Chronický subdurální hematom (chSDH) je časté neurochirurgické onemocnění zejména ve starší populaci. Článek stručně popisuje epidemiologii, klinický obraz a diagnostiku chSDH. Poskytuje nejaktuálnější pohled na patofyziologii vzniku chSDH, problematiku recidivy a úskalí chirurgické léčby. Detailně popisuje endovaskulární léčbu chSDH pomocí embolizace a. meningea media. Tato metoda se jeví jako velmi slibná v ošetření recidivujícího chSDH. Je technicky jednoduchá, s dobrými výsledky a s minimálními komplikacemi při dodržení základních pravidel embolizačních metod.
Chronic subdural hematoma (chSDH) is a common neurosurgical disease that affects mostly elderly patients. In this article we briefly discuss epidemiology, clinical presentation and radiographic features of chSDH. The article provides in-depth review of chSDH pathophysiology, recurrence and complications of surgical treatment. Middle meningeal artery embolization seems to be safe and successful endovascular treatment of recurrent chSDH with low complication rate.
- MeSH
- Hematoma, Subdural, Chronic * diagnostic imaging physiopathology therapy MeSH
- Angiography, Digital Subtraction MeSH
- Endovascular Procedures * methods statistics & numerical data MeSH
- Humans MeSH
- Embolization, Therapeutic methods statistics & numerical data MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
Cíl: Metody časného odstranění trombu byly do praxe zavedeny s cílem zefektivnit léčbu hluboké žilní trombózy (HŽT). Práce hodnotí výsledky farmakomechanické trombektomie (FMT) u pacientů s akutní ileofemorální (IF) HŽT. Metodika: U 20 pacientů (8 mužů a 12 žen ve věkovém rozmezí 16-75 let) s akutní IF HŽT byla provedena FMT pomocí zařízení AngioJet, v 70 % v kombinaci s následnou katétrem řízenou lokální trombolýzou (KŘT). Průchodnost rekanalizovaného úseku byla kontrolována pomocí UZ před dimisí a následně za 3, 6, 12 měsíců a dále jednou ročně. Získaná data byla analyzována retrospektivně. Výsledky: Rekanalizace bylo dosaženo u všech pacientů, ve 20 % při primární FMT, v 80 % po následné KŘT a opakovaných intervencích, ve 40 % byl zaveden žilní stent. Medián celkového množství podaného trombolytika byl 34 mg. Medián délky endovaskulární léčby byl 21 hodin a celkové doby hospitalizace 6 dnů. Nezávažná klinicky relevantní krvácivá komplikace vznikla u tří pacientů (15 %). Během sledování s časovým odstupem 1 roku od zákroku byla zachována průchodnost rekanalizovaného žilního úseku ve 100 %. Závěr: V naší studii jsme prokázali vysokou efektivitu a bezpečnost léčby IF HŽT pomocí FMT. V časovém odstupu 1 rok od zákroku byla ve všech případech zachována průchodnost rekanalizovaného úseku
Purpose: Early thrombus removal techniques have been introduced to improve the effectiveness of deep vein thrombosis (DVT) treatment. This paper evaluates results of pharmacomechanical thrombectomy (PMT) in patients with acute iliofemoral (IF) DVT. Methods: 20 patients (8 males and 12 females, age range 16-75 years) with acute IF DVT underwent PMT using the Angiojet device, in 70% in combination with catheter-directed thrombolysis (CDT). The patency of the recanalized venous segment was verified ultrasonographically before discharge and subsequently at 3, 6, 12-month follow-up and annually thereafter. Obtained data were analyzed retrospectively. Results: Recanalization was achieved in all patients, in 20% at primary PMT, in 80% after subsequent CDT and repeated interventions. A venous stent was inserted in 40%. The median total amount of administered thrombolytic was 34 mg. The median duration of endovascular treatment was 21 hours, and the median total hospital stay was 6 days. A clinically relevant non-major bleeding complication occurred in 3 patients (15%). During follow-up 1 year after the procedure, 100% patency of the recanalized venous segment was maintained. Conclusion: In our study, we demonstrated high efficacy and safety of IF DVT treatment with PMT. The patency of the recanalized venous segment was preserved in all cases 1 year after the procedure.
- MeSH
- Adult MeSH
- Endovascular Procedures methods instrumentation statistics & numerical data MeSH
- Fibrinolytic Agents administration & dosage MeSH
- Upper Extremity Deep Vein Thrombosis * diagnostic imaging therapy MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Mechanical Thrombolysis * methods instrumentation statistics & numerical data MeSH
- Aged MeSH
- Check Tag
- Adult MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Male MeSH
- Aged MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Clinical Study MeSH
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
OBJECTIVE: To undertake an effectiveness and safety analysis of EVT in patients with LVO and NIH Stroke Scale (NIHSS) score ≤6 using datasets of multicenter and multinational nature. METHODS: We pooled patients with anterior circulation occlusion from 3 prospective international cohorts. Patients were eligible if presentation occurred within 12 hours from last known well and baseline NIHSS ≤6. Primary outcome was modified Rankin Scale (mRS) score 0-1 at 90 days. Secondary outcomes included neurologic deterioration at 24 hours (change in NIHSS of ≥2 points), mRS 0-2 at 90 days, and 90-day all-cause mortality. We used propensity score matching to adjust for nonrandomized treatment allocation. RESULTS: Among 236 patients who fit inclusion criteria, 139 received EVT and 97 received medical management. Compared to medical management, the EVT group was younger (65 vs 72 years; p < 0.001), had more proximal occlusions (p < 0.001), and less frequently received concurrent IV thrombolysis (57.7% vs 71.2%; p = 0.04). After propensity score matching, clinical outcomes between the 2 groups were not significantly different. EVT patients had an 8.6% (95% confidence interval [CI] -8.8% to 26.1%) higher rate of excellent 90-day outcome, despite a 22.3% (95% CI, 3.0%-41.6%) higher risk of neurologic deterioration at 24 hours. CONCLUSIONS: EVT for LVO in patients with low NIHSS score was associated with increased risk of neurologic deterioration at 24 hours. However, both EVT and medical management resulted in similar proportions of excellent clinical outcomes at 90 days. CLASSIFICATION OF EVIDENCE: This study provides Class III evidence that for patients with acute anterior circulation ischemic strokes and LVO with NIHSS < 6, EVT and medical management result in similar outcomes at 90 days.
- MeSH
- Arterial Occlusive Diseases therapy MeSH
- Endovascular Procedures * statistics & numerical data MeSH
- Fibrinolytic Agents administration & dosage MeSH
- Outcome Assessment, Health Care * statistics & numerical data MeSH
- Ischemic Stroke drug therapy therapy MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Follow-Up Studies MeSH
- Cerebral Arterial Diseases therapy MeSH
- Disease Progression * MeSH
- Registries * MeSH
- Aged, 80 and over MeSH
- Aged MeSH
- Severity of Illness Index * MeSH
- Thrombectomy * statistics & numerical data MeSH
- Check Tag
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Male MeSH
- Aged, 80 and over MeSH
- Aged MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Journal Article MeSH
- Multicenter Study MeSH
- Observational Study MeSH
- Comparative Study MeSH
Cíl: Endovaskulární léčba aortoiliakálních aneurysmat vyžaduje kotvení stentgraftu do zevní iliakální tepny a tím překrytí odstupu vnitřní iliakální tepny. Nutnost překrýt obě vnitřní iliakální tepny je spojena s vyšším rizikem ischemie tračníku a hýžďových klaudikací. Cílem sdělení je zhodnotit výsledky léčby aortoiliakálních aneurysmat nebo izolovaných aneurysmat pánevních tepen se současnou revaskularizací povodí vnitřní iliakální tepny a srovnat se skupinou nemocných, u kterých revaskularizace provedena nebyla. Metodika: K implantaci iliakálního větveného stentgraftu z důvodu revaskularizace povodí vnitřní iliakální tepny, ať již izolovaně, nebo společně s bifurkačním stentgraftem, bylo indikováno na našem pracovišti v období od března 2010 do ledna 2018 celkem 27 nemocných. Jednalo se o 24 muže a tři ženy ve věku od 54 do 84 let. U 27 nemocných bylo implantováno 28 větvených iliakálních stentgraftů. U 26 nemocných tedy byla revaskularizována pouze jedna vnitřní iliakální tepna, u jednoho nemocného byly revaskularizovány obě vnitřní iliakální tepny. Výsledky: Výkon byl technicky úspěšný u všech nemocných. Perioperační letalita byla v našem souboru 0 % a perioperační morbidita dosáhla 3,7 %. Medián doby sledování nemocných v našem souboru byl 31 měsíců, v rozmezí od 2 do 97 měsíců. Primární průchodnost větví pro vnitřní iliakální tepnu dosáhla v našem souboru 96,42 %. Sekundární endoleak jsme zaznamenali u šesti nemocných (lx endoleak typu 1a, 1x endoleak Ib, 4x endoleak II). U jednoho nemocného jsme zaznamenali zánětlivou komplikaci. Při srovnání ischemických komplikací skupiny nemocných s revaskularizací povodí vnitřní iliakální tepny se skupinou nemocných, u kterých revaskularizace provedena nebyla, se za měsíc po výkonu obě skupiny signifikantně lišily v počtu hýždbvých klaudikací (p = 0,024) a v celkovém počtu ischemických komplikací (p = 0,006). Rok po výkonu se skupiny ve výskytu ischemických komplikací signifikantně nelišily. Závěr: Implantace větvené iliakální komponenty umožňuje efektivní léčbu aortoiliakálních či iliakálních aneurysmat se současnou revaskularizací povodí vnitřní iliakální tepny. Ve srovnání s léčbou aortoiliakálních aneurysmat bez revaskularizace pánevního řečiště takto provedená léčba snižuje výskyt časných ischemických komplikací.
Aim: Endovascular treatment of aortoiliac aneurysms requires anchoring of stent graft into the external iliac artery with covering of internal iliac artery origin. The covering of internal iliac artery of both sides is associated with higher risk of large bowel ischemia and buttock claudication. The aim of article is to evaluate our results of endovascular treatment of aortoiliac aneurysms or isolated iliac aneurysms with revascularization of internal iliac artery territory and to compare results with the group of patients without its revascularization. Methods: From March 2010 to January 2018 27 patients (24 men, 3 women) with median age of 72 years (range 54-84 years) were indicated for the treatment of aortoiliac aneurysms or isolated iliac aneurysms with revascularization of internal iliac artery territory. Twenty eight iliac branched devices were implanted in 27 patients. Internal iliac artery of one side was revascularized in 26 patients, both internal iliac arteries were revascularized in one patient only. Results: Primary technical success was achieved in all patients. Perioperative mortality rate was 0%, perioperative morbidity 3.7%. The median of duration of follow-up was 31 months (range 2-97 months). Primary internal iliac branch patency rate was 96.42%. Secondary endoleak was found at follow-up CT in 6 patients (1 endoleak type la, 1 endoleak type Ib, 4 endoleaks type II). In one patient inflammatory complication was seen. Significantly lower rate of buttock claudications (p = 0.024) and the total number of ischemic complications (p = 0.006) were found one month after procedure in the group of patients with revascularisation of internal iliac artery territory in comparison with the group of patients without revascularization and bilateral internal iliac artery occlusion. No difference of ischemic complications was found between these two groups one year after the procedure. Conclusion: The implantation of abranched iliac component allows effective treatment of aortoiliac or iliac aneurysms with simultaneous revascularization of the internal iliac artery. Compared with treatment of aortoiliac or iliac aneurysms without revascularization of internal iliac artery teritory of both sides the simultaneous revascularization of the internal iliac artery teritory by branched iliac component reduces the incidence of early ischemic complications.
- MeSH
- Aortic Aneurysm, Abdominal * diagnostic imaging surgery MeSH
- Iliac Aneurysm diagnostic imaging surgery MeSH
- Blood Vessel Prosthesis MeSH
- Endovascular Procedures methods instrumentation statistics & numerical data MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Aged MeSH
- Vascular Grafting methods instrumentation statistics & numerical data MeSH
- Check Tag
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Male MeSH
- Aged MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
Cíl: Zhodnocení souboru pacientů s akutní ischemickou cévní mozkovou příhodou (iCMP) léčených mechanickou trombektomií (MT) stentrievrem se zaměřením na technické výsledky endovaskulární léčby. Metodika: V našem souboru z let 2016 až 2017 bylo léčeno pro iCMP 237 konsekutivních pacientů. Endovaskulárně pomocí balonokluzního vodícího katétru a stentrievru byla ošetřena iCMP u 176 z nich. Retrospektivně jsme hodnotili stupeň dosažené rekanalizace při použití stentrievru šíře 4 mm a 6 mm. Dále byla zaznamenána data o intervalech od vzniku ischemie do rekanalizace a trvání endovaskulárního zákroku, počet retrakcí stentrievru. Byly sledovány komplikace provedených výkonů, jako perforace cév a symptomatické intrakraniální krvácení (SICH). Výsledky: Ve sledovaném období bylo provedeno 122 embolektomií pomocí 4 mm stentrievru a 54 embolektomií pomocí 6 mm. Technická úspěšnost byla 79,51 %, resp. 90,74 % pro velikost 6 mm (p = 0,068). Nebyl rozdíl v dosažených časových intervalech od vzniku iCMP do rekanalizace (272,6 ± 159,7 min vs. 262,2 ± 133, 3 min) (p = 0,463), času od vpichu do třísla do první retrakce (26,9 ± 25,3 min vs. 31,1 ± 25,9 min) (p = 0,305) a trvání intervence (55,4 ± 33,3 min vs. 60,2 ± 30,6 min) (p = 0, 205). V podsouboru 95 pacientů léčených pro okluzi a. cerebri media byla technická úspěšnost 75,61 %, resp. 100 % (p = 0,045). Ve skupině léčené 4mm stentrievrem byly tři perforace a tři SICH. Ve skupině léčené 6mm stentrievrem se tyto komplikace nevyskytly. Závěr: Naše výsledky podporují hypotézu, že stentrievrem velikosti 6 mm lze dosáhnout vyššího stupně úspěšné rekanalizace při srovnání s velikostí 4 mm při zachování bezpečnosti výkonu. V našem souboru použití 6 mm stentrievru nevedlo k urychlení výkonu.
Objective: To evaluace a cohort of patiens who underwent stentriever-based mechanical tromboectomy with special focus on technical results of endovascular treatment. Methods: Our cohort consisted of 237 consecutive patients who were treated for acute ischemic stroke in 2016-2017. Out of this number, 176 patients were treated endovascularly with balloon-guiding catheter and stentriever. We retrospectively evaluated the degree of recanalization achieved, when using 4 mm or 6 mm stentrievers. Data on intervals from ischemia to recanalization, the duration of endovascular surgery and the number of retractions of stentriever were noted as well as periprocedural complications, such as vessel perforation and symptomatic intracerebral haemorrhage (SICH). Results: In the observed period, 122 embolectomies were performed using 4 mm stentriever and 54 embolectomies with 6 mm. The technical success rate was 79.51% for 4 mm size and 90.74% for 6 mm size, respectively (p = 0.068). There was no difference in time intervals from onset of the stroke to recanalization (272.6 ? 159.7 min vs. 262.2 ± 133.3 min, p = 0.463), in time from groin puncture to first retraction (26.9 ± 25.3 min vs. 31.1 ± 25.9 min, p = 0.305) and in duration of procedure (55.4 ± 33.3 min vs. 60.2 ± 30.6 min, p = 0.205). In a subset of 95 patients treated for occlusion of a. cerebri media, the technical success rate was 75.61 % and 100 %, resp. (p = 0.045). Four perforations and three SICH occured in the 4 mm stentriever group. In the group treated with 6 mm stentriver no complications were noted. Conclusion: Our results support the hypothesis that a 6mm stentriever can achieve a higher degree of successful recanalization compared to a 4 mm size while maintaining procedure safety. Using 6 mm stentriver did not result in better recanalization times.
- MeSH
- Stroke diagnostic imaging surgery MeSH
- Endovascular Procedures methods instrumentation statistics & numerical data MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Mechanical Thrombolysis * methods instrumentation statistics & numerical data MeSH
- Prospective Studies MeSH
- Stents statistics & numerical data MeSH
- Treatment Outcome MeSH
- Check Tag
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Male MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
x
x
- MeSH
- Stroke epidemiology surgery MeSH
- Endovascular Procedures methods statistics & numerical data MeSH
- Radiography, Interventional methods statistics & numerical data MeSH
- Intracranial Aneurysm epidemiology surgery MeSH
- Endarterectomy, Carotid methods statistics & numerical data MeSH
- Humans MeSH
- Neuroradiography * methods statistics & numerical data MeSH
- Hospitals, High-Volume statistics & numerical data trends MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
Úvod: Klasická cévní chirurgie a endovaskulární intervence se soustavně rozvíjejí a jejich využití se liší podle různých oblastí cévního systému. Chceme poukázat na to, že současné endovaskulární výkony neznamenají omezení, ale naopak zvýšení počtu pacientů, kteří mohou být úspěšně léčeni. Metody: Retrospektivně jsme vyhledali všechny otevřené operace a endovaskulární intervence provedené pro stenózu bifurkace a. carotis interna a pro aneurysma abdominální aorty (AAA) v letech 1990/1993 až 2014 na Oddělení cévní chirurgie Nemocnice Na Homolce. Výsledky: V letech 1990–2014 bylo na našem oddělení provedeno 1 659 otevřených operací AAA. Od roku 1996 bylo provedeno 1 023 endovaskulárních implantací stentgraftu pro výduť (EVAR) a od zavedení robotické chirurgie bylo provedeno 64 náhrad AAA s robotickou asistencí. Mortalita ve skupinách otevřených operací, EVAR a robotiky byla 1,7 %, 1,5 % a 0,4 %. Podíl EVAR se v průběhu posledních pěti let stabilizoval na 32 % celkového počtu léčených osob. V letech 1993–2014 bylo na našem oddělení provedeno 5 363 otevřených karotických endarterektomií, z toho 2 856 pro symptomatickou a 2 507 pro asymptomatickou stenózu. Kombinovaný podíl perioperační mozkové příhody nebo úmrtí v celém souboru byl 1,6 %. Symptomatičtí, asymptomatičtí a akutně operovaní pacienti měli kombinovaný podíl třicetidenní perioperační mozkové příhody nebo úmrtí 1,0 %, 1,7 % a 4,4 %. Ve stejném období bylo provedeno 274 perkutánních transluminálních angioplastik (PTA) karotické bifurkace a 55 PTA a. carotis communis. Technický úspěch endovaskulárních intervencí byl vyšší než 95 %. Závěr: Ve skupině AAA se podíl řešení pomocí EVAR stabilizoval v průběhu posledních pěti let na 32 % z celkového počtu léčených pacientů. Vzhledem k výborným výsledkům otevřených karotických operací a nepřesvědčivým výsledkům studií zabývajících se stentováním karotických stenóz považujeme klasické operace pro stenózu karotidy za lepší než primární stenting.
Introduction: Open vascular surgery and endovascular (EV) interventions are continually developing and their application differs depending on the arterial regions treated. We aim to demonstrate that current EV procedures do not mean a restriction, but on the contrary, an increase in the number of patients who can be successfully treated. Methods: We have retrospectively followed all open surgery procedures and endovascular interventions done for carotid artery stenosis and subrenal abdominal aortic aneurysms (AAA) from 1990/1993 to 2014 in the Vascular Surgery Department at Na Homolce Hospital. Results: From 1990 to 2014, 1 659 open AAA surgery procedures were done in our department. Since 1996, 1 023 endovascular abdominal aortic aneurysm repairs (EVAR) have been performed and since the implementation of robotics, 64 aneurysm replacements were robot-assisted. Mortality rates in the OS, EVAR and robotic groups are 1.7%, 1.5% and 0.4%, respectively. The percentage of EVAR stabilized during the last 5 years at about 32% of the total number of treated patients. From 1993 to 2014 there were 5 363 open carotid surgery procedures done in our department, 2 856 for symptomatic and 2 507 for asymptomatic stenosis. The total cohort combined stroke/death rate was 1.6%. Symptomatic, asymptomatic and urgently operated patients had a combined 30-day stroke/death rate of 1.0%, 1.7% and 4.4%, respectively. During the same period 274 carotid bifurcation and 55 common carotid artery percutaneous transluminal angioplasty (PTA) were done. The technical success of endovascular interventions was better than 95%. Conclusion: In the AAA group, the percentage of EVAR stabilized during the last 5 years at about 32% of the total number of treated patients. Given the excellent results of open carotid surgery and the unconvincing results of stenting trials, we consider open carotid surgery to be better than carotid artery primary stenting.
- MeSH
- Aortic Aneurysm, Abdominal surgery MeSH
- Blood Vessel Prosthesis Implantation methods mortality statistics & numerical data MeSH
- Endovascular Procedures * methods statistics & numerical data MeSH
- Endarterectomy, Carotid methods statistics & numerical data MeSH
- Humans MeSH
- Postoperative Complications epidemiology etiology MeSH
- Retrospective Studies MeSH
- Robotic Surgical Procedures statistics & numerical data MeSH
- Carotid Stenosis surgery MeSH
- Vascular Surgical Procedures * methods statistics & numerical data MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
Cíl: Ruptura aneurysmatu abdominální aorty (AAA) je urgentní stav bezprostředně ohrožující pacienta na životě, vyžadující okamžitý chirurgický nebo endovaskulární zákrok. Pokud je AAA zachyceno před rupturou, je další postup řízen na základě velikosti jeho maximálního průměru – pokud je < 5,5 cm, je pacient dispenzarizován, pokud je nad uvedenou mez, je pacient indikován k operačnímu řešení. V literatuře je uváděno, že 10–24 % pacientů s rupturou AAA má maximální průměr < 5,5 cm, takže i významná část dispenzarizovaných pacientů je potenciálně ohrožena rupturou. Cílem této studie bylo určit procentuální zastoupení prasklých malých AAA řešených na našem pracovišti za poslední čtyři roky a zároveň identifikovat potenciální rizikové faktory ruptury. Sekundárním cílem je předvést naše zkušenosti s moderní metodou predikce ruptury aneurysmatu s použitím CT snímků k výpočtu napětí cévní stěny aneurysmatu, a tím určení rizika jeho ruptury. Metodika: Retrospektivní vyhodnocení dokumentace pacientů s rupturou AAA za poslední čtyři roky. Ke změření maximálního průměru prasklého AAA byly použity CT snímky a bylo určeno procento malých AAA. Další významné anamnestické údaje pacientů v souboru byly porovnány v obou skupinách a statisticky vyhodnoceny. Výsledky: Ve sledovaném období bylo urgentně operováno pro rupturu AAA 41 pacientů. Z tohoto celkového počtu jich sedm mělo maximální průměr < 5,5 cm, což je 17,1 %. Závěr: Tyto výsledky poukazují na nedostatky dosavadních indikačních kritérií založených pouze na maximálním průměru AAA. Dle těchto kritérií jsou pacienti s malými AAA paušálně dispenzarizováni, i když významná část z nich je ohrožena rupturou.
Aim: Abdominal aortic aneurysm rupture (AAA) threatens a patient's life, requiring an urgent open repair or endovascular surgery. If an asymptomatic AAA is found before a rupture the next steps are directed by its diameter – if it is less than 55 mm the patient is dispensarized, and if it is more a repair is indicated. According to literary sources 10–24% of ruptured AAA are less than 55 mm in diameter, thus a significant portion of dispensarized patients are threatened by a rupture. The objective of our study was to determine a portion of small ruptured AAA repaired in our center in the last four years and try to identify potential risk factor. The secondary goal was to show our experience with a modern method of rupture prediction, using CT scans to compute the wall stress of AAA and thus predict its rupture risk. Methods: A retrospective study of documentation of patients with ruptured AAA in last four years. CT findings were used to measure maximal diameter of ruptured AAA and portion of small AAA was determined. Some other important information from patient's medical history were also compared in both groups and statistically evaluated. Results: 41 patients underwent an open repair of ruptured AAA. Out of this number 7 ruptured AAA were small, which is equivalent to 17.1%. Conclusion: This finding shows us the shortages of the present indication criteria based on an AAA diameter. In accordance to these criteria patients with small AAA are dispensarized and thus a significant part of them are in risk of rupture.
- MeSH
- Aortic Aneurysm, Abdominal * epidemiology pathology ultrasonography MeSH
- Endothelium, Vascular * pathology ultrasonography MeSH
- Endovascular Procedures methods statistics & numerical data MeSH
- Risk Assessment MeSH
- Incidence MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Aneurysm, Ruptured * epidemiology ultrasonography MeSH
- Predictive Value of Tests MeSH
- Retrospective Studies MeSH
- Risk Factors MeSH
- Aged MeSH
- Check Tag
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Male MeSH
- Aged MeSH
- Publication type
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
