Test aktivace bazofilů umožňuje in vitro detekci IgE mediované alergické reakce I. typu. V současné době se řadí mezi rutinně využívané metody v klinických laboratořích. Jelikož se jedná o funkční test, lze očekávat vyšší nároky na preanalytiku i samotné provedení testu. Dodržením několika podmínek lze získat reprodukovatelná data přínosná v diagnostice alergických reakcí nejen na léky, potraviny, hmyzí jedy, pyly, ale i v monitorování biologické léčby.
The basophil activation test allows the in vitro detection of IgE-mediated I.type allergic reactions. It is currently one of the routine methods used in clinical laboratories. As this is a functional test, higher demands on pre-analytical phase and the test itself can be expected. By focusing on several conditions, it is possible to obtain reproducible data useful in the diagnosis of allergic reactions not only to drugs, food, insect venom, pollen, but also in the monitoring of biological treatment.
- MeSH
- anafylaxe * diagnóza chemicky indukované MeSH
- celková anestezie škodlivé účinky MeSH
- dospělí MeSH
- imunoglobulin E imunologie MeSH
- kožní testy MeSH
- léková alergie diagnóza imunologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nervosvalové látky imunologie škodlivé účinky MeSH
- peroperační komplikace diagnóza imunologie prevence a kontrola MeSH
- předškolní dítě MeSH
- senioři MeSH
- test degranulace bazofilů MeSH
- tryptasy analýza MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- předškolní dítě MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- MeSH
- adrenalin terapeutické užití MeSH
- anafylaxe diagnóza farmakoterapie klasifikace MeSH
- antihistaminika terapeutické užití MeSH
- časná přecitlivělost diagnóza farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- desenzibilizace imunologická metody MeSH
- imunoglobulin E imunologie krev MeSH
- injekce intramuskulární MeSH
- kousnutí a bodnutí hmyzem * diagnóza farmakoterapie imunologie komplikace MeSH
- lidé MeSH
- pasivní kožní anafylaxe MeSH
- test degranulace bazofilů MeSH
- včelí jedy chemie imunologie škodlivé účinky MeSH
- vosí jedy chemie imunologie škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- alergie diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- anafylaxe * etiologie farmakoterapie imunologie MeSH
- bolesti břicha * radiografie MeSH
- diethylentriaminpentaacetát gadolinia diagnostické užití škodlivé účinky MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dospělí MeSH
- kontrastní látky * diagnostické užití škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonance kinematografická metody škodlivé účinky MeSH
- meglumin diagnostické užití škodlivé účinky MeSH
- test degranulace bazofilů metody MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Chronická kopř ivka (urtikarie CU) je definována jako přítomnost kopř ivky vyskytující se déle než šest týdnů . Etiologie onemocnění je různorodá, přičemž společ ným znakem většiny urtikarií je aktivace a degranulace žírných buněk a přičemž vyvolávací faktory mohou být jak neimunologického, tak imunologického charakteru. V patogenezi autoimunitní podskupiny je patogenní mechanismus spojován s přítomností protilátek IgG izotypu proti alfa podjednotce vysokoafinitního FcεRI receptoru nebo IgE. Diagnostika chronické kopřivky je obtížná a často založená pouze na klinických a anamnestických údajích. Do dnešního dne byla vyvinuta řada metod k detekci sérových autoprotilátek, je- jich nedostatkem je však značná různorodost v principu stanovení, a tudíž i vysoká metodická a mezilaboratorní variabilita. K nejužívanějším patří intradermální test za užití autologního séra (ASSST), který však nepatří mezi standardizovaná vyšetření. Laboratorní in vitro průkaz anti-FcεRI autoprotilátek je možno provádět funkč ními testy, jako je metoda uvolňování histaminu z basofilů periferní krve nebo imunoana- lytickými metodami jako western blot nebo enzymová imunoanalýza (ELISA). V této práci byla užita modifikace testu aktivace basofilů , kdy basofily zdravého byly stimulovány sérem pacientů s CU. Schopnost aktivoval basofily nealergického dárce vykazovala séra 5 z 11 vyšetřovaných pacientek a lze předpokládat, že aktivace basofilů byla mediována protilátkami proti FcεRI eventuálně anti-IgE protilátkami. Na rozdíl od metod založených na principu imunoanalýzy spočívá pozitivní přínos tohoto testu především v průkazu funkční aktivity séra vázané k FcεRI a odpovědné za aktivaci, resp. degranulaci basofilů a mohl by sloužit jako vhodná metoda pro identifikaci podskupiny pacientů s chronickou kopřivkou autoimunitního původu.
Chronic urticaria (CU) is defined as the presence of urticaria for at least 6 weeks. It is frequently caused by allergic reacti ons; however, there are many nonallergic causes. The majority of chronic urticaria cases have an unknown cause. The autoimmune subgroup is associat ed with the IgG anti-IgE receptor alpha subunit in 35–40% of patients and IgG anti-IgE in an additional 5–10%. These autoantibodies have be en shown to activate blood basophils and cutaneous mast cells in vitro with augmentation of basophil activation by complement and release o f C5a. This autoimmune subgroup can be identified by an autologous skin test or histamine release from human basophils or cutaneous mast ce lls or binding methods as immunoblot and ELISA. However, binding assays do not correlate with these functional assai. Activation of basophils or mast cells causing histamine release is quite specific for chronic urticaria and defines the autoimmune subgroup. To detect autoantibodies to the Fc ε RI in sera of CU patients by a modified serum-induced basophil activation test measured by flow cytometry. Sera of 11 CU patients wer e tested and serum of 5 of these sera upregulated CD63 expression on the surface of basophils. Chronic urticaria serum-induced CD63 expressi on assay seems to be a useful tool for identification of a subset of patiens with autoimmune CU.
Přecitlivělost může významně ovlivňovat patogenezi atopického ekzému (AE). Vyšetřili jsme proto soubor 34 dětí s AE na přecitlivělost na pět běžných aeroalergenů (pyl trav a břízy, kočka, Der. pteronyssinus, Der. farinae) pomocí atopy patch testů (APT), kožních prick testů (SPT), specifických IgE a testu aktivace bazofilů (BAT). Pomocí dotazníku jsme zjistili anamnestické údaje o zhoršování AE po expozici těmto alergenům a nakonec spočetli specificitu a senzitivitu testů. APT byly pozitivní u 19 dětí (55,9 %), přičemž nejčastěji pozitivním alergenem byli roztoči. Alespoň jeden z testů časné přecitlivělosti (SPT, specif. IgE, BAT) byl pozitivní u 23 pacientů (67,6 %), nejčastěji na pylové alergeny. APT měly vyšší specificitu (89–97 %) ve srovnání s SPT (74–81 %), specifickými IgE (66–72 %) nebo BAT (70–83 %) v závislosti na testovaném alergenu, ovšem s výjimkou roztočů; v tomto případě byla specificita APT nižší (60–64 %) ve srovnání s SPT (92–100 %), specifickými IgE (96 %) nebo BAT (96–100 %). Senzitivita všech testů byla nižší než specificita. Jeví se tedy jako výhodné zjišťovat u pacientů s AE přecitlivělost, neboť ta bývá často s AE spojena a může jej významně ovlivňovat. Užití kombinace APT a SPT, případně specifických IgE, se jeví pro tento účel jako nejvhodnější, protože BAT neposkytuje žádnou další informaci.
Hypersensitivity can play an important role in atopic eczema (AE) pathogenesis. We tested 34 children with AE for hypersensitivity to five common aeroallergens (grass and birch pollen, cat, Der. pteronyssinus, Der. farinae) using the atopy patch test (APT), skin prick test (SPT), specific IgE and basophil activation test (BAT). A history of AE worsening related to allergen exposure was obtained and the specificity and sensitivity of hypersensitivity tests was calculated. APT was positive in 19 patients (55,9 %) and the most common positive were house dust mites. At least one test of immediate hypersensitivity (SPT, specific IgE, BAT) was positive in 23 patients (67,6%), and most frequently to pollen allergens. APT had a higher specificity (89–97 %) compared to SPT (74–81 %), specific IgE (66–72 %) or BAT (70–83 %), depending on the allergen, with the exception of house dust mites; in that case, specificity of APT was lower (60–64 %) compared to SPT (92–100 %), specific IgE (96 %) or BAT (96–100 %). The sensitivity of all tests with regard to history was lower. We can conclude that it is useful to test hypersensitivity in patients with AE, as it is often associated with AE and it can significantly influence the condition. The combination of APT and SPT/specific IgE appears to be most beneficial, because BAT provides no additional information.
- Klíčová slova
- test aktivace bazofilů, specifické IgE, kožní prick testy, atopy patch testy,
- MeSH
- alergie diagnóza imunologie krev MeSH
- atopická dermatitida diagnóza MeSH
- dítě MeSH
- financování organizované MeSH
- imunoglobulin E diagnostické užití MeSH
- kožní testy metody MeSH
- lidé MeSH
- test degranulace bazofilů metody MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
OBJECTIVE: At present, no reliable in vitro test is available to monitor the success of specific venom immunotherapy (VIT) in preventing insect venom anaphylaxis. We investigated usefulness of the basophil activation test (BAT) in predicting the outcome of sting challenge in bee venom-allergic patients after VIT. PATIENTS AND METHODS: Twenty-one patients with bee venom anaphylaxis at the end of VIT and 6 control participants were enrolled. BAT (flow-cytometric evaluation of allergen-induced expression of CD63), skin testing, and specific immunoglobulin (Ig) E determination were performed prior to sting challenge. RESULTS: Five of the 21 patients (23.8%) reacted to sting challenge. At a bee venom concentration of 100 ng/mL, the mean proportion of basophils expressing CD63 was 56% in reactors and 13.2% in nonreactors (P = .0321). Four of the 5 reactors had positive results and 14 of the 16 nonreactors had negative results. Thus, using 18.4% and 21.6% (receiver operating characteristic curve analysis) as the cutoff for expression of the CD63 marker, the positive and the negative predictive values were 67% and 93%, respectively, and specificity and sensitivity for BAT were 80% and 83%, respectively. However, at a concentration of 1000 ng/mL, no significant differences in basophil activation were observed between reactors and nonreactors. CONCLUSION: We found BAT to be a helpful tool in predicting the clinical sensitivity of bee venom-allergic patients after VIT (correlation between BAT at submaximal venom concentration and sting challenge).
- MeSH
- alergeny imunologie terapeutické užití MeSH
- anafylaxe diagnóza imunologie terapie MeSH
- antigeny CD63 MeSH
- bazofily imunologie metabolismus patologie MeSH
- biologické markery metabolismus MeSH
- CD antigeny imunologie metabolismus MeSH
- desenzibilizace imunologická MeSH
- dospělí MeSH
- glykoproteiny membrány trombocytů imunologie metabolismus MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- prediktivní hodnota testů MeSH
- prognóza MeSH
- průtoková cytometrie MeSH
- senzitivita a specificita MeSH
- separace buněk MeSH
- test degranulace bazofilů MeSH
- včelí jedy imunologie terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Diagnostika potravinové alergie (PA) se opírá v prvé řadě o podrobnou anamnézu, v druhé řadě o objektivní vyšetření, kožní testy i laboratoř a nakonec, v řadě třetí, o eliminačně-expoziční testy. Potravinová alergie musí mít imunologický podklad. Tato zdánlivě příliš obecná definice si stále udržuje svůj klíčový význam. Jako potravinovou alergii bychom měli chápat pouze takovou podskupinu potravinových přecitlivělostí, u které nejen možné imunologické vysvětlení nabídneme, ale také následně tento pracovní předpoklad hodnověrně potvrdíme. Potravinová alergie postihuje celosvětově 2-4 % populace, přičemž malých dětí s touto nemocí je až 2krát více. Reálná incidence, skutečná prevalence, úspěšná léčba a s tím i související osud pacienta přitom byly, jsou a budou závislé na jediné veličině, a to na správné diagnostice. PA je tak přímo napojena na zkušenosti, znalosti a správný úsudek ošetřujícího lékaře. Přes mnoho nejasností oboru potravinové alergologie by měla zůstat jedna zásada mimo jakoukoli pochybnost - diagnóza by se neměla opírat o průkaz pouhé senzibilizace.
Diagnostics of food allergy (FA) is based primarily on a detailed medical history, in second row on objective tests, skin tests and laboratory and eventually in third row on elimination-exposure tests. Food allergy must have an immunological basis. This seemingly too general definition still maintains its key importance. We should consider a food allergy only such subset of food hypersensitivities, in which we not only have a possible immunological explanation to offer, but we can also plausibly confirm that operating assumption. FA affects 2-4 % of world‘s population, while in small children this percentage is up to 2 times higher. The real incidence, actual prevalence, successful treatment and the related patient‘s fate are dependent on a single variable - correct diagnostics. FA is thus directly connected to the experience, knowledge, as well as right judgment of the treating physician. Despite many uncertainties of the field of food allergology one principle should remain beyond any doubt - the diagnosis should in no way be based on more sensitization detection.
- MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- eozinofilie krev MeSH
- imunoglobulin E diagnostické užití MeSH
- imunologická odpověď na dávku MeSH
- kožní testy metody MeSH
- lidé MeSH
- potravinová alergie diagnóza MeSH
- test degranulace bazofilů MeSH
- tryptasy diagnostické užití MeSH
- žaludeční sliznice patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Diagnostika potravinovej alergie (PA) patrí medzi komplikované kapitoly detskej imunoalergológie a gastroenterológie. Klinická diagnóza je stanovená na základe výsledkov jednotlivých štandardizovaných metód in vivo aj in vitro. PA musí mať imunologický podklad a úlohou špecialistu je ho objektivizovať. Na diagnostiku PA máme v klinickej praxi k dispozícii panel štandardizovaných vyšetrení, medzi ktoré dnes radíme: stanovenie špecifických IgE proti potravinovým alergénom, kožné prick testy a atopické patch testy, eliminačné diéty a orálne záťažové testy. Popri týchto metódach existuje skupina testov, ktoré by sa perspektívne mohli v blízkej budúcnosti stať súčasťou štandardizovaných algoritmov PA: test aktivácie a degranulácie bazofilov a niektoré nové markery alergického zápalu v stolici, krvi či moči (eozinofilový proteín X, eozinofilový kationický proteín, tryptáza, ?1-antitrypsín, leukotrién E4, eotaxín, TNF-?, histamín, metylhistamín). Na druhej strane existuje skupina diagnostických procedúr, ktorémajú pri diagnostike PA skôr „špekulatívne“ postavenie a nemožno ich stále odporúčať ako vhodné metódy (napr. kožné aplikačné potravinové testy, labiálny záťažový test, stanovenie špecifických protilátok z triedy IgG, sublingválne a intradermálne provokačné/neutralizačné testy, cytotoxické testy, aplikovaná kineziológia, elektrodermálne testovanie). Diagnostika a liečba potravinovej alergie patrí výsostne do rúk skúseného odborníka (detský gastroenterológ v spolupráci s imuno-alergológom a dermatológom), ktorý má rozsiahle skúsenosti s interpretáciou výsledkov jednotlivých vyšetrovacích metód, na základe ktorých môže potom indikovať terapeutickú diétu, resp. iné liečebné postupy.
Diagnostics of food allergy (FA) belongs to complicated matters of child immunoallergology and gastroenterology. Clinical diagnosis is established on the basis of results of individual standardized methods in vivo as well as in vitro. FA is based on immunological grounds and the specialist should uncover them. The diagnostics of FA in clinical practice is based on a panel of standardized examinations which include: the determination of specific IgEs against food allergens, skin prick tests and atopic patch tests, elimination diets and oral load tests. In addition to these tests there is a group of other examinations which could soon become the part of standardized algorithms for FA: the test of activation and degranulation of basophiles and some new markers of allergic inflammation in stools, blood or urine (eosinophil protein X, eosinophil cationic protein, tryptase, ?1-antitrypsin, leukotriene E4, eotaxin, TNF-?, histamine, methyl-histamine). On the other hand there is a group of diagnostic procedures of speculative nature which should not be further recommended as suitable methods (e.g. skin application food tests, labial load test, the determination of specific antibodies of class IgG, sublingual and intradermal provocation/neutralization tests, cytotoxic tests, applied kinesiology, electrodermal testing, etc.). Diagnostics and therapy of food allergy belongs exclusively into the hands of an experienced specialist (child gastroenterologist in cooperation with immuno-allergologist and dermatologist) with extensive experience in interpretation of results of individual methods of examination, which are the basis for subsequent indication of a therapeutic diet or other therapeutic procedures.
- MeSH
- biologické markery analýza krev moč MeSH
- dieta metody využití MeSH
- dítě MeSH
- imunoglobulin E analýza diagnostické užití krev MeSH
- klinické laboratorní techniky klasifikace metody využití MeSH
- kožní testy metody trendy využití MeSH
- lidé MeSH
- potravinová alergie diagnóza MeSH
- test degranulace bazofilů metody využití MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Laboratorní testy mají v diagnostice alergických onemocnění a monitorování alergenové imunoterapie důležité, ale vymezené postavení. V článku je diskutována problematika testů pro stanovení alergen- specifických imunoglobulinů, testů využívajících zjišťování aktivace bazofilů periferní krve po stimulaci alergenem (bazotestů, testů měřících uvolňování histaminu a CAST), testů na monitorování poměru Th1 a Th2 odpovědi po alergenové stimulaci i testů na stanovení vybraných biologicky aktivních látek podílejících se na průběhu alergické reakce (ECP, triptáza, histamin). Je upozorněno na význam standardizace alergenů používaných v těchto testech a na význam autoprotilátek, které vznikají především v průběhu dlouhotrvajících a intenzivních alergických reakcí.
Laboratory tests are of important but limited value in allergy diagnosis and monitoring of allergen immunotherapy. Questions linked with application of these tests for allergen-specific immunoglobulindetermination, allergen-induced basophile activation (basotests, histamine-release tests and CAST), tests for monitoring of Th1 and Th2 response after allergen challenge and the assessment of selected allergy-associated substance (ECP, tryptase, histamine) are discussed. Importance of allergen standardization for laboratory measures and autoantibodies produced in severe allergies and under long-term allergen challenge is also discussed.
