• MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• játra * diagnostické zobrazování   zranění   MeSH
• lidé MeSH
• poranění břicha * diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• slezina * diagnostické zobrazování   zranění   MeSH
• žlučové cesty diagnostické zobrazování   zranění   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

PURPOSE: Bile duct injury (BDI) remains the most serious complication following cholecystectomy. However, the actual incidence of BDI in the Czech Republic remains unknown. Hence, we aimed to identify the incidence of major BDI requiring operative reconstruction after elective cholecystectomy in our region despite the prevailing modern 4 K Ultra HD laparoscopy and Critical View of Safety (CVS) standards implemented in daily surgical practice among the Czech population. METHODS: In the absence of a specific registry for BDI, we analysed data from The Czech National Patient Register of Reimbursed Healthcare Services, where all procedures are mandatorily recorded. We investigated 76,345 patients who were enrolled for at least a year and underwent elective cholecystectomy during the period from 2018-2021. In this cohort, we examined the incidence of major BDI following the reconstruction of the biliary tract and other complications. RESULTS: A total of 76,345 elective cholecystectomies were performed during the study period, and 186 major BDIs were registered (0.24%). Most elective cholecystectomies were performed laparoscopically (84.7%), with the remaining open (15.3%). The incidence of BDI was higher in the open surgery group (150 BDI/11700 cases/1.28%) than in laparoscopic cholecystectomy (36 BDI/64645 cases/0.06%). Furthermore, the total hospital stays with BDI after reconstruction was 13.6 days. However, the majority of laparoscopic elective cholecystectomies (57,914, 89.6%) were safe and standard procedures with no complications. CONCLUSION: Our study corroborates the findings of previous nationwide studies. Therefore, though laparoscopic cholecystectomy is reliable, the risks of BDI cannot be eliminated.

• MeSH
• cholecystektomie laparoskopická * škodlivé účinky   MeSH
• cholecystektomie škodlivé účinky   MeSH
• iatrogenní nemoci epidemiologie   MeSH
• lidé MeSH
• poranění břicha * chirurgie   MeSH
• registrace MeSH
• žlučové cesty chirurgie   zranění   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Iatrogenní poranění žlučových cest stále představují závažnou komplikaci, nejčastěji spojenou s miniinvazivní cholecystektomií, která významně ovlivňuje krátkodobou i dlouhodobou morbiditu pacientů a nadále má nezanedbatelnou mortalitu. Cílem naší práce je podat ucelený souhrn informací na základě posledních doporučení, jak těmto stavům předejít, včas je diagnostikovat a při jejich vzniku postupovat s cílem minimalizace dalších škod. Představujeme novou klasifikaci poranění žlučového stromu ATOM, která podává jasnou informaci nejen o anatomickém rozsahu, ale i čase a mechanismu vzniku.

Iatrogenic bile duct injury still represents a serious complication mostly connected with minimally invasive cholecystectomy. This complication has an important impact both on short- and long-term morbidity and is associated with non-negligible mortality. The objective of our study was to provide a comprehensive summary of information based on the most recent guidelines with recommendations for how to prevent a bile duct injury, how to reach an early diagnosis and finally, how to proceed should they occur in order to minimize further damage. We also present ATOM, a new classification of bile duct injuries that provides clear information not only about the extent of anatomical damage, but also about the time and mechanism of its occurrence.

• MeSH
• cholecystektomie laparoskopická škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• peroperační komplikace * etiologie   klasifikace   prevence a kontrola   MeSH
• žlučové cesty * zranění   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod: Poranění žlučových cest (ŽC) po laparoskopické cholecystektomii (LC) patří mezi jedny z nejzávažnějších iatrogenních poranění s vysokou morbiditou a mortalitou. Významně ovlivňují kvalitu života. Patří mezi nejčastější příčinu benigních žlučových stenóz, které mohou vést k závaž-ným komplikacím, jakými jsou rekurentní cholangoitis či sekundární biliární cirhóza. Přesto, že LC je v dnešní době běžnou operací, incidence poranění ŽC je dvakrát vyšší v porovnání s otevřenou cholecystektomií. Kazuistika: V tomto článku prezentujeme kazuistiku pacienta po LC s poraněním třídy III-D dle Stewart-Wayovy klasifikace. Důvodem poranění byl zavádějící popis na předoperačním sonografickém vyšetření a následně nesprávné porozumění anatomickým poměrům u pacienta s vrozenou agenezí žlučníku. Poranění ŽC bylo rozpoznáno první den po operaci. Pacient byl díky okamžitému překladu v celkově dobrém stavu. Protože bylo revidováno v terénu bez závažného zánětu či biliární peritonitidy, bylo poranění řešeno biliární rekonstrukcí. Vzhledem k jeho rozsahu byla provedena tri-hepatikojejunoanastomóza na Y-Roux kličku kombinovaná se zevní transhepatální drenáží ŽC. Závěr: Iatrogenní poranění ŽC po laparoskopické cholecystektomii je vzácná, ale potenciálně život ohrožující komplikace. Hlavním rizikovým faktorem jsou anatomické varianty ŽC. Zcela zásadní pro dobré výsledky léčby je časné rozpoznání poranění a následná léčba na pracovišti dostatečně erudovaném v hepatobiliární chirurgii. Nejčastějším chirurgickým řešením poranění ŽC je rekonstrukce ve formě hepatikojejunoanastomózy na Y-Roux kličku.

Introduction: Bile duct injuries (BDIs) that occur after a laparoscopic cholecystectomy (LC) are among the most serious iatrogenic injuries and have high morbidity and mortality. They significantly impact the quality of life of the patient. They are one of the most common causes of benign biliary strictures, which can result in serious complications such as recurrent cholangitis or secondary biliary cirrhosis. Although LC is a common operation today, the incidence of BDIs associated with LC is twice that of BDIs resulting from open cholecystectomies.Case report: In this paper, we present a case report of a patient after LC with the Class III-D injury according to the Stewart-Way classification. The injury was a result of a misleading description from a preoperative ultrasonography and a subsequent misunderstanding of the anatomical con-ditions of a patient with congenital gallbladder agenesis. The BDI was recognised first day after surgery. Thanks to a prompt transfer to our centre the patient was in a good condition. Biliary reconstruction could be done because there was no serious inflammation or biliary peritonitis at the time of reoperation. Due to the extent of the injury a Roux-en-Y tri-hepaticojejunostomy combined with external transhepatic biliary drains was performed.Conclusion: Iatrogenic BDI after a LC is a rare, but potentially life-threatening complication. The main risk factor is the presence of anatomical variants of the biliary tract. Early recognition and treatment in a department with adequately experienced hepatobiliary specialists are crucial for a positive outcome. The most frequent surgical treatment is a Roux-en-Y hepaticojejunostomy.

• Klíčová slova
• ageneze žlučníku,
• MeSH
• chirurgie žlučových cest metody   MeSH
• cholecystektomie laparoskopická * škodlivé účinky   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• výsledek terapie MeSH
• žlučové cesty * zranění   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

V naší kazuistice popisujeme pacientku s recidivujícími stenózami ReY hepatikojejunoanastomóz pravého i levého hepatiku po poranění žlučových cest při cholecystektomii. Anastomózy nebyly dosažitelné endoskopicky, EUS – navigovaná hepatikogastrostomie – by byla řešením pouze pro anastomózu levého hepatiku a PTD s dilatacemi anastomóz byly pacientkou odmítnuty. Proto jsme pod endosonografickou kontrolou provedli pomocí LAMS (lumen apoziční metalický stent) jejunoduodenostomii. Tou je umožněn opakovaný endoskopický přístup k anastomózám obou hepatiků a jejich ošetření.

Our case report describes a patient with recurrent stenoses in both the right and left hepaticojejunoanastomoses due to an injury to the bile ducts during cholecystectomy several years ago. The anastomoses could not be reached endoscopically. EUS-guided hepaticogastrostomy would be a solution only for the left hepatic duct anastomosis. As the patient refused percutaneous transhepatic drainage (PTD) of both intrahepatic ducts and dilation of both anastomoses, endoscopic ultrasound-guided jejunoduodenostomy was performed using a lumen apposing metal stent (LAMS). This method provides repeated endoscopic access to the anastomoses of both hepatic ducts, allowing for their treatment.

• Klíčová slova
• stenóza hepatikojejunoanastomózy, lumen apoziční metalický stent, endosonograficky navigovaná jejunoduodenostomie,
• MeSH
• cholecystektomie škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• výsledek terapie MeSH
• žlučové cesty * chirurgie   zranění   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

BACKGROUND AND STUDY AIMS: The aim of this study was to assess the significance and safety of endoscopic retrograde cholangiopancreatography (ERCP) in diagnosing and treating bile duct injuries in children. PATIENTS AND METHODS: Fourteen pediatric patients, with traumatic or postoperative bile duct injury, in which ERCP was performed, were retrospectively evaluated. RESULTS: We performed 46 ERCP and 12 endoscopic papillotomies in children with suspected bile duct injuries. A bile stent was primarily inserted in 13 patients and there were 20 replacements. Endoscopic treatment of bile leakage without need for bile duct sutures or reconstruction was successful in 85.7%. Post ERCP complications included cholangitis and recurrent bleeding, which occurred only in two patients each. CONCLUSIONS: ERCP and endoscopic bile stent insertion is a highly effective, minimally-invasive treatment for bile duct injury and should be included as part of the therapeutic procedures in pediatric patients with suspected bile duct injury.

• MeSH
• cholangiopankreatografie endoskopická retrográdní * MeSH
• cholangitida etiologie   MeSH
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• nemoci žlučových cest chirurgie   MeSH
• pooperační komplikace chirurgie   MeSH
• pooperační krvácení etiologie   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• sfinkterotomie endoskopická MeSH
• stenty MeSH
• výsledek terapie MeSH
• žlučové cesty zranění   chirurgie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Úvod: Výskyt poranení žlčových ciest vyžadujúcich chirurgickú rekonštrukciu sa stabilizoval medzi 0,3−0,7 %. U pacientov s týmto zriedkavým, ale závažným poranením môže rekonštrukcia vykonaná chirurgom so skúsenosťou v hepatobiliárnej chirurgii viesť k lepším krátko-, ale aj dlhodobým výsledkom. Metódy: Táto práca predkladá retrospektívnu analýzu osobnej skúsenosti autora s rekonštrukciou žlčových ciest pre iatrogénnu léziu v období rokov 2007−2016. Rekonštrukcia pozostávala z biliodigestívnej anastomózy na exkludovaný segment jejuna extramukóznou technikou bez použitia transanastomotickej drenáže. Pacienti s peroperačne poznaným poranením žlčových ciest podstúpili rekonštrukciu okamžitú, pacienti prezentujúci sa biliárnym leakom rekonštrukciu včasnú a u pacientov s prezentáciou vo forme striktúry žlčovodu bolo načasovanie rekonštrukcie dané stupňom cholestázy, prítomnosťou cholangitídy a možnosťou endoskopickej, alebo perkutánnej intervencie. Perioperačné komplikácie boli hodnotené podľa Dindo-Clavien a ISGLS klasifikácie, efekt rekonštrukcie podľa McDonald kritérií. Výsledky: Za uvedené obdobie bolo vykonaných 15 biliodigestívnych anastomóz u 14 pacientov. Pooperačné komplikácie sa vyskytli u viac ako polovice pacientov (53,33 %), z toho závažné v dvoch prípadoch. Úmrtie sme zaznamenali u 82-ročného pacienta, ktorý podľahol pooperačným komplikáciám priamo nesúvisiacim s biliodigestívnou rekonštrukciou. Biliárny leak sa v súbore vyskytol u troch pacientov (20 %), hlboká ranová infekcia (fascitída) u štyroch pacientov (33,33 %). Priemerná dĺžka hospitalizácie bola 12,13 dňa. Žiadny z pacientov nepodstúpil reoperáciu počas iniciálnej hospitalizácie. Do 90 dní od rekonštrukcie boli rehospitalizovaní 2 pacienti (13,33 %). Aktuálna priemerná dĺžka sledovania v súbore je 4,01 roka, sledovaní sú všetci pacienti. Rekonštrukciu hodnotíme ako úspešnú u 92,86 % pacientov, reintervenciu vo forme re-hepatikojejunoanastomózy podstúpil jeden pacient (7,14 %). Podľa McDonald kritérií sme vynikajúci efekt dosiahli u 6 pacientov (42,86 %), dobrý u ďalších 5 pacientov (35,71 %) a dvoch pacientov sme indikovali k perkutánnej intervencii na rekonštrukcii (14,28 %). Záver: Pri porovnávaní výsledkov rekonštrukcií na rôznych pracoviskách je potrebné brať do úvahy 1. skúsenosť pracoviska/chirurga, 2. spektrum riešených prípadov (exaktná klasifikácia lézií), 3. načasovanie rekonštrukcie, 4. spôsob hodnotenia výsledkov a 5. dĺžku sledovania súboru. Rekonštrukciu na našom pracovisku považujeme za úspešnú, pokiaľ nález u pacienta v priebehu celého sledovania spĺňa kritériá zodpovedajúce McDonald A, resp. B. Hodnotenie podskupiny pacientov McDonald C ako úspech, či neúspech rekonštrukcie ostáva diskutabilné aj keď je väčšinou autorov považované za úspech.

Introduction: The incidence of biliary duct injuries requiring surgical reconstruction has stabilised between 0.3−0.7%. Biliary reconstruction in the hands of a trained hepatobiliary surgeon may lead to better short- and long-term outcomes in patients with this infrequent, but serious complication. Methods: This study presents a retrospective analysis of single surgeon experience with biliary injury repair during the period of 2007−2016. Extramucosal hepaticojejunostomy on the excluded segment of the jejunal loop was performed without the use of any transanastomotic drain. Immediate reconstruction of on-table recognised injuries was carried out; patients presenting with biliary leak were reconstructed early and patients presenting with biliary stricture underwent reconstruction depending on the degree of obstruction, presence of cholangitis and feasibility of endoscopic or percutaneous intervention. Postoperative complications were evaluated using Dindo-Clavien and ISGLS classification, and the effect of reconstruction was assessed according to McDonald criteria. Results: 15 biliary reconstructions in 14 patients were performed during the study period. More than a half of the patients experienced some postoperative complication (53.33%); serious complication occurred in 2 patients. One patient (82 years old) died of non-surgical postoperative complications. Biliary leak occurred in three patients (20%), and deep surgical site infection (fasciitis) in four patients (33.33%). The average length of stay was 12.13 days. There was no revisional surgery during the index hospitalisation in any of the patients. There were two readmissions up to 90 days after biliary reconstruction (13.33%). The patients are currently followed up for an average of 4.01 years; compliance with follow-up is 100%. Successful reconstruction was achieved in 92.86% of patients; one patient required rehepaticojejunostomy (7.14%). According to McDonald criteria excellent results were accomplished in 6 patients (42.86%), good results in another 5 patients (35.71%) and 2 patients underwent percutaneous intervention on the reconstruction (14.28%). Conclusion: When comparing results among various centres, we should take into account: 1. Experience of the centre/surgeon; 2. Case-mix (exact classification); 3. Timing of reconstruction; 4. Criteria for successful reconstruction; and 5. The length of follow-up. Patients in our centre who fulfil McDonald A and B criteria during the whole follow-up period are considered to have a successful repair. Reconstruction in McDonald C patients is also considered as a success by some authors, although this remains debatable as an early intervention on the reconstruction may be appropriate.

• MeSH
• časná diagnóza MeSH
• cholecystektomie * metody   MeSH
• iatrogenní nemoci * MeSH
• jejunostomie metody   MeSH
• lidé MeSH
• perioperační období MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• stenóza etiologie   komplikace   terapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• žlučové cesty zranění   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Laparoscopic cholecystectomy (LC) is the treatment of choice for gall stones but is associated with an increased risk of bile duct injury (BDI). A BDI detected during LC may be repaired if a biliary surgeon is available but the easiest and safest option for a general surgeon is to place drains in the subhepatic fossa to covert the acute BDI into a controlled external biliary fistula (EBF). Most BDIs are diagnosed in the postoperative period and result in bile leak. Treatment is with percutaneous catheter drainage and endoscopic stenting of the bile duct; early repair is not recommended. Repair, in the form of hepatico-jejunostomy (HJ), should be performed by a biliary surgeon after a delay of 4−6 weeks when the EBF has closed. BDI is a common cause of medico-legal suit and a large burden on healthcare costs. Most BDIs can be prevented by adhering to the principles of safe cholecystectomy.

Laparoskopická cholecystektomie (LC) je léčbou volby u žlučových kamenů, avšak je spojená se zvýšeným rizikem poranění žlučových cest (bile duct injury − BDI). Pokud je BDI detekováno během LC, může se řešit ihned, pokud je dostupný hepatobiliární chirurg, ale nejjednodušší a nejbezpečnější postup pro všeobecného chirurga je umístění drénů do podjaterní krajiny a převedení akutní BDI na řízenou zevní biliární píštěl (external biliary fistula − EBF). Většina BDI jsou diagnostikované až v pooperačním období, kdy vzniká biliární leak. Léčbou je drenáž perkutánním katetrem a endoskopické zavedení stentu do žlučovodu; časná reparace se nedoporučuje. Reparace ve formě hepatikojejunostomie (HJ) by měla být provedena hepatobiliárním chirurgem s odstupem 4−6 týdnů poté, co se uzavře EBF. BDI jsou častou příčinou zdravotnicko-právních žalob a významně zatěžují náklady ve zdravotnictví. Většině BDI se dá předejít dodržováním principů bezpečné cholecystektomie.

• MeSH
• biliární píštěl MeSH
• chirurgie žlučových cest škodlivé účinky   využití   MeSH
• cholecystektomie laparoskopická * škodlivé účinky   využití   MeSH
• katetrizace metody   využití   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci žlučových cest chirurgie   MeSH
• peroperační péče metody   MeSH
• pooperační komplikace etiologie   terapie   MeSH
• reoperace využití   MeSH
• zavedení chirurgických vývodů využití   MeSH
• žlučové cesty zranění   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod: Laparoskopická cholecystektomie (LCHCE) se pojí s jiným spektrem pooperačních komplikací ve srovnání s klasickou otevřenou cholecystektomií. Cílem této studie bylo analyzovat komplikace a určit vztah některých klinicko-patologických faktorů k jejich výskytu. Materiál a metodika: Do souboru bylo zařazeno 1014 pacientů, kterým byla provedena LCHCE, respektive konvertovaná cholecystektomie na Chirurgické klinice FN Plzeň od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2011. Všichni tito pacienti byli v době zpracování souboru alespoň rok po cholecystektomii, a bylo tak možné zaznamenat i pozdní typy komplikací. V souboru bylo 351 mužů (34,6 %) a 663 žen (65,4 %). Medián věku byl 57 let (rozsah: 8–87 let). V rámci naší studie byly hodnoceny následující klinické a patologicko-anatomické faktory: histopatologická diagnóza, chirurgické a interní komplikace časného typu (do 30 dní po operaci) hodnocené dle Clavien-Dindo klasifikace, kýla v jizvě jako pozdní komplikace, konverze, perforace žlučníku, délka hospitalizace, věk pacientů a zavedení drénu. Jednotlivé faktory byly hodnoceny s využitím statistických testů (test populační pravděpodobnosti, dvouvýběrový t-test, ODDS ratio) a následně byly porovnány s publikovanou literaturou. Výsledky: Chirurgické a interní komplikace se vyskytly do 30 dnů od operace u 138 pacientů (13,6 %). Jednalo se nejčastěji o komplikace v ráně – 92 pacientů (9,1 %), hematom v lůžku žlučníku – 16 pacientů (1,6 %) a žlučová sekrece z lůžka žlučníku – 16 pacientů (1,6 %). K poranění žlučových cest, které vyžadovalo reoperaci, došlo u 3 pacientů (0,3 %). Nutnost konverze byla zaznamenána u 77 pacientů (7,6 %). Kýla v jizvě po trokarech nebo v jizvě po laparotomii u konvertovaných výkonů se vyskytla u 32 pacientů (3,16 %) v průběhu následujícího roku po operaci. Statistickou analýzou byl prokázán vliv věku pacientů na četnost a na šíři spektra pooperačních komplikací. Pooperační komplikace se vyskytly častěji u mužů. Nalezli jsme závislost mezi diagnózou a pooperačními komplikacemi, a to u mužů se solitární cholecystolitiázou, u kterých byl častější výskyt hematomu v lůžku žlučníku oproti mužům s mnohočetnou cholecystolitiázou. Žlučový leak se vyskytl téměř třikrát častěji po výkonech, při kterých došlo k perforaci stěny žlučníku. Ke třem ze čtyř poranění žlučových cest došlo během nekonvertované LCHCE. Závěr: Z provedené analýzy vyplývá vliv věku pacientů, histopatologické diagnózy, konverze a perforace žlučníku na výskyt pooperačních komplikací po LCHCE. Výskyt poranění žlučových cest, jako nejvážnější pooperační komplikacie, je v našem souboru srovnatelný s publikovanou literaturou.

Introduction: Laparoscopic cholecystectomy (LCHCE) is connected with a different spectrum of postoperative complications than classic cholecystectomy. The aim of this study was to analyse the complications and define their relation to some chosen clinical and pathological factors and their incidence. Material and methods: We included 1014 patients that were operated (laparoscopic or converted cholecystectomy) at the Department of Surgery, University Hospital in Pilsen between January 1st 2008 and December 31th 2011. All included patients were at least one year after cholecystectomy in the time of the realization of this study therefore we could analyse late complications. The group of patients included 351 men (34.6%) and 663 women (65.4%). The median age was 57 years (range: 8–87 years). We evaluated the following clinical and pathological factors: a histopathological diagnosis, early surgical and internal complications (with manifestation within 30 days after cholecystectomy) classified by the Clavien-Dindo score, incisional hernia as a late complication, conversion, perforation of the gallbladder wall, the duration of hospital stay, the age of patients and the use of drain. The results of the study were calculated with use of statistical tests: the test of population probability, the two-sample t-test, the ODDS ratio) and then were compared with published literature data. Results: Surgical and internal complications occurred in 138 patients (13.6%) within 30 postoperative days. The most common complication was connected with the wound – 92 patients (9.1%), then a hematoma in the gallbladder bed – 16 patients (1.6%) and a biliary leak - 16 patients (1,6%). The bile duct injury which needed a reoperation affected 3 patients (0.3%). The laparoscopic operation had to be converted in 77 cases (7.6%). Incisional hernia after the placing of trocars or in the scar after the laparotomy (in the case of conversion) occurred in 32 patients (3.16%) during one year after the cholecystectomy. The influence of the age of patients on the incidence and the spectrum of postoperative complications were proved as statistically significant. Postoperative complications were more common in the case of male gender. We found a correlation between the diagnosis and postoperative complications. Men with solitary cholecystolithiasis had more common incidence of hematoma in the gallbladder bed. A biliary leak occurred three times more often after the procedures with a gallbladder wall perforation. Three of four bile duct injuries occurred during the non-converted laparoscopic cholecystectomies. Conclusion: Our study proved the influence of the age of patients, the histopathological diagnosis, conversion and the perforation of gallbladder wall on the incidence of postoperative complications after laparoscopic cholecystectomy. The incidence of bile duct injury, which is the most serious complication, in our group of patients is comparable with published literature.

• Klíčová slova
• žlučový leak, Dindo-Clavien skóre, poranění žlučových cest, kýla v jizvě, hematom v lůžku žlučníku,
• MeSH
• cholecystektomie laparoskopická * statistika a číselné údaje   škodlivé účinky   MeSH
• cholecystektomie statistika a číselné údaje   MeSH
• cholecystitida chirurgie   MeSH
• cholecystolitiáza chirurgie   MeSH
• délka pobytu statistika a číselné údaje   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• peroperační komplikace diagnóza   chirurgie   MeSH
• pooperační komplikace * MeSH
• reoperace statistika a číselné údaje   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• sexuální faktory MeSH
• statistika jako téma MeSH
• věkové faktory MeSH
• ventrální hernie komplikace   MeSH
• žlučník chirurgie   zranění   MeSH
• žlučové cesty chirurgie   zranění   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• cholecystektomie laparoskopická metody   škodlivé účinky   MeSH
• Clostridioides difficile izolace a purifikace   patogenita   účinky léků   MeSH
• iatrogenní nemoci epidemiologie   prevence a kontrola   MeSH
• infekce spojené se zdravotní péčí * prevence a kontrola   terapie   MeSH
• kongresy jako téma MeSH
• kontrola infekce metody   organizace a řízení   MeSH
• lidé MeSH
• methicilin rezistentní Staphylococcus aureus * patogenita   účinky léků   MeSH
• pseudomembranózní enterokolitida * chirurgie   komplikace   mikrobiologie   MeSH
• žlučové cesty zranění   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH