Východiská: Nadmerná supragastrická eruktácia je funkčná pažeráková porucha definovaná Rímskymi kritériami IV ako pretrvávajúca nadmerná a opakujúca sa eruktácia z pažeráku obťažujúca pacienta v bežných činnostiach. U niektorých pacientov sa vyskytuje až niekoľko stoviek epizód eruktácie za deň, čo negatívne ovplyvňuje kvalitu ich života. Diagnostika spočíva v monitorovaní 24hod multikanálovej intraluminálnej impedancie s pH-metriou (24-MII-pH), ktorá umožňuje presne sledovať pohyb bolusu plynného obsahu v pažeráku. Súbor pacientov a metódy: Retrospektívna analýza prospektívne zbieraného súboru pacientov s nadmernou supragastrickou eruktáciou s vyhodnotením klinických charakteristík, sprievodných pažerákových a nepažerákových symptómov, efektivity realizovanej liečby a výstupov z manometrie s vysokým rozlíšením (HRM - high-resolution manometrie) a 24-MII-pH. Výsledky: Za sledované obdobie sme zachytili osem pacientov s nadmernou supragastrickou eruktáciou. Z pažerákových symptómov boli najčastejšími regurgitácia a pyróza, nasledované dysfágiou a nekardiálnou bolesťou na hrudníku. U väčšiny pacientov bola na HRM prítomná porucha motility, a to charakteru neefektívnej pažerákovej motility a absentujúcej kontraktility. Počet epizód eruktácie bol počas dňa variabilný, a to v rozmedzí 15-250/hod, v noci bola u všetkých pacientov prítomná absencia eruktácie. Čas expozície kyseline v pažeráku bol zvýšený len u troch pacientiek. Počet refluxných epizód bol u väčšiny pacientov v norme. Inhibítory protónovej pumpy, prokinetiká a ani antirefluxná operácia neviedli k zlepšeniu eruktácie a kvality života v súbore sledovaných pacientov. Záver: Nadmerná supragastrická eruktácia je funkčná porucha, ktorú na podklade jasne definovaných kritérií môžeme pomerne jednoznačne diagnostikovať za pomoci 24-MII-pH monitoringu. Pacienti majú refraktérne ťažkosti výrazne ovplyvňujúce kvalitu ich života a sú rezistentní na konvenčnú liečbu. 24-MII-pH monitoring má v asociácii s vhodnou edukáciou pacienta zásadný prínos v jeho následnom manažmente. V súčasnosti je základom liečby kognitívno-behaviorálna terapia, ktorá už v krátkodobom sledovaní vedie k významnému zvýšeniu kvality života pacientov.
Background: Excessive supragastric belching is is a functional esophageal disorder defined by the Rome IV criteria as frequent, repetitive, and bothersome belching from the esophagus that is sufficiently severe to affect usual activities. Some patients experience up to several hundred episodes of belching per day, which negatively affects their quality of life. Diagnosis is based on 24 hour multichannel, intraluminal impedance pH monitoring (24-MII-pH), which allows the gaseous bolus in the esophagus to be accurately followed. Patients and methods: A prospectively collected group of patients with excessive supragastric belching was retrospectively analyzed. Clinical characteristics, associated esophageal and non-esophageal symptoms, effect of treatment, and high-resolution manometry (HRM) and 24-MII-pH records were evaluated. Results: During the study period, we identified eight patients with excessive supragastric belching. The most common esophageal symptoms were regurgitation and heartburn followed by dysphagia and non-cardiac chest pain. The majority of patients exhibited a motility disorder on HRM characterized by ineffective esophageal motility or the absent contractility. The number of belches ranged from 15 to 250 per hour during the day, with within normal range in most patients during the night. The acid exposure time was increased in three patients. The number of reflux episodes was in the normal range for most patients. Proton pump inhibitors, prokinetics, and antireflux surgery did not improve belching or quality of life. Conclusion: Excessive supragastric belching is a functional disorder that can be diagnosed by 24-MII-pH monitoring based on clearly defined diagnostic criteria. Patients have refractory symptoms that significantly affect their quality of life and are resistant to conventional treatment. 24-MII-pH monitoring in conjunction with appropriate patient education significantly contributes to management of patients. At present, cognitive-behavioral therapy is the gold standard of treatment and leads to a significant improvement in quality of life.
- MeSH
- elektrická impedance MeSH
- kognitivně behaviorální terapie MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- manometrie přístrojové vybavení MeSH
- monitorování jícnového pH * MeSH
- poruchy motility jícnu diagnóza patologie MeSH
- prospektivní studie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- říhání * diagnóza patologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Funkční poruchy trávicího ústrojí patří mezi nejčastější gastroenterologické problémy, pro které nemocní vyhledávají praktické lékaře nebo specialisty. Ukazuje se také, že čím je větší stupeň civilizace, tím je větší prevalence těchto stavů. Nicméně, i přes vysokou úroveň zdravotní péče v takových zemích je nepřehlédnutelné chybění konsenzu klasifikace a diagnostických kritérií jednotlivých typů a forem funkčních poruch trávicího ústrojí, což je dáno hlavně neznalostí jejich etiologie a patogeneze. Myšlenka vytvořit jednotnou formulaci příznaků a stanovit diagnostická kritéria vznikla již na začátku druhé poloviny 20. století. Předložený článek pojednává zejména o poslední klasifikaci funkčních poruch gastroduodenálního traktu (Funkční poruchy trávicího traktu - Římská klasifikace III), zejména o klasifikaci a diagnostických kritériích Funkční dyspepsie. Je pojednáno o její epidemiologii, léčbě a některých dalších okolnostech hodných pozornosti. Krátce jsou zmíněny i další stavy patřící mezi funkční gastroduodenální poruchy, tj. Funkční poruchy spojené s říháním, Funkční poruchy spojené s nauzeou a zvracením a Funkční ruminace. V článku je rovněž kapitola o tradiční české klasifikaci funkčních poruchy trávicího ústrojí, vytvořené zejména prof. Mařatkou.
Functional gastrointestinal disorders belong among the most common gastroenterological problems, for which patients visit general practitioners or specialists. It is also obvious that the greater degree of civilization, the greater prevalence of these conditions we have. Nevertheless, despite a high level of health care in some countries the missing consensus on classification and diagnostic criteria for different types and forms of digestive tract functional disorders is distinctive, which is mainly due to lacking knowledge of their etiology and pathogenesis. The idea to create a single formulation of symptoms and determine diagnostic criteria was already established at the beginning of the 20th century's second half. This article discusses in particular the most recent classification of gastroduodenal tract functional disorders (digestive tract functional disorders - the Rome III classification), in particular on the classification and diagnostic criteria of functional dyspepsia. It is a treatise on the epidemiology, treatment and certain other attention-worthy circumstances. Other conditions belonging to functional gastroduodenal disorders are shortly discussed too, i.e. functional disorders associated with eructation, functional disorders associated with nausea and vomiting and functional rumination. A chapter on the traditional Czech classification of digestive tract functional disorders, created especially by prof. Mařatka, is also included.
- MeSH
- dieta metody MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- dyspepsie epidemiologie klasifikace terapie MeSH
- farmakoterapie metody MeSH
- gastrointestinální nemoci epidemiologie klasifikace terapie MeSH
- lidé MeSH
- nauzea diagnóza etiologie terapie MeSH
- nemoci nervového systému diagnóza klasifikace MeSH
- poruchy příjmu potravy v dětství diagnóza etiologie terapie MeSH
- psychoterapie metody MeSH
- říhání diagnóza etiologie terapie MeSH
- zvracení diagnóza etiologie terapie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
