Elektrokonvulzívna terapia (ECT) má v psychiatrii svoje stále miesto a nezastupiteľnú úlohu v liečbe závažných psychických porúch. Výskyt vážnejších nežiaducich účinkov je zriedkavý, mortalita ECT je nižšia, v porovnaní s inými lekárskymi zákrokmi realizovanými v celkovej anestéze. V súvislosti s ECT sa popisujú rôzne poruchy kognitívnych funkcií, ktoré predstavujú riziko z hľadiska negatívneho vplyvu na kvalitu života pacienta. Obavy z ich výskytu a údajnej vysokej závažnosti dlhodobo pretrvávajú v laickej verejnosti. Jedná sa o tzv. nesystematický prehľad. Literárne zdroje boli čerpané najmä z databázy PubMed (metaanalýzy, systematické prehľadové práce a klinické štúdie, publikované na danú tématiku v priebehu posledných 10 rokov). Podľa nedávnej a pomerne rozsiahlej metaanalýzy bol výskyt subjektívnych kognitívnych nežiaducich účinkov u pacientov po ECT zaznamenaný v 48 % prípadov. Podľa aktuálne dostupných údajov sú však väčšinou prechodné, krátkodobé a týkajú sa len určitých kognitívnych domén (rýchlosť spracovania informácií, exekutívne funkcie, pozornosť, pracovná a verbálna pamäť, autobiografická pamäť). Napriek tomu porucha autobiografickej pamäti môže pretrvávať v niektorých prípadoch aj viac ako 1 rok s parciálnou ireverzibilitou. Na výskyt kognitívnych nežiaducich účinkov má vplyv viacero modifikovateľných faktorov, ktoré je potrebné poznať a rešpektovať. Podstatným z nich je individualizácia množstva aplikovaného elektrického náboja počas ECT prostredníctvom jeho postupnej titrácie, za účelom nájdenia individuálneho záchvatového prahu. Jednoznačne by mali byť uprednostňované ultrakrátke impulzy (0,3ms) pred dlhšími. Ak to klinický stav umožní, je vhodné použiť unilaterálne umiestnenie elektród (nad nedominantnou hemisférou). Neodporúča sa podávanie viac ako 12 aplikácií v jednej sérii v akútnej fáze liečby (pri bitemporálnom umiestnení elektród). Individuálne faktory pacienta, ku ktorým sa radia vyšší vek, ženské pohlavie, prítomnosť organického poškodenia mozgu a nižší intelekt, predstavujú vyššie riziko rozvoja kognitívnych nežiaducich účinkov po ECT, rovnako aj súbežná liečba lítiom počas ECT. Súčasné národné a medzinárodné odporúčania ponúkajú rôzne psychometrické inštrumenty na monitorovanie kognitívnych nežiaducich účinkov ECT. V niektorých krajinách, napríklad v nemecky hovoriacich regiónoch, ale ani na Slovensku, konkrétne odporúčania neboli vypracované. V dnešnej dobe existujú batérie testov hodnotiace relevantné kognitívne domény, ktoré je možné pri ECT použiť v klinickej praxi, pretože nie sú časovo ani odborne náročné na administráciu. Jedná sa napr. o ECCA test (ElectroConvulsive therapy Cognitive Assessment), prípadne o batériu B4ECT-ReCoDe (Battery for ECT Related Cognitive Deficits). Komplikáciou ich využitia v podmienkach Slovenskej i Českej republiky je, že tam nie sú štandardizované. Alternatívou je použitie jednotlivých testov na spomenuté domény. Významné je najmä hodnotenie dĺžky dezorientácie pacienta po ECT zákrokoch, vyhodnocovanie autobiografickej pamäti, schopnosti verbálneho učenia, exekutívnych funkcií a rýchlosti spracovania informácií a pozornosti, resp. pracovnej pamäti. Hodnotenie výskytu a závažnosti kognitívnych nežiaducich účinkov u pacientov podstupujúcich ECT je v praxi potrebné, zníži riziko rozvoja ich závažnejšieho stupňa, prispeje k optimalizácii liečby, ako aj k zlepšeniu spolupráce pacientov pri tejto terapii.

Electroconvulsive therapy (ECT) has a solid place in psychiatry and an irreplaceable role in the treatment of serious mental disorders. The occurrence of serious side effects is rare, the mortality rate of ECT is lower, compared to other medical interventions performed under general anesthesia. In connection with ECT, various disorders of cognitive functions are described, which pose a risk in terms of a negative impact on the patient ́s quality of life. Concerns about their occurrence and alleged high severity persist for a long time in the public. This is the so-called unsystematic review. Literary sources were mainly drawn from the PubMed database (meta-analyses, systematic review works and clinical studies published on the given topic during the last 10 years). According to a recent and fairly extensive meta-analysis, the occurrence of subjective cognitive side effects in patients after ECT was recorded in 48% of cases. However, according to the currently available data, they are mostly transitory, short-term and affect only certain cognitive domains (information processing speed, executive functions, attention, working and verbal memory, autobiographical memory). Nevertheless, the autobiographical memory disorder can persist in some cases for more than 1 year with partial irreversibility. The occurrence of cognitive side effects is influenced by several modifiable factors that need to be known and respected. An essential one is the individualization of the amount of applied electric charge during ECT through its gradual titration, in order to find the individual seizure threshold. Ultrabrief pulses (0.3ms) should clearly be preferred over longer ones. If the clinical condition allows it, it is advisable to use unilateral electrode placement (over the non-dominant hemisphere). It is not recommended to administer more than 12 applications in one series in the acute phase of treatment (with bitemporal placement of electrodes). Individual patient factors such as older age, female gender, presence of organic brain damage, and lower intellect pose a higher risk of developing cognitive adverse effects after ECT. So does concurrent lithium treatment during ECT. Current national and international guidelines offer various psychometric instruments to monitor the cognitive side effects of ECT. In some countries, for example in German-speaking regions, but also in Slovakia, specific recommendations have not been developed. Nowadays, there are batteries of tests evaluating relevant cognitive domains that can be used in clinical practice during ECT, because they are neither time nor expertly hard to administer. It is, for example, the ECCA test (ElectroConvulsive therapy Cognitive Assessment), or the B4ECT-ReCoDe battery (Battery for ECT Related Cognitive Deficits). The complication of their use in the conditions of Slovakia and the Czech Republic is that they are not standardized there. An alternative is to use individual tests for the mentioned domains. It is particularly important to assess the length of the patient ́s disorientation after ECT procedures, the evaluation of autobiographical memory, verbal learning ability, executive functions and information processing speed and attention, or working memory. Assessment of the occurrence and severity of cognitive side effects in patients undergoing ECT is necessary in practice, it will reduce the risk of developing their more severe degree, contribute to the optimization of treatment, as well as to the improvement of patient cooperation in this therapy.

• MeSH
• elektrická stimulace metody   škodlivé účinky   MeSH
• elektrokonvulzívní terapie * metody   škodlivé účinky   MeSH
• epizodická paměť MeSH
• kognitivní poruchy * etiologie   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíl: Cílem studie bylo analyzovat efekt různých podmínek dvojího úkolu na rychlost chůze u starších dospělých s kognitivním poklesem a porovnat s kontrolní skupinou kognitivně intaktních jedinců. Soubor a metodika: Celkem bylo do průřezové studie zařazeno 50 účastníků (25 probandů s kognitivním poklesem dle Montreal Cognitive Assessment [MoCA] ≤ 25 v průměrném věku 69,6 ± 9,4 let; 25 kognitivně intaktních probandů s MoCA ≥ 26 v průměrném věku 59,5 ± 7,0 let). Pro analýzu vlivu obtížnosti jednotlivých úkolů s největším projevem interference byl vypočítán efekt dvojího úkolu (dual-task effect; DTE) na rychlost chůze v šesti podmínkách náhodného pořadí. Byl hodnocen za komfortní a maximální rychlosti chůze v kombinaci s vizuálně-verbálním Stroopovým testem a motorickým úkolem. Výsledky: Náklady dvojího úkolu (negativní DTE) během 10minutového testu chůze (10MWT) v kombinaci s vizuálně-verbálním Stroopovým testem s prioritizací na maximální rychlost chůze byly dle Wilcoxonova párového testu u skupiny starších jedinců s kognitivním poklesem statisticky významně vyšší (p < 0,001) než zpomalení na základě motorického úkolu při komfortní a maximální rychlosti. Dle Mann-Whitneyho testu bylo také prokázáno, že náklady na dvojí úkol při maximální rychlosti chůze během kognitivního úkolu jsou u starších jedinců s kognitivním poklesem významně vyšší (p = 0,017). Závěr: Zvýšené interferenční účinky spojené se snížením rychlosti chůze nejvíce vykazovala situace v kombinaci kognitivně-motorické zátěže za účinků rozdělené pozornosti. Může tak poskytnout nový směr v detekci starších dospělých s vysokým rizikem demence pro potencionální klinické využití.

Aim: The aim of the study was to analyze the effect of different dual task conditions on walking speed in older adults with cognitive decline and to compare this with a control group of cognitively intact subjects. Patients and methods: A total of 50 participants were included in this cross-sectional study (25 probands with cognitive decline according to the Montreal Cognitive Assessment [MoCA] ≤ 25 at a mean age of 69.6 ± 9.4 years; 25 cognitively intact probands with MoCA ≥ 26 at a mean age of 59.5 ± 7.0 years). To analyze the effect of single-task difficulty with the greatest interference, the dual-task effect (DTE) on walking speed was calculated in six random-order conditions assessed under comfortable walking speed, and at maximal walking speed in combination with the visual-verbal Stroop test and the motor task. Results: The dual-task cost (negative DTE) during the 10 Meter Walk Test (10MWT) combined with the visual-verbal Stroop test with prioritization to maximal walking speed was statistically significantly higher (P < 0.001) than the motor task-based slowing at comfortable and maximal speed according to the Wilcoxon paired test for the group of older people with cognitive decline. According to the Mann-Whitney test, the dual-task cost at maximum walking speed during the cognitive task was also shown to be significantly higher (P = 0.017) in older people with cognitive decline. Conclusion: Increased interference effects associated with reduced walking speed were most pronounced in situations with combined cognitive-motor load under divided attention effects. Thus, it may provide a new direction in the detection of older adults at a high risk of dementia for potential clinical use.

• Klíčová slova
• dvojí úkol,
• MeSH
• kognitivní poruchy patologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• průřezové studie MeSH
• rychlost chůze * MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• testy pro posouzení mentálních funkcí a demence * MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH

• MeSH
• diagnostické techniky neurologické MeSH
• inteligenční testy MeSH
• kognitivní poruchy diagnóza   etiologie   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• neuropsychologické testy MeSH
• poranění mozku * diagnóza   klasifikace   patologie   MeSH
• poruchy osobnosti diagnóza   etiologie   MeSH
• poruchy vědomí etiologie   klasifikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• Alzheimerova nemoc * genetika   patofyziologie   patologie   MeSH
• apolipoproteiny E MeSH
• epigenomika MeSH
• kognice MeSH
• kognitivní poruchy etiologie   genetika   patofyziologie   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• mozkový neurotrofický faktor MeSH
• polymorfismus genetický * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Chronic kidney disease (CKD) leads to profound metabolic and hemodynamic changes, which damage other organs, such as heart and brain. The brain abnormalities and cognitive deficit progress with the severity of the CKD and are mostly expressed among hemodialysis patients. They have great socio-economic impact. In this review, we present the current knowledge of involved mechanisms.

• MeSH
• chronická renální insuficience komplikace   patologie   MeSH
• kognitivní poruchy etiologie   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• mozek diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Východiska: Vzhledem ke stárnutí populace se předpokládá, že prevalence neurodegenerativních chorob včetně demence bude významně narůstat. Tato onemocnění mají nepříznivou prognózu, včasnou léčbou však lze jejich průběh podstatně zpomalit a zejména udržet pacienty v lehčích stádiích demence. Chronická arteriální hypertenze je dobře známým rizikovým faktorem demence, ovšem vztah hypertenze a Alzheimerovy choroby, která je nejčastější příčinou demence spojené s věkem, není stále zcela objasněn.Cíl: Cílem je podat stručný přehled dosavadních poznatků o vztahu hypertenze a demence se zaměřením na Alzheimerovu chorobu.Metody: Pro účely této práce byla provedenarešerše informací a aktuálních vědeckých poznatků o vztahu hypertenze a demence.Výsledky: Vědecké důkazy naznačují, že hypertenze hraje důležitou roli ve vývoji kognitivního úpadku, Alzheimerovy choroby a vaskulární demence. Ovšem vztah mezi krevním tlakem a kognitivními funkcemi je velice složitý a stále ne zcela objasněn. Za nejvýznamnější faktor ovlivňující působení hypertenze na rozvoj demence je považován věk. Dalšími faktory jsou inzulinová rezistence, menopauza, zánět a genotyp APOE-ε4. Mechani-smus těchto interakcí zatím zůstává nejasný. Stejně tak i vztah hypertenze a Alzheimerovy choroby, jehož sledování je komplikováno mnohými faktory.Závěry: Hypertenze je v tomto ohledu možný modifikovatelný rizikový faktor, který může hrát významnou roli v prevenci nebo oddálení s věkem souvisejících poruch kognitivních funkcí. Proto je porozumění vztahu mezi hypertenzí a demencí výzkumnou prioritou.

Background: The prevalence of neurodegenerative diseases, including dementia, is expected to increase given the aging population. These diseases have an unfavourable prognosis, but early treatment can slow their progression and keep patients in lighter stages. Hypertension is a well-known risk factor, but the relationship between hyperten-sion and Alzheimer’s disease, the most common cause of age-related dementia, is still not fully understood.Aim: The aim is to give a brief overview of the current knowledge of the relationship of hypertension and dementia with a focus on Alzheimer’s disease.Methods: For the purposes of this work, a review of information and current scientific knowledge about the relationship of hypertension and dementia was performed.Results: Scientific evidence suggests that hypertension plays an important role in the development of cogni-tive decline, Alzheimer’s disease, and vascular dementia. However, the relationship between blood pressure and cognitive function is very complex and still not fully understood. The most important factor influencing the effect of hypertension on the development of dementia is age. Other factors are insulin resistance, menopause, inflammation and the APOE-ε4 genotype. The mechanism of these interactions remains unclear. As well as the relationship of hypertension and Alzheimer’s disease, whose study is complicated by many factors.Conclusions: In this respect, hypertension is a possible modifiable risk factor that can play a significant role in preventing or delaying age-related cognitive impairment. Therefore, understanding the relationship between hypertension and dementia is a research priority.

• MeSH
• demence epidemiologie   etiologie   klasifikace   patologie   prevence a kontrola   MeSH
• hypertenze epidemiologie   patofyziologie   MeSH
• kognitivní poruchy patologie   MeSH
• rizikové faktory MeSH

Experimental studies in animals provide relevant knowledge about pathogenesis of radiation-induced injury to the central nervous system. Radiation-induced injury can alter neuronal, glial cell population, brain vasculature and may lead to molecular, cellular and functional consequences. Regarding to its fundamental role in the formation of new memories, spatial navigation and adult neurogenesis, the majority of studies have focused on the hippocampus. Most recent findings in cranial radiotherapy revealed that hippocampal avoidance prevents radiation-induced cognitive impairment of patients with brain primary tumors and metastases. However, numerous preclinical studies have shown that this problem is more complex. Regarding the fact, that the radiation-induced cognitive impairment reflects hippocampal and non-hippocampal compartments, it is highly important to investigate molecular, cellular and functional changes in different brain regions and their integration at clinically relevant doses and schedules. Here, we provide a literature review in order support the translation of preclinical findings to clinical practice and improve the physical and mental status of patients with brain tumors.

• MeSH
• centrální nervový systém patologie   účinky záření   MeSH
• ionizující záření MeSH
• kognitivní poruchy etiologie   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• nádory mozku patologie   radioterapie   MeSH
• nemoci mozku etiologie   patologie   MeSH
• radiační poranění etiologie   patologie   MeSH
• sekundární malignity etiologie   patologie   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• depresivní poruchy terapie   MeSH
• kognitivní poruchy * diagnóza   epidemiologie   etiologie   klasifikace   patologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• neuropsychologické testy MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• kognitivní poruchy patologie   MeSH
• léčivé přípravky klasifikace   MeSH
• lidé MeSH
• mánie * chemicky indukované   diagnóza   etiologie   klasifikace   komplikace   patologie   MeSH
• nežádoucí účinky léčiv MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• kognitivní poruchy patologie   MeSH
• léčivé přípravky klasifikace   MeSH
• lidé MeSH
• nežádoucí účinky léčiv MeSH
• percepční poruchy patologie   MeSH
• psychotické poruchy * diagnóza   etiologie   komplikace   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH