BACKGROUND: The development of moral competence seems to be an important factor in the context of youth development. The problem with lack of moral competence among youth has often been observed. Physical education (PE) as a subject in school seems to provide space in the curriculum where moral development can and should be experienced and practiced. METHODS: The participants were high school students (N.=235), divided into 4 groups: two experimental and two control groups. The difference between the experimental groups was the frequency of the experiment. The first group carried out two units a week for one semester, and the second group one lesson unit throughout the school year. As a research tool the Moral Competence Test was used. RESULTS: The results indicate statistically significant positive changes between the score of Community Index (C-Index) in pretest and post-test for both experimental group (P<0.05; η2=0.04), and between pretest and follow-up in second experimental group (P<0.05; η2=0.05). Whereas in the control groups, there were no significant changes in the comparison of terms (pretest, post-test, follow-up) (P>0.05). CONCLUSIONS: Based on the study, it can be determined that the curriculum of physical education, based on the model of non-linear pedagogy, can increase the level of moral competence among young people.
- MeSH
- kurikulum * MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- sporty MeSH
- studenti psychologie MeSH
- tělesná výchova * metody MeSH
- vývoj morálky * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Morální zranění, známé z válečné medicíny, se stále častěji vyskytuje v kontextu poskytování zdravotnické péče v souvislosti s pandemií COVID-19. Morální zranění je chápáno jako intenzivní kognitivní a emoční odpověď na události, které ohrožují morální nebo etické přesvědčení člověka. Zdravotníci se během několika týdnů museli naučit poskytovat péči značnému množství pacientů, činit kompromisní rozhodnutí, mnohdy rezignovat na své profesní standardy a upřednostňovat to, co se musí udělat, před tím, co by se mělo udělat. Cílem přehledového článku je zmapovat psychologické dopady potenciálně morálně traumatizujících událostí v kontextu současné pandemické situace, popsat specifická rizika spjatá s etickým stresem a navrhnout účinné postupy ke zmírnění dopadů morálního zranění na psychické zdraví zdravotníků.
Moral injury, known from military medicine, is getting more attention also in the context of healthcare provision related to COVID-19 pandemic. Moral injury represents an intense cognitive and emotional response to events that jeopardize one's moral or ethical beliefs. Healthcare professionals had to quickly learn how to provide care to an enormous amount of patients, making compromising decision, often giving up their professionals standards and preferring what had to be done instead of what should be done. The aim of this review is to map out the psychological impact of potentially morally injurious events in the context of current pandemic, describe specific risks related to ethical distress and to suggest effective strategies to mitigate the impact of moral injury on healthcare professionals‘ mental health.
- MeSH
- lidé MeSH
- morálka * MeSH
- pilotní projekty MeSH
- podvádění MeSH
- rozhodování MeSH
- sociální normy MeSH
- sociální odpovědnost MeSH
- sociální psychologie metody MeSH
- vývoj morálky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Ciele výskumu. Štúdia sa zaoberá kognitívnovývinovým konceptom prosociálneho morálneho uvažovania (Eisenbergová, 1969), v ktorom ide o rozvinutie teórií morálneho usudzovania (Kohlberg, Rest) špecifickou orientáciou na prosociálne morálne dilemy. Z konceptu vychádza formát výskumného nástroja PROM (Carlo, Eisenberg, Knight, 1992), ktorý je predmetom tejto štúdie. Cieľom práce bolo zistiť faktorové rozloženie položiek testu na skupine respondentov a komparovať ho s pôvodným konštruktom. Sekundárne autorov zaujímala tiež analýza vnútornej konzistencie novo vzniknutých škál, resp. preskúmanie medzipohlavných rozdielov v morálnom zdôvodňovaní chlapcov a dievčat. Výskumný súbor a metódy. Výskumný súbor tvorili žiaci 6. ročníka základných škôl v západoslovenskom regióne (N = 331, priemerný vek 11,9; 49,1 % dievčat). Metódou zberu dát bol nástroj Prosocial Reasoning Objective Measure – PROM (Carlo, Eisenberg, Knight, 1992), ktorý meria prosociálne a morálne uvažovanie. Výskumné otázky. Aké je faktorové rozloženie položiek testu PROM na skupine žiakov 6. ročníkov základných škôl na Slovensku. Štatistická analýza. Autori použili exploračnú faktorovú analýzu pomocou extrakcie Maximum likelihood a metódy rotácie Direct Oblimin a korelačné matice (Pearsonov korelačný koeficient). Autori realizovali tiež analýzy na úrovni deskripcie a zisťovali koeficient internej konzistencie škál (Cronbachova alfa). Výsledky. Prvá exploračná faktorová analýza potvrdila pôvodný 5-faktorový model, aj keď sa objavili určité diskrepancie medzi novo vzniknutým a pôvodným modelom. Po vylúčení prvého príbehu, ktorý sa zdal byť problematický, bola z analyzovaných dát získaná 4-faktorová štruktúra. V porovnaní s pôvodným modelom, 3 kategórie (2. na schválenie orientované; 3. hedonistické a 4. na potreby orientované uvažovanie) adekvátne zapadajú do novovzniknutej štruktúry. Prvý faktor je však zložený z dvoch pôvodných kategórií – internalizované a stereotypné uvažovanie (r = 0,471, p < 0,001). Limity. Zámerný nereprezentatívny výber. Niektoré dáta boli zbierané učiteľmi, nie administrátormi. Problematická škála lži.
Objectives. The study deals with the cognitive development concept of prosocial moral reasoning (Eisenberg, 1969) derived from Kohlberg,s and Rest,s theories of moral reasoning. Measurement tool based on this concept is called Prosocial Reasoning Objective Measure – PROM (Carlo, Eisenberg, & Knight, 1992). The purpose of the study was to investigate the test items factor structure and to compare the obtained results with the original structure. The second goal was to analyse the internal consistency of possibly created new scales. Lastly, this study sought to investigate the sex differences in moral reasoning. Sample and setting. Research sample included 6th grade primary school students (N=331, Mage=11,9; 49,1% females). Research Question. The main question was: what is the factor structure of PROM items in Slovak 11–12 years old students? Statistical analysis. Exploratory factor analysis via Maximum likelihood extraction and Oblimin method for rotation was used. Descriptive statistics and correlation matrices (Pearson,s coefficient) as well as the internal consistency (Cronbach,s alpha) of the scales were analysed. Results. First exploratory factor analysis resulted in the 5-factor model, even though there were discrepancies between obtained and original model. 4-factor structure was obtained after excluding the first story, which seemed to be problematic, from the analysed data. Three categories of the original 5-factor model, (2. approval-oriented, 3. hedonistic, and 4. needs-oriented) fit well with the collected data. The first factor is composed from two original items: internalised and stereotyped (Pearson correlation: r=0,471, p<0,001). Study limitation. Some data were collected by teachers, not by administrators. The order of the PROM stories was not randomized for each participant. Problematic usage of the lie/nonsense scale.
Klasické rozdělení úkolů lékaře a sestry na „cure“ (léčbu) a „care“ (péči) dnes již neplatí, přesto má lékařská etika, více zaměřená směrem k léčbě, dlouhodobější tradici a je i více teoreticky rozpracovaná. Důvod můžeme spatřovat v tradiční lékařské dominanci v oblasti, ale významnějším faktorem je zřejmě obtížná teoretická uchopitelnost pojmu péče. Ve hře jsou nejméně dva aktéři, kteří oba mohou selhávat, jde nejen o jejich postoje, ale i reálné aktivity, důležitou součástí péče je vztah, což je fenomén, který také nelze popsat jednoduchými definicemi. K porozumění pojmu péče je možné se přiblížit přes teoretická rozlišení různých cest morálního vývoje člověka, která rozpracovala Carol Gilligan. Je možné využít existenciální analýzy „pobytu“ člověka Martina Heideggera, především jeho koncept „spolubytí“ a jeho vymezení starosti či péče o druhého člověka. Je možné aplikovat definici péče dle Berenice Fisher a Joan Tronto a její důsledky v morální oblasti. Koncepci vlastní péče v ošetřovatelství rozpracovala Deborah Fingfeld-Connett, která ve své práci nevycházela z abstraktních definic a pojmů, ale provedla „metasyntézu“ dostupných kvalitativních studií, které se otázkou konceptualizace péče v ošetřovatelství zabývají. V ošetřovatelské péči nezáleží pouze na tom, co sestra udělá, ale také jaká je. Proto není možné se vyhnout etice ctností, ať již inspirované klasikem v této oblasti Aristotelem, nebo současnými autory, jako je australský filosof Stan van Hooft. Rozpracovávání etiky péče by mělo pomoci sestrám lépe obstát v jejich náročné profesi, ale i adekvátní porozumění tomu, co dělám, vede k osobnostnímu růstu a k větší životní spokojenosti. Vedoucí pracovníci – manažeři zde najdou pobídku k takovému vybavení a organizaci zdravotnických zařízení, aby byla dobrá péče uskutečnitelná.
The classic division of the tasks of doctors and nurses to “cure” and “care” is no longer valid. Nevertheless, medical ethics, more oriented towards treatment, has a longterm tradition and is more theoretically elaborated. The reason can be seen in the traditional dominance in the medical field, but a bigger factor is obviously the difficulty to grasp the theoretical concept of the word “care”. In the game there are at least two players who can equally fail. Not only their attitudes but also their real activities are accented. An important part of the care is the relationship; a phenomenon that also cannot be described by simple definitions. To approach the understanding of the concept of care, a possibility is through the theoretical resolution of different paths of the moral development of man, elaborated by Carol Gilligan. It is possible to use the existential analysis of the “stay” of a human by Martin Heidegger, especially his concept of “coexistence” and his definition of worry or care about another person. It is possible to apply the definition of care according to Berenice Fisher and Joan Tronto and its consequences in the moral sphere. Deborah Fingfeld-Connett elaborated her own concept of nursing care, which is not based on abstract definitions or concepts, but it is a “meta-synthesis” of available qualitative studies that deal with the issue of care conceptualization in nursing. Nursing care depends not only on what the nurse does, but also on her personality. Therefore it is not possible to avoid the ethics of virtues, inspired either by the classic in this area – Aristotle, or by contemporary authors, such as the Australian philosopher Stan van Hooft. The elaboration of ethics of care should help nurses to be more successful in their demanding profession. Also, adequate understanding of what I am doing leads to personal growth and to greater life satisfaction. Executives and managers will find an incentive for equipment and the organization of health facilities so that good care will be feasible.
Klasické rozdělení úkolů lékaře a sestry na „cure“ (léčbu) a „care“ (péči) dnes již neplatí, přesto má lékařská etika, více zaměřená směrem k léčbě, dlouhodobější tradici a je i více teoreticky rozpracovaná. Důvod můžeme spatřovat v tradiční lékařské dominanci v oblasti, ale významnějším faktorem je zřejmě obtížná teoretická uchopitelnost pojmu péče. Ve hře jsou nejméně dva aktéři, kteří oba mohou selhávat, jde nejen o jejich postoje, ale i reálné aktivity, důležitou součástí péče je vztah, což je fenomén, který také nelze popsat jednoduchými definicemi. K porozumění pojmu péče je možné se přiblížit přes teoretická rozlišení různých cest morálního vývoje člověka, která rozpracovala Carol Gilligan. Je možné využít existenciální analýzy „pobytu“ člověka Martina Heideggera, především jeho koncept „spolubytí“ a jeho vymezení starosti či péče o druhého člověka. Je možné aplikovat definici péče dle Berenice Fisher a Joan Tronto a její důsledky v morální oblasti. Koncepci vlastní péče v ošetřovatelství rozpracovala Deborah Fingfeld-Connett, která ve své práci nevycházela z abstraktních definic a pojmů, ale provedla „metasyntézu“ dostupných kvalitativních studií, které se otázkou konceptualizace péče v ošetřovatelství zabývají. V ošetřovatelské péči nezáleží pouze na tom, co sestra udělá, ale také jaká je. Proto není možné se vyhnout etice ctností, ať již inspirované klasikem v této oblasti Aristotelem, nebo současnými autory, jako je australský filosof Stan van Hooft. Rozpracovávání etiky péče by mělo pomoci sestrám lépe obstát v jejich náročné profesi, ale i adekvátní porozumění tomu, co dělám, vede k osobnostnímu růstu a k větší životní spokojenosti. Vedoucí pracovníci – manažeři zde najdou pobídku k takovému vybavení a organizaci zdravotnických zařízení, aby byla dobrá péče uskutečnitelná.
The classic division of the tasks of doctors and nurses to “cure” and “care” is no longer valid. Nevertheless, medical ethics, more oriented towards treatment, has a longterm tradition and is more theoretically elaborated. The reason can be seen in the traditional dominance in the medical field, but a bigger factor is obviously the difficulty to grasp the theoretical concept of the word “care”. In the game there are at least two players who can equally fail. Not only their attitudes but also their real activities are accented. An important part of the care is the relationship; a phenomenon that also cannot be described by simple definitions. To approach the understanding of the concept of care, a possibility is through the theoretical resolution of different paths of the moral development of man, elaborated by Carol Gilligan. It is possible to use the existential analysis of the “stay” of a human by Martin Heidegger, especially his concept of “coexistence” and his definition of worry or care about another person. It is possible to apply the definition of care according to Berenice Fisher and Joan Tronto and its consequences in the moral sphere. Deborah Fingfeld-Connett elaborated her own concept of nursing care, which is not based on abstract definitions or concepts, but it is a “meta-synthesis” of available qualitative studies that deal with the issue of care conceptualization in nursing. Nursing care depends not only on what the nurse does, but also on her personality. Therefore it is not possible to avoid the ethics of virtues, inspired either by the classic in this area – Aristotle, or by contemporary authors, such as the Australian philosopher Stan van Hooft. The elaboration of ethics of care should help nurses to be more successful in their demanding profession. Also, adequate understanding of what I am doing leads to personal growth and to greater life satisfaction. Executives and managers will find an incentive for equipment and the organization of health facilities so that good care will be feasible.
Morální usuzování a jednání autoři v této práci vnímají jako součást integrity osobnosti. Vymezují filosofická a psychologická pojetí integrity a předkládají rozmanité způsoby testování integrity. Významnou částí práce je kritická polemika věnující se některým vybraným nedostatkům tohoto přístupu, shrnutí závěrů studií integrity, prediktivní validity v této oblasti. Dále autoři seznamují s výsledky studií vztahující morální usuzování k morálnímu jednání a komentují některé domácí pokusy týkající se této problematiky. Vzhledem k zastaralosti jediného českého testu Jarmily Kotáskové, se doporučují zaměřit na tvorbu zcela nové metody. Domnívají se, že měření úrovně morálního usuzování a jednání může být v některých oblastech psychologie přínosnou složkou diagnostiky, které rozšiřuje tradiční oblasti zkoumání, jako jsou osobnostní proměnné, kognitivní funkce či sociální opora. Pro rozhodování na úrovni jednotlivce (např. v rámci výběrového řízení) by však bylo příliš troufalé tvrdit, že psycholog má v rukou validní data, která predikují morální usuzování a chování v konkrétních případech (např. v oblastech s rizikem korupce).
Moral reasoning and acting are in this paper considered as a part of integrity. The authors define philosophical and psychological concepts of integrity and present diverse ways of integrity testing. An important part of the work is critical polemic dedicated to some selected shortcomings of this approach, the overall results of integrity studies, predictive validity in this area. Furthermore, the authors acquainted with the results of studies related to moral reasoning and moral conduct commenting on some Czech experiments relating to this issue. Due to obsolescence only one local test created by Czech psychologist Jarmila Kotásková, it is recommended to focus on the creation of entirely new methods. They believe that measuring levels of moral reasoning and action may be in some areas of psychology beneficial component that extends the traditional areas of inquiry such as personality variables, cognitive function and social support. For decision-making at the individual level (e.g. in the selection process), it would be too presumptuous to say that the psychologist has valid data to predict moral reasoning and behavior in specific cases, like the risk of corruption.
- Klíčová slova
- morální jednání,
- MeSH
- filozofie * MeSH
- lidé MeSH
- morálka MeSH
- morální závazky MeSH
- osobnost MeSH
- psychologické testy normy MeSH
- rozhodování MeSH
- sociální psychologie MeSH
- vývoj morálky * MeSH
- životní smysluplnost * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Práce shrnuje vybrané současné postoje ke studiu morálního usuzování. Studie uvádí určitá klíčová filosofická východiska morálního usuzování do souvislosti s některými psychologickými koncepcemi, a to tak, že kriticky polemizuje s filosofickými východisky (Kant, Mill, Bentham, Rawl, Arendtová aj.), která tyto psychologické studie výslovně tematicky či la- tentně předpokládají. Práce podporuje měření morálního usuzování a pokusy o vypracování metod, které se touto oblastí zabývají. Doporučuje domácí validizační studie současných často užívaných nástrojů na měření morálního usuzování, především Defining Issues Test a Moral Judgment Test.
This paper summarizes selected current attitudes towards the study of moral reasoning. The study refers certain key philosophical bases of moral reasoning in connection/regard to psychological concepts. The authors critically challenge the philosophical background (Kant, Mill, Bentham, Rawls, Arendt, etc.) that is either specifically expressed or covertly assumed. The study argues for the measurement of moral reasoning and methodological approaches concerning this research area. The authors recommend conducting a validation study of frequently used methods for measuring moral reasoning, especially Defining Issues Test and the Moral Judgment Test.
Vyd. 1. 137 s. : il., tab. ; 21 cm
Publikace s názvem Mezi dětstvím a dospělostí vymezuje základní otázky psychologie adolescence - periodizaci vývoje, vývojové úkoly, kognitivní změny, tělesný, sexuální, emocionální a sociální vývoj. Pozornost je věnována i identitě, morálnímu vývoji a otázkám související s hledáním smysluplnosti života dospívajícího. Závěrečná část popisuje rizikové, kriminální a delikventní chování u adolescentů.
- MeSH
- chování mladistvých psychologie MeSH
- interpersonální vztahy MeSH
- mladiství MeSH
- poruchy sociálního chování MeSH
- rozvoj osobnosti MeSH
- sebepojetí MeSH
- sebezhodnocení (psychologie) MeSH
- sexuální vývoj MeSH
- sociální odpovědnost MeSH
- vývoj mladistvých MeSH
- vývoj morálky MeSH
- zločinnost mladistvých zákonodárství a právo MeSH
- Check Tag
- mladiství MeSH
- Konspekt
- Vývojová psychologie. Individuální psychologie
- NLK Obory
- psychologie, klinická psychologie
- NLK Publikační typ
- kolektivní monografie
Predkladaná štúdia hovorí o multidimenzionálnom konštrukte morálneho usudzovania, ktorý patrí do kategórie psychologických pojmov nie jednoznačne definovaných. Uvedená ambivalencia sa odzrkadľuje aj v psychologických metódach zameraných na meranie morálneho usudzovania. Cieľom štúdie je ponúknuť prehľad vybraných psychologických metód (MJI, DIT, MOS, MJT, PROM, MS), ktoré predstavujú spôsob merania morálneho usudzovania. Pozornosť sa koncentruje na jednotlivé komponenty morálneho usudzovania, ktoré možno kvantifikovať, a to stupeň vývinu morálneho usudzovania (MJI), stupeň preberania sociálnej perspektívy (DIT), morálna kompetencia (MJT), morálna orientácia (MS, MOS), prosociálne morálne usudzovanie (PROM). V kontexte prezentovaných psychologických metód vystupuje do popredia forma morálneho usudzovania, avšak v ďalšom skúmaní morálky v psychológii sa vytyčuje nový smer - zamerať sa na obsah morálneho usudzovania.
The study refers to the multidimensional construct of moral reasoning, which belongs to the category of psychological concepts that are not clearly defined. This ambivalence is reflected in psychological methods designed to measure moral reasoning. The aim of the study is to provide an overview of selected psychological methods (MJI, DIT, MOS, MJT, PROM, MS), which are means for measuring of moral reasoning. Special emphasis is given to the individual components of moral reasoning, which can be quantified, namely the level of development of moral reasoning (MJI), the degree of social perspective adoption (DIT), moral competence (MJT), moral orientation (MS, MOS), prosocial moral reasoning (PROM ). Presented psychological methods emphasize the form of moral reasoning, however in further research of morality in psychology emerge new direction - focus on the content of moral reasoning.
- MeSH
- altruismus MeSH
- chování klasifikace MeSH
- dítě MeSH
- etická analýza MeSH
- etika dějiny klasifikace MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- morálka * MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychologické testy MeSH
- vývoj morálky MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- Geografické názvy
- Slovenská republika MeSH
