• MeSH
• behaviorální symptomy epidemiologie   etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• deprese epidemiologie   MeSH
• digitální technologie MeSH
• dospělí MeSH
• duševní poruchy * etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mozek růst a vývoj   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• sebepoškozování epidemiologie   MeSH
• sociální média MeSH
• statistika jako téma MeSH
• vývoj mladistvých MeSH
• životní styl MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• Publikační typ
• novinové články MeSH

• MeSH
• behaviorální symptomy * diagnóza   etiologie   psychologie   terapie   MeSH
• divertikulitida patologie   psychologie   MeSH
• dospělí MeSH
• komunikace MeSH
• lidé MeSH
• psychotropní léky aplikace a dávkování   klasifikace   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH

• Klíčová slova
• deeskalace, agitovanost,
• MeSH
• agrese * fyziologie   účinky léků   MeSH
• behaviorální symptomy etiologie   farmakoterapie   klasifikace   patofyziologie   terapie   MeSH
• benzodiazepiny aplikace a dávkování   farmakologie   klasifikace   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• komunikace MeSH
• látky ovlivňující centrální nervový systém aplikace a dávkování   farmakologie   klasifikace   MeSH
• lidé MeSH
• násilí * klasifikace   MeSH
• neverbální komunikace psychologie   MeSH
• riziko MeSH
• terminologie jako téma MeSH
• verbální chování MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

INTRODUCTION: Measuring early-life psychosocial stress is complicated by methodological challenges. This paper compares three survey instruments for the assessment of life in pregnancy/postpartum and investigates the effects of the timing of early-life stress for emotional/behavioral difficulties (EBD) of offspring during mid/late childhood and adolescence. METHODS: Observational data were obtained from the European Longitudinal Cohort Study of Pregnancy and Childhood (ELSPAC-CZ), which included 4811 pregnancies in two Czech metropolitan areas. We used data collected between 1991 and 2010 at 20 weeks of pregnancy (T1), after delivery (T2), at 6 months postpartum (T3), and at child's age of 7 years (T4), 11 years (T5), 15 years (T6), and 18 years (T7). Life stress was assessed with (1) the Edinburgh Postnatal Depression Scale (EPDS), (2) a stressful life events (SLE) count based on 42-item inventory, and (3) the SLE measure weighted by perceived stressfulness (PS). Each stress measure was administered at T1, T2, and T3. Child's EBD were assessed with the Strengths and Difficulties Questionnaire at T4, T5, T6, and T7. RESULTS: Each stress measure independently predicted long-term EBD. The best data fit was obtained in a model combining EPDS and SLE. Effect sizes for SLEs decreased between the first half of pregnancy and postpartum, while the effect of EPDS increased. DISCUSSION: SLE-based methods capture an aspect of perinatal stress not adequately assessed by EPDS. Combination of psychological distress measures and SLE-based measures is optimal in predicting EBD of the child. Stress measures based on SLE are suitable for early pregnancy, while self-reports of depressive symptoms may perform better in postpartum.

• MeSH
• behaviorální symptomy epidemiologie   etiologie   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• kohortové studie MeSH
• komplikace těhotenství psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• novorozenec MeSH
• poporodní deprese diagnóza   epidemiologie   MeSH
• poporodní období MeSH
• prospektivní studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychiatrické posuzovací škály statistika a číselné údaje   MeSH
• psychický stres * MeSH
• rizikové faktory MeSH
• těhotenství MeSH
• trimestry těhotenství psychologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• pozorovací studie MeSH
• srovnávací studie MeSH

Primární progresivní afázie (PPA) jsou neurodegenerativní onemocnění se zpočátku izolovanou alterací řeči, pozvolna progredující do demence. PPA zahrnuje tři klinické jednotky, které se od sebe liší vedle klinického obrazu i nálezem zobrazovacích vyšetření a neuropatologickým podkladem. Nonfluentní/agramatická varianta má nejnižší produkci řeči s apraxií řeči, většinou se jedná o tauopatii; sémantická varianta se vyznačuje postupnou ztrátou významu slov vedoucí k těžké poruše porozumění a podkladem je proteinopatie TDP-43; a pro logopenickou variantu je příznačné výrazné narušení opakování delších vět a anomie, většinou v rámci fokální varianty Alzheimerovy nemoci. Běžné behaviorální projevy u PPA zahrnují neklid, poruchy příjmu potravy, desinhibici a iritabilitu, mnohdy v kombinaci s apatií. Včasné rozpoznání behaviorálních projevů u PPA, účinná podpůrná a farmakologická léčba a důsledná podpora pečovatelů je předpokladem dlouhodobého udržení pacientů v domácím prostředí i prevence nadměrné pečovatelské zátěže rodiny.

Primary progressive aphasias (PPA) are neurodegenerative diseases with isolated language impairment and later progression intodementia. PPA include three clinical subtypes with different clinical manifestation and underlying neuropathology. The nonfluent/agrammatic variant has the lowest language production with apraxia of speech and mostly belongs to tauopathies; the hallmarkof the semantic variant is a progressive loss of the meanings of words resulting in severe impairment of language comprehension,the underlying cause is mostly a TDP-43 proteinopathy; and the logopenic variant is typically manifesting with reducedsentence repetition and anomia, often due to Alzheimer’s disease. Behavioral manifestations in PPA typically include agitation,eating abnormalities, disinhibition and irritability, often associated with apathy. Early recognition of behavioral disturbances inPPA, adequate supportive and pharmacological treatment and concise caregiver support are prerequisites for preventing bothinstitutionalization of patients and excessive caregiver burden.

• Klíčová slova
• nonifluentní/agramatická varianta, logopedická varianta, fokální atrofie,
• MeSH
• afázie klasifikace   patologie   MeSH
• Alzheimerova nemoc MeSH
• apraxie MeSH
• behaviorální symptomy etiologie   klasifikace   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• poruchy řeči etiologie   klasifikace   MeSH
• primární progresivní afázie * klasifikace   komplikace   patologie   terapie   MeSH
• proteinopatie TDP-43 MeSH
• tauopatie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

OBJECTIVES: To investigate if dual sensory impairment (DSI) in the form of a combined visual and hearing impairment is associated with the onset of behavioral symptoms in nursing homes. METHODS: A total of 1524 nursing home residents without behavioral symptoms at baseline followed for 12 months in 59 nursing homes from the Czech Republic, England, Finland, France, Germany, Israel, Italy, and The Netherlands. The interRAI instrument for long-term care facilities was assessed by trained staff at baseline and 12 months later. RESULTS: Altogether, 11% of residents had a new onset of behavioral symptoms (wandering, verbal abuse, physical abuse, socially inappropriate behavior, public disrobing, and resisting care) at 12-month follow-up. In multivariate analyses adjusted for potential confounders, DSI residents had significantly higher incidence of new behavioral symptoms at 12-month follow-up, irrespective of the severity of vision and hearing impairments [odds ratio (OR) = 2.1, 95% confidence interval (CI) = 1.3:3.4 for mild DSI, OR = 2.5, 95% CI = 1.6:4.0 for moderate DSI, and OR = 2.1, 95% CI = 1.2:3.7 for severe DSI] compared with residents without sensory impairment. Among the different types of symptoms, only abusive behaviors were less likely to be associated with DSI. CONCLUSIONS: This study provides evidence that DSI could play a significant role in the development of behavioral symptoms in nursing home residents. More attention should be paid to DSI even when each of vision and hearing function is only minimally impaired.

• MeSH
• behaviorální symptomy epidemiologie   etiologie   patofyziologie   MeSH
• dlouhodobá péče MeSH
• domovy pro seniory * MeSH
• geriatrické hodnocení metody   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• interval spolehlivosti MeSH
• lidé MeSH
• longitudinální studie MeSH
• monitorování fyziologických funkcí metody   MeSH
• multivariační analýza MeSH
• odds ratio MeSH
• pečovatelské domovy * MeSH
• poruchy senzitivity diagnóza   epidemiologie   MeSH
• poruchy sluchu komplikace   diagnóza   MeSH
• poruchy zraku komplikace   diagnóza   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• stárnutí fyziologie   MeSH
• zdravotní služby pro seniory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• srovnávací studie MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

• MeSH
• afektivní symptomy diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• Alzheimerova nemoc * diagnóza   etiologie   genetika   patofyziologie   psychologie   MeSH
• antidepresiva aplikace a dávkování   farmakologie   škodlivé účinky   MeSH
• antipsychotika aplikace a dávkování   farmakologie   škodlivé účinky   MeSH
• behaviorální symptomy diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• dlouhodobá péče * metody   MeSH
• lidé MeSH
• neurobehaviorální symptomy klasifikace   účinky léků   MeSH
• psychoterapie MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Dopaminergní dysregulační syndrom (DDS) je relativně nedávno popsaný soubor příznaků, který vzniká iatrogenně při dlouhodobé substituční dopaminergní terapii Parkinsonovy choroby. U pacientů trpících DDS dojde k rozvoji závislosti na substituční dopaminergní terapii, při které pacienti užívají více dopaminu, než je nezbytné pro zvládnutí motorických příznaků. U pacientů s Parkinsonovou chorobou užívajících dopaminergní medikaci byla popsána porucha kontroly impulzů a stereotypní chování. Toto chování je spojeno s jejich stimulující nebo na odměně založené a opakující se podstatě a znamená přesah se závislostmi. Pacienti náchylní k provádění kompulzivních aktivit mají většinou tendenci tuto skutečnost přehlížet nebo ji bagatelizují. V následujícím textu prezentujeme přehled rizikových faktorů a potenciálních mechanismů rozvoje DDS, zahrnujících osobnostní charakteristiky, potenciální vliv genetiky a s Parkinsonovou chorobou spojený kognitivní deficit. Tento syndrom je převážně patrný u pacientů s Parkinsonovou chorobou s časným nástupem, užívajících vyšší dávky antiparkinsonik, současnou nebo dříve prožitou depresí, s dřívějším rekreačním užíváním drog či alkoholu nebo u osobnosti spojené s vyhledáváním nového.

Dopamine dysregulation syndrome (DDS) is a relatively recently described iatrogenic disturbance that may complicate long-term symptomatic therapy of Parkinsons disease. Patients with DDS develop an addictive pattern of dopamine replacement therapy use, administering doses in excess of those required to control their motor symptoms. A range of impulse control and repetitive behaviors presumed to be related to dopaminergic medications has been recognized in Parkinsons disease. These behaviors are linked by their incentive or reward-based and repetitive natures and overlap with addictions. Patients predisposed to perform compulsive actions usually have a tendency to overlook or downplay this fact. Patients are unable to adequately estimate the negative consequences of their actions and are prone to entertain compulsive reward-seeking activities. We review the risk factors and potential mechanisms for the development of DDS, including personality traits, potential genetic influences and Parkinsons disease-related cognitive deficits. This syndrome is especially seen in PD patients with young age of onset, higher doses of antiparkinsonian drugs, pre-existent or current depression, pre-existing recreational drug or alcohol use, and high novelty seeking personality traits.

• MeSH
• agonisté dopaminu * škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• behaviorální symptomy etiologie   farmakoterapie   psychologie   MeSH
• hráčství etiologie   psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• Parkinsonova nemoc * farmakoterapie   MeSH
• prognóza MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH

Cíl: Ověřit, zda u neklinického souboru adolescentů lze identifikovat případnou souvislost jejich psychického stavu se zapojením do několika specifických typů rizikového chování. Materiál a metoda: Soubor vychází ze studie ELSPAC a zahrnuje 1531 adolescentů. Byla použita data ze šetření v 15 letech věku respondentů, kteří byli rozděleni do pěti sledovaných skupin dle rizikového chování (návykové, antisociální, rizikové sexuální, komorbidní a bez rizikového chování). Pomocí statistických metod (Chí2-test, ANOVA, Scheffeho test, RR) v programu SPSS byly sledovány rozdíly mezi skupinami v subškálách dotazníku SDQ a ve vybraných psychických potížích. Výsledky: U chlapců koresponduje míra emočních problémů a také hyperaktivitys nesoustředěností s antisociálním chováním (obojí p < 0,001). U dívek jsou sledované rozdíly podobné (též p < 0,001). Dále byly nalezeny signifikantní rozdíly mezi skupinami v položkách psychických potíží. Nejméně jimi trpí nerizikoví adolescenti. U dívek souvisejí s rizikovým chováním anxiozita, potíže se spánkem, vtíravé myšlenky (vše p < 0,001) a únava (p < 0,01); vše nejčastěji u skupiny s antisociálním chováním. U chlapců nejčastěji trpí také skupina s antisociálním chováním - pocity úzkosti, vznětlivostí a únavou; a dále syndromová skupina vtíravými myšlenkami a nechutenstvím (vše p < 0,05). Závěr: Psychické potíže souvisejí s rizikovým chováním adolescentů. Zapojení se do rizikového chování neznamená, že tito jedinci nejsou schopni chování prosociálního.

Aim: To verify if it is possible to identify an association between a frame of mind of adolescents and their involvement in some specific kind of a risk behaviour by the nonclinical group. Material and methods: The study sample is formed by the participants of ELSPAC (European Longitudinal Study of Parenthood and Childhood) and include 1.531 adolescents. The data used are from the fifteen-year-old age (of the children from the project) period. Respondents were divided into five groups by the risk behaviour (an addictive b., an anti-social b., a risk sexual b., a syndrome group, a control non-risk group). The data were analysed in the SPSS programme by standard statistical methods (Chi2-test, ANOVA, Scheffe test, RR) , using these methods the differences between groups in subscales of SDQ questionnaire and in selected psychic difficulties were determined. Results: A degree of emotional problems and a score of hyperactivity-inattention scale too correspond to antisocial behaviour in boys, similarly in girls (all p<0,001). Further significant differences between groups were found in the psychic difficulties items. Non-risk adolescents suffer from them at least. In girls, risk behaviour relates to anxiosity, sleeping disorders, obtrusive thoughts (all p<0,001), and exhaustion (p<0,01); the most often in the group with antisocial behaviour. In boys, the group with antisocial behaviour also suffers the most often - from anxiosity, irascibility and exhaustion; and then the syndrome group from obtrusive thoughts and loss of appetite (all p<0,01). Conclusion: Psychic difficulties are related to risk behaviour. Involvement in risk behaviour does not mean that these individuals are not capable of prosocial behaviour.

• Klíčová slova
• ELSPAC, psychický stav, rizikové chování,
• MeSH
• behaviorální symptomy etiologie   psychologie   MeSH
• emoce MeSH
• financování organizované MeSH
• lidé MeSH
• longitudinální studie MeSH
• mladiství MeSH
• návykové chování MeSH
• nebezpečné chování MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• riskování MeSH
• riziko MeSH
• rizikový sex psychologie   MeSH
• rozvoj osobnosti MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladiství MeSH

• MeSH
• behaviorální symptomy etiologie   farmakoterapie   psychologie   MeSH
• farmakoterapie metody   trendy   MeSH
• komorbidita MeSH
• kouření škodlivé účinky   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• nikotinoví agonisté farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• odvykání kouření metody   MeSH
• poruchy vyvolané užíváním tabáku farmakoterapie   terapie   MeSH
• tabák MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH