrowding and measures to reduce it. Overcrowding is defined as a situation when number of patients at emergency department exceeds either spacial and/or personnel capacity which is available at the moment. It decreases safety and quality of care significantly, increases morbidity and mortality during hospitlaization, leads to delay in necessary care and it prolongs time to diagnostics and the lenght of stay at the department. Overcrowding has a negative impact on patients ́ satisfaction and increases the risk of burnout syndrom development in personnel. The sources leading to overcrowding as well as measures to prevent and reduce it have input, throughput and output components of the emergency department. Effective solutions must include systematic and multilevel responses and they must be based on data analysis of a particular department.
