Retinoblastom je nejčastějším nitroočním maligním nádorem v dětském věku. Zásadní parametr určující stupeň retinoblastomu dle mezinárodní klasifikace retinoblastomu představuje seeding, neboli disperze nádorových partikulí do přilehlých kompartmentů. V článku jsme se zaměřili na vitreální seeding, jeden z hlavních limitujících faktorů úspěšné léčby retinoblastomu, při níž je zachován bulbus tzv. „eye-preservation treatment“. Článek shrnuje přehled vývoje léčby vitreálního seedingu retinoblastomu, zavedených postupů a zároveň seznamuje s novinkami na úrovni výzkumu. Zavedení systémové chemoterapie v léčbě retinoblastomu koncem 90. let znamenalo významný přelom, který umožnil postupné opuštění externí radioterapie s jejími vedlejšími účinky. Docílené koncentrace chemoterapeutik ve sklivcovém prostoru při systémové chemoterapii však nejsou pro léčbu vitreálního seedingu dostatečné a toxické účinky systémově podávaných chemoterapeutik nejsou zanedbatelné. Významnou změnou byl nástup chemoterapie in situ s cíleným podáváním chemoterapeutik, a to intraarteriálně a intravitreálně, což přispělo k definitivní eradikaci externí radioterapie a omezení systémové chemoterapie. Ačkoliv vitreální seeding zůstává nejčastějším důvodem selhání intraarteriální chemoterapie, tato technika výrazně ovlivnila původní léčebné schéma retinoblastomových dětí. Nejvíce se však zasloužila o zvýšení pravděpodobnosti zachování oka i zrakových funkcí u pacientů s pokročilým nálezem intravitreální chemoterapie. Nadále probíhá mnoho prací na vývoji nových terapeutických technik, a to s použitím periokulární aplikace chemoterapeutika, imunoterapie, genové terapie či onkolytických virů, z nichž se některé jeví jako slibné, ale k rutinnímu využití nejsou zatím dokončeny klinické studie.

Retinoblastoma is the most common primary malignant intraocular tumor in children. Seeding, specifically the dispersion of the tumor into the adjacent compartments, represents a major parameter determining the degree of retinoblastoma according to the International Classification of Retinoblastoma. In this article we focused on vitreous seeding, one of the main limiting factors in the successful “eye preservation treatment” of retinoblastoma. This article presents an overview of the history of vitreous seeding of retinoblastoma, established treatment procedures and new-research modalities. The introduction of systemic chemotherapy in the treatment of retinoblastoma at the end of the 1990s represented a significant breakthrough, which enabled the progressive abandonment of radiotherapy with its attendant side effects. However, the attained concentrations of chemotherapeutics in the vitreous space during systemic chemotherapy are not sufficient for the treatment of vitreous seeding, and the toxic effects of systemic chemotherapy are not negligible. A significant change came with the advent of chemotherapy in situ, with the targeted administration of chemotherapeutic drugs, namely intra-arterial and intravitreal injections, contributing to the definitive eradication of external radiotherapy and a reduction of systemic chemotherapy. Although vitreous seeding remains the most common reason for the failure of intra-arterial chemotherapy, this technique has significantly influenced the original treatment regimen of children with retinoblastoma. However, intravitreal chemotherapy has made the greatest contribution to increasing the probability of preservation of the eyeball and visual functions in patients with advanced findings. Novel local drug delivery modalities, gene therapy, oncolytic viruses and immunotherapy from several ongoing preclinical and clinical trials may represent promising approaches in the treatment of vitreous retinoblastoma seeding, though no clinical trials have yet been completed for routine use.

• Klíčová slova
• intravitreální chemoterapie,
• MeSH
• farmakoterapie klasifikace   metody   MeSH
• injekce intravitreální klasifikace   metody   MeSH
• léčba šetřící orgány klasifikace   metody   MeSH
• lidé MeSH
• retinoblastom * diagnóza   farmakoterapie   komplikace   MeSH
• rozsev nádorových buněk * MeSH
• sklivec patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Cieľ: Objasniť možnosti a úlohu zobrazovania zadného segmentu oka u pacientov s diagnózou neurofibromatózy typu 1 (NF1) a poukázať na výskyt prejavov tohto ochorenia u detskej populácie na Slovensku. Materiál a metodika: Donedávna sa očné konzíliá pri pacientoch s NF1 obmedzovali najmä na observáciu Lischových uzlíkov dúhovky a výskytu gliómu zrakového nervu. Rozvoj zobrazovacích možností však umožňuje skúmať a popisovať nové zistenia o očných prejavoch tohto ochorenia. Od októbra 2020 do novembra 2021 sme na našej klinike vyšetrili predný aj zadný segment 76 očí (38 detí – 12 chlapcov a 26 dievčat) s geneticky potvrdenou mutáciou génu NF1. Vek pacientov bol 4–18 rokov. Na prednom segmente sa kontrolovala prítomnosť Lischových uzlíkov biomikroskopicky štrbinovou lampou. Na zadnom segmente sa kontrolovala prítomnosť choroidálnych nodulov rôznymi zobrazovacími metódami – fundus kamerou, infračervenou konfokálnou selektívnou laserovou oftalmoskopiou, MultiColor zobrazením, OCT a OCT angiografiou. Všetci pacienti mali realizovanú magnetickú rezonanciu pre možné zistenie gliómu zrakového nervu za účelom diagnos tiky. Sledovali sme koreláciu medzi vekom pacienta, prítomnosťou Lischových uzlíkov a prítomnosťou choroidálnych nodulov. Osem pacien tov malo zároveň iné prejavy ochorenia – gliómy zrakového nervu či mikrovaskulárne zmeny (tzv. „corskscrew“ cievy). Výsledky: Z celkového počtu 38 pacientov boli Lischove uzlíky dúhovky prítomné u 20 pacientov (53 %) a choroidálne noduly u 24 pacientov (63 %). Nebola zistená žiadna pozitívna korelácia medzi prítomnosťou týchto dvoch prejavov v rámci jedného pacienta, či oka, avšak je zrejmá korelácia medzi prítomnosťou choroidálnych nodulov a vekom pacienta. Záver: Z výsledkov možno vyvodiť, že donedávna neznámy očný prejav neurofibromatózy typu 1, choroidálny nodul, má aj u detskej populá cie vyšší výskyt ako Lischove uzlíky a je možné ho jednoducho zobraziť pomocou rôznych zobrazovacích modalít. Dôležité bude zaradiť sledo vanie tohto nálezu medzi štandardné kontroly očných nálezov pri NF1 a veľmi zaujímavé bude korelovať tento nález s presnou mutáciou NF1

Aim: To clarify the possibilities and role of posterior segment imaging in patients with neurofibromatosis type I (NF1), and to show the prevalence of this disease in the pediatric population in Slovakia. Material and methods: Until recently, ophthalmologic consultations in patients with NF1 were limited mainly to the observation of Lisch nodules of the iris and the presence of optic nerve glioma. However, advances in imaging capabilities have made it possible to investigate and describe new f indings concerning the ocular manifestations of this disease. Between October 2020 and November 2021, we examined the anterior and posterior segment of 76 eyes (38 children – 12 boys and 26 girls) with genetically confirmed NF1 gene mutation at our clinic. The age of the patients ranged from 4 to 18 years. The anterior segment was checked for the presence of Lisch nodules biomicroscopically with a slit lamp. On the posterior segment, the presence of choroidal nodules was checked by various imaging methods – fundus camera, infrared confocal selective laser ophthalmoscopy, MultiColor imaging, OCT, and OCT angiography. All the patients had magnetic resonance imaging performed in order to detect potential optic nerve gliomas for the purpose of diagnosis. We observed the correlation between the patients’ age, presence of Lisch nodules and the presence of choroidal nodules. Eight patients also had other manifestations of the disease – optic nerve gliomas or microvascular changes (so-called “corkscrew” vessels). Results: Out of 38 patients, Lisch iris nodules were present in 20 patients (53%) and choroidal nodules in 24 patients (63%). There was no positive correlation between the presence of these two manifestations within the same patient or eye, but there is a clear correlation between the presence of choroidal nodules and patient age. Conclusion: The results suggest that a previously unknown ocular manifestation of neurofibromatosis type I, namely choroidal nodules, has a higher prevalence than Lisch nodules also in the pediatric population and can be easily visualized using various imaging modalities. It will be important to include follow-up observation of this finding among the standard controls for ocular findings in NF1, and it will be very interesting to correlate this f inding with the exact NF1 mutation

• Klíčová slova
• Lischovy uzly, choroidální noduly,
• MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• multimodální zobrazování klasifikace   metody   MeSH
• nemoci retiny diagnostické zobrazování   diagnóza   klasifikace   patologie   MeSH
• neurofibromatóza 1 * diagnostické zobrazování   diagnóza   komplikace   MeSH
• oční nemoci * diagnostické zobrazování   diagnóza   klasifikace   patologie   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• zadní segment oční diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• předškolní dítě MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH

Cíl: Cílem této práce bylo zhodnotit bezpečnost a efektivitu Nd:YAG laserové vitreolýzy u pacientů se symptomatickými sklivcovými opacity. Soubor a metodika: Prospektivní sledování očí pacientů, kteří podstoupili laserovou vitreolýzu v období 1/2020 až 10/2021. Před zákrokem a jeden měsíc po zákroku byl změřen nitrooční tlak bezkontaktním tonometrem. Dále bylo provedeno vyšetření v mydriáze na štěrbinové lampě, barevná fotografie fundu, nejlépe korigovaná zraková ostrost na dálku, optická koherenční tomografie a ultrazvukové vyšetření sklivce a sítnice. Pacienti vyplnili před a po zákroku dotazník ohledně vnímání sklivcových zákalů. Výsledky: V souboru bylo sledováno 89 očí 84 pacientů. Ve 46 % byl přítomen Weissův ring, v 54 % jiný typ sklivcového zákalu. Před zákrokem uvedlo 69 % pacientů vnímání zákalků jako velmi obtěžující (hodnota 5 nebo 4 na škále 1–5, 1 = zákal neobtěžuje, 5 = velmi obtěžuje). Po zákroku uvedlo 42 % pacientů výrazné zlepšení obtíží, 33 % udávalo zlepšení, ale zákal stále vnímalo, 17 % zlepšení nepociťovalo a 8 % nebylo spokojených s výsledkem zákroku. Nezaznamenali jsme signifikantní rozdíl ve zlepšení vnímání opacitů mezi pacienty s Weissovým ringem a pacienty s jiným typem zákalu. Během zákroku ani sledovacího období nebyla zaznamenána komplikace stran zvýšení nitroočního tlaku, vzniku nebo progrese katarakty či trhliny sítnice. Zraková ostrost na dálku ani hodnoty nitroočního tlaku se signifikantně nelišily od předoperačních hodnot. Závěr: Nd:YAG laserová vitreolýza se jeví jako možná metoda managementu sklivcových opacit u symptomatických pacientů především díky neinvazivitě zákroku a nízkému výskytu komplikací. Limitací zůstává objektivizace úspěšnosti metody laserové vitreolýzy. Zákrok je také vhodný spíše pro solitérní než difuzní zákaly.

Aims: To examine the effectiveness and safety of Nd:YAG laser vitreolysis in patients with symptomatic vitreous floaters. Material and Methods: This was a single-centre study of adult patients with symptomatic vitreous floaters who underwent laser vitreolysis. Patients treated between 1/2020 and 10/2021 were included. Intraocular pressure was measured by non-contact tonometry before and one month after treatment. Colour fundus photography, slit lamp examination in mydriasis, best corrected visual acuity, optical coherence tomography, and ultrasound examinations were performed before treatment. The patients completed a questionnaire to subjectively rank the degree of impairment associated with the floaters before and between 1 and 2 months after treatment. Results: 89 eyes from 84 patients were included in the study, with a slight predominance of women (53%). A Weiss ring was present in 46%, and other types of vitreous opacity were found in 54%. Before treatment, 69% evaluated floaters as very troublesome (i.e., a value of 4 or 5 on a 1–5 scale). After treatment, 42% indicated subjective improvement (9% viewed the treatment as a complete success and 33% as a significant success). In 33% of eyes there was a partial improvement, i.e., some floaters could still be seen, and in 17% there was no improvement; 8% of patients were dissatisfied with the treatment results. There was no statistically significant difference in improvement between the group with Weiss rings and the group with other types of floaters. The procedure itself and the subsequent observation period were without complications, i.e., no cases of intraocular pressure elevation, cataract formation or retinal complications. Intraocular pressure did not significantly change from the pre-procedure value (p = 0.29). Average best corrected visual acuity after treatment was 0.97, thus it did not differ significantly from the pre-treatment values (p = 0.82). Conclusion: Nd:YAG laser vitreolysis subjectively improved floater-related symptoms in treated eyes. The lack of an objective measurement of treatment success is a limiting factor. Laser vitreolysis is more suitable for solitary than diffuse vitreous opacities.

• Klíčová slova
• sklivcové zákaly, Weissův prstenec, laserová vitreolýza,
• MeSH
• laserová terapie metody   MeSH
• lidé MeSH
• odchlípení sklivce * chirurgie   patologie   MeSH
• oftalmologické chirurgické výkony metody   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• sklivec * chirurgie   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• fyziologická neovaskularizace fyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• retina * fyziologie   MeSH
• retinální pigmentový epitel * fyziologie   MeSH
• sklivec fyziologie   MeSH
• stárnutí fyziologie   MeSH
• tyčinky retiny fyziologie   metabolismus   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Publikace se zaměřuje na metody chirurgii sklivce a sítnice. Určeno odborné veřejnosti.

• MeSH
• nemoci retiny chirurgie   MeSH
• sklivec chirurgie   MeSH
• vitreoretinální chirurgie metody   MeSH

• Konspekt
• Ortopedie. Chirurgie. Oftalmologie
• NLK Obory
• oftalmologie
• chirurgie
• NLK Publikační typ
• kolektivní monografie

• MeSH
• abnormality očí * diagnóza   klasifikace   komplikace   patologie   terapie   MeSH
• dědičné dystrofie rohovky diagnóza   klasifikace   komplikace   patologie   terapie   MeSH
• dědičné nemoci očí diagnóza   klasifikace   komplikace   patologie   terapie   MeSH
• degenerativní myopie diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• oči anatomie a histologie   patologie   MeSH
• odchlípení sítnice etiologie   klasifikace   terapie   MeSH
• retina abnormality   anatomie a histologie   patologie   MeSH
• retinální dystrofie diagnóza   klasifikace   patologie   terapie   MeSH
• retinální teleangiektázie diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• retinopatie nedonošených diagnóza   klasifikace   komplikace   patofyziologie   terapie   MeSH
• sklivec abnormality   anatomie a histologie   patologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• embryonální vývoj * MeSH
• iris embryologie   MeSH
• lidé MeSH
• oči * embryologie   MeSH
• oční čočka embryologie   MeSH
• retina embryologie   MeSH
• rohovka embryologie   MeSH
• sklivec embryologie   MeSH
• slzné ústrojí embryologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• anemie klasifikace   komplikace   patofyziologie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• koagulopatie diagnóza   klasifikace   patofyziologie   patologie   MeSH
• leukemie diagnóza   klasifikace   komplikace   patofyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• lymfom diagnóza   klasifikace   patofyziologie   patologie   MeSH
• mnohočetný myelom diagnóza   klasifikace   komplikace   MeSH
• nemoci retiny diagnostické zobrazování   patofyziologie   terapie   MeSH
• nitrooční lymfom diagnostické zobrazování   klasifikace   komplikace   MeSH
• oční symptomy * MeSH
• přední segment oční diagnostické zobrazování   patofyziologie   patologie   MeSH
• retinální krvácení diagnostické zobrazování   etiologie   terapie   MeSH
• snížené vidění diagnostické zobrazování   etiologie   MeSH
• zadní segment oční diagnostické zobrazování   patofyziologie   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• familiární adenomatózní polypóza chirurgie   diagnostické zobrazování   komplikace   patofyziologie   MeSH
• Gardnerův syndrom klasifikace   MeSH
• glukokortikoidy škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• hepatolentikulární degenerace klasifikace   komplikace   patofyziologie   patologie   MeSH
• idiopatické střevní záněty komplikace   patofyziologie   patologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci orbity etiologie   patofyziologie   MeSH
• nemoci rohovky MeSH
• oční symptomy * MeSH
• přední segment oční patofyziologie   patologie   MeSH
• retinální vaskulitida farmakoterapie   patofyziologie   patologie   MeSH
• TNF-alfa antagonisté a inhibitory   škodlivé účinky   MeSH
• zadní segment oční patofyziologie   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Cíl: Poukázat na využití optické koherenční angiografie (Optical Coherence Tomography Angiography – OCTA) u chorob vitreoretinálního rozhraní. Na vlastním souboru prezentovat výsledky hodnocení makulární kapilární sítě před a po operaci idiopatické makulární díry (IMD) a OCTA nálezy u pacientů s epiretinální membránou (ERM). Metodika a soubor: Prospektivní hodnocení funkčních výsledků, anatomických a OCTA nálezů před a po operaci IMD. Soubor tvořilo 8 očí osmi pacientů. Předoperačně a 1, 3 a 6 měsíců po operaci byla vyšetřována nejlépe korigovaná zraková ostrost (NKZO), provedeno foto fundu, vyšetření makuly spectral-domain optickou koherenční tomografií (SD OCT), stanovení stadia IMD dle Gasse a OCTA. Při vyšetření OCTA byla hodnocena plocha foveální avaskulární zóny (FAZ) a vaskulární denzita (VD). Operace byla ve všech případech provedena transkonjunktivální bezstehovou 25G vitrektomií, jedním chirurgem, vždy byl proveden peeling vnitřní limitující membrány. K endotamponádě sklivcové dutiny byl použit expanzivní plyn, 7x 20 % SF6, 1x 15 % C3F8. Výsledky: Ve všech 8 případech došlo po operaci k primárnímu uzavření IMD. Průměrná NKZO se statisticky významně zlepšila z 0,74 do 0,48 logMAR (p = 0,0023). Průměrná plocha FAZ se po operaci zmenšila z 0,345 mm² do 0,25 mm² (p = 0,0458). Průměrná VD se zvýšila z 7,93 mm-1 do 8,38 mm-1 (p = 0,2959). Závěr: Posuzování makulární kapilární sítě u pacientů s chorobami vitreoretinálního rozhraní nabízí nové poznatky a důležité detaily, které mohou vést k prognostickým informacím a k lepšímu pochopení patogenese onemocnění. V našem souboru jsme prokázaly statisticky významné zmenšení FAZ u očí po úspěšné operaci IMD a nepřímou závislost mezi zlepšením NKZO a změnou plochy FAZ.

Aims: Present the use of Optical Coherence Tomography Angiography (OCTA) in vitreoretinal interface diseases and results of macular capillary network evaluation before and after idiopathic macular hole surgery (IMD). Methodology: Prospective evaluation of functional results, anatomical and OCTA findings before and after IMD surgery. The group consists of 8 eyes of eight patients. Preoperatively and 1, 3 and 6 months after surgery, the best corrected visual acuity (BCVA) was examined, fundus photography was performed, examination of the macula by spectral-domain optical coherence tomography (SD OCT), determination of the stage of IMD according to Gases and also OCTA examination. The area of the foveal avascular zone (FAZ) and vascular density (VD) were evaluated by using of the OCTA. The operation was performed in all cases by transconjunctival suture 25G vitrectomy by one surgeon, always peeling the inner limiting membrane. An expansive gas, 7x 20% SF6, 1x 15% C3F8, was used for vitreous tamponade. Results: In all 8 cases, the primary closure of the IMD occurred after the operation. The mean BCVA improved statistically significantly from 0.74 to 0.48 logMAR (p = 0.0023). The average FAZ area decreased from 0.345 mm² to 0.25 mm² after surgery (p = 0.0458). The mean VD increased from 7.93 mm-1 to 8.38 mm-1 (p = 0.2959). Conclusions: Assessment of the macular capillary network in patients with diseases of the vitreoretinal interface offers new findings and important details that can lead to prognostic information and a better understanding of the pathogenesis of the disease. We demonstrated a statistically significant reduction in FAZ in the eyes after successful IMD surgery and an indirect relationship between the improvement of BCVA and the change in FAZ area in our cohort.

• Klíčová slova
• OCT angiografie, pars plana vitrektomie, vitreoretinální rozhraní,
• MeSH
• epiretinální membrána MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nemoci retiny * diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• neovaskularizace sítnice diagnostické zobrazování   MeSH
• optická koherentní tomografie * metody   MeSH
• perforace sítnice chirurgie   patologie   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• sklivec patologie   MeSH
• vitrektomie MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zraková ostrost MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH