BACKGROUND: Given the critical role of general practitioners (GPs), their insufficient medical density and the adverse effects of burnout on both practitioners and the quality of care provided, the prevalence estimates of GP burnout reported in the literature are highly concerning. This nationwide study builds on a 2023 survey that revealed a significant burden of burnout among Czech GPs. The primary objectives were to analyse the prevalence and determinants of burnout and to examine potential trends over time. METHODS: In April 2024, 2,500 randomly selected GPs were emailed the Maslach Burnout Inventory - Human Services Survey for Medical Personnel, supplemented with sociodemographic and job-related questions. The statistical analysis included a comparison with an identical study conducted a year earlier. RESULTS: Of the 765 completed responses (542 females, 223 males; mean age 55.5 years), 19.7% of the GPs experienced burnout in all three dimensions, 23% in two, 28.5% in one, and 28.8% in no dimension. Similar to 2023, the most common burnout dimension was a lack of personal accomplishment (PA, 52.2%), followed by emotional exhaustion (EE, 45.9%) and depersonalization (DP, 35.7%). Male and employed GPs experienced greater degrees of DP, while practice owners were more susceptible to EE. A positive dependence of burnout on the number of listed patients was identified. The proportion of GPs experiencing burnout across all dimensions decreased by 2.1% from 2023 to 2024 (p = 0.232), primarily in DP. Additionally, a 6.7% increase in GPs showing no signs of burnout in all dimensions (p = 0.002) further supported this positive trend. CONCLUSIONS: Between 2023 and 2024, the prevalence of burnout among GPs exhibited a modest decline. Nonetheless, it persists at almost 20%. Ensuring a sufficiently dense network of GPs, providing adequate resource allocation, and raising awareness of their importance are essential measures.
- MeSH
- depersonalizace epidemiologie psychologie MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pracovní uspokojení MeSH
- praktičtí lékaři * psychologie MeSH
- prevalence MeSH
- profesionální vyhoření * epidemiologie psychologie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Závěrečná práce NCONZO
1 svazek : grafy, tabulky ; 30 cm + USB flash disk
- Klíčová slova
- Systém psychosociální intervenční služby (SPIS) ve zdravotnictví, supervize,
- MeSH
- jednotky intenzivní péče o novorozence MeSH
- krizová intervence MeSH
- profesionální vyhoření prevence a kontrola psychologie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychický stres prevence a kontrola psychologie terapie MeSH
- zdravotní sestry MeSH
- Konspekt
- Aplikovaná psychologie
- NLK Publikační typ
- závěrečné práce
- MeSH
- kontinuální vzdělávání lékařů MeSH
- lékařky * ekonomika organizace a řízení MeSH
- lidé MeSH
- pracovně-životní rovnováha MeSH
- příjem MeSH
- profesionální vyhoření MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- studium lékařství specializační postgraduální MeSH
- zaměstnanost * ekonomika organizace a řízení MeSH
- zařízení denní péče pro děti organizace a řízení MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- novinové články MeSH
OBJECTIVES: Healthcare workers are the professional group at higher risk of burnout than others. It is the underlying reason for medical errors and the general decrease in quality of patient care and is related to poor patient-healthcare worker relationships. Healthcare workers who work with military personnel have specificities compared to healthcare workers who work only with civilians. METHODS: A cross-sectional study among 171 nurses at the Military Medical Academy was conducted. The questionnaire consisted of items regarding socio-demographic and socioeconomic characteristics, lifestyle characteristics, workplace environment, workplace stress, strategies of stress management, symptoms and signs of workplace-related stress, and the Serbian version of the Maslach Burnout Inventory. RESULTS: The prevalence of burnout was 46.2%. The multivariate logistic regression analysis showed that the burnout was associated with stating that they would not choose the same profession again (OR = 4.54, 95% CI: 1.53-14.50) and with not being interested in the work (OR = 4.86, 95% CI: 1.58-14.92). CONCLUSION: The prevalence of burnout is relatively high among nurses at the Medical Military Academy in Belgrade and is associated with factors in the work environment.
- MeSH
- lidé MeSH
- ozbrojené síly * MeSH
- profesionální vyhoření * epidemiologie MeSH
- průřezové studie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- zdravotní sestry * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Srbsko MeSH
- Klíčová slova
- Systém psychosociální intervenční podpory SPIS, peer,
- MeSH
- krizová intervence MeSH
- profesionální vyhoření prevence a kontrola terapie MeSH
- psychický stres prevence a kontrola terapie MeSH
- psychosociální podpůrné systémy MeSH
- služby v oblasti duševního zdraví komunity MeSH
- zdravotničtí pracovníci MeSH
Úvod: Pandemie COVID-19 byla globální krizí s extrémním tlakem na zdravotnické systémy. Zátěžové faktory byly shodné ve všech zasažených zemích, i když se mohly projevovat s různou intenzitou podle vyspělosti zdravotnictví. Většina publikovaných studií o dopadech na psychiku zdravotníků je kvantitativních a mapuje výskyt depresivní symptomatologie, příznaků vyhoření, míry zátěže a dalších faktorů. Naším cílem bylo pomocí kvalitativní analýzy zjistit, jaké potřeby mají pracovníci ve zdravotnictví. Metody: Na základě otevřených odpovědí ze tří vln dotazníkového šetření českého ramene mezinárodní studie HEROES z let 2020, 2021 a 2022 jsme analyzovali 1105 odpovědí z celkových 2880. Z dotazníku potřeb v rámci pilotní intervenční studie HEROES z roku 2023 jsme analyzovali 118 odpovědí. Použili jsme přístup obsahové analýzy. Po vytvoření kódovacího schématu byla data kódována v programu Atlas.ti. Kódy byly následně roztříděny do kategorií. Výsledky: Potřeby zdravotníků byly kategorizovány do následujících témat: pracovní podmínky, týmová spolupráce, podpora ze strany nadřízených a vedení, práce s pacienty, slaďování práce a osobního života a potřeby spojené s duševní pohodou. Závěr: Naše analýza prokázala, že zdravotníci začínají formulovat svoje potřeby jak v oblasti pracovních podmínek a organizace práce, ale i v kontextu celého svého života. Začínají klást důraz na vztahy na pracovišti, na zajištění psychologických potřeb a na rovnováhu mezi osobním životem a prací.
Introduction: COVID-19 pandemic was a global crisis with extreme pressure on healthcare systems. The stressors were the same in the affected countries even if they could manifest in different intensity due to varied development and resources in the healthcare systems. Most of the published studies about mental health consequences on healthcare workers are quantitative studies mapping the occurence of depressive symptoms, symptoms of burnout, level of stress and other facotrs. In the presented paper, our aim was qualitative analysis of needs of healthcare workers. Methods: We have analysed 1105 responses from a total of 2880 free answers in the three waves of the Czech HEROES study questionnaire from years 2020, 2021, 2022 and 118 responses from the survey of needs in the 2023 HEROES pilot intervention study. We used content analysis approach, and after creation of the code scheme, the data was coded in Atlas.ti programme. The codes were subsequently categorised. Results: The needs of healthcare workers were categorised in following themes: working conditions, teamwork, support from superiors and management, patient care, work-life balance, and needs of well-being. The details regarding each category and example quotes from the respondents are presented in the paper. Conclusion: Our analysis proved that healthcare workers start to exprress their needs not only in the field of working conditions and organization of their work but also in the context of their entire lives. They put emphasis on relations at the workplace, on support of their psychological needs and on work-life balance.
Závěrečná práce NCONZO
1 svazek : grafy, tabulky ; 30 cm + 1 CD
