OBJECTIVES: Mindfulness-based interventions (MBIs) for persons with dementia (PwD) have yielded mixed results, possibly attributable to the fact that little is known about the validity and reliability of trait mindfulness self-report measures in PwD. This narrative review sought to identify studies involving self-reported trait mindfulness and other clinical measures that may hold information on the convergent validity and reliability of these measures in PwD. METHODS: Scientific databases were searched for studies involving PwD and mindfulness assessments. RESULTS: N = 426 studies from PubMed and N = 156 from PsychInfo databases were reviewed. Four cross-sectional studies were identified that allowed inferences about the validity of mindfulness measures. A qualitative review indicated that convergent validity with other measures varied with sample heterogeneity and cognitive impairment. Merely one MBI included self-reported trait mindfulness, however without reporting sample-specific validity or reliability. CONCLUSIONS: Despite efforts to implement MBIs in PwD, information on basic methodological psychometric issues is minimal. Future studies ought to address the validity and reliability of self-reported mindfulness in detail across different stages of dementia. CLINICAL IMPLICATIONS: Results of MBIs need to be considered cautiously. Basic information about psychometric properties of mindfulness self-report measures is required and these measures need to be included systematically in MBIs.

• MeSH
• demence * psychologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• psychometrie metody   MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• senioři MeSH
• všímavost * metody   MeSH
• zpráva o sobě * normy   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Příručka, která se zaměřuje na negativní emoce, stres a sebepoškozování u dětí a dospívajících a na copingové strategie. Určeno široké veřejnosti, konkrétně rodičům.; Kniha je cenným průvodcem pro každého rodiče, který se snaží porozumět svému dítěti či dospívajícímu a podpořit ho při zvládání sebepoškozování. Autorka citlivě rozplétá složitou síť emocí a psychologických potřeb, jež mohou vést k sebepoškozujícímu chování. Publikace nabízí nejen přehled teoretických poznatků o příčinách a spouštěčích sebepoškozování, ale především praktické rady, jak s dětmi o tématu mluvit, jak je podpořit a jak tyto náročné situace zvládat. Prostřednictvím konkrétních příběhů a případových studií přináší naději i praktické nástroje, které mohou pomoci vrátit se ke zdravému vývoji a duševní rovnováze. Když bolest volá o pomoc je nepostradatelným zdrojem informací a podpory pro rodiče, kteří chtějí budovat vztah založený na důvěře, empatii a porozumění.

• MeSH
• copingové dovednosti MeSH
• dětská psychiatrie MeSH
• dětská psychologie MeSH
• emoce MeSH
• interpersonální vztahy MeSH
• psychiatrie adolescentů MeSH
• psychická odolnost * MeSH
• psychický stres MeSH
• psychologie adolescentů MeSH
• rodiče MeSH
• sebepojetí MeSH
• sebepoškozování MeSH
• všímavost MeSH
• Publikační typ
• populární práce MeSH
• příručky MeSH

• Konspekt
• Psychiatrie
• NLK Obory
• psychiatrie
• psychologie, klinická psychologie

Úzkostné poruchy jsou v současnosti nejčetnější skupinou duševních poruch, postihují světově více než 300 milionů lidí. Rozpočty směřující na léčení a prevenci těchto poruch jsou velmi omezené. Článek se zaměřuje na soucit se sebou, který je dostupným přístupem snižování úzkostných příznaků i potenciálního léčení úzkostných poruch. Uvedený text se opírá zejména o teorii tří systémů regulace emocí, doplněnou o rešerši studií zaměřujících se na vztah mezi soucitem se sebou, úzkostnými příznaky, citovou vazbou a oxytocinem. Pro budoucí rozvoj tohoto oboru je zapotřebí více randomizovaných kontrolovaných longitudinálních studií a komplexnějších výzkumných modelů, zkoumajících zejména roli mediačních/moderačních faktorů, jako je citová vazba či emoční regulace. Autoři v oboru by také měli zvážit adaptování a validaci většího množství intervencí v rámci klinické populace. Významný potenciál budoucího výzkumu lze spatřit ve zkoumání role oxytocinu, který dle některých studií vykazuje příznivé efekty pro snižování úzkostí. V poslední části jsou prezentována doporučení pro podporu praxe pracovníků v oblasti duševního zdraví.

Anxiety disorders are currently the most common group of mental disorders, affecting more than 300 million people worldwide. Budgets for the treatment and prevention of these disorders are very limited. The article focuses on self-compassion, which is an available approach to reducing anxiety symptoms as well as potentially treating anxiety disorders. The above text is mainly based on the theory of three systems of emotion regulation, as well as studies focusing on the relationship between self-compassion, anxiety symptoms, emotional attachment and oxytocin. Based on this, recommendations for future studies are presented. For the future development of this field, more randomized controlled longitudinal studies and more complex research models are needed, especially investigating the role of mediating/moderating factors such as emotional attachment, personality characteristics or emotional regulation. Authors in the field should also consider adapting and validating more interventions within a clinical population. Significant potential for future research can be seen in examining the role of oxytocin, which according to some studies shows beneficial effects for reducing anxiety. In the last part, recommendations for supporting the practice of mental health workers are presented.

• MeSH
• lidé MeSH
• oxytocin fyziologie   MeSH
• psychoterapie MeSH
• soucit se sebou * MeSH
• úzkost psychologie   MeSH
• úzkostné poruchy * patologie   psychologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• meditace * MeSH
• mezibuněčná komunikace MeSH
• mikro RNA MeSH
• všímavost MeSH
• výzkum MeSH
• zdraví MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• novinové články MeSH

• Klíčová slova
• STOB,
• MeSH
• dítě MeSH
• léčba obezity metody   MeSH
• lidé MeSH
• obezita dětí a dospívajících * prevence a kontrola   terapie   MeSH
• rodina psychologie   MeSH
• stravovací vzorce psychologie   MeSH
• stravovací zvyklosti psychologie   MeSH
• všímavost metody   MeSH
• výchova dítěte MeSH
• zdravé chování MeSH
• zdravý životní styl MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH

Bolesti se možná vyhnout nemůžeme, ale utrpení – tedy náš postoj k bolesti – je volitelné.Mindfulness (všímavost) je vědecky ověřená metoda využívaná nejen při léčbě různých duševních obtíží. Dnes je aplikována též u lidí s chronickými bolestmi, kteří nereagují na konvenční léčbu na základě léků nebo chirurgických zákroků. Pomocí knihy se naučíte bolest chápat ne jako něco, co je třeba nějak „opravit“ a odvést od toho pozornost, ale přijmout to jako součást sebe samých – jako svého učitele, přítele, jako příležitost k novému začátku. Už to vaši bolest promění! Kniha obsahuje popis metody mindfulness, základní principy pro práci s bolestí (např. za pomoci všímavého dýchání, zpřítomnění, hledání útočiště v uvědomění) a také návrhy na řízené meditace. Jon Kabat-Zinn Ph.D. je zakladatel a ředitel Kliniky pro snížení stresu při Massachusettské univerzitě, vědec a učitel meditace. Díky jeho úsilí je dnes koncept všímavosti obecně přijímanou součástí západní medicíny a psychoterapie. V Portále vyšla jeho úspěšná kniha Mindfulness pro začátečníky.

• MeSH
• bolest MeSH
• self-management MeSH
• všímavost MeSH
• Publikační typ
• příručky MeSH

• Konspekt
• Hygiena. Lidské zdraví

• MeSH
• altruismus MeSH
• empatie * MeSH
• lidé MeSH
• pomáhající chování MeSH
• všímavost MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Neuropatická bolest patří k častým klinickým příznakům onemocnění periferního (mononeuropatie, polyneuropatie) i centrálního nervového systému (míšní léze, stavy po cévních mozkových příhodách apod.). Významně snižuje kvalitu života pacientů, interferuje se spánkem a je často provázena úzkostí a/nebo depresí. Léčba neuropatické bolesti je dominantně založena na farmakoterapii, pro kterou je k dispozici řada preparátů využitelných v monoterapii či v rámci kombinované léčby. K lékům první volby (s průkazem účinnosti na úrovni IA) patří některá antiepileptika a antidepresiva. Z antiepileptik jde především o modulátory alfa-2-delta podjednotky kalciových kanálů, tedy gabapentin a pregabalin. Oba léky byly dlouhodobě považovány za srovnatelně účinné, v posledních 5–7 letech však bylo publikováno několik negativních studií vysoké kvality s pre- gabalinem, zatímco evidence účinku gabapentinu je nadále velmi robustní. Z antiepileptik je pro dosažení analgetického účinku klíčová blokáda zpětného vychytávání noradrenalinu. Využitelné jsou proto především léky ze skupiny inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI, např. duloxetin či venlafaxin) a také tricyklická antidepresiva (TCA, především amitriptylin), zatímco efekt inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) v terapii neuropatické bolesti prokázán nebyl. Účinné jsou také opioidy (tramadol, morfin, oxykodon, tapentadol), které jsou využívány jako léky druhé či třetí volby, a to jako monoterapie či add-on terapie k lékům první volby. U pacientů s lokalizovanou neuropatickou bolestí (např. u postherpetické neuralgie) lze využít topicky aplikované preparáty (např. kapsaicin či topicky aplikovaný lidokain), jejichž výhodou je excelentní bezpečnostní profil. Prakticky u všech zmíněných léků je pokračování terapie podmíněno dokumentací jejich účinnosti, např. poklesem intenzity bolesti hodnocené pomocí numerické škály bolesti. Vedle farmakoterapie lze v léčbě neuropatické bolesti využít také postupy nefarmakologické, síla doporučení pro jejich využití (vycházející z evidence jejich účinnosti) je však u většiny těchto postupů daleko nižší než v případě farmakoterapie, obvykle z dů- vodu absence kvalitních a dostatečně velkých studií. Většina používaných neinvazivních nefarmakologických metod má vynikající bezpečnostní profil a jejich použití je obzvláště výhodné u pacientů vyššího věku. U pacientů s periferní neuropatickou bolestí jde především o transkutánní elektrickou nervovou stimulaci (TENS), která vykazuje excelentní bezpečnost a u pacientů s lokalizovanou bolestí je doporučována dokonce jako jedna z metod 1. volby. Účinnost v léčbě neuropatické bolesti i fibromyalgie je prokázána také u vysokofrekvenční repetitivní transkraniální mozkové stimulace (rTMS) kontralaterální primární motorické kůry (M1), případně dalších oblastí mozku. U závažných refrakterních typů neuropatické bolesti je možné využít stimulaci míšní (SCS), případně stimulaci periferního nervu (PENS). Jedná se však již o invazivní metody indikované u malého procenta pacientů s vysokou intenzitou bolesti a nejnižší odpovědí na konvenční terapie. Využitelné jsou také některé psychoterapeutické metody, zejména mindfulness či kognitivně-behaviorální terapie, které lze s výhodou použít zejména jako přídatnou (add-on) terapii na úrovni druhé volby. Ostatní nefarmakologické postupy vykazují v provedených metaanalýzách nekonkluzivní výsledky a jejich užití se dle aktuální úrovně evidence spíše nedoporučuje.

Neuropathic pain is a common clinical symptom of peripheral (mononeuropathy, polyneuropathy) and central nervous systém disorders (spinal cord lesions, post-stroke conditions, etc.). It significantly reduces pa‘ients‘ quality of life, interferes with sleep and is often associated with anxiety and/or depression. The treatment of neuropathic pain is mainly based on pharmacotherapy, for which a number of agents are available for use as monotherapy or in combination therapy. First choice drugs (with evidence of efficacy at the IA level) include some antiepileptics and antidepres- sants. The antiepileptic drugs are mainly alpha-2-delta calcium channel subunit modulators, i.e. gabapentin and pregabalin. Both drugs have long been considered comparably effective, but in the last 5-7 years several negative, high-quality trials have been published with pregabalin, while the evidence for gabapentin remains very robust. Among the antiepileptic drugs, blockade of norepinephrine reuptake is key to achieving analgesia. Therefore, serotonin and noradrenaline reuptake inhibitors (SNRIs) (e.g. duloxetine or venlafaxine) and tricyclic antidepressants (TCAs, especially amitriptyline) are particularly useful, whereas the effect of serotonin reuptake inhibitors (SSRIs) in the treatment of neuropathic pain has not been demonstrated. Opioids (tramadol, morphine, oxycodone, tapentadol) are also effective and are used as second- or third-line drugs, either as monotherapy or as adjunctive therapy to first-line drugs. For patients with localised neuropathic pain (e.g. postherpetic neuralgia), topical agents (e.g. capsaicin or lidocaine) can be used, which have the advantage of an excellent safety profile. For all these agents, continuation of therapy requires documentation of efficacy, e.g. a reduction in pain intensity as assessed by a numerical pain scale. In addition to pharmacotherapy, non-pharmacological treatments can be used to treat neuropathic pain, but the strength of the recommendations for their use (based on evidence of their effectiveness) is much lower than for pharmacotherapy for most of these treatments, usually due to a lack of large, high-quality trials. Most of the non-invasive non-pharmacological methods used have an excellent safety profile and their use is particularly beneficial in older patients. For patients with peripheral neuropathic pain, transcutaneous electrical nerve stimulation (TENS) can be used with excellent safe‘y. It‘s even recommended as a first-line treatment for patients with localised pain. High-frequency repetitive transcranial brain stimulation (rTMS) of the contralateral primary motor cortex or several other brain regions has also been shown to be effective in the treatment of neuropathic pain and fibromyalgia. For refractory forms of neuropathic pain, spinal cord stimulation (SCS) or peripheral nerve stimulation (PENS) can be used, but both are invasive and their use is limited to a small percentage of patients with the most severe pain and least response to conventional therapies. Some psychotherapeutic techniques, particularly mindfulness or cognitive behavioural therapy, may also be used, particularly as second-line adjunctive therapy. Other non-pharmacological treatments have shown inconsistent results in meta-analyses and their use is not recommended based on the current level of evidence.

• MeSH
• akupunkturní terapie MeSH
• analgetika farmakologie   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• antidepresiva aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• antikonvulziva aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• aromaterapie MeSH
• elektrická stimulace metody   MeSH
• hyperestezie diagnóza   MeSH
• kanabinoidy farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• kombinovaná terapie metody   MeSH
• lidé MeSH
• míšní stimulace MeSH
• neuralgie * diagnóza   farmakoterapie   psychologie   terapie   MeSH
• parestezie diagnóza   MeSH
• periferní nervový systém MeSH
• transkraniální magnetická stimulace MeSH
• všímavost MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Introduction: Effective coping mechanisms and available support systems are essential to managing the disease and maintaining the mental health of women with breast cancer. It has been found that spirituality and religion can be an important supportive element in coping with cancer and its consequences. Aim: To analyse spiritual and religious (s/r) interventions provided by health care professionals to breast cancer patients, and their relationship to physical health, psychosocial, and spiritual outcomes. Methods: Integrative literature review of systematic literature reviews and/or meta-analysis was chosen. PubMed and Web of Science databases for the period 2013-2023 after entering the keywords "spiritual, religious, existential, positive psychology, mindfulness, interventions, breast cancer, cancer" in English were searched. Results: The review included 13 systematic reviews and/or meta-analyses (SRMA). Effect of mindfulness intervention was most frequently analysed. S/r interventions significantly associated with improvements in spiritual and existential well-being, quality of life and personal well-being, hope, optimism, cognitive functions and reductions of anxiety, depression, hopelessness, stress, and fatigue. Two SRMA found that s/r interventions were associated with improvements in cortisol levels, inflammatory cytokine activity, and lymphocyte function. Conclusion: The analysed studies showed that s/r interventions are associated with improved biological, psychosocial and spiritual outcomes, which supports the application of these interventions in clinical practice.

• MeSH
• komplementární terapie klasifikace   metody   MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• náboženství a psychologie MeSH
• nádory prsu * psychologie   terapie   MeSH
• přehledová literatura jako téma MeSH
• psychoterapie metody   MeSH
• spirituální terapie * klasifikace   metody   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• ukládání a vyhledávání informací metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• všímavost metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• duševní zdraví výchova   MeSH
• interpersonální vztahy MeSH
• kognitivně behaviorální terapie MeSH
• kvalita života * psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• nádory * psychologie   MeSH
• onkologické ošetřovatelství trendy   MeSH
• psychická pohoda MeSH
• štěstí MeSH
• všímavost výchova   MeSH
• výchova a vzdělávání MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• novinové články MeSH