Diagnostika chorob mostomozečkového koutu i v době sofistikovaných zobrazovacích metod nemusí být jednoduchá. Opírá se zejména o vyšetření NMR mozku, které však vzhledem k velkému množství pacientů, často s nespecifickými příznaky (hypacusis, vertigo, tinnitus, bolesti hlavy), nemůže sloužit jako vyšetřovací metoda první volby. Kromě toho ne vždy jsou organické změny viditelnější než změny funkční, které jsou vždy primární a předcházejí ložiskový nález. Vzhledem k tomu, že valná většina pacientů přichází s příznaky postižení v oblasti sluchově rovnovážné, můžeme se opřít o audiologická vyšetření. Podrobné otoneurologické a audiologické vyšetření se tak stává významnou metodou pro diagnostiku organických ložiskových lézí mostomozečkového koutu. Prezentujeme soubor 5499 pacientů vyšetřených od roku 2008 do roku 2017 v otoneurologické laboratoři AUDIO-Fon Brno. Na základě kompletního otoneurologického vyšetření bylo možno konstatovat, že u 523 pacientů se nejedná o postižení otogenní, ale má jiný zdroj potíží - suspektní centrální léze. Podle audiologických metod (třmínkové reflexy a ABR) bylo stanoveno, že u 130 pacientů z uvedené skupiny je předpoklad ložiskového postižení v retrokochleární oblasti. U všech bylo provedeno vyšetření NMR na uvedenou oblast. Ve 21 případech pak byla ložisková léze potvrzena. V práci je podán rozbor klinických potíží těchto pacientů, audiologický nález a časová prodleva mezi audiologickým a zobrazovacím vyšetřením a hlavně je uveden případ, kdy výsledky audiologických objektivních vyšetření byly přesnější než samotná NMR. Audiologické metody se jeví jako spolehlivá a dostupná metoda u pacientů s nespecifickými příznaky, které mohou být projevem postižení mostomozečkového koutu. klíčová slova: audiologie, audiologické metody, mostomozečkový kout, neurinomy
Diagnosis of diseases of the bridge-fronted area even during sophisticated imaging methods may not be easy. It is based, in particular, on the MR brain, which, however, due to a large number of patients, often with non-specific symptoms (hypacusis, vertigo, tinnitus, headache), cannot serve as the first-choice examination method. In addition, organic changes are not always more visible than functional changes that are always primary and precede the bearing finding Because the vast majority of patients come with symptoms of hearing impairment, we can rely on audiological examinations. The detailed otoneurological and audiological examination thus becomes an important method for the diagnosis of organic bearing lesions in the bridge-cerebellum angle. We present a set of 5499 patients examined from 2008 to 2017 in the otoneurological laboratory of AUDIO-Fon Brno. On the basis of a complete otoneurological examination, it was found that in 523 patients the disorder is not an otogenous disorder but has another source of difficulty - a suspected central lesion. According to the audiological methods, it was determined that 130 patients from the group were predisposed to occupational disability in the retrocochlear region. All of them were tested for MR in the area. In 21 cases, the lesion was confirmed. The thesis analyzes the clinical problems of these patients, the audiological finding and the time lag between audiological and imaging examinations. Audiological methods appear to be a reliable and affordable method in patients with non-specific symptoms, which may be a symptom of the involvement of the mosquito node.
BACKGROUND: Mastoid emissary vein is especially important from the neurosurgical point of view, because it is located in variable number in the area of the occipitomastoid suture and it can become a source of significant bleeding in surgical approaches through the mastoid process, especially in retrosigmoid craniotomy, which is used for approaches to pathologies localized in the cerebellopontine angle. Ideal imaging method for diagnosis of these neglected structures when planning a surgical approach is high-resolution computed tomography. The aim of this work was to provide detailed information about this issue. METHODS: We studied a group of 295 skulls obtained from collections of five anatomy departments and the National Museum. Both quantitative and qualitative parameters of the mastoid foramen were evaluated depending on side of appearance and gender. Individual distances of the mastoid foramen from clearly defined surface landmarks (asterion, apex of mastoid process, foramen magnum) and other anatomical structures closely related to this issue (width of groove for sigmoid sinus, diameters of internal and external openings of mastoid foramen) were statistically processed. RESULTS: The most frequently represented type of the mastoid foramen is type II by Louis (41.2%). The differences between right and left sides were not statistically significant. In men there was a higher number of openings on the right side and in qualitative parameters the type III and IV predominated, whereas in women the types I and II were more frequent. In men, greater distances from the mastoid foramen were observed when evaluating qualitative parameters for defined surface landmarks. Mean size of the external opening diameter was 1.3 mm; however, several openings measured up to 7 mm. CONCLUSIONS: Despite excellent knowledge of anatomy, however, good pre-operative examination using imaging methods and mastering of microsurgical techniques create the base for successful treatment of pathological structures in these anatomically complex areas.
- MeSH
- foramen magnum anatomie a histologie diagnostické zobrazování chirurgie MeSH
- kraniotomie škodlivé účinky metody MeSH
- lidé MeSH
- mostomozečkový úhel anatomie a histologie diagnostické zobrazování chirurgie MeSH
- pooperační komplikace prevence a kontrola MeSH
- processus mastoideus anatomie a histologie diagnostické zobrazování chirurgie MeSH
- venae jugulares anatomie a histologie diagnostické zobrazování chirurgie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
