Prenatal listening experience reportedly modulates how humans process speech at birth, but little is known about how speech perception develops throughout the perinatal period. The present experiment assessed the neural event-related potentials (ERP) and mismatch responses (MMR) to native vowels in 99 neonates born between 32 and 42 weeks of gestation. The vowels elicited reliable ERPs in newborns whose gestational age at time of experiment was at least 36 weeks and 1 day (36 + 1). The ERPs reflected spectral distinctions between vowel onsets from age 36 weeks + 6 days and durational distinctions at vowel offsets from age 37 weeks + 6 days. Starting at age 40 + 4, there was evidence of neural discrimination of vowel length, indexed by a negative MMR response. The present findings extend our understanding of the earliest stages of speech perception development in that they pinpoint the ages at which the cortex reliably responds to the phonetic characteristics of individual speech sounds and discriminates a native phoneme contrast. The age at which the brain reliably differentiates vowel onsets coincides with what is considered term age in many countries (37 weeks + 0 days of gestational age). Future studies should investigate to what extent the perinatal maturation of the cortical responses to speech sounds is modulated by the ambient language.

• MeSH
• akustická stimulace * metody   MeSH
• elektroencefalografie * MeSH
• evokované potenciály fyziologie   MeSH
• fonetika * MeSH
• gestační stáří * MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec nedonošený fyziologie   MeSH
• novorozenec MeSH
• percepce řeči * fyziologie   MeSH
• sluchové evokované potenciály fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

The aim of this study was to investigate the tissue perfusion status and circadian rhythm in moderately premature infants. As a prospective study, from July 2019 to October 2019, the haemodynamic stability of moderate to late preterm, including such indicators as perfusion index (PI), blood pressure (systolic/diastolic) (BP), heart rate (HR), respiratory rate (RR), oxygen saturation (SpO2) and body temperature were monitored in the morning and at night within eight days after birth. There was no difference of statistical significance between PI values in the morning and at night (P>0.05). The HR from days six to eight after birth was higher than days one to three (P<0.05). The HR increased significantly on days seven and eight compared with days four and five (P<0.05). The BP from days three to eight was significantly higher than on day one (P<0.05), and the BP from days four to eight was higher than on day two. There was a weak positive correlation between the PI values and gestational age (GA) (r=0.097), HR (r=0.067) and time (r=0.284), and a negative correlation with SpO2 (r=-0.113). The PI and HR of moderate to late preterm increased within eight days after birth. BP was relatively lower after birth and gradually increased to a stable level on days three to four. The PI and BP circadian rhythms associated with tissue perfusion were not established on day eight after birth.

• MeSH
• krevní tlak fyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec nedonošený * fyziologie   MeSH
• novorozenec MeSH
• perfuze MeSH
• prospektivní studie MeSH
• srdeční frekvence fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• MeSH
• anatomie MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec nedonošený * fyziologie   MeSH
• novorozenec * fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec * fyziologie   MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod: Dynamika vývoja kardiovaskulárneho systému a jeho regulácií vo včasnom postnatálnom období v značnej miere závisí od zrelosti novorodenca. Cieľom práce bolo zistiť vzťah medzi kardiovaskulárnymi parametrami (frekvenciou srdca a jej variabilitou, pulzovým intervalom, systémovým tlakom krvi a parametrami odrážajúcimi intrauterinný a postnatálny vývoj a rast (gestačný vek, postkoncepčný vek, pôrodná a aktuálna hmotnosť) v skupine nedonosených detí v prvých týždňoch života. Metodika: U 43 nedonosených detí rôzneho gestačného veku, pôrodnej a aktuálnej hmotnosti bol v priemernom postkoncepčnom veku 34,6 týždňa kontinuálne a neinvazívne registrovaný krvný tlak a frekvencia srdca. Tlak krvi bol kontinuálne registrovaný pomocou prístroja Portapres (FMS) počas 2–5 minút v pokoji za štandardných podmienok. U každého dieťaťa bol analyzovaný stacionárny segment záznamu obsahujúci štandardne 250 tep po tepu (beat-to-beat) hodnôt tlaku krvi. U 35 detí bola spektrálnou analýzou zisťovaná variabilita pulzových intervalov odrážajúca variabilitu frekvencie srdca (celkový spektrálny výkon a výkony vo vysokofrekvenčnej – HF a nízkofrekvenčnej – LF oblasti). Výsledky: Korelačnou analýzou testami (Pearsonov, resp. Spearmanov korelačný koeficient) boli zistené pozitívne korelácie medzi gestačným, postkoncepčným vekom, pôrodnou a aktuálnou hmotnosťou a priemernou dĺžkou pulzového intervalu (IBI), celkovým spektrálnym výkonom variability pulzových intervalov (total power), ako aj spektrálnymi výkonmi v LF a HF pásme, a priemernou hodnotou diastolického i stredného tlaku krvi. Signifikantná negatívna korelácia bola medzi uvedenými anamnestickými parametrami a priemernou frekvenciou srdca a frekvenciou dýchania. Záver: U nedonosených novorodencov s vyšším gestačným a postkoncepčným vekom, pôrodnou a aktuálnou hmotnosťou sme zaznamenali vyšší celkový spektrálny výkon variability frekvencie srdca, nižšiu priemernú frekvenciu srdca a vyšší stredný a diastolický tlak krvi. Tieto zmeny a zistené závislosti poukazujú na zvyšujúci sa vplyv baroreflexov a postupné dozrievanie regulácie kardiovaskulárneho systému autonómnym nervovým systémom nedonosených novorodencov.

Relationships between the values of heart rate variability and blood pressure and parameters of growth and development in premature infants Introduction: The dynamics of the development of the cardiovascular system in the early postnatal period also depends on the maturity of the newborn. The aim of the study was to determine the relationships between cardiovascular parameters – heart rate variability, its components (LF, HF), pulse intervals (interbeat intervals – IBI), heart rate, systemic blood pressure and parameters reflecting development and growth – gestational age, postconceptional age, birth and actual weight in the group of premature babies in the first weeks of life. Methods: In 43 premature infants of various gestational ages, birth and actual weights, at a mean postconception age of 34.6 weeks, blood pressure and heart rate were continuously and non-invasively recorded. Blood pressure was recorded continuously for 2–5 minutes under standard conditions using a Portapres device (FMS). For each child, a stationary segment of the record containing 250 beat-to-beat blood pressure values was analyzed. The variability of interbeat intervals was determined by spectral analysis (total power, powers in high-frequency and low-frequency bands) in 35 children. Results: Correlation tests (Pearson´s and Spearman´s) revealed positive correlations between gestational, postconceptional age, birth and actual weight and mean value of pulse intervals (IBI), spectral total power of the IBI variability, as well as spectral powers in HF and LF bands, and diastolic and mean blood pressure. There was a significant negative correlation between the ages and weights and mean heart and respiratory rate. Conclusion: Preterm infants with higher gestational and postconceptional age, birth and actual weight have higher total power of heart rate variability.This is not only a consequence of the increase in spectral power in the HF band, but also in the LF band, which through the activities of the sympathetic and parasympathetic systems reflects mainly baroreflex activity. Together, the mean heart rate is lower and blood pressure, diastolic and mean are higher. The identified relationships point to the increasing baroreflex sensitivity and to the maturation of regulatory circuits of the cardiovascular system in premature infants.

• Klíčová slova
• variabilita srdeční frekvence,
• MeSH
• baroreflex MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• krevní tlak MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec nedonošený * fyziologie   MeSH
• novorozenec MeSH
• srdeční frekvence MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Some neural circuits within infants are not fully developed at birth, especially in preterm infants. Therefore, it is unclear whether reflexes that affect breathing may or may not be activated during the neonatal stabilisation at birth. Both sensory reflexes (eg, tactile stimulation) and non-invasive ventilation (NIV) can promote spontaneous breathing at birth, but the application of NIV can also compromise breathing by inducing facial reflexes that inhibit spontaneous breathing. Applying an interface could provoke the trigeminocardiac reflex (TCR) by stimulating the trigeminal nerve resulting in apnoea and a reduction in heart rate. Similarly, airflow within the nasopharynx can elicit the TCR and/or laryngeal chemoreflex (LCR), resulting in glottal closure and ineffective ventilation, whereas providing pressure via inflations could stimulate multiple receptors that affect breathing. Stimulating the fast adapting pulmonary receptors may activate Head's paradoxical reflex to stimulate spontaneous breathing. In contrast, stimulating the slow adapting pulmonary receptors or laryngeal receptors could induce the Hering-Breuer inflation reflex or LCR, respectively, and thereby inhibit spontaneous breathing. As clinicians are most often unaware that starting primary care might affect the breathing they intend to support, this narrative review summarises the currently available evidence on (vagally mediated) reflexes that might promote or inhibit spontaneous breathing at birth.

• MeSH
• dýchání * MeSH
• fyzikální stimulace MeSH
• hmat MeSH
• hypotermie prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• neinvazivní ventilace přístrojové vybavení   metody   MeSH
• nervus vagus fyziologie   MeSH
• novorozenec nedonošený fyziologie   MeSH
• odsávání MeSH
• plíce fyziologie   MeSH
• plicní ventilace MeSH
• primární zdravotní péče MeSH
• reflex * MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

• Klíčová slova
• nezpůsobilost, behaviorální fenotyp nezralosti, vývojový původ onemocnění, vulnerabilita,
• MeSH
• centrální nervový systém růst a vývoj   MeSH
• dítě MeSH
• hyperkinetická porucha diagnóza   epidemiologie   komplikace   patologie   MeSH
• komorbidita MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• morbidita MeSH
• nemoci nedonošenců etiologie   MeSH
• novorozenec nedonošený * fyziologie   psychologie   růst a vývoj   MeSH
• novorozenec MeSH
• poruchy autistického spektra diagnóza   komplikace   patologie   MeSH
• postižené děti statistika a číselné údaje   MeSH
• průzkumy a dotazníky statistika a číselné údaje   MeSH
• vývoj dítěte MeSH
• zdravotní stav MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• anestezie * metody   normy   MeSH
• centrální nervový systém fyziologie   MeSH
• dítě MeSH
• fyziologie dýchací soustavy MeSH
• fyziologie močového ústrojí MeSH
• játra fyziologie   metabolismus   MeSH
• kardiovaskulární fyziologické jevy MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• novorozenec nedonošený fyziologie   metabolismus   MeSH
• novorozenec MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• novorozenec MeSH

• Klíčová slova
• synaktivní teorie vývoje,
• MeSH
• chování kojenců MeSH
• intenzivní péče o novorozence * MeSH
• lidé MeSH
• neonatologie dějiny   MeSH
• novorozenec nedonošený fyziologie   psychologie   růst a vývoj   MeSH
• novorozenec MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Aim: The aim of this study was to evaluate the effect of maternal heart sound given to preterm infants during aspiration on pain and comfort. Methods: This was a randomized controlled trial. Preterm infants (n = 62) receiving care or treatment at a neonatal intensive care unit (NICU) were eligible for participation in this study. Infants in the intervention group were provided with prerecorded maternal heart sounds before, during, and after aspiration, whereas infants in the control group received routine care. Results: In both groups, the infants’ physiologic parameters were evaluated during aspiration. In the study, it was determined that while there was an insignificant difference between the experimental group and the control group in terms of respiratory rate and heart rate averages before, during, and after the aspiration, there was a significant difference between them in terms of SO2 averages before, during, and after the aspiration, and this significance arose from the experimental group. Conclusion: Considering the positive effect of maternal heart sound given to preterm infants during aspiration, we recommend that this method can be used in NICU.

• Klíčová slova
• zvuk srdce matky,
• MeSH
• intenzivní péče o novorozence * MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec nedonošený * fyziologie   psychologie   MeSH
• novorozenec MeSH
• poslech srdce MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• srdeční frekvence MeSH
• srdeční ozvy MeSH
• umělé dýchání MeSH
• vztahy mezi matkou a dítětem * MeSH
• zvuk MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH

Pokroky v lékařské vědě a technologický rozvoj v neonatologii podněcují iniciaci a rozšiřování individualizované vývojové péče u dětí předčasně narozených, hospitalizovaných na jednotce intenzivní péče. Celosvětovým trendem je začleňování dalších rehabilitačních pracovníků do týmu neonatologického centra. Dostupnost jednotlivých terapeutů specializovaných na péči o předčasně narozené děti se liší na různých pracovištích v ČR. Úlohou klinického logopeda je management příjmu potravy, diagnostika a terapeutické intervence k podpoře připravenosti k orálnímu příjmu, při orálnímu příjmu a polykání, včetně objektivního vyšetření (videofluoroskopie) pro zjištění rizika aspriace a v neposlední řadě také edukace rodiče. Asociace klinických logopedů iniciovala první kroky pro zařazení klinického logopeda do týmu odborníků NJIP na území celé České republiky plošně a pro sjednocení postupů používaných na NJIP při příjmu potravy.

Technological and medical advances in neonatology have prompted initiation and expansion of individuased developmental care of preterm born infants hospitalized on neonatal intensive care unit. Incorporation of rehabilitation professionals into the NICU is a worldwide trend. Availability of therapists specialized in the care of neonates vary from hospital to hosiptal. Speech language pathologist services generally include managment of oral intake, assesment and interventions to promote feeding readiness, feeding and swallowing functions, vidofluorescence study to assess risk of aspiration and parent education. Association of clinical speech and language therapist initiated the first steps for incorporating clinical speech language pathologist into the team of professionals on NICU to all hospitals in the Czech republic and to unify practices used in NICU for feeding.

• Klíčová slova
• odmítání jídla,
• MeSH
• fyziologie výživy kojenců MeSH
• klinická logopedie organizace a řízení   trendy   MeSH
• lidé MeSH
• neonatologie organizace a řízení   trendy   MeSH
• novorozenec nedonošený fyziologie   psychologie   MeSH
• novorozenec * MeSH
• perinatální péče organizace a řízení   trendy   MeSH
• přijímání potravy fyziologie   psychologie   MeSH
• sací chování MeSH
• týmová péče o pacienty * organizace a řízení   trendy   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec * MeSH