Používání kontrastních látek je nedílnou součástí invazivních výkonů, hlavně radiodiagnostických, které se provádějí pro stanovení diagnózy a při léčbě na katetrizačním sále. Aplikace kontrastních látek po perkutánní koronární intervenci (PCI) je spojena s řadou komplikací. Vzácně popisovanou komplikací, která může vést k rozvoji encefalopatie, je kontrastní látkou indukovaná neurotoxicita. Tento článek se věnuje syndromu posteriorní reverzibilní encefalopatie (posterior reversible encephalopathy syndrome, PRES) jako vzácnému důsledku neurotoxicity vyvolané jódovou kontrastní látkou s akutním nástupem, která je - při časném stanovení diagnózy a zahájení léčby - reverzibilní; přičemž diagnózu lze stanovit neurologickým vyšetřením pomocí radiologických a zobrazovacích metod.

Contrast media use is an integral part of invasive procedures, mainly radiodiagnostic procedures, performed for diagnosis and treatment in the cardiac catheterization laboratory. There are many complications related to contrast agents after percutaneous coronary intervention (PCI). Contrast-induced neurotoxicity is a rarely reported complication that may result with encephalopathy. In this report, posterior reversible encephalopathy syndrome (PRES), a rare consequence of neurotoxicity of iodinated contrast agents with acute onset, reversible with early diagnosis and treatment, and diagnosed by neurologic examination radiological imaging methods, will be mentioned.

• MeSH
• kontrastní látky farmakologie   škodlivé účinky   toxicita   MeSH
• koronární angiografie metody   MeSH
• koronární angioplastika metody   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   MeSH
• neurotoxické syndromy diagnóza   etiologie   MeSH
• senioři MeSH
• syndrom zadní leukoencefalopatie * diagnostické zobrazování   diagnóza   etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Nanomaterials are currently the subject of intense research due to their wide variety of potential applications in the biomedical, optical and electronic fields. We prepared and tested cobalt zinc ferrite nanoparticles (Co0.5Zn0.5Fe2O4+γ [CZF-NPs]) encapsulated by amorphous silica in order to find a safe contrast agent and magnetic label for tracking transplanted cells within an organism using magnetic resonance imaging (MRI). Rat mesenchymal stem cells (rMSCs) were labeled for 48 h with a low, medium or high dose of CZF-NPs (0.05; 0.11 or 0.55 mM); silica NPs (Si-NPs; 0.11 mM) served as a positive control. The internalization of NPs into cells was verified by transmission electron microscopy. Biological effects were analyzed at the end of exposure and after an additional 72 h of cell growth without NPs. Compared to untreated cells, Annexin V/Propidium Iodide labeling revealed no significant cytotoxicity for any group of treated cells and only a high dose of CZF-NPs slowed down cell proliferation and induced DNA damage, manifested as a significant increase of DNA-strand breaks and oxidized DNA bases. This was accompanied by high concentrations of 15-F2t-isoprostane and carbonyl groups, demonstrating oxidative injury to lipids and proteins, respectively. No harmful effects were detected in cells exposed to the low dose of CZF-NPs. Nevertheless, the labeled cells still exhibited an adequate relaxation rate for MRI in repeated experiments and ICP-MS confirmed sufficient magnetic label concentrations inside the cells. The results suggest that the silica-coated CZF-NPs, when applied at a non-toxic dose, represent a promising contrast agent for cell labeling.

• MeSH
• barvení a značení MeSH
• buněčné kultury MeSH
• isoprostany metabolismus   MeSH
• karbonylace proteinů účinky léků   MeSH
• kobalt chemie   toxicita   MeSH
• kontrastní látky chemie   toxicita   MeSH
• krysa rodu rattus MeSH
• kultivované buňky MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• metabolismus lipidů účinky léků   MeSH
• mezenchymální kmenové buňky účinky léků   metabolismus   ultrastruktura   MeSH
• nanočástice chemie   toxicita   MeSH
• oxid křemičitý chemie   toxicita   MeSH
• poškození DNA * MeSH
• povrchové vlastnosti MeSH
• proliferace buněk účinky léků   MeSH
• sloučeniny zinku chemie   toxicita   MeSH
• transmisní elektronová mikroskopie MeSH
• viabilita buněk účinky léků   MeSH
• vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
• železité sloučeniny chemie   toxicita   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• krysa rodu rattus MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

OBJECTIVE: Cell therapies have emerged as a promising approach in medicine. The basis of each therapy is the injection of 1-100×10(6) cells with regenerative potential into some part of the body. Mesenchymal stromal cells (MSCs) are the most used cell type in the cell therapy nowadays, but no gold standard for the labeling of the MSCs for magnetic resonance imaging (MRI) is available yet. This work evaluates our newly synthesized uncoated superparamagnetic maghemite nanoparticles (surface-active maghemite nanoparticles - SAMNs) as an MRI contrast intracellular probe usable in a clinical 1.5 T MRI system. METHODS: MSCs from rat and human donors were isolated, and then incubated at different concentrations (10-200 μg/mL) of SAMN maghemite nanoparticles for 48 hours. Viability, proliferation, and nanoparticle uptake efficiency were tested (using fluorescence microscopy, xCELLigence analysis, atomic absorption spectroscopy, and advanced microscopy techniques). Migration capacity, cluster of differentiation markers, effect of nanoparticles on long-term viability, contrast properties in MRI, and cocultivation of labeled cells with myocytes were also studied. RESULTS: SAMNs do not affect MSC viability if the concentration does not exceed 100 μg ferumoxide/mL, and this concentration does not alter their cell phenotype and long-term proliferation profile. After 48 hours of incubation, MSCs labeled with SAMNs show more than double the amount of iron per cell compared to Resovist-labeled cells, which correlates well with the better contrast properties of the SAMN cell sample in T2-weighted MRI. SAMN-labeled MSCs display strong adherence and excellent elasticity in a beating myocyte culture for a minimum of 7 days. CONCLUSION: Detailed in vitro tests and phantom tests on ex vivo tissue show that the new SAMNs are efficient MRI contrast agent probes with exclusive intracellular uptake and high biological safety.

• MeSH
• buněčný tracking metody   MeSH
• dextrany chemie   farmakokinetika   toxicita   MeSH
• fyziologie buňky účinky léků   MeSH
• kontrastní látky chemie   farmakokinetika   toxicita   MeSH
• krysa rodu rattus MeSH
• kultivované buňky MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• magnetické nanočástice chemie   toxicita   MeSH
• mezenchymální kmenové buňky chemie   cytologie   účinky léků   metabolismus   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• krysa rodu rattus MeSH
• lidé MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• srovnávací studie MeSH

Kontrastní látkou indukovaná nefropatie (CIN) je iatrogenní poškození ledvin vznikající po podání kontrastní látky (KL). Výskyt tohoto postižení v posledních letech narůstá se zvyšujícím se počtem prováděných diagnostických a intervenčních radiologických zákroků. V patogenezi CIN se uplatňuje celá řada dějů poškozujících renální parenchym, jako intrarenální vazokonstrikce a ischemie dřeně, přímý tubulotoxický účinek KL, oxidační stres a apoptóza. Existuje řada faktorů, které zvyšují riziko rozvoje CIN, především preexistující renální poškození, diabetes mellitus, léky a druh a množství KL. Preventivní opatření rozvoje CIN zahrnují především zhodnocení renální funkce, důslednou hydrataci, vysazení rizikové medikace a minimalizaci množství KL. Zvažováno je rovněž preventivní podání acetylcysteinu nebo teofylinu.

Contrast-induced nephropathy (CIN) is an iatrogenic renal impairment developing after administration of contrast medium (CM). The incidence of this condition has recently increased with the increasing use of diagnostic and interventional radiological procedures. The pathogenesis of CIN involves a wide range of processes affecting the renal parenchyma, such as intrarenal vasoconstriction and medullary ischemia, direct tubulotoxic effect of CM, oxidative stress and apoptosis. There are numerous factors that increase the risk of developing CIN, particularly preexisting renal damage, diabetes mellitus, medications and the type and amount of CM. Measures preventing the development of CIN primarily include renal function assessment, proper hydration, discontinuation of risk-related medication and minimizing the amount of CM. Also considered is preventive administration of acetylcysteine or theophylline.

• Klíčová slova
• preventivní opatření,
• MeSH
• akutní poškození ledvin etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• antihypertenziva škodlivé účinky   MeSH
• diabetes mellitus MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• iatrogenní nemoci MeSH
• kontrastní látky klasifikace   škodlivé účinky   toxicita   MeSH
• lidé MeSH
• metformin škodlivé účinky   MeSH
• nemoci ledvin diagnóza   etiologie   patologie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• sekundární prevence MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• srdeční selhání MeSH
• transplantace ledvin MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Cíl. Doposud schází experimentální nález na zvířatech podporující racionále v užití N-acetylcysteinu (dále jen NAC) cíleně na různé typy poškození ledvin napodobující lidské podmínky. Dokonce není v literatuře zřejmý ani jednoznačný pohled na základní interakce mezi NAC a jodovou kontrastní látkou v podmínkách tzv. kontrastové nefropatie na terénu bez odstupňovaného poškození ledviny. Cílem této práce je pokusit se ověřit projektivní účinek NAC experimentem na zvířeti. Metoda. Celkový počet 139 potkanů byl rozdělen do 3 skupin: skupina I (n = 42) zahrnovala zvířata bez jakéhokoliv poškození ledviny, skupina II (n = 55) obsahovala zvířata se subtotální nefrektomií a skupinu III (n = 42) tvořila zvířata opět se subtotální nefrektomií a navíc vystavených ještě 12hodinovému nedostatku vody. Každá z uvedených skupin byla ještě dále dělena do 6 podskupin: Kontrolní skupina byla ponechána bez jakékoliv intervence (chirurgické či farmakologické), NAC podskupina dostala NAC v dávce 100 mg/kg tělesné hmotnosti, MIO podskupina dostala meglumin ioxatalamát 6 ml/kg a IOH podskupina dostala stejnou dávku iohexolu. U zbylých 2 podskupin byla vždy užita kombinace NAC s příslušnou kontrastní látkou v stejném dávkování (tj. MIO + NAC podskupina a IOH + NAC podskupina). Plazmatická hladina kreatininu a clearance kreatininu byly měřeny před podáním uvedených látek a dále za 1, 3 a 7 dnů. Výsledky. Podání NAC zlepšilo proměnné postavené na kreatininu (hladina kreatininu a clearance) již první den po expozici kontrastní látky (p < 0,05) a oslabila nežádoucí dopad použitých kontrastních látek v době mezi 1. a 7. dnem ve srovnání se skupinami bez podaného NAC v podmínkách různého typu a závažnosti poškození ledvin. Závěr. NAC významně zlepšuje na kreatininu závislé ukazatele za situací různého druhu poškození ledviny (od podání jódové kontrastní látky až po kombinace obsahující nefropenický inzult a depleci vody).

Aim. So far there is no evidence confirming effect of N-Acetylcysteine (NAC) administration on renal functions in various types of kidney-injured animals mimicking human conditions. Even in elementary interaction between NAC and iodinated contrast agents in terms of contrast-induced nephropathy (CIN) without graded kidney insult the literature does not reveal a consistent view. Our aim was to evaluate NAC protective effect in animal experiment. Method. A total number of 139 rats were divided into 3 groups: Group I (n = 42) involved intact animals with no insult, Group II (n = 55) consisted of animals with subtotal nephrectomy, and Group III (n = 42) were animals with subtotal nephrectomy and further 12-hour long water intake restriction. Each of above groups was divided into 6 individual subgroups as follows: control subgroup without any pharmacology intervention, NAC subgroup was given NAC 100 mg/kg b.w, MIO subgroup received meglumine ioxatalamate 6 ml/kg b.w, while IOH subgroup was administered iohexol 6 ml/kg b.w. In the remaining 2 subgroups, a combination of contrast agent plus NAC was administered (MIO + NAC, and IOH + NAC). Plasma creatinine as well as creatinine clearance was measured before any agent administration, and 1, 3, and 7 days later for further evaluation. Results. NAC administration improved creatinine-derived parameters (plasma creatinine concentration and clearance as well) on the first day after iodine contrast agent administration (p < 0.05) and attenuated negative impact of such contrast agents between day 1 to 7 in comparison to subgroups without NAC administration in various types of kidney injury. Conclusion. NAC significantly improved creatinine-derived parameters in terms of various types of kidney insult.

• Klíčová slova
• jódové kontrastní látky, nefropatie,
• MeSH
• acetylcystein chemie   metabolismus   MeSH
• angiografie metody   škodlivé účinky   využití   MeSH
• experimenty na zvířatech MeSH
• jod diagnostické užití   škodlivé účinky   toxicita   MeSH
• kontrastní látky diagnostické užití   škodlivé účinky   toxicita   MeSH
• kreatinin izolace a purifikace   krev   metabolismus   MeSH
• ledviny patofyziologie   patologie   zranění   MeSH
• nefrektomie MeSH
• nemoci ledvin patofyziologie   patologie   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• potkani Wistar MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• zvířata MeSH

Kontrastem navozená nefropatie je relativně častá komplikace spojená s použitím jodových kontrastních látek v průběhu katetrizačních vyšetření srdce. Přestože je zhoršení renální funkce většinou jen přechodné, má významný dopad na morbiditu a mortalitu pacientů, především u rizikové skupiny. Tento článek shrnuje současné poznatky v patofyziologii, prevenci a léčbě tohoto onemocnění.

Contrast-induced nephropathy is a relatively common complication associated with the use of iodinated contrast media during cardiac catheterization procedures. Although the increase in serum creatinine is transient in most cases, it is generally associated with increased morbidity and mortality rates, especially in the high-risk population. This review summarizes current findings regarding the pathophysiology and strategy for preventing and treating this complication.

• MeSH
• balónková koronární angioplastika škodlivé účinky   MeSH
• dialýza ledvin metody   využití   MeSH
• farmakoterapie metody   využití   MeSH
• jod diagnostické užití   škodlivé účinky   toxicita   MeSH
• kontrastní látky diagnostické užití   škodlivé účinky   toxicita   MeSH
• koronární angiografie škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• medicína založená na důkazech trendy   MeSH
• nemoci ledvin etiologie   komplikace   MeSH
• prognóza MeSH
• rizikové faktory MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma normy   MeSH
• srdeční katetrizace škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Intravenózne podanie fyziologického roztoku pred a po podaní kontrastnej látky je najúčinnejšie preventívne opatrenie proti vzniku kontrastom indukovanej nefropatie u vysoko rizikových pacientov. Cieľ štúdie: Overiť účinnosť intravenózneho podania fyziologického roztoku v prevencii kontrastom indukovanej nefropathie u stredne rizikových pacientov a porovnanie účinnosti fyziologického roztoku a roztoku bikarbonátu. Metodika: Do súboru sme zaradili 118 pacientov. 71 z nich konsekutívne prichádzajúcich k plánovanej koronarografii (SKG) alebo koronárnej angioplastike (PCI), ktorí v skórovacom systéme dosiahli súčet bodov v rozmedzí stredného rizika, sme randomizovali do dvoch skupín. Jednej bol podaný intravenózne plný fyziologický roztok, druhej ekvimolárny bikarbonát. Renálne funkcie týchto pacientov sme porovnali s výsledkami kontrolnej skupiny tvorenej 47 pacientmi, ktorí hydratovaní neboli. Za 3 a 30 dní od expozície kontrastnou látkou bol všetkým pacientom skontrolovaný mineralogram a renálne funkcie. Výsledky: Vznik kontrastom indukovanej nefropatie bol štatisticky významne (p value < 0,01) ovplyvnený výškou vstupnej kreatininovej klírens, prítomnosťou diabetu a vekom pacienta, pod hranicou štatistickej významnosti bolo množstvom použitej kontrastnej látky a vplyv pohlavia. Záver: Intravenózna hydratácia fyziologickým roztokom v skupine stredne rizikových pacientov, ktorí podstúpili selektívnu koronarografiu alebo koronárnu angioplastiku, neznížila štatisticky významne vznik CIN. Nebol zistený štatisticky významný rozdiel ani medzi hydratáciou fyziologickým roztokom a bikarbonátom.

Intravenous administration of physiological saline solution before and after examination using contrast medium is effective in prevention of contrast-induced nephropathy in high-risk patients. Aim: to test effectiveness of the intravenous administration of the physiological saline solution in prevention of the contrast-induced nephropathy in medium-risk patients to compare the effectivenesd of the physiological saline solution to the bicarbonate solution. Methods: medium risk group of 118 patients undergoing coronary angiography or coronary angioplasty was tested. 71 patients were randomly divided into two groups. The first group was given the physiological saline solution, while the second group was given the bicarbonate solution. The results of renal function tests were compared to those from control group without any hydration (47 patiens). All patients were checked for mineralogram and the renal functions after 3 and 30 days. Results: Development of the contrast-induced nephropathy (CIN) was significantly influenced (p value < 0.01), by the entry level of creatinin clearance, presence of diabetes mellitus and age. Statistically insignificant were the amount of contrast solution and sex. Conclusion: The development of CIN was not significantly influenced using the intravenous hydration with the physiological saline at medium-risk patients undergoing selective coronary angiography or coronary angioplasty. The statistically significant difference between the hydration using the physiological saline and the bicarbonate has not been found.

• MeSH
• akutní poškození ledvin diagnóza   etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• kontrastní látky škodlivé účinky   toxicita   MeSH
• lidé MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• tekutinová terapie metody   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• chronická nemoc prevence a kontrola   terapie   MeSH
• chronické selhání ledvin chemicky indukované   MeSH
• inkontinence moči diagnóza   terapie   MeSH
• kontrastní látky toxicita   MeSH
• nádorové biomarkery MeSH
• nádory ledvin diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• nemoci ledvin epidemiologie   komplikace   terapie   MeSH
• nežádoucí účinky léčiv MeSH
• pánevní bolest diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• urolitiáza patofyziologie   MeSH
• Publikační typ
• periodika MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• nefrologie
• urologie

• MeSH
• difrakce rentgenového záření metody   diagnostické užití   MeSH
• intervenční radiologie využití   metody   MeSH
• kontrastní látky toxicita   klasifikace   diagnostické užití   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH

• Konspekt
• Lékařské vědy. Lékařství
• NLK Obory
• chemie, klinická chemie
• radiologie, nukleární medicína a zobrazovací metody

• MeSH
• jod analýza   MeSH
• kontrastní látky toxicita   MeSH
• radioizotopy jodu účinky záření   MeSH