Pitvy zohrávali kľúčovú úlohu vo vývoji humánnej medicíny, možno ich teda právom označiť za kľúčové východisko medicínskeho poznania. Tieto finálne medicínsko-anatomické úkony tvoria aj v súčasnosti virtuálnu axis cognitionis medicinae, pričom naďalej zostávajú imanentne nenahraditeľné z viacerých dôvodov. Nálezy a závery pitiev vnášajú svetlo do klinického bremena diagnóz, majú eo ipso priamy impakt na optimalizáciu liečebných postupov, prevenciu šírenia chorôb, vzdelávanie zdravotníckych pracovníkov a tiež ovplyvňujú štátnu jurisdikciu. História identifikuje tri hlavné typy pitiev: pitvu anatomickú, ktorá skúma štruktúru a funkciu ľudského tela; pitvu klinickú, zameranú na príčinu, lokalizáciu a patogenézu chorôb a pitvu forenznú, ktorá definuje smrť indivídua z aspektu násilných javov a dejov, vonkajších i vnútorných. Takéto typy pitiev vygenerovala historická spoločenská objednávka na univerzitách v Padove, Viedni, Berlíne a Lipsku. V súčasnosti, napriek poklesu počtu vykonaných pitiev v ostatných desaťročiach, zostáva ich medicínsko-sociálny význam v podstate nemenný. Aj dnes pitvy zomrelých nezastupiteľne prispievajú k rozvoju medicíny a prospechu celej spoločnosti. Hoci niektoré kultúry či religiózne spoločenstvá majú aj dnes voči pitvám často neprekonateľné výhrady, pitvami získané poznatky i napriek tomu výrazne zlepšili zdravie mnohých, aj v týchto krajinách. Ukazuje sa, že aj napriek neskutočnému tempu rozvoja biofyziky a medicínskych vied či technológií zostane pitva ako symbolické gnozeologicky determinované vloženie ruky odborníka do tela mŕtveho nenahraditeľným zdrojom poznania.
Autopsies have played a crucial role in human medicine, forming a key foundation of medical knowledge. These final medical-anatomical procedures remain irreplaceable, shedding light on diagnoses, optimizing treatments, preventing disease spread, educating healthcare professionals, and influencing state jurisdiction. Despite the decline in the number of autopsies performed in recent decades, their medical-social significance remains essentially unchanged. Even today, autopsies contribute indispensably to the advancement of medicine and the benefit of society as a whole. Correspondence address: Veronika Rybárová, MD, PhD Department of Forensic Medicine and Medicolegal Expertise Jessenius Faculty of Medicine, Comenius University in Bratislava University Hospital Kollárova 2, 036 01 Martin, Slovak Republic tel.: +421434132770 e-mail: veronika.rybarova@uniba.sk Delivered: July 17, 2024 Accepted: August 17, 2024 * Toto je miesto kde sa smrť raduje pomáhajúc životu...
Tento prehľadový článok sa zameriava na forenzný význam hrudnej kosti pri tvorbe biologického profilu, so zameraním na odhad pohlavia, telesnej výšky a veku. Jedným z významných zistení je výrazný prínos hrudnej kosti v situáciách, keď sa na mieste činu nájde nekompletná kostra. Poskytuje alternatívne nástroje pre pozitívnu identifikáciu jedinca. Významným rozmerom pri odhade telesnej výšky a pohlavie je práve kombinovaná dĺžka manubria a hrudného tela. Zdôrazňuje však potrebu opatrnosti pri uplatňovaní zistení v rôznych populáciách a spochybňuje spoľahlivosť Hyrtlovho zákona. Odhad veku je primárne založený na morfologických zmenách a osifikácii kostí avšak jedna štúdia, predkladá potenciálnu metódu na odhad veku ale vyžaduje ďalšie overenie. Aj keď sú výhody použitia hrudnej kosti zjavné, prehľad zdôrazňuje potenciálne obmedzenia a absenciu špecifických štúdií o odhade etnickej príslušnosti, čo ponecháva tento aspekt otvorený pre budúci výskum. Na záver, prehľad poskytuje komplexný prehľad forenzných aplikácií hrudnej kosti, čo nabáda k pokračujúcemu výskumu na zvýšenie presnosti a použiteľnosti v praxi.
This review delves into the forensic utility of the sternum in creating a biological profile, focusing on sex, stature, and age estimation. Emphasizing the sternum’s significance in challenging scenarios, the study supports the combined length of the manubrium and sternal body as a crucial indicator in sex and stature estimation. However, it highlights the need for caution in applying findings across diverse populations and questions the reliability of Hyrtl’s law. Age estimation, primarily based on morphological changes and ossification ages, is explored, with one study showing promise but requiring further validation. While acknowledging the sternum’s advantages, the review underscores potential limitations and the absence of specific studies on ancestry estimation, leaving this aspect open for future research. In conclusion, the review provides a comprehensive overview of the sternum’s forensic applications, urging continued research to enhance accuracy and applicability.
1. elektronické vydání 1 online zdroj (124 stran)
Topografická anatomie se zabývá vzájemnými topografickými vztahy anatomických struktur těla člověka. Znalost těchto vztahů je důležitá již pro stanovení diagnózy při fyzikálním vyšetření a při interpretaci zobrazovacích metod, a zejména pak při léčebných chirurgických výkonech. Z didaktických důvodů se tělo člověka člení do topografických krajin, které jsou vymezeny anatomickými strukturami nebo arbitrárně stanovenými hranicemi.Topografická pitva navazuje na přednášky, v nichž se tyto krajiny podrobně probírají, a má prakticky ověřit získané teoretické znalosti. Pitevní program je postaven na 16denním cyklu, který umožňuje vypreparovat v přiměřeném čase všechny dostupné důležité krajiny a jejich obsah. Uspořádání krajin odpovídá zavedenému postupu cirkulace studentů na pitvaném těle (hlava - horní končetina - břicho - dolní končetina a zpět na hlavu atd.). Pitva, po vytvoření kožních laloků podle jednotlivých krajin, probíhá z povrchu do hloubky, tj. sledují se podkožní cévy a nervy, fascie a po otevření fascie hlouběji uložené struktury a jejich vzájemné vztahy. Skripta předpokládají teoretické znalosti, a proto základní anatomické údaje, známé již ze systematické anatomie, jsou stručně uváděny jen u některých krajin. Jsou popsány a na obrázcích dokládány pitevní přístupy a nejdůležitější struktury v jednotlivých krajinách tak, jak topografická pitva postupuje. Schematické obrázky tedy mají jednak charakter návodu k preparaci (kožní řezy, rozstřižení srdce apod.), jednak ukazují obsah krajin zobrazených z běžně užívaného přístupu. Klinické poznámky mají zdůraznit význam znalostí anatomie některých krajin pro běžnou klinickou praxi.Snahou autorů je pomoci při orientaci studentů v průběhu pitvy a připojením klinických poznámek zároveň poukázat na důležitost pitvou získaných znalostí.Dotisk prvního vydání
- Klíčová slova
- Soudní, posudkové lékařství,
- MeSH
- anatomie topografická MeSH
- pitva klasifikace MeSH
- MeSH
- lidé MeSH
- pitva * klasifikace normy MeSH
- zákonodárství jako téma * MeSH
- zákonodárství lékařské MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Učební texty Univerzity Karlovy
Vyd. 1. 123 s. : il. ; 23 cm
- MeSH
- anatomie topografická MeSH
- pitva klasifikace MeSH
- Publikační typ
- příručky MeSH
- Konspekt
- Anatomie člověka a srovnávací anatomie
- NLK Obory
- anatomie
- patologie
