PURPOSE OF THE STUDY Total knee arthroplasty is commonly used procedure with advanced stage arthritis which causes extensive blood loss intraoperatively and postoperatively. Purpose of this study is to show the effectiveness of sealing of femoral tunnel with bone grafting in preventing blood loss. MATERIAL AND METHODS 288 patients with primary bicompartmental knee arthroplasty who were operated in between April 2012 and June 2015 are retrospectively studied. Two groups are formed according to sealing of femoral tunnel with autologous bone graft or not. Group 1 was the plugged group with 192 patients and group 2 was the unplugged group with 96 patients. Operation time, arthrotomy method, anticoagulant therapy, postoperative care were similar in between two groups.'Independent sample t-test' is used to compare two groups as statistical method. RESULTS Postoperative lowest hemoglobin levels are higher in plugged group (p < 0.001). Drain outputs are much less than unplugged group (p < 0.001). There is no statistically significant difference between amount of given erythrocyte suspensions. DISCUSSION In the literature there are many attempts to reduce blood loss and allogenic blood transfusion. Some systemic or local usage of medical therapies, mechanical interventions such as cold application or intraoperative fibrin sealers are some of them. There are a few studies favoring usage of plugs and a few do not. Our findings showed less blood loss with usage of autologous bone grafting but did not significantly affect the blood transfusion amount. CONCLUSION Autologous bone grafting is a free to use, non-time consuming and an effective method to reduce blood loss. Key words: knee arthroplasty, plug, sealing of femoral tunnel, blood loss.
- MeSH
- antikoagulancia terapeutické užití MeSH
- artritida chirurgie MeSH
- autologní krevní transfuze statistika a číselné údaje MeSH
- autologní transplantace MeSH
- délka operace MeSH
- krvácení při operaci prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- pooperační péče MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- totální endoprotéza kolene škodlivé účinky metody MeSH
- transplantace kostí metody statistika a číselné údaje MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- MeSH
- autologní krevní transfuze * statistika a číselné údaje MeSH
- cytaferéza statistika a číselné údaje MeSH
- hemodiluce statistika a číselné údaje MeSH
- krev mikrobiologie MeSH
- lidé MeSH
- plazmaferéza statistika a číselné údaje MeSH
- předoperační péče * MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- separace krevních složek statistika a číselné údaje MeSH
- statistika jako téma MeSH
- zdravotnická zařízení MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- statistiky MeSH
- zprávy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Úvod. Retransfuzní systém umožňuje sběr krve pacienta z operačního pole pomocí odvodných drénů a její zpětnou transfuzi. Cílem práce bylo stanovení kvalitativních a kvantitativních změn biologických parametrů krve shromážděné pomocí retransfuzního systému a ověření bezpečnosti pro pacienta. Materiál a metoda. Hodnoceny byly standardní parametry jakosti přípravku, které byly porovnány se souborem erytrocytů bez buffy-coatu resuspendovaných (EBR), markery buněčného poškození erytrocytu, které byly porovnány s historickým souborem erytrocytů z aferézy resuspendovaných (EAR) a koagulační parametry. Ke statistickému hodnocení byl použit Shapiro-Wilk test, neparametrický Mann-Whitney test a parametrický dvouvýběrový t-test. Statistická významnost byla posouzena na hladině p < 0,05. Výsledky. Hodnoty hemoglobinu a hematokritu byly u retransfuze významně nižší v porovnání s EBR (Hb 93 ? 24 g/l v. 197 ? 10 g/l; Ht 0,28 ? 0,07 v. 0,59 ? 0,03; p < 0,001). Retransfuze vůči EBR vykázala významně vyšší příměs leukocytů (11,9 ? 4,0 × 109/l v. 2,2 ? 1,3 × 109/l; p < 0,001) a vyšší hladinu volného hemoglobinu splňující požadavek na jakost (0,42 ? 0,14 % v. 0,34 ? 0,17 %; p < 0,05). Hladina kalia, LDH a laktátu v retransfuzích byla významně vyšší než u EAR na začátku skladování (p < 0,001), ale významně nižší v porovnání s EAR na konci skladování. Retransfuze vykázaly významně nižší hodnoty pH proti EAR na začátku skladování (p < 0,001) a významně vyšší pH ve srovnání s EAR na konci skladování (p < 0,001). Hladina triacylglycerolů v přípravku byla zvýšená (2,21 ? 0,85 mmol/l). Hodnoty PT, APTT, TT a fibrinogenu byly neměřitelné. Hladina D-dimerů byla výrazně zvýšená (> 10 mg/l FEU) a hladina ATIII snížená (42,6 ? 7,4 %). Bakteriální kontaminace nebyla prokázána. Závěr. Retransfuze má proti EBR přibližně poloviční obsah hemoglobinu, není tedy plnohodnotným ekvivalentem erytrocytových koncentrátů. Procento hemolýzy v erytrocytární mase splňuje požadavky na standardní erytrocytový přípravek. Zvýšená hladina kalia a LDH souvisí s destrukcí erytrocytů. Vzhledem k neměřitelným hodnotám koagulačních testů a hladině fibrinogenu retransfuze nemá substituční vliv na plazmatickou koagulaci. Otázka trombogenicity retransfuzí není zcela zodpovězena a zasluhuje další zkoumání. Na základě zjištěných výsledků se jeví retransfuze pro pacienta jako relativně bezpečná.
Introduction. Retransfusion systems enable the collection of blood from the surgical field via drains, channelling it back to the patients' vein. The aim of the study was to determine the qualitative and quantitative changes in biological parameters of blood collected through a retransfusion system and evaluation of patient safety. Materials and Methods. We measured quality parameters, markers of red cell storage lesion and coagulation tests in retransfusion products. Quality parameters and markers of cell lesion were compared with standard red blood components (RBCs). We used the Shapiro-Wilk test, nonparametric Mann-Whitney test and parametric two-tailed t-test for statistical evaluation. Statistical significance was assessed at the level of p < 0.05. Results. Values of haemoglobin and haematocrit were significantly lower when compared with RBCs (Hb 93 ? 24 g/l vs. 197 ? 10 g/l; Ht 0.28 ? 0.07 vs. 0.59 ? 0.03, p < 0.001). Retransfusion products showed a significantly higher content of leukocytes (11.9 ? 4.0 × 109/l vs. 2.2 ? 1.3 × 109/l; p < 0.001) and a higher level of plasma haemoglobin (0.42% ? 0.14% vs. 0.34% ? 0.17%, p < 0.05) when compared with standard RBCs. The level of potassium, LDH and lactate in retransfusion products was significantly higher than in RBCs at the beginning of storage (p < 0.001), but significantly lower than in RBCs at the end of storage. Retransfusion products showed significantly lower values of pH compared with RBCs at the beginning of storage (p < 0.001) and significantly higher pH when compared with RBCs at the end of storage (p < 0.001). The value of triglycerides in the product was higher (2.21 ? 0.85 mmol/l). The values of PT, APTT, TT and fibrinogen were not measurable. The level of D-dimers was significantly higher (> 10 mg/l FEU) and AT III levels lower (42.6 ? 7.4%). Bacterial contamination was not found in any of the tested products. Conclusion. Compared to RBCs, the retransfusion product has approximately half of the haemoglobin content, so it is not entirely equivalent to standard red cell concentrates. The amount of haemolysis in the retransfusion product meets the quality parameters of standard RBCs. Increased levels of potassium and LDH are related to the destruction of red blood cells. Coagulation parameter results are irrelevant as to the consumption of coagulation proteins during preparation of the final product. The thrombogenicity of retransfusion products is not entirely clear and deserves further research. It appears that the retransfusion product is relatively safe for patients based on the results of this research.
- Klíčová slova
- retransfuze, erytrocyty z aferézy resuspendované, erytrocyty bez buffy coatu resuspendované,
- MeSH
- autologní krevní transfuze * metody statistika a číselné údaje MeSH
- bezpečnost krve MeSH
- biochemická analýza krve statistika a číselné údaje MeSH
- draslík krev MeSH
- erytrocyty MeSH
- filtrace metody přístrojové vybavení MeSH
- hematokrit statistika a číselné údaje MeSH
- hemolýza MeSH
- koncentrace vodíkových iontů MeSH
- laktátdehydrogenasy krev MeSH
- laktáty krev MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- peroperační rekuperace krve * metody přístrojové vybavení statistika a číselné údaje MeSH
- pooperační péče MeSH
- prospektivní studie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- statistika jako téma MeSH
- totální endoprotéza kolene MeSH
- triglyceridy krev MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Transfuzní službu v ČR zajišťují dva principiálně odlišné typy zařízení. Většina zařízení transfuzní služby (ZTS) produkujících transfuzní přípravky je součástí nemocnic anebo je na nemocnice nepřímo napojena. Krevní banky, které dodávají transfuzní přípravky klinickým oddělením, jsou buď součástí nemocničních ZTS, nebo jsou umístěny ve větších nemocnicích, které vlastní transfuzní oddělení nemají, jako samostatné oddělení (ev. spojené s hematologií či biochemií). Počet zařízení, která odebírají krev a její složky pro transfuzní účely se v průběhu času výrazněji nemění, roste však počet zařízení, která odebranou krev sama nezpracovávají a odesílají ji k vyšetření a dalšímu zpracování do jiného/většího ZTS. Druhou složku transfuzní služby tvoří samostatná plazmaferetická centra, která rozvinula svou činnost zejména po roce 2008. Tato centra dodávají odebranou plazmu výlučně k průmyslovému zpracování. Krev a její složky jsou odebírány od dobrovolných, převážně neplacených dárců, plazmaferetická centra obvykle poskytují dárcům finanční kompenzaci. Dárcovská populace je stabilizovaná a relativně bezpečná, ale kádr dárců nemocničních ZTS se postupně zmenšuje. Záchyt infekčních markerů je nízký a je u nemocničních zařízení transfuzní služby zřetelně nižší, než u dárců samostatných plazmaferetických center (zejména HCV), navíc s výjimkou HIV v nemocničních ZTS trvale klesá. Produkce erytrocytů mezi roky 1989–2013 mírně stoupla, ale v posledních letech je stabilní, k dispozici kolem 40 jednotek erytrocytů na 1000 obyvatel/rok. Významně se změnilo spektrum vyráběných přípravků s přechodem na přípravky resuspendované, bez buffy-coatu eventuálně deleukotizované. Populární je program předoperačních autologních odběrů, i když v posledních letech dochází ke zřetelnému poklesu. Produkce trombocytů ve sledovaném období prakticky trvale stoupá, většinu přípravků představují deleukotizované přípravky z aferézy, ale v poslední době roste spotřeba směsných deleukotizovaných přípravků vyrobených z odběrů plné krve. K dispozici je kolem 3–3,5 terapeutických dávek trombocytů (2 x 1011 trombocytů) na 1000 obyvatel ročně. Dostupnost a spotřeba klinické plazmy prudce stouply v polovině 90. let. Nárůst spotřeby, která několikanásobně převyšuje spotřebu obvyklou ve vyspělých zemích Evropy, se podařilo zastavit až v posledních letech. K dispozici je kolem 40 tis. litrů karantenizované plazmy ročně, asi 2/3 pocházejí od dárců s nižším rizikem vyvolání TRALI. ČR je, a po celé období 1989–2013 byla, v produkci transfuzních přípravků soběstačná. I před rokem 2008 se k průmyslovému zpracování odesílalo 100–120 tisíc litrů plazmy, tedy množství dostatečné k výrobě krevních derivátů potřebných v ČR. Se zahájením činnosti samostatných plazmaferetických center stoupla produkce plazmy pro průmyslové zpracování na více než čtyřnásobek, při přepočtu na počet obyvatel patří ČR v současnosti k nejvýznamnějším producentům. Transfuzní politika v jednotlivých nemocnicích se zřetelně liší i přesto, že byly odborníky vypracovány doporučené postupy, nejsou však přijata celostátně platná doporučení. Závažné nežádoucí účinky transfuze jsou relativně vzácné. Klíčová slova: Česká republika, transfuzní služba, transfuzní přípravky, produkce, spotřeba, potransfuzní reakce
Blood transfusion service (BTS) in the Czech Republic is provided by two types of institutions, different in principal. Majority of blood establishments (BE) who collect blood and process blood into blood components works as a department of a hospital or it is indirectly linked with a hospital. Blood banks who supply hospitals with blood components are either a part of “blood establishment”, either they run their services in bigger hospitals without blood establishment (often merged with haematology and/or biochemistry). Number of facilities collecting blood is not changing over the years, but increasing number of these “collecting centres” send collected blood to be processed and tested in bigger centre. Second part of Blood transfusion service consists of independent plasmapheretic centres which produce exclusively plasma for fractionation, these centres extend their services especially after 2008. Blood and blood components are collected nearly exclusively from voluntary, non-remunerated donors, plasmacentres usually compensate their donors for time and inconvenience. Donor population is stable and relatively safe, but registry of donors giving whole blood is slowly growing smaller. Both prevalence and incidence of infectious disease markers are low and remarkable lower in “hospital based” BTS compared to donors of plasmapheretic centres (especially for hepatitis C). Moreover prevalence/incidence of infections, excepting HIV, among blood donors are decreasing. Production of blood components is stable over the years, country is self-sufficient in blood components: circa 40 red blood cell units per 1000 inhabitants; spectrum of products shifted from whole blood and red cells resuspended in plasma to buffy-coat free packed red cells in additive solutions either leucodepleted products. Predeposit autologous programme is popular. Circa 3.2 therapeutic doses of platelets per 1000 inhabitants are available and the production is continuously increasing, nearly 80 % platelets are produced by apheresis. Consumption of plasma for clinical purposes (6 months quarantine) has increased in late 90-ties and still remains higher than in Western countries. Over 550 tons of plasma is sent for industrial fractionation in the last years – well enough to cover needs of plasma derived proteins. Transfusion policy differs in different hospitals even though several recommendations based on expert opinion are available for clinical use of blood. Severe adverse effects of transfusion are relatively rare. Key words: Czech Republic, Blood Transfusion Service, blood components, production, consumption, adverse reactions to transfusion
- Klíčová slova
- transfuzní služba, transfuzní přípravky, plazmaferetické centrum,
- MeSH
- autologní krevní transfuze statistika a číselné údaje MeSH
- bezpečnost krve statistika a číselné údaje MeSH
- dárci krve * statistika a číselné údaje MeSH
- hepatitida krev MeSH
- HIV infekce krev MeSH
- jednotky nemocniční MeSH
- krevní banky * organizace a řízení statistika a číselné údaje MeSH
- krevní plazma MeSH
- krevní transfuze * statistika a číselné údaje MeSH
- lidé MeSH
- plazmaferéza MeSH
- transfuze erytrocytů statistika a číselné údaje MeSH
- transfuze trombocytů statistika a číselné údaje MeSH
- zdravotnická zařízení MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- autologní krevní transfuze * metody statistika a číselné údaje MeSH
- cytaferéza statistika a číselné údaje MeSH
- hemodiluce statistika a číselné údaje MeSH
- plazmaferéza statistika a číselné údaje MeSH
- předoperační péče MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- zdravotnická zařízení * MeSH
- Publikační typ
- statistiky MeSH
- tabulky MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- autologní krevní transfuze statistika a číselné údaje MeSH
- Publikační typ
- zprávy MeSH
- MeSH
- autologní krevní transfuze klasifikace statistika a číselné údaje trendy MeSH
- lidé MeSH
- společnosti lékařské MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- zprávy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- autologní krevní transfuze statistika a číselné údaje MeSH
- lidé MeSH
- průzkumy a dotazníky využití MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
