Úvod: Přestože je infliximab (IFX) dosud „zlatým standardem“ biologické léčby Crohnovy nemoci (CN), jeho účinnost se může lišit v závislosti na mnoha faktorech. Jedním z nich je individuální reakce pacienta na lék. Významným klinickým problémem je imunogenicita IFX, kdy může až u 60 % léčených pacientů dojít k vývoji protilátek proti léčivu, což vede ke ztrátě odpovědi na léčbu a/nebo k nežádoucím reakcím na terapii. Od roku 2020 je k léčbě nemocných s CN k dispozici infliximab k subkutánnímu podání (IFX-SC), jehož farmakokinetika se vyznačuje stabilní a vysokou údolní koncentrací léčiva (TL – trough level) v krevním oběhu. Je možné, že jedním z důsledků této vlastnosti IFX-SC je jeho nižší míra imunogenicity. Předkládáme prospektivní studii sledování pacientů s diagnózou CN s velmi těžkým až refrakterním průběhem, kteří byli léčeni IFX-SC. Cílem studie bylo sledování imunogenicity IFX-SC včetně sledování dynamiky TL a protilátek proti léčivu (anti-IFX). Je popsána dynamika klinických, zobrazovacích a laboratorních markerů CN v průběhu jednoho roku sledování a léčby. Materiál a metodika: Do studie bylo zařazeno 23 pacientů s diagnózou CN s anamnézou selhání 2–6 předchozích linií biologické léčby, přičemž jednou z proběhlých terapií byl nitrožilní infliximab (IFX-IV). Pacienti byli rozděleni do dvou ramen indukční léčby na základě přítomnosti anti-IFX. Udržovací terapie představovala 120 mg s.c. ? 14 dní, v případě potřeby intenzifikace se jednalo o 240 mg s.c. ? 14 dní. Nemocní byli sledováni v týdnech (W – week) W0, W4, W14, W30 a W52, přičemž byly zaznamenány Harvey-Bradshawův index (HBI), sérová hladina C-reaktivního proteinu (CRP), fekální koncentrace kalprotektinu (FC), hladina léku (TL IFX) a anti-IFX. Dále bylo stanoveno endoskopické a ultrasonografické skóre nemoci (SES-CD a IUS) a u všech pacientů byl vyšetřen haplotyp HLA DQA1*05. Data byla analyzována pomocí softwaru MedCalc® s použitím neparametrických statistických metod a binární logistické regrese. Výsledky: U 13 z 23 pacientů (56,5 %) bylo zaznamenáno 52týdenní setrvání na léčbě IFX-SC se signifikantním poklesem všech sledovaných klinických, zobrazovacích i laboratorních markerů aktivity CN. V průběhu terapie došlo u 8 ze 16 vstupně anti-IFX pozitivních osob k sérokonverzi k negativním anti-IFX (50 %). Žádný z pacientů léčených IFX-SC ve W52 již nepotřeboval konkomitantní léčbu imunomodulátory. Během 52 týdnů terapie nebyla ve sledované kohortě zaznamenána ani jedna nová senzibilizace infliximabem. Závěr: Subkutánní cesta podání infliximabu může být vhodným a úspěšným řešením v situaci, kdy je žádoucí reindukce terapie infliximabem, a to včetně pacientů s přítomností neutralizujících protilátek proti léčivu.
Introduction: Despite infliximab (IFX) still being the “gold standard” of biological therapy for Crohn’s disease (CD), its effectiveness may vary depending on many factors. One of these factors is the individual patient’s reaction to the drug. A significant clinical problem is the immunogenicity of IFX, where up to 60% of treated patients may develop antibodies against the drug, leading to a loss of response to treatment and/or adverse reactions to therapy. Since 2020, subcutaneous infliximab (IFX-SC) has been available for treating CD patients, characterized by its stable and high trough level (TL) concentration in blood. It is possible that one consequence of this property of IFX-SC is its lower rate of immunogenicity. We present a prospective study of patients diagnosed with CD with severe to refractory courses, treated with IFX-SC. The aim of the study was to monitor the immunogenicity of IFX-SC, including the dynamics of TL and anti-drug antibodies (anti-IFX). The dynamics of clinical, imaging, and laboratory markers of CD over one year of monitoring and treatment are described. Materials and methods: The study included 23 patients diagnosed with CD who had failed 2 to 6 previous lines of biological therapy, one of which was intravenous infliximab (IFX-IV). Patients were divided into two arms of induction therapy based on the presence of anti-IFX. Maintenance therapy consisted of 120 mg s.c. every 14 days, and intensification was 240 mg s.c. every 14 days if necessary. Patients were monitored at weeks W0, W4, W14, W30, and W52, recording Harvey-Bradshaw Index (HBI), serum C-reactive protein (CRP), fecal calprotectin (FC) concentrations, drug trough levels (TL IFX) and serum anti-drug antibodies (anti-IFX). Endoscopic and ultrasonographic disease scores (SES-CD and IUS) were determined, and HLA DQA1*05 haplotype was examined in all patients. Data were analyzed using MedCalc® Statistical Software with non-parametric statistical methods and binary logistic regression. Results: 52-week persistence on IFX-SC treatment was recorded in 13 out of 23 patients (56.5%), with a significant decrease in all monitored clinical, imaging, and laboratory markers of CD activity. During the therapy, 8 out of 16 initially anti-IFX positive individuals seroconverted to negative anti-IFX (50%). None of the patients treated with IFX-SC in W52 needed concomitant immunomodulator treatment. No new sensitization to infliximab was recorded in the cohort during the 52-week therapy. Conclusion: The subcutaneous route of infliximab administration may be a suitable and successful solution in situations where reinduction of infliximab therapy is desired, including patients with the presence of neutralizing antibodies against the drug.
Vaccine-induced protection against tick-borne encephalitis virus (TBEV) is mediated by antibodies to the viral particle/envelope protein. The detection of non-structural protein 1 (NS1) specific antibodies has been suggested as a marker indicative of natural infections. However, recent work has shown that TBEV vaccines contain traces of NS1, and immunization of mice induced low amounts of NS1-specific antibodies. In this study, we investigated if vaccination induces TBEV NS1-specific antibodies in humans. Healthy army members (n = 898) were asked to fill in a questionnaire relating to flavivirus vaccination or infection, and blood samples were collected. In addition, samples of 71 suspected acute TBE cases were included. All samples were screened for the presence of TBEV NS1-specific IgG antibodies using an in-house developed ELISA. Antibodies were quantified as percent positivity in reference to a positive control. For qualitative evaluation, cut-off for positivity was defined based on the mean OD of the lower 95% of the vaccinated individuals + 3 SD. We found significantly higher NS1-specific IgG antibody titers (i.e., quantitative evaluation) in individuals having received 2, 3, or 4 or more vaccine doses than in non-vaccinated individuals. Similarly, the percentage of individuals with a positive test result (i.e., qualitative evaluation) was higher in individuals vaccinated against tick-borne encephalitis than in unvaccinated study participants. Although NS1-specific IgG titers remained at a relatively low level when compared to TBE patients, a clear distinction was not always possible. Establishing a clear cut-off point in detection systems is critical for NS1-specific antibodies to serve as a marker for distinguishing the immune response after vaccination and infection.
- MeSH
- B-lymfocyty imunologie účinky léků MeSH
- kladribin * aplikace a dávkování farmakokinetika terapeutické užití MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- rekonstituce imunitních funkcí MeSH
- roztroušená skleróza farmakoterapie MeSH
- T-lymfocyty imunologie účinky léků MeSH
- tvorba protilátek MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Bordetella pertussis (Bp), the causative agent of pertussis, continues to circulate despite widespread vaccination programs. An important question is whether and how (sub)clinical infections shape immune memory to Bp, particularly in populations primed with acellular pertussis vaccines (aP). Here, we examine the prevalence of mucosal antibodies against non-vaccine antigens in aP-primed children and adolescents of the BERT study (NCT03697798), using antibody binding to a Bp mutant strain lacking aP antigens (Bp_mut). Our study identifies increased levels of mucosal IgG and IgA binding to Bp_mut in older aP-primed individuals, suggesting different Bp exposure between aP-primed birth cohorts, in line with pertussis disease incidence data. To examine whether Bp exposure influences vaccination responses, we measured mucosal antibody responses to aP booster vaccination as a secondary study outcome. Although booster vaccination induces significant increases in mucosal antibodies to Bp in both cohorts, the older age group that had higher baseline antibodies to Bp_ mut shows increased persistence of antibodies after vaccination.
- MeSH
- antigeny bakteriální MeSH
- Bordetella pertussis * genetika MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- pertuse * prevence a kontrola MeSH
- protilátky MeSH
- sekundární imunizace MeSH
- tvorba protilátek MeSH
- vakcinace MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- klinická studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Tenth edition xii, 587 stran : barevné ilustrace ; 28 cm
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- alergologie a imunologie
- NLK Publikační typ
- učebnice vysokých škol
Úvod: Porozumění imunitní odpovědi po očkování proti SARS-CoV-2 je pro kontrolu pandemie covid-19 zásadní. Nedávné studie ukazují, že humorální imunita vyvolaná očkováním nemusí být dlouhodobá a je slabší u seniorů. Metodika a materiál: Na přelomu června a července 2021 bylo na protilátky proti SARS-Cov-2 v Jihomoravském kraji jednorázově testováno 653 seniorů (426 žen a 197 mužů v průměrném věku 74 let) v době 9 až 161 dní po druhé dávce vakcíny (558 Pfizer--BioNTech, 28 Moderna, 36 AstraZeneca, 1 Johnson & Johnson). Vzorky plné kapilární krve byly vyšetřeny dvěma point-of care imunofluorescenční testy systému iCHROMA ™ II: (1) COVID-19 Ab proti směsi nukleokapsidových a Spike proteinů SARS-CoV-2 (IgM Ab, IgG Ab) a (2) COVID-19 nAb proti S1-RBD proteinu (nAb). Výsledky byly analyzovány ve vztahu k pohlaví, věku, typu vakcíny a předchozím onemocnění covid-19. Výsledky: Naše výsledky ukazují vysokou variabilitu protilátkové odpovědi, naznačují však celkově poměrně slabou a snižující se protilátkovou odpověď v prvních cca 6 měsících po očkování. V celém souboru mělo pozitivní virus-neutralizační protilátky (nAb) pouze 58,4 % osob (95% CI: 54,6–62,3). Hladina se snižovala s časem od očkování – ve 4. a 5. měsíci po očkování mělo pozitivní nAb pouze 41,1 % (95% CI: 30,9–51,3), resp. 15,4 % (95% CI: 1,5–29,3) očkovaných. Nižší protilátkovou odpověď vykazovali senioři ve starších věkových skupinách, očkovaní vakcínou AstraZeneca a ti, kteří neprodělali onemocnění covid-19 v minulosti. Závěr: Protilátková odpověď po očkování proti SARS-CoV-2 u seniorů byla poměrně slabá a snižovala se v prvních 6 měsících po očkování. Přestože je humorální imunita komplexní a buněčná imunitní paměť je klíčovým prvkem humorální odpovědi po expozici divokému viru, naše výsledky naznačují, že humorální imunita vyvolaná vakcinací nemusí být dlouhodobá. Obzvlášť ohroženi jsou senioři ve vysokém věku, kteří dosud neprodělali přirozenou infekci SARS-CoV-2. Toto zjištění je relevantní pro úpravu vakcinačních strategií ve vybraných populačních skupinách s ohledem na zařazení posilovací dávky. Je vhodné sledovat protilátkovou odpověď a komplexní imunitní odpověď po očkování proti SARS-CoV-2 v delším časovém horizontu.
Introduction: Understanding the immune response after SARS-CoV-2 vaccination is essential to control the COVID-19 pandemic. Recent studies indicate that vaccine-induced humoral immunity may not be long-lasting and is weaker in the elderly. Methodology and Sample: At the turn of June and July 2021, 653 seniors (426 women and 197 men with a mean age of 74 years) were tested once for antibodies against SARS-Cov-2 in the South Moravian Region between 9 and 161 days after the second dose of vaccine (558 Pfizer -BioNTech, 28 Moderna, 36 AstraZeneca, 1 Johnson & Johnson). Samples of the whole capillary blood were tested in two point-of-care iCHROMA™ II immunofluorescence assays: (1) COVID-19 Ab against mix of SARS-CoV-2 nucleocapsid and spike proteins (IgM Ab, IgG Ab) and (2) COVID-19 nAb against S1-RBD protein (nAb). Results were analysed in relation to gender, age, vaccine type, and past COVID-19 disease. Results: Our results show high variability in the antibody response but indicate an overall relatively weak and decreasing antibody response in the first six months after vaccination. Only 58.4% (95% CI: 54.6-62.3) of subjects had virus neutralizing antibodies (nAb). The level of nAb decreased with time from vaccination - at post-vaccination months 4 and 5, nAb were only detected in 41.1% (95% CI: 30.9-51.3) and 15.4% (95% CI: 1.5-29.3) of subjects, respectively. Vaccinees in older age groups, those vaccinated with AstraZeneca, and naive individuals showed a lower antibody response. Conclusion: The antibody response to SARS-CoV-2 vaccine in the elderly was relatively weak and decreased in the first six months after vaccination. Although humoral immunity is complex and cellular immune memory is a key element of the humoral response after exposure to the wild virus, our results suggest that vaccine-induced humoral immunity may not be long-lasting. The oldest koncenage groups who have not acquired natural SARS-CoV-2 infection are particularly at risk. This finding is relevant for adjusting vaccination strategies in selected population groups to include a booster dose. More research into the antibody response and the complex immune response after vaccination against SARS-CoV-2 over longer time is needed.
- MeSH
- adaptivní imunita MeSH
- COVID-19 * imunologie prevence a kontrola MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- pozorovací studie jako téma MeSH
- protilátky virové analýza MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- tvorba protilátek MeSH
- vakcinace MeSH
- vakcíny proti COVID-19 imunologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
BACKGROUND: The diagnosis of SARS-CoV-2 is almost exclusively performed by PCR or antigen detection. The detection of specific antibodies has not yet been considered in official diagnostic guidelines as major laboratory evidence for a case definition. The aim the present study is to analyze antibody responses in outpatient and inpatient cohorts of COVID-19 patients in the Czech Republic over a 12-month period, and assess the potential of antibodies as a diagnostic tool. METHODS: A total of 644 patients was enrolled in the prospective study. IgA, IgM and IgG antibody levels, as well as virus neutralization titers, were analyzed over a 12-month period. RESULTS: Our study showed low antibody positivity levels at the admission. However, at 2 weeks after infection, 98.75% and 95.00% of hospitalized patients were IgA and IgG positive, respectively. Even in the outpatient cohort characterized by milder disease courses, the IgG antibody response was still sustained at 9 and 12 months. The data show a high correlation between the IgG levels and virus neutralization titers (VNTs). Samples from later time-points showed positive antibody responses after vaccination in both cohorts characterized by high IgG levels and VNT over 1:640. The samples from unvaccinated persons indicated a relatively high level of reinfection at 6.87%. CONCLUSIONS: Our results show that the detection of antibodies against the SARS-CoV-2 shows an increasing sensitivity from week 2 after infection and remains highly positive over the 12-month period. The levels of IgG antibodies correlate significantly with the VNTs. This suggests that the serological data may be a valuable tool in the diagnosis of SARS-CoV-2 infection.
- MeSH
- COVID-19 * diagnóza epidemiologie MeSH
- lidé MeSH
- prospektivní studie MeSH
- protilátky virové MeSH
- SARS-CoV-2 MeSH
- tvorba protilátek * MeSH
- vakcinace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
We have vaccinated 392 patients with two doses of mRNA COMIRNATY vaccine with an overall antibody response of 70% (best in cMPN, worst in CLL). We have then vaccinated 80 patients who did not achieve seroconversion or were low responders with a third dose of COMIRNATY vaccine. Our first results show promise, especially for patients on anti-CD38 therapy.
- MeSH
- COVID-19 * prevence a kontrola MeSH
- hematologické nádory * terapie MeSH
- lidé MeSH
- protilátky virové MeSH
- SARS-CoV-2 MeSH
- tvorba protilátek MeSH
- vakcína BNT162 MeSH
- vakcíny proti COVID-19 MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Očkování proti chřipce je doporučováno především dospělým starším 65 let, dětem ve věku 6 měsíců až 5 let, těhotným ženám, pacientům s chronickým onemocněním, zdravotnickým pracovníkům a těm, kteří přicházejí s těmito rizikovými skupinami do kontaktu. Cílem očkování je zamezit infekci a především snížit riziko závažných komplikací. Doba optimálního načasování očkování proti chřipce je ovlivněna faktory jako doba nástupu a konce chřipkových epidemií, rychlost tvorby protilátek a jejich úbytku s ohledem na individuální typy viru chřipky a rozdílné, zejména starší, věkové kategorie. Září až listopad jsou vyhovující měsíce pro očkování zdravých jedinců. Očkování osob starších 65 let by k zajištění maximální ochrany na chřipkovou sezónu kvůli pomalejší tvorbě a rychlejšímu úbytku protilátek mělo být provedeno v říjnu. V České republice by se především mělo zvyšovat povědomí o závažnosti onemocnění a významu dobře načasovaného očkování.
Influenza vaccination is recommended for adults over the age of 65, children aged 6 months to 5 years, pregnant women, patients with chronic illnesses, healthcare professionals and those who come into contact with these high-risk groups. The aim of vaccination is to prevent infection and mainly to reduce the risk of serious complications. The optimal timing of the influenza vaccination is determined by factors such as the time of onset and end of influenza outbreaks, the rate of antibody production and their waning with regard to specific types of the influenza virus as well as different, especially older, age groups. September to November are optimal months for vaccinating healthy individuals. In order to ensure maximum protection for the influenza season, vaccination of people over 65 years of age should be carried out in October due to slower production and a faster decrease of antibodies. In the Czech Republic there should primarily be an increase in awareness of the severity of the disease and the importance of well-timed vaccination.
