Hlavným cieľom realizovaného výskumu bolo odhaliť vplyv rôznych foriem hypoxie (akútnej a inter mitentnej) na výkon výkonnostných plavcov. Realizovali sme vstupné a výstupné testovanie v rýchlosti preplávania 50 metrov kraulom (T1), zisťovali počet nádychov pri plávaní 50 metrovej vzdialenosti kraulom (T2) a maximálnej preplávanej vzdialenosti pod vodou na jeden nádych T3. Výskum bol realizovaný na n = 12 výkonnostných plavcoch (4 ženy a 8 mužov), ktorých priemerný vek bol 15,75 roka, priemerná telesná hmotnosť bola 56,2 kg a priemerná telesná výška bola 172,5 cm. Testova nie bolo realizované po 10 minútovom spoločnom rozcvičení a rozplávanie 400 metrovej vzdialenosti ľubovoľným spôsobom a 2 x (15 metrov šprint + 35 metrov vyplávanie). Aplikácie a využívanie hypoxických podmienok prebiehalo v mesiacov február– marec 2024, 3 týždne / 21 dní. Sledovaný probandi boli náhodne rozdelený do 3 súborov, kde VS1 absolvoval plavecký hypoxický kontrolovaný tréning, VS2 absolvoval prerušovaný simulovaný hypoxický tréning pomocou hypoxického generátora „AltitudeTechPortable 2020“ a VS3 absolvoval klasický podnet bez aplikácie experimentálneho pod netu. Výsledky poukazujú na zistenia, že v teste T1 dosiahol najvýraznejšie priemerné zlepšenia VS2 (+ 5,3 %), v teste T2 dosiahol najvýraznejšie zlepšenia VS1 (+ 35,7 %) a v teste T3 sa najviac zlepšil VS1(+14,3 %). Nazáklade výsledkov môžeme konštatovať, že pre plavcov výkonnostnej úrovne sa javí ako najefektívnejšie využívať akútnu hypoxiu v normoxických podmienkach zaraďovaný do plavecke prípravy v jednotlivých obdobiach v dĺžke 3 týždňov a rozsahu 10-15 minút v tréningovej jednotke po rozcvičení a rozplávaní, ideálne v kombinácii s intermitentnou formou hypoxie podľa realizovanej schémy v tomto výskume najmä pre zlepšenie času v najkratších 50 metrových disciplínach.
The main objective of the research was to determine the impact of different forms of hypoxia (acute and intermittent) on the performance of performance swimmers. We realised pre and post-tests in 50-meter freestyle swimming speed (T1), counted the number of breaths taken during 50-meter freestyle swimming (T2), and measured the maximum underwater distance covered in one breath (T3). The study was conducted on a sample of n = 12 performance swimmers (4 females and 8 males), with the average age of 15.75 years, average body weight of 56.2 kg, and average body height of 172.5 cm. The testing was preceded by a 10-minute warm-up and a 400-meter swim using any stroke, followed by two repetitions of a 15-meter sprint and a 35-meter easy swim. The experiment involving hypoxic conditions was carried out over a 3-week period / 21 days in February and March 2024. The participants were randomly assigned to three groups: RG1 underwent hypoxic controlled swimming training, RG2 underwent intermittent simulated hypoxic training using the 'AltitudeTechPortable 2020' hypoxic generator, and RG3 served as a control group without any experimental intervention. The results indicate that the most significant average improvement in T1 was achieved by RG2 (+5.3%), in T2 by RG1 (+35.7%), and in T3 by RG1 (+14.3%). Based on the results, we may conclude that for performance swimmers, acute hypoxia in normoxic conditions, incorporated into swimming training in individual periods of 3 weeks and lasting 10-15 minutes per training session after warm-ups, appears to be most effective, especially when combined with intermittent hypoxia as implemented in this study, particularly for improving performance in the shortest 50-meter disciplines.
- MeSH
- dýchání MeSH
- fyzická vytrvalost fyziologie MeSH
- hypoxie * klasifikace MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- plavání * fyziologie MeSH
- sportovní výkon fyziologie MeSH
- vytrvalostní trénink metody MeSH
- zátěžový test klasifikace metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- klinická studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Svalová zdatnost představuje klíčovou složku zdraví, jejíž přesné hodnocení je zásadní. Vzhledem k vývoji v oblasti fitness narůstá potřeba zkoumat nové testovací metody, přizpůsobené specifickým podmínkám a demografickým skupinám. Tato pilotní studie se zaměřuje na korelaci mezi tradičními a inovativními testy svalové zdatnosti, s důrazem na jejich zastupitelnost u zdravé dospělé populace. Studie srovnává zavedené testy, jako jsou síla stisku ruky, kliky, leh-sedy a skok do dálky z místa, s inovativními testy, konkrétně dynamometrií pro hodnocení zad a nohou, dřepy a hodem medicinbalem. Výzkumný vzorek zahrnoval zdravé muže a ženy (n = 36) s průměrným věkem 21,3 let. Korelační analýza pomocí Pearsonova korelačního koeficientu ukázala významnou pozitivní korelaci mezi stiskem ruky a dynamometrií zad a nohou (r = 0,842, p < 0,01), což naznačuje, že tyto testy hodnotí komplementární aspekty svalové síly. Podobně hod medicinbalem vykazoval silnou korelaci se silou stisku ruky (r = 0,805, p < 0,01), což poukazuje na jeho efektivitu při hodnocení explozivní síly. Na- opak dřepy vykázaly slabou korelaci s tradičními vytrvalostními testy, jako jsou sedy-lehy (r = 0,125, p > 0,05), což naznačuje zapojení odlišných svalových skupin a aspektů vytrvalosti. Zjištěné korelace podtrhují komplexní povahu svalové zdatnosti, kde inovativní testy mohou tradiční metody jen částečně nahradit. Pro potvrzení těchto předběžných zjištění je však zapotřebí dalšího výzkumu na větších a rozmanitějších vzorcích.
Muscular fitness is a key component of health, and its accurate assessment is crucial. Due to developments in the field of fitness, there is an increasing need to explore new testing methods tailored to specific conditions and demographic groups. This pilot study focuses on the correlation between traditional and innovative muscular fitness tests, emphasizing their substitutability in a healthy adult population. The study compares established tests such as handgrip strength, push-ups, sit-ups, and standing long jump with innovative tests, specifically dynamometry for assessing the back and legs, squats, and medicine ball throws. The research sample included healthy males and females (n = 36) with an average age of 21.3 years. Correlational analysis using Pearson's correlation coefficient revealed a significant positive correlation between handgrip strength and dynamometry of the back and legs (r = 0.842, p < 0.01), suggesting that these tests assess complementary aspects of muscular strength. Similarly, the medicine ball throw showed a strong correlation with handgrip strength (r = 0.805, p < 0.01), indicating its effectiveness in assessing explosive strength. In contrast, squats showed a weak correlation with traditional endurance tests, such as sit-ups (r = 0.125, p > 0.05), indicating the involvement of different muscle groups and aspects of endurance. The identified correlations highlight the complex nature of muscular fitness, where innovative tests may only partially replace traditional methods. However, further research with larger and more diverse samples is needed to confirm these preliminary findings.
- MeSH
- korelace dat MeSH
- kosterní svaly fyziologie MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- pilotní projekty MeSH
- svalová síla * fyziologie MeSH
- tělesná výkonnost fyziologie MeSH
- zátěžový test * klasifikace metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- klinická studie MeSH
Plicní hypertenze je syndrom charakterizovaný zvýšením tlaku v plicnici. Plicní arteriální hypertenze (PAH) je onemocnění malých plicních cév vedoucí k prekapilární plicní hypertenzi, bez léčby k progresi a posléze k pravostrannému srdečnímu selhání. K hodnocení prognózy a rizikového profilu nemocných s PAH se užívá řada parametrů, které korespondují se symptomy, zátěžovou kapacitou a funkcí pravé komory nejen iniciálně v době stanovení diagnózy, ale rovněž v průběhu sledování při léčbě. V oblasti testování nových léčiv pro PAH se dnes klade velký důraz právě na ovlivnění prognózy pacientů. Je proto snaha i u tohoto vzácného onemocnění koncipovat dlouhodobé studie s relativně vysokým počtem pacientů, jejichž cílem není pouze průkaz ovlivnění zátěžové kapacity, hemodynamiky a funkční třídy, ale především morbidity a mortality.
Pulmonary hypertension is a syndrome characterized by increased pressure in the pulmonary artery. Pulmonary arterial hypertension (PAH) is a disease of small pulmonary vessels leading to precapillary pulmonary hypertension, to progression when left untreated, and eventually to right heart failure. To assess the prognosis and risk profile of patients with PAH, a number of parameters are used which correspond with the symptoms, exercise capacity, and right ventricular function not only initially at the time of diagnosis, but also during follow-up. In testing novel drugs for the treatment of PAH, major emphasis is currently placed on affecting patient prognosis. Therefore, even in this rare disease, there are efforts to design long-term studies with relatively high numbers of patients the goal of which is not only to show an effect on exercise capacity, haemodynamics, and functional class, but particularly on morbidity and mortality.
- MeSH
- chůze klasifikace MeSH
- dospělí MeSH
- hodnocení rizik MeSH
- inhibitory fosfodiesterasy 5 farmakologie terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- plicní arteriální hypertenze * diagnostické zobrazování farmakoterapie klasifikace MeSH
- prognóza MeSH
- progrese nemoci MeSH
- prostaglandiny farmakologie terapeutické užití MeSH
- zátěžový test klasifikace MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- ateroskleróza komplikace patofyziologie MeSH
- diagnostické techniky kardiovaskulární klasifikace MeSH
- ischemická choroba srdeční * diagnóza patofyziologie terapie MeSH
- kardiovaskulární látky klasifikace škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- kontraindikace MeSH
- lékové interakce MeSH
- lidé MeSH
- revaskularizace myokardu metody MeSH
- zátěžový test klasifikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cíl: U pacientů po jednostranné amputaci dolní končetiny vyhodnotit jejich schopnost chůze s protézou. Posuzovali jsme vliv výšky amputace na výsledky funkčních testů chůze za první a druhé hospitalizace u rozdílných skupin amputovaných pacientů. Soubor pacientů a metody: Sběr dat probíhal retrospektivně od srpna 2014 do prosince 2015 na Rehabilitační klinice Fakultní nemocnice Hradec Králové. Funkční testy chůze byly měřeny u 37 pacientů po transfemorální (TF) či transtibiální (TT) amputaci za svého prvního pobytu. U 17 dalších pacientů po TF či TT amputaci byly testy měřeny během jejich druhého pobytu. Pro hodnocení kvality chůze s protézou jsme použili funkční testy: bradlový test, 10 Meter Walk Test a Timed „Up and Go“ test. Průměrná doba hospitalizace byla 19,5 dne. Výsledky: Již při jejich prvním pobytu 68 % pacientů po TT amputaci zvládlo všechny tři uvedené testy. Při druhém pobytu bylo schopno absolvovat nejnáročnější testy 90 % testovaných. U pacientů po TF amputaci při jejich prvním pobytu zvládlo všechny tři testy 50 % pacientů, při druhém pobytu 42,9 %, tedy méně. Závěr: Pacienti s jednostrannou TT amputací dolní končetiny v chůzi s protézou dosahují lepších výsledků proti pacientům s TF amputací. Výška amputace ovlivnila funkční schopnosti chůze s protézou.
Aim: The aim of the thesis was to evaluate the ability of walking with prosthesis in lower limb amputees. We evaluated the effect of amputation level on functional walk tests results in different groups of amputees during their first and second hospital stay. Methods: A retrospective analysis was conducted with data collected from August 2014 to December 2015 in Department of Rehabilitation University Hospital Hradec Kralove. Functional tests were measured in 37 transfemoral and transtibial amputees at the beginning and at the end of their first hospital stay. Other group concluded of 17 transfemoral and transtibial amputees of their second hospital stay. The evaluation was carried out on the basis of the following functional tests: Parallel bars test, the Timed Up and Go Test, 10 Meter Walk Test. The average length of hospital stay was 19.5 days. Results: 68 % of transtibial amputees were able to undergo all of the tests during their first hospital stay. The majority of transtibial amputees (90 %) were able to undergo most difficult tests during their second hospital stay. 50 % of transfemoral amputees were able to undergo all of the tests during their first hospital stay with comparison with 42,9 % transfemoral amputees during their second hospital stay. Conclusions: The results suggest that patients with unilateral transtibial amputation got better results in functional walk tests than patients with transfemoral amputation. The level of leg amputation had influence on walking with prosthesis.
- Klíčová slova
- spiroergometrie,
- MeSH
- dyspnoe MeSH
- ergometrie metody MeSH
- lidé MeSH
- plicní hypertenze * diagnóza MeSH
- test chůzí MeSH
- zátěžový test * klasifikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Klíčová slova
- testy dušnosti, restriktivní porucha plicní ventilace,
- MeSH
- antagonisté muskarinových receptorů terapeutické užití MeSH
- bronchiální astma MeSH
- bronchodilatancia aplikace a dávkování klasifikace terapeutické užití MeSH
- chronická obstrukční plicní nemoc MeSH
- dyspnoe * diagnóza etiologie prevence a kontrola MeSH
- hormony kůry nadledvin terapeutické užití MeSH
- intersticiální plicní nemoci MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- nádory plic MeSH
- nemoci dýchací soustavy farmakoterapie klasifikace terapie MeSH
- plicní ventilace účinky léků MeSH
- sebeposuzující dotazníky PHQ * klasifikace MeSH
- výsledek terapie * MeSH
- zátěžový test klasifikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- algoritmy MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- průmysl MeSH
- spotřeba kyslíku MeSH
- statistika jako téma MeSH
- zátěžový test * klasifikace MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- klinická studie MeSH
