V současné době jsou stále vyvíjeny nové technologie za účelem neustálého zlepšování zdravotní péče. Rozvojem technologií prochází také telemedicína, která se využívá v mnoha oborech. Cílem této studie je porovnat telemonitorační systém s péčí, která je standardně používaným přístupem na gynekologicko-porodnických pracovištích. Z provedené literární rešerše byly vybrány a ohodnoceny skupinou odborníků vhodné ekonomicko-klinické efekty. Pomocí Saatyho metody byly stanoveny váhy kritérií a samotná matice byla otestována na konzistenci. Váhy kritérií byly použity v Analýze shody a neshody (CDA) pro multikriteriální hodnocení dvou přístupů k prenatální péči. Sběr nákladových dat pro ambulantní prenatální péči probíhal retrospektivně ve spolupráci s gynekologicko-porodnickou ambulantní ordinací v Libereckém kraji ČR. Nakonec byla vyhodnocena analýza nákladové efektivity, byl vypočten poměr inkrementálních nákladů a efektů (ICER) a provedena jednocestná citlivostní analýza. Celkové náklady ambulantní péče zahrnující náklady na monitorovací systém děložní aktivity z pohledu plátce jsou 200 276 Kč. Celkové náklady na skupinu těhotných pacientek se standardní prenatální péčí jsou 182 861 Kč. Na jednu vynaloženou peněžní jednotku dojde k získání 14,73 × 10-6 efektu u monitorované skupiny pacientek a 7,27 × 10-6 efektu u standardní skupiny pacientek. Analýza nákladové efektivity prokázala, že využití přístupu se systémem telemonitoringu v prenatální péči je výrazně nákladově efektivnější než standardní péče.
Currently new technologies are still being developed in order to constantly improve health care. Telemedicine is also in progress and is used in many fields. The aim of this study is to compare the telemonitoring system to a care, which is a standard approach in gynecological and obstetric facilities. Economic and clinical outcomes were selected from the conducted literary review and evaluated by a group of experts. The criteria weights were determinated with the help of the Saaty’s method and the matrix itself was tested for consistency. The criteria weights were applied in the Concordance Discordance Analysis (CDA), which was used for multi-criteria decision making of two approaches to prenatal care. Collecting of cost data for outpatient prenatal care was carried out retrospectively in cooperation with the gynecological-obstetric outpatient facility in Liberec Region in the Czech Republic. Finally, the cost effectiveness analysis was evaluated, the ratio of incremental costs and effects (ICER) was calculated and one-way sensitivity analysis was performed. The total costs of outpatient care, including the cost of uterine activity telemonitoring system, from the payer’s perspective are CZK 200 276. The total costs for a group of pregnant patients with standard ambulatory prenatal care are CZK 182 861. For one deployed money unit a 14,73 × 10-6 effect is obtained in a monitored patient group and a 7,27 × 10-6 effect in a standard patient group. Cost-effectiveness analysis showed that the use of a telemonitoring system in prenatal care is significantly more cost-effective than the standard care.
- MeSH
- Ambulatory Care economics MeSH
- Diagnostic Techniques, Obstetrical and Gynecological MeSH
- Humans MeSH
- Uterine Monitoring economics methods instrumentation MeSH
- Fetal Monitoring economics methods instrumentation MeSH
- Costs and Cost Analysis economics MeSH
- Prenatal Care * economics methods organization & administration MeSH
- Pregnancy MeSH
- Telemetry economics methods MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Pregnancy MeSH
- Female MeSH
Cieľ práce: Prehľad publikácií o novej metóde diagnostiky stavu plodu – fetálnej magnetokardiografii (fMCG). Typ štúdie: Prehľadový článok. Názov a sídlo pracoviska: Gynekologicko-pôrodnícka klinika Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Univerzita Komenského v Bratislave, Slovenská republika. Metodika štúdie: Analýza publikácií vyhľadaných v databázach PubMed a SCOPE zameraných na fMCG. Záver: Fetálna magnetokardiografia je neinvazívna metóda schopná monitorovať spontánnu elektrofyziologickú aktivitu srdca plodu. V porovnaní s kardiotokografiou alebo fetálnou elektrokardiografiou ide o efektívnejšiu metódu s vyššou rozlišovacou schopnosťou. Získaný signál z fetálneho srdca je natoľko presný a kvalitný, že umožňuje posúdiť zmeny PQRST komplexu a detegovať pomocou nich arytmie plodu, ktoré by za iných okolností zostali skryté. Vďaka skorej diagnostike arytmií sa črtá možnosť vhodného terapeutického zásahu a redukcie nevysvetliteľnej smrti plodu v neskorej tehotnosti. fMCG s vysokým časovým rozlíšením taktiež zvyšuje úroveň klinických štúdií zaoberajúcich sa variabilitou srdcovej frekvencie plodu (FHR). Podľa najnovších teórií sa variabilita FHR javí ako možný ukazovateľ stavu plodu a jej podrobnou analýzou možno nepriamo študovať fetálny autonómny nervový systém. fMCG je experimentálna metóda vyžadujúca drahé vybavenie, a či získa uplatnenie v klinickej praxi, ukáže budúcnosť.
Objective: An overwiev of the new diagnostic method of fetal wellbeing – fetal magnetocardiography (fMCG). Design: A review article. Setting: Department of Gynecology and Obstetrics, Jessenius Faculty of Medicine in Martin, Comenius University in Bratislava, Slovak Republic. Methods: An analysis of the literature using database search engines PubMed, and SCOPE in field of fMCG. Results: Fetal magnetocardiography is a non-invasive technique able to monitor the spontaneous electrophy-siological activity of the fetal heart. Compared to cardiotocography and fetal electrocardiography, this is a more effective method with a higher resolution. The signal obtained from the fetal heart is sufficiently precise and the quality allows an assessment of PQRST complex alterations, and to detect fetal arrhythmia. Thanks to early diagnosis of fetal arrhythmia, there is the possibility for appropriate therapeutic intervention and the reduction of unexplained fetal death in late gestation. fMCG with high temporal resolution also increases the level of clinical trials which record fetal heart rate (FHR) variability. According to the latest theories, FHR variability is a possible indicator of fetal status and enables the study of the fetal autonomic nervous system indirectly. fMCG is an experimental method that requires expensive equipment. It is yet to be shown in the future, if this method will get any application in clinical practice..
- MeSH
- Humans MeSH
- Magnetocardiography * methods instrumentation MeSH
- Fetal Monitoring methods instrumentation MeSH
- Fetal Diseases * diagnosis MeSH
- Prenatal Diagnosis methods instrumentation MeSH
- Arrhythmias, Cardiac * diagnosis congenital MeSH
- Heart Rate, Fetal physiology MeSH
- Pregnancy MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Pregnancy MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
- Review MeSH
This paper presents some aspects of the on-line remote fetal monitoring system based on the GPRS data transmission service and WAN network. Th e signal recording instrumentation consists of standard fetal monitor and PDA computer. Th e central surveillance system located in hospital has a capability of simultaneous monitoring of up to 24 patients, both remotely and within hospital. Th e system enables analysis, dynamic presentation and archiving of signals and medical data. Th e clinical interpretation is immediately available in hospital as well as at patient’s home or attending doctor offi ce.
- MeSH
- Electronic Data Processing methods utilization MeSH
- Financing, Organized MeSH
- Internet utilization MeSH
- Pregnancy Complications diagnosis prevention & control MeSH
- Humans MeSH
- Fetal Monitoring methods instrumentation utilization MeSH
- Computers, Handheld utilization supply & distribution MeSH
- Computer Communication Networks utilization MeSH
- Telecommunications utilization MeSH
- Telemedicine methods instrumentation utilization MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
Commonly used noninvasive fetal monitoring is based on fetal heart rate (FHR) variability analysis of the Doppler ultrasound signal coming from the mechanical activity of the fetal heart. Estimation of periodicity of acquired signals using the autocorrelation technique is very important. The determination of cardiac intervals using the Doppler signal is more diffi cult than in electrocardiography, where the R–waves are evident. We investigated the infl uence of the autocorrelation window size on the FHR variability analysis. The indices describing the FHR variability calculated for signals obtained with two autocorrelation algorithms for various window lengths were compared with the reference ones obtained from fetal electrocardiogram. The optimal window was a compromise between artifacts resistance and the averaging level of instantaneous variability.
- MeSH
- Algorithms MeSH
- Electronic Data Processing methods utilization MeSH
- Electrocardiography methods instrumentation utilization MeSH
- Financing, Organized MeSH
- Humans MeSH
- Fetal Monitoring methods instrumentation utilization MeSH
- Heart Rate, Fetal physiology MeSH
- Statistics as Topic methods MeSH
- Ultrasonography methods instrumentation utilization MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- MeSH
- Financing, Organized MeSH
- Humans MeSH
- Fetal Monitoring methods instrumentation utilization MeSH
- Signal Processing, Computer-Assisted MeSH
- Fetal Movement physiology MeSH
- Statistics as Topic MeSH
- Ultrasonography, Doppler methods utilization MeSH
- Ultrasonography, Prenatal methods utilization MeSH
- Fetal Organ Maturity MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
Cíl studie: Zhodnotit senzitivitu a specificitu v současnosti používaných metod intrapartálního monitorování (CTG, FpO2 a STAN S-21) a jejich vzájemné porovnání. Typ studie: Prospektivní studie. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice, Praha. Metodika: U 114 těhotných s vysoce rizikovým nebo patologickým průběhem porodu byla zhodnocena schopnost jednotlivých metod predikovat intrapartální hypoxii, určenou na podkladě postnatálně zjištěných parametrů – scóre Apgarové v l. minutě, pH z umbilikální arterie, hladiny laktátu ve fetální krvi, exces bází (BE) a poporodní stav plodu hodnocený neonatologem. Každá z těchto metod byla kategorizována podle závažnosti. Kvalita jednotlivých metod byla posuzována pomocí senzitivity a specificity i pomocí plochy pod ROC (Receiver Operating Characteristic) křivkou AUC (Area under Curve). Zda jednotlivé metody predikují stav novorozence stejně nebo rozdílně, bylo zjišťováno Mc Nemarovým testem symetrie. U 50 porodů vedených císařským řezem a 24 porodů per forcipem bylo hodnoceno postnatální pH z umbilikální arterie a hodnoceno χ2 testem. Rodičkám před císařským řezem byla aplikována infuze s tokolytikem (hexoprenalin). Všechny testy byly provedeny na 5% hladině významnosti. Výsledky: Nízkou hodnotu Apgarové skóre v l. minutě (7 a méně) označí vždy CTG, ale také označí i velkou část novorozenců normálních. STAN naopak dobře určuje všechny novorozence s normálním bodovým hodnocením. Nejvyváženěji hodnotí novorozence FpO2 a je statistický rozdíl mezi CTG a FpO2. Při hodnocení pH z umbilikální arterie (pH <7,20) opět vykazuje CTG nejvyšší senzitivitu, ale nízkou specificitu. STAN opět nejlépe predikuje novorozence s normálním pH. Při hodnocení vysoké hodnoty laktátu (>3,7 mmol/l) a BE (>-10), a tedy průkazu metabolické acidózy nejlepší predikci vykazuje STAN. Stav novorozence bezprostředně po porodu hodnocený neonatologem (střední nebo těžká deprese) nejlépe predikuje FpO2. U porodů vedených císařským řezem a po aplikaci tokolýzy bylo postnatální pH vyšší než u porodů per forcipem bez akutní tokolýzy. Nástup událostí v průběhu patologického porodu u jednotlivých metod navazuje v pořadí CTG, FpO2 a STAN. Závěr: I když CTG vykazuje velmi nízkou specificitu, nelze tuto metodu zavrhnout, neboť zavčas porodníka upozorní na možnost rozvoje hypoxémie a hypoxie. FpO2 nebo STAN upřesní situaci a označí správný okamžik k ukončení porodu z indikace hypoxie plodu intra partum. STAN nejlépe predikuje stavy rozvíjející se metabolické acidózy, postnatálně hodnocené hladinou laktátu a BE ve fetální krvi.
Objective: To evaluated sensitivity and specificity of presently used methods for intrapartal monitoring (CTG, FpO2 a STAN S-21) and their mutual comparison. Type of study: A prospective study. Setting: Gynecological–Obstetrical Clinic, 1st Medical Faculty, Charles University and general Teaching Hospital, Prague. Method: In 114 pregnant women with high-risk or pathological course of pregnancy the authors evaluated the capability of individual methods to predict intrapartal hypoxia, determined on the basis of postnatal evaluation of parameters observed (Apgar score in 1st minute, pH from umbilical artery, lactate levels in fetal blood, base excess (BE) and postpartum condition of fetus evaluated by a neonatologist). Each method was categorized according to its importance. The quality of individual methods was evaluated by means of their sensitivity and specificity as well as by the area under ROC (Receiver Operating Characteristic), i.e. AUC (Area under Curve). A similar or different prediction of the condition of the newborn by these individual methods was evaluated by the McNamara test of symmetry. In 50 deliveries performed by Cesarean section and 24 forceps deliveries the authors evaluated postnatal pH from umbilical artery and evaluation by Chi-square test. The women in childbed were infused with a tocolytic drug (hexoprenalin) before Cesarean section. All tests were performed at 5% level of significance. Results: Low level of Apgar score in the 1st minute and less) always indicated CTG, but also a large proportion of normal newborns. STAN, in contrast, well indicates all newborns with a normal point evaluation. The best balanced evaluation of the newborns is provided by FpO2 and there was a significant difference between CTG and FpO2. In evaluating pH from the umbilical artery (pH < 7.20), TCG proved to be most sensitive again but displayed low specificity. STAN was the best predictor of newborns with normal pH. In evaluating high levels of lactate (> 3.7mmol/L) and BE (> - 10) and related demonstration of metabolic acidosis STAN proved to be the best predictor. The condition of the newborn evaluated by a neonatologist immediately after birth (medium or heavy depression) was best predicted by FpO2. In deliveries performed by Cesarean section and after the administration of tocolysis the postnatal pH was higher then in forceps deliveries without acute tocolysis. The occurrence of emergencies in the course of a pathological delivery in individual methods is as follows: CTG, FpO2 and STAN. Conclusion: Even though CTG displays a very low specificity, this method should not be rejected, since it draws attention of the obstetrician very early to the possibility of developing hypoxia. FpO2 or STAN gives more precision to the situation and demarcates a correct moment for ending the delivery for the indication of fetus hypoxia intra partum. STAN is the best predictor for conditions of developing metabolic acidosis, evaluated postnatally by the level of lactate and BE in fetal blood.
- MeSH
- Apgar Score MeSH
- Research Support as Topic MeSH
- Fetal Hypoxia complications blood MeSH
- Cardiotocography methods instrumentation utilization MeSH
- Humans MeSH
- Fetal Monitoring methods instrumentation statistics & numerical data MeSH
- Labor, Obstetric metabolism MeSH
- Prospective Studies MeSH
- Sensitivity and Specificity MeSH
- Pregnancy MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Pregnancy MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Comparative Study MeSH
Cíl studie: Zhodnocení významu ST analýzy EKG plodu pro včasný záchyt rozvíjející se akutní hypoxie v průběhu porodu plodů s předpokládanou růstovou retardací. Porovnání se stávajícím způsobem intrapartálního monitorování plodu. Ovlivnění počtu operačních porodů z indikace hrozící akutní hypoxie plodu. Vliv metody na perinatální výsledky a postnatální adaptaci novorozenců. Typ studie: Prospektivní studie. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko porodnická klinika MU a FN Brno. Metodika: Do prospektivní studie bylo zařazeno 47 žen s prepartálně diagnostikovanou růstovou retardací plodu, které porodily ve FN Brno v letech 2003–2005 a kde byla následně využita intrapartální ST analýza EKG plodu (soubor A). Kontrolní soubor tvořilo 87 porodů žen s růstově retardovaným plodem ve stejném sledovaném období, monitorovaných standardními metodami (soubor B). Za standardní metody byla považována kardiotokografie (KTG), v případě potřeby doplněná pulzní oxymetrií (IFPO). Diagnóza intrauterinní růstové retardace plodu byla stanovena na základě výsledku opakované prepartální ultrazvukové biometrie plodu s odhadem hmotnosti, který odpovídal skupině pod 10. percentilem pro dané gestační stáří. Byly zaznamenány počty vaginálních porodů a operačních ukončení porodu z indikace hrozící hypoxie plodu (císařský řez, forceps). Hodnoceno bylo poporodní pH z pupečníkové arterie, samostatně pro skupinu hodnot pH <7,00, dále skupinu hodnot pH 7,00–7,09 a pH 7,10 a více. Porovnávány byly hodnoty Apgarové skóre, zvlášť pro první, pátou a desátou minutu. Neonatologem byla sledována délka pobytu novorozence na jednotce intenzivní novorozenecké péče, jednotce intermediární péče, celková délka hospitalizace, výskyt sepse v časném novorozeneckém období, výskyt hyperbilirubinémie a závěr neurologického vyšetření. Veškeré výsledky byly statisticky zhodnoceny metodou χ2 testu, Kruskalovým-Wallisovým testem nebo metodou Anova. Výsledky: Nebyl nalezen statisticky významný rozdíl v počtu operačně ukončených porodů z indikace hrozící hypoxie plodu (p = 0,856) ani v záchytu intrapartální asfyxie plodu podle hodnot pH z pupečníkové arterie členěných do tří skupin (p = 0,657, resp. p = 0,958, resp. p = 0,730). Hodnoty Apgar-skóre se lišily ve prospěch souboru A pouze v první minutě a tento rozdíl je statisticky signifikantní na 5% hladině významnosti (p = 0,018). Hodnoty Apgar-skóre v páté a desáté minutě nevykazují statisticky významný rozdíl (p = 0,301, resp. p = 0,313). Při vzájemném porovnání neonatologických výsledků mezi oběma soubory A a B nebyl nalezen statisticky významný rozdíl. Závěr: Použití ST analýzy fetálního EKG k záchytu intrapartální hypoxie v průběhu porodu plodů s předpokládanou intrauterinní růstovou retardací nevykazuje významný rozdíl oproti stávajícím metodám (KTG doplněné v případě potřeby o IFPO). Při použití metody nedošlo k ovlivnění počtu operačních porodů z indikace hrozící akutní hypoxie plodu ani perinatálních výsledků a postnatální adaptace novorozence.
Objective: Evaluation of the role of ST analysis of fetus ECG for early detection of developing acute hypoxia in the course of delivery of fetuses with presumed growth retardation. A comparison with present way of intrapartal fetus monitoring. Impact on the number of surgical births for indications of threatening fetus hypoxia. Influence of the method on perinatal results and postnatal adaptation of the newborns. Type of study: A prospective study. Setting: Gynecology – Obstetrics Clinic, Masaryk University and Teaching Hospital Brno. Method: Forty seven women with a growth retardation of the fetus diagnosed before delivery who gave birth in the Teaching Hospital in Brno during 2003 – 2005 and intrapartal ST analysis of fetus ECG was subsequently used, were enrolled into this prospective study (group A). The control group consisted of 87 deliveries taking place in the same period of time and concerning women with fetuses suffering from growth retardation and monitored by standard methods (group B). The standard methods included cardiotocography (CTG), supplemented with pulse oximetry (IFPO) if needed. The diagnosis of intrauterine fetus growth retardation was established on the basis of the results of repeated prepartal ultrasound fetus biometry with estimation of the mass, which corresponded to a group below 10 percentile for the given gestational age. The numbers of vaginal deliveries and surgically treated delivery due to threatening fetus hypoxia (Cesarean section, forceps delivery) were recorded. The authors evaluated postpartal pH from umbilical artery, independently for the group of values of pH < 7.00, the group of pH 7.00 – 0.10 and pH 7.10 or more. The values of Apgar score were evaluated for the first, fifth and tenth minute, respectively. The neonatologist followed the duration of stay of the newborn at the Newborn Intensive Care Unit, the Intermediate Care Unit, total duration of hospitalization, the occurrence of sepsis in the early newbotn period, the occurrence of hyperbilirubinemia, and the conclusion of neurological examination. All the results were evaluated statistically by the χ2 test, Kruskal – Wallis test or the Anova method. Results: There was no statistically significantly difference in the number of delivery ended by surgery for threatening fetus hypoxia (p = 0.856) or the detection rate of intrapartal hypoxia according to pH values of umbilical blood divided into the three groups (p = 0.657, p = 0.958, p = 0.730, respectively). The values of Apgar score differed in favor of the group A significantly only in the first minute at the level of 5% opf significance (p = 0.018). The values of Apgar score in the fifth and tenth minute did not show any significant difference (P = 0.301 and p = 0.313, respectively). There was no statistically significant difference in neonatological results between the group A and B. Conclusion: The use of ST analysis of fetal ECG in the course of delivery of fetuses with presumed intrauterine growth retardation did not show any significant difference from the presently used methods (CTG supplemented with IFPO if needed). In using the method there was not any effect on the number of surgically treated deliveries for indications of threatening acute fetus hypoxia or perinatal results and postnatal adaptation of the newborns.
- MeSH
- Electrocardiography methods instrumentation utilization MeSH
- Research Support as Topic MeSH
- Fetal Hypoxia blood MeSH
- Cardiotocography methods instrumentation utilization MeSH
- Humans MeSH
- Fetal Monitoring methods instrumentation statistics & numerical data MeSH
- Oximetry instrumentation statistics & numerical data utilization MeSH
- Prospective Studies MeSH
- Fetal Growth Retardation diagnosis complications ultrasonography MeSH
- Pregnancy MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Pregnancy MeSH
- Publication type
- Comparative Study MeSH
