Cílem této retrospektivní studie je zhodnotit naše zkušenosti s diagnostickou a terapeutickou endoskopickou retrográdní cholangiopankreatikografií (ERCP) u pacientů po choledochoduodenoanastomóze. Metoda: Studium souboru trvalo 20 let (listopad roku 1994 až prosinec roku 2014). V práci byli retrospektivně hodnoceni 3 pacienti po choledochoduodenoanastomóze, kteří měli projevy biliární obstrukce. K provedení ERCP byl ve všech případech použit standardní terapeutický videolateroskop. Pacienti a výsledky: U těchto 3 pacientů se stavem po choledochoduodenoanastomóze jsme při ERCP dosáhli 100% kanylační úspěšnosti – 3 pacienti ze 3. Jednalo se tedy o 100% úspěšnost diagnostické ERCP. U všech těchto pacientů byla při ERCP nalezena jednak stenóza přirozeného ústí Vaterovy papily, dále stenóza choledochoduodenoanastomózy, a dále pak ještě suprastenotická distální choledocholitiáza. U všech pacientů s výše popsaným patologickým nálezem na ERCP byla bezprostředně po diagnostické ERCP zahájena endoskopická léčba, která se sestávala jednak ze standardní endoskopické papilotomie stenotické Vaterovy papily, dále balónkové dilatace stenózy choledochoduodenoanastomózy, a nakonec endoskopické extrakce suprastenotické distální choledocholitiázy. Celkem byla terapeutická ERCP kompletně úspěšná u všech 3 pacientů ze 3 (100%), u kterých byla původně endoskopická léčba zahájena. V našem souboru 3 pacientů se nevyskytly žádné komplikace. Závěr: Při ERCP u pacientů po choledochoduodenoanastomóze jsme dosáhli u všech těchto 3 našich nemocných 100% úspěšnosti diagnostické i terapeutické ERCP.

The aim of this retrospective study is to evaluate our experience with diagnostic and therapeutic endoscopic retrograde cholangiopancreaticography (ERCP) in patients after choledochoduodenoanastomosis. Methods: The study took 20 years (November 1994 – December 2014). Three patients after choledochoduodenoanastomosis who had symptoms of biliary obstruction were retrospectively evaluated. In all cases, a standard therapeutic videolateroscope was used to perform ERCP. Patients and results: We achieved ERCP in these 3 patients with choledochoduodenoanastomosis 100% cannulation success rate – 3 out of 3 patients. This was 100% success rate of diagnostic ERCP. In all of these patients, ERCP was found – both stenosis of the natural mouth of the Vater papilla, stenosis of choledochoduodenoanastomosis, and suprastenotic distal choledocholithiasis. In all patients with the above-described ERCP pathology, endoscopic treatment was initiated immediately after diagnostic ERCP, consisting of standard endoscopic papillotomy of the stenotic Vater papilla, balloon dilatation of choledochoduodenoanastomosis stenosis, and endoscopic extraction of suprastenotic distal choledocholithiasis. In total, therapeutic ERCP was completely successful in all 3 patients out of 3 (100%) who had initially started endoscopic treatment. There were no complications in our group of 3 patients. Conclusion: In ERCP in patients after choledochoduodenoanastomosis, we achieved 100% success of both diagnostic and therapeutic ERCP in all of our 3 patients.

• MeSH
• cholangiopankreatografie endoskopická retrográdní * metody   MeSH
• choledochostomie MeSH
• cholestáza * MeSH
• katetrizace MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• sfinkterotomie endoskopická metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

INTRODUCTION:  A retrospective study was performed to evaluate the clinical features, diagnostic methods, and treatment alternatives in children with pancreas divisum (PD). MATERIALS AND METHODS:  Patients who underwent treatment for PD between 1999 and 2014 at our department were evaluated for sex, age, presenting symptoms, physical examination findings, biochemical markers, diagnostic methods, treatment modalities, and results of treatment during follow-up. RESULTS:  Seven patients who underwent treatment of symptomatic PD were included in the study. The median for follow-up period was 8 years (from 26 months to 16 years). Male-to-female ratio was 4:3 and the median age at presentation was 11 years (2-14 years). Presenting symptoms were recurrent episodic epigastric pain. Pancreatitis was documented by elevated amylase or lipase levels. Endoscopic retrograde cholangiopancreatography (ERCP) was the method of diagnosis of PD in all patients. Five patients had complete PD and two had incomplete variants. Three patients improved after ERCP papillotomy. In three patients, papillotomy was unsuccessful but they have only mild episodes of pancreatitis. One patient presented at the age of 4 years with recurrent pancreatitis. She was treated surgically by duodenum-preserving resection of the pancreatic head (DPRPH) because of severe recurrent pancreatitis occurring even after ERCP papillotomy. The patient is 26 months after operation without any reported problems. CONCLUSION:  Patients with symptomatic PD are indicated for ERCP papillotomy attempt. If there is not improvement after ERCP, then recurrent bouts of severe pancreatitis are considered as an indication for surgical procedure. DPRPH is a safe and feasible surgical alternative.

• MeSH
• cholangiopankreatografie endoskopická retrográdní MeSH
• dítě MeSH
• duodenum MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• následné studie MeSH
• nemoci slinivky břišní vrozené   diagnostické zobrazování   chirurgie   MeSH
• pankreas abnormality   diagnostické zobrazování   chirurgie   MeSH
• pankreatektomie metody   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• sfinkterotomie endoskopická MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• hodnotící studie MeSH

BACKGROUND AND STUDY AIMS: The aim of this study was to assess the significance and safety of endoscopic retrograde cholangiopancreatography (ERCP) in diagnosing and treating bile duct injuries in children. PATIENTS AND METHODS: Fourteen pediatric patients, with traumatic or postoperative bile duct injury, in which ERCP was performed, were retrospectively evaluated. RESULTS: We performed 46 ERCP and 12 endoscopic papillotomies in children with suspected bile duct injuries. A bile stent was primarily inserted in 13 patients and there were 20 replacements. Endoscopic treatment of bile leakage without need for bile duct sutures or reconstruction was successful in 85.7%. Post ERCP complications included cholangitis and recurrent bleeding, which occurred only in two patients each. CONCLUSIONS: ERCP and endoscopic bile stent insertion is a highly effective, minimally-invasive treatment for bile duct injury and should be included as part of the therapeutic procedures in pediatric patients with suspected bile duct injury.

• MeSH
• cholangiopankreatografie endoskopická retrográdní * MeSH
• cholangitida etiologie   MeSH
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• nemoci žlučových cest chirurgie   MeSH
• pooperační komplikace chirurgie   MeSH
• pooperační krvácení etiologie   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• sfinkterotomie endoskopická MeSH
• stenty MeSH
• výsledek terapie MeSH
• žlučové cesty zranění   chirurgie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• MeSH
• akutní nekrotizující pankreatitida * diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• bolest farmakoterapie   MeSH
• časové faktory MeSH
• enterální výživa metody   MeSH
• lidé MeSH
• opioidní analgetika terapeutické užití   MeSH
• sfinkterotomie endoskopická metody   MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• tekutinová terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• bolesti břicha etiologie   farmakoterapie   MeSH
• cholangiopankreatografie endoskopická retrográdní metody   MeSH
• chronická pankreatitida * diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• pankreatická lipasa terapeutické užití   MeSH
• sfinkterotomie endoskopická metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Biliárně indukovaná pankreatitida tvoří 30–60 % všech případů akutní pankreatitidy. Byla provedena řada randomizovaných studií, které hodnotily roli akutní endoskopické retrográdní cholangiopankreatografie (ERCP) a papilosfinkterotomie v terapii biliárně indukované pankreatitidy. Z analýzy jednotlivých prací vyplývá, že urgentní endoskopický výkon je jednoznačně indikován u pacientů s těžkou formou akutní biliárně indukované pankreatitidy a rovněž u pacientů, u nichž současně probíhá akutní cholangoitida či je přítomen obstrukční ikterus. Autor se domnívá, že při podrobné analýze výsledků lze doporučit urgentní endoskopickou retrográdní cholangiopankreatografii i u pacientů s lehkou formou onemocnění za předpokladu, že výkon bude proveden do 12 hodin od přijetí do nemocnice, a to zkušeným endoskopistou.

Pancreatitis of biliary etiology accounts for 30-60 % of all cases of acute pancreatitis. A number of randomized studies have been completed to assess the role of acute endoscopic retrograde cholangiopancreatography (ERCP) and papilosphincterotomy in the therapy of biliary pancreatitis. Analysis of the respective studies has shown that urgent endoscopy is clearly indicated for the patients with a severe form of acute biliary pancreatitis as well as for those with an ongoing acute cholangitis or obstructive icterus. The author believes that based on a detailed analysis of the results, urgent endoscopic retrograde cholangiopancreatography can also be recommended for patients with a mild form of the illness provided the procedure is performed within 12 hours of admission to a hospital by an experienced endoscopist.

• Klíčová slova
• papilosfinkterotomie,
• MeSH
• akutní nemoc MeSH
• časové faktory MeSH
• cholangiopankreatografie endoskopická retrográdní * MeSH
• cholelitiáza diagnóza   chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• pankreatitida * diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• sfinkterotomie endoskopická * MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Juxtapapilární divertikl duodena je literárně uváděn jako možná příčina řady pankreatobiliárních onemocnění. Etiologická souvislost však často není považována za jednoznačnou a v reálné klinické praxi bývá možná role divertiklu podceňována, až popírána. Tento článek na základě kazuistiky a přehledu literatury na tuto problematiku poukazuje. Za klinicky významnou známku možného podílu divertiklu na potížích lze považovat vyplnění lumen divertiklu bezoárem. Tento nález by, po vyloučení jiných příčin, měl vést ke zvažování etiologické souvislosti divertiklu s pankreatobiliárními potížemi. Řešení představují endoskopická papilosfinkterotomie jako metoda první volby a chirurgický výkon (divertikulektomie, biliodigestivní spojka či kombinace) v případě recidiv potíží a selhání méně invazivního postupu.

Juxtapapillary duodenal diverticula are reported as a potential cause of many pancreatobiliary diseases. However, data concerning this association is inconsistent and the role of the diverticulum is often underestimated or even denied in clinical practice. This case report and literature review is aimed at pointing out this problem. Obstruction of the diverticulum with a food bezoar can be considered as an important clinical clue of the etiological role of the diverticulum in pancreatobiliary disease development. Endoscopic sphincterotomy is considered to be the treatment of the first choice, with surgery (diverticulectomy and/or biliodigestive anastomosis) reserved for cases where the minimally invasive approach fails.

• Klíčová slova
• biliodigestivní spojka, periampulární divertikl,
• MeSH
• ampulla Vateri chirurgie   MeSH
• anastomóza chirurgická MeSH
• chirurgie operační metody   MeSH
• cholangiopankreatografie endoskopická retrográdní MeSH
• cholangitida etiologie   MeSH
• divertikl * komplikace   MeSH
• duodenum abnormality   chirurgie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nemoci ductus choledochus * etiologie   terapie   MeSH
• nemoci duodena * diagnóza   chirurgie   komplikace   MeSH
• obstrukční žloutenka etiologie   MeSH
• pankreatitida etiologie   MeSH
• sfinkterotomie endoskopická MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

• Klíčová slova
• POEM - (perorální endoskopická myotomie),
• MeSH
• achalázie jícnu * chirurgie   komplikace   terapie   MeSH
• gastroezofageální reflux MeSH
• klinické zkoušky jako téma metody   využití   MeSH
• lidé MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony * metody   trendy   využití   MeSH
• nemoci jícnu chirurgie   komplikace   prevence a kontrola   MeSH
• sfinkterotomie endoskopická * metody   trendy   využití   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) metody   trendy   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Úvod: Cholecystektomie (CHCE) představuje základní preventivní opatření recidiv akutní biliární pankreatitidy. Endoskopická papilosfinkterotomie (EPST) představuje alternativu u pacientů nevhodných pro operační zákrok. Současná doporučení odborných společností považují u lehké biliární pankreatitidy (BAP) za nutné provedení cholecystektomie do 2, maximálně do 4 týdnů od propuštění nemocného do domácího ošetřování, ideálně však za téže hospitalizace. Adherence k těmto doporučením se mezi jednotlivými zeměmi i pracovišti významně liší. Zhodnocení adherence k platným doporučením léčby biliární akutní pankreatitidy v podmínkách terciární nemocnice v České republice. Metodika: Retrospektivní analýza pacientů hospitalizovaných pro akutní pankreatitidu na Interní gastroenterologické klinice FN Brno, pracoviště Bohunice, v letech 2007–2012. Za jasně biliární byly považovány případy se zjevným nálezem litiázy nebo sludge na zobrazovacích metodách a se současnou nejméně 3násobnou elevací AST nebo ALT. Výsledky: Identifikovali jsme 328 pacientů léčených pro akutní pankreatitidu. Nesporně biliární etiologie byla pozorována ve 116 případech (54 mužů a 62 žen). Dále bylo analyzováno 114 pacientů s dostupnou kompletní dokumentací, z nichž 81 absolvovalo CHCE, 23 pacientů nebylo operováno a v 10 případech šlo o BAP u pacientů s anamnézou prodělané CHCE. Celková mortalita souboru činila 5,3 %. Z 81 pacientů, u kterých byla provedena cholecystektomie, šlo o lehkou BAP ve 48 případech. Za jedné hospitalizace či nejpozději do 4 týdnů od propuštění pacientů do domácího ošetření jsme zaznamenali CHCE u 20 pacientů, adherence k platným guidelines tedy činí v našem souboru 41,7 %. Ze zbývajících 28 případů mělo 18 pacientů provedeno alespoň ERCP s EPST. Celkově tedy bylo proti recidivě BAP zajištěno do 4 týdnů 38 pacientů, což představuje 75 % souboru. Závěr: Při aplikaci delšího (4týdenního) intervalu mezi lehkou BAP a CHCE je adherence ke guidelines léčby lehké BAP na našem pracovišti srovnatelná s údaji v zahraniční literatuře – 41,7 % pacientů podstoupilo CHCE a 75 % pacientů bylo zajištěno proti recidivě pomocí CHCE nebo EPST. Jistě zde však zbývá značný prostor pro zlepšování, především v počtu CHCE provedených za jedné hospitalizace – v našem souboru představovaly CHCE pouze 12,5 %. Podobné potíže jsou však řešeny ve většině zemí světa.

Introduction: Cholecystectomy (CCX) represents the crucial procedure in preventing relapses of biliary acute pancreatitis (BAP). Endoscopic papilosphincterotomy (EPST) represent an acceptable alternative in patients unsuitable for surgery. Current guidelines recommend patients with mild BAP to undergo CCX in 2 maximally 4 weeks following discharge from the hospital, ideally during the same hospital stay. Adherence to the guidelines differs significantly between particular countries and institutions. Aim: To evaluate adherence to the guidelines of BAP management in conditions of tertiary hospital in the Czech Republic. Methods: Retrospective analysis of consecutive patients hospitalized in the Clinic of Gastroenterology, University Hospital Brno for acute pancreatitis in years 2007–2012. Cases with both sonographic findings of lithiasis/sludge and 3-fold AST/ALT elevation were considered of clearly biliary etiology. Results: We identified 328 patients treated for acute pancreatitis. Clearly biliary etiology was identified in 116 cases (54 male, 62 female). From 114 analyzed patients with complete documentation 81 underwent CCX, 23 were not operated and 10 cases were patients with history of previous CCX. Total mortality of the group was 5.3 %. Out of 81 patients who had CCX was 48 cases of mild BAP. CCX was done during the same hospital stay and/or within 4 weeks from dismissal in 20 patients, therefore, current guidelines were followed in 41.7 % of our study group. Eighteen out of the remaining 28 patients underwent ERCP with EPST. Therefore, within 4 weeks from dismissal 75 % of our patients underwent a procedure (CCX and/or EPST) with a potential to reduce the risk of BAP recurrence. Conclusion: When longer (4 weeks) interval between mild BAP and CCX is applied, the current guidelines are followed in 41.7 % of patients treated at our institution, which is comparable with the literature data. As much as 75 % of our patients underwent a procedure (CCX and/or EPST) with a potential to reduce the risk of BAP recurrence. However, only 12.5 % of index CCX is not favorable outcome that needs improvement. Similar difficulties are being dealt with in the most countries in the World.

• MeSH
• akutní nemoc MeSH
• čas MeSH
• cholangiopankreatografie endoskopická retrográdní * využití   MeSH
• cholecystektomie * využití   MeSH
• dospělí MeSH
• hospitalizace MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• multicentrické studie jako téma MeSH
• následné studie MeSH
• nemocniční oddělení MeSH
• pankreatitida * diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• sfinkterotomie endoskopická * využití   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• výsledek terapie MeSH
• žlučník patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Úloha endoskopickej terapie v riešení úniku žlče je dobre známa. Terapeutická endoskopická retrográdna cholangiografia s biliárnou sfinkterotómiou, transpapilárne zavedenie plastového biliárneho stentu alebo kombinácia biliárnej sfinkterotómie a stentovania, sa stali prvoradou intervenciou v liečbe úniku žlče. Bolo zistené, že pri významných únikoch žlče je samotná sfinkterotómia, oproti transpapilárnemu zavedeniu biliárneho stentu, menej účinná. Z tohto dôvodu je viac preferovaná kombinácia sfinkterotómie s transpapilárnym stentovaním. V kazuistike prezentujeme prípad 56-ročnej ženy s únikom žlče, po otvorenej cholecystektómii a choledochotómii pre cholecystolitiázu a choledocholitiázu, so stenotickým distálnym hepatocholedochom pri chronickej kalcifikujúcej pankreatitíde, u ktorej predchádzajúce transpapilárne zavedenie plastového stentu nebolo úspešné, pričom následné dočasné transpapilárne zavedenie plne povlečeného samorozťažného kovového stentu viedlo k uzáveru refraktérneho úniku žlče.

The role of endoscopic therapy in the treatment of bile leaks is well established. Therapeutic endoscopic retrograde cholangiography with biliary sphincterotomy, placement of a transpapillary plastic biliary stent, or a combination of biliary sphincterotomy and stenting has become the first-line intervention in the treatment of a bile leak. For high-grade bile leaks, sphincterotomy alone has been shown to be less effective than transpapillary biliary stenting, and combined biliary sphincterotomy and transpapillary stenting is preferable in such situations. We present a clinical case of a 56-year-old woman with bile leak after open cholecystectomy and choledochotomy for cholecystolithiasis and choledocholithiasis with stenotic distal common bile duct due to chronic calcifying pancreatitis, in whom previous transpapillary insertion of plastic stent was not succesfull, but following temporary transpapillary insertion of fully covered self-expandable metallic biliary stent led to closure of a refractory bile leak. Key words: bile leak – biliary fully covered self-expandable metallic stent – endoscopic retrograde cholangiopancreato­graphy – choledochotomy The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE „uniform requirements“ for biomedical papers. Submitted: 9. 7. 2013 Accepted: 6. 10. 2013

• Klíčová slova
• únik žluče, biliární plně povlečený samoroztahovatelný kovový stent (FCSEMS),
• MeSH
• biokompatibilní potahované materiály MeSH
• chirurgie žlučových cest metody   MeSH
• cholangiopankreatografie endoskopická retrográdní MeSH
• cholecystektomie škodlivé účinky   MeSH
• cholecystolitiáza chirurgie   komplikace   MeSH
• choledocholitiáza komplikace   MeSH
• drenáž MeSH
• ductus choledochus chirurgie   MeSH
• kovy * MeSH
• laparotomie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nemoci žlučových cest * chirurgie   MeSH
• odstranění implantátu MeSH
• plastické hmoty MeSH
• pooperační komplikace chirurgie   MeSH
• reoperace MeSH
• sfinkterotomie endoskopická škodlivé účinky   MeSH
• stenty * MeSH
• žlučové cesty chirurgie   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH