Asklépios byl hlavním léčebným božstvem antiky. Po postupném etablování došlo k rozšíření jeho kultu v řeckém světě zejména v 5. a 4. století př. n. l. Asklépios byl uctíván v posvátných okrscích nazývaných asklepieía (singulár asklepieíon), které sloužily jako náboženské areály a zároveň jako zdravotnická zařízení, do kterých přicházeli nemocní s prosbou o uzdravení. Jedno z menších asklepieí se nachází na ostrově Paros v souostroví Kyklady, na 2 terasách asi 3 km jihozápadně od centra Parikie. Lokalita byla částečně odkryta v letech 1898–1899 německým archeologem Otto Rubensohnem (1867–1964) a neúplně publikována v roce 1902. Autoři v posledních několika letech řeší projekt zaměřený na (re)identifikaci všech dochovaných nálezů na základě původních popisů a originální výkopové dokumentace a na lepší porozumění léčebné praxi v lokalitě. Nejpozději od 6. století př. n. l. je zde doložen kult Apollóna, božstva s určitými léčivými schopnostmi, kterého někdy na přelomu 5. a 4. století př. n. l. střídá jeho mytologický syn Asklépios. V průběhu 4. a patrně i 3. století př. n. l. je na obou terasách vybudován rozsáhlý komplex s chrámem, opěrnými a ohradními zdmi, zvláštní kruhovou stavbou, budovou pro poutníky a provádění léčebného spánku, oltářem a 2 posvátnými léčivými prameny. Největší rozkvět lokality nastal ve 4.–2. století př. n. l., a zejména pak v římské době, v 1.–3. století.

Asclepius was the main healing deity of the Classical Antiquity. After his gradual establishment, his cult expanded throughout the Greek world, especially in the 5th and 4th centuries BC. Asclepius was worshipped in sacred precincts labelled asklepieia (singular asklepieion), which served both as religious sites and as medical facilities where the sick came for healing. One of the smaller asklepieia is located on the island of Paros in the Cyclades, on two terraces about 3 km southwest of the centre of Parikia. The site was partially excavated in 1898–1899 by the German archaeologist Otto Rubensohn (1867–1964) and incompletely published in 1902. Over the last few years, the authors have been working on a project to (re)identify all surviving finds based on original descriptions and original excavation documentation, and to better understand the healing practices at the site. From the 6th century BC at the latest, the cult of Apollo, a deity with certain healing powers, is attested here, who was succeeded by his mythological son Asclepius sometime between the end of the 5th and the beginning of the 4th centuries BC. During the 4th and probably also in the 3rd century BC, a large complex is built on both terraces, with a temple, retaining and enclosure walls, a specific circular structure, a building for pilgrims and the performance of healing sleep, an altar and 2 sacred healing springs. The site’s greatest bloom occurred in the 4th to 2nd century BC and especially in the Roman period, in the 1st to 3rd centuries.

• MeSH
• architektura MeSH
• dějiny starověku MeSH
• náboženství a lékařství MeSH
• Check Tag
• dějiny starověku MeSH
• Publikační typ
• historické články MeSH
• Geografické názvy
• starověké Řecko MeSH

• MeSH
• dospělí MeSH
• kombinovaná farmakoterapie metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• mladiství MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH
• senioři MeSH
• svalová spasticita etiologie   MeSH
• tetanový toxoid terapeutické užití   MeSH
• tetanus * prevence a kontrola   terapie   MeSH
• trismus etiologie   MeSH
• vakcinace metody   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• Geografické názvy
• Arménie MeSH
• Česká republika MeSH
• Indonésie MeSH
• Kanada MeSH
• Kostarika MeSH
• Maroko MeSH
• Peru MeSH
• Turecko MeSH
• Uganda MeSH

Publikácia sa zameriava na archepy antického Grécka a na ich poňatie v psychológii. Určené odbornej aj širokej verejnosti.

• Klíčová slova
• archetyp,
• MeSH
• mytologie psychologie   MeSH
• osobnost MeSH
• psychologická teorie MeSH
• Publikační typ
• monografie MeSH
• populární práce MeSH
• Geografické názvy
• starověké Řecko MeSH

• Konspekt
• Psychologie
• NLK Obory
• psychologie, klinická psychologie

• Klíčová slova
• hřebeny,
• MeSH
• archeologie MeSH
• Pediculus * patogenita   MeSH
• zavšivení * dějiny   etiologie   terapie   MeSH
• Geografické názvy
• starověké země MeSH

Protein tyrosine phosphatase, nonreceptor type 22 (PTPN22), is an archetypal non-HLA autoimmunity gene. It is one of the most prominent genetic contributors to type 1 diabetes mellitus outside the HLA region, and prevalence of its risk variants is subject to enormous geographic variability. Here, we address the genetic background of patients with type 1 diabetes mellitus of Armenian descent. Armenia has a population that has been genetically isolated for 3000 years. We hypothesized that two PTPN22 polymorphisms, rs2476601 and rs1310182, are associated with type 1 diabetes mellitus in persons of Armenian descent. In this association study, we genotyped the allelic frequencies of two risk-associated PTPN22 variants in 96 patients with type 1 diabetes mellitus and 100 controls of Armenian descent. We subsequently examined the associations of PTPN22 variants with the manifestation of type 1 diabetes mellitus and its clinical characteristics. We found that the rs2476601 minor allele (c.1858T) frequency in the control population was very low (q = 0.015), and the trend toward increased frequency of c.1858CT heterozygotes among patients with type 1 diabetes mellitus was not significant (OR 3.34, 95% CI 0.88-12.75; χ2 test p > 0.05). The control population had a high frequency of the minor allele of rs1310182 (q = 0.375). The frequency of c.2054-852TC heterozygotes was significantly higher among the patients with type 1 diabetes mellitus (OR 2.39, 95% CI 1.35-4.24; χ2 test p < 0.001), as was the frequency of the T allele (OR 4.82, 95% CI 2.38-9.76; χ2 test p < 0.001). The rs2476601 c.1858CT genotype and the T allele correlated negatively with the insulin dose needed three to six months after diagnosis. The rs1310182 c.2054-852CC genotype was positively associated with higher HbA1c at diagnosis and 12 months after diagnosis. We have provided the first information on diabetes-associated polymorphisms in PTPN22 in a genetically isolated Armenian population. We found only a limited contribution of the prototypic gain-of-function PTPN22 polymorphism rs2476601. In contrast, we found an unexpectedly close association of type 1 diabetes mellitus with rs1310182.

• MeSH
• diabetes mellitus 1. typu * genetika   MeSH
• fosfatasy MeSH
• introny MeSH
• lidé MeSH
• polymorfismus genetický MeSH
• tyrosinfosfatasa nereceptorového typu 22 genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Arménie MeSH

• MeSH
• dějiny lékařství MeSH
• dějiny starověku MeSH
• Check Tag
• dějiny starověku MeSH
• Geografické názvy
• starověké Řecko MeSH

• MeSH
• dějiny lékařství MeSH
• dějiny starověku MeSH
• fytoterapie dějiny   MeSH
• hojení ran * MeSH
• Check Tag
• dějiny starověku MeSH
• Geografické názvy
• Čína MeSH
• Indie MeSH
• starověké země MeSH

• MeSH
• anatomie MeSH
• dějiny lékařství * MeSH
• dějiny starověku MeSH
• Check Tag
• dějiny starověku MeSH
• Publikační typ
• biografie MeSH
• historické články MeSH
• Geografické názvy
• starověké Řecko MeSH

• O autorovi
• Erasistratos, 330 př. Kr.-250 př. Kr Autorita

Cílem studie je dokázat, že nejpozději na počátku 1. tisíciletí př. Kr. se v rámci řeckého léčitelství zformovala také samostatná gynekologická tradice, z níž čerpala pozdější klasická řecko-římská medicína. V článku jsou prezentovány archeologické (především terakotové sošky a modely a malby na vázách) i literární prameny (hospodářské záznamy a úryvky poezie) k vývoji gynekologie od pokročilého 2. tisíciletí do roku 500 př. Kr. Dochované prameny dobře ukazují, že určitých úspěchů dosáhla řecká medicína už před rokem 500 př. Kr. a že již tehdy kladla tehdy důraz i na gynekologickou problematiku. Popsané prameny ilustrují také vývoj náboženských a mytologických představ spojených s gynekologickým, resp. gynekologicko-porodnickým aspektem léčení, reprezentovaný bohyní porodu jménem Eileithyia, která byla v řeckém světě uctívána již od doby bronzové. Řecká starověká medicína má významné místo v dějinách evropské i světové medicíny. V rámci medicíny sledovaného období lze proto od počátku 1. tisíciletí př. Kr. vysledovat určitou léčitelsko-gynekologickou tradici s výrazným důrazem na porodnictví. V ní se uplatňovala kombinace racionálního, empirického přístupu a náboženského aspektu. Terakotové modely z 9.–8. století př. Kr. také ukazují na rozšířenou praxi porodní asistence. Bohužel však není možné z dostupných pramenů s jistotou určit, zda porodní asistentka existovala již před rokem 500 př. Kr. jako samostatná profese.

The aim of this study is to prove that at the beginning of the 1st millennium BC at the latest an independent gynaecological tradition was formed within the Greek art of healing, from which the later Classical Graeco-Roman medicine drew inspiration. In this paper, the archaeological (especially the terracotta figurines and models and scenes painted on vases) and literary (the economic records and poetry excerpts) sources for the development of gynaecology from the advanced phases of the 2nd millennium until 500 BC are presented. The preserved sources clearly indicate that the Greek medicine reached some positive achievements already before 500 BC. Already in that period it put emphasis on the gynaecological issues. The described sources well illustrate also the development of the religious and mythological ideas related to the gynaecological, or the gynaecological-obstetrical aspect of healing, represented by Eileithyia, the goddess of childbirth, which was worshiped in the Greek world already since the Bronze Age. The Ancient Greek medicine has got the important place in the history of the European and world medical science. In the frame of medicine of the period in question, it is possible to trace back to the beginning of the 1st millennium BC the specific healing-gynaecological tradition, with an emphasis on the obstetrics. In this tradition, a combination of rational, empirical and religious aspects was used. The terracotta models from the 9th-8th centuries BC point on the widely used practice of midwifery, too. Unfortunately, it is not possible to clearly discern if the midwifes existed already before 500 BC as a specific and independent medical occupation.

• MeSH
• dějiny lékařství MeSH
• dějiny starověku MeSH
• gynekologie * dějiny   MeSH
• lidé MeSH
• porodnictví * dějiny   MeSH
• Check Tag
• dějiny starověku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• historické články MeSH
• Geografické názvy
• starověké Řecko MeSH

• MeSH
• dějiny lékařství * MeSH
• dějiny starověku MeSH
• rukopisy lékařské jako téma * MeSH
• Check Tag
• dějiny starověku MeSH
• Geografické názvy
• starověký Egypt MeSH

• O autorovi
• Ebers, Geoeg Moritz
• Vachala, Břetislav, 1952-2020 Autorita