Diabetes mellitus je spojen s kognitivním poškozením, které může přecházet do vaskulární nebo neurodegenerativní demence. Porucha kognitivních funkcí postihuje diabetiky 1. a zejména 2. typu a na jejím rozvoji se podílí řada cévních, metabolických i psychosociálních faktorů. Důležitou roli hraje také hyperglykemie a hypoglykemie, proto je důležitá správná strategie léčby diabetu s využitím kombinace metforminu s moderními bezpečnými antidiabetiky (inkretinové léky, glifloziny, inzulinová analoga). Zdá se, že některá antidiabetika (metformin, inkretinové léky) a nazální forma aplikace inzulinu by mohla zlepšit kognici u diabetiků.
Diabetes mellitus is associated with cognitive impairment which may convert to vascular or neurodegenerative dementia. Impairment of cognitive functions affects patients with type 1 and especially type 2 diabetes, with a number of vascular, metabolic and psychosocial factors involved in its development. As hyperglycemia and hypoglycemia also play an important role, important is the correct strategy of diabetes therapy which utilizes a combination of metformin with modern safe antidiabetics (incretin drugs, gliflozins, insulin analogues). It seems that some antidiabetic drugs (metformin, incretin drugs) and nasal form of application of insulin could improve cognition in diabetics.
- MeSH
- demence * etiologie komplikace MeSH
- diabetes mellitus 1. typu farmakoterapie komplikace MeSH
- diabetes mellitus 2. typu farmakoterapie komplikace MeSH
- hyperglykemie MeSH
- hypoglykemie MeSH
- hypoglykemika terapeutické užití MeSH
- kognitivní poruchy * etiologie komplikace MeSH
- komplikace diabetu * etiologie MeSH
- lidé MeSH
- mozek účinky léků MeSH
- neuroprotektivní látky MeSH
- poruchy paměti etiologie komplikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Roztroušená skleróza (RS) je chronické onemocnění, jež postihuje mozek a míchu, a projevuje se převážně motorickým postižením. Ačkoli nedávné studie naznačují, že postižení kognitivních funkcí je přítomno až u 65 % pacientů s RS, a to dokonce již ve stadiu klinicky izolovaného syndromu (CIS). Zhoršuje jejich kvalitu života, přesto je problematika kognitivního deficitu u těchto pacientů v běžné klinické praxi často opomíjena. Cílem tohoto přehledného článku je shrnout dosavadní výsledky studií, jež se zabývají problematikou kognitivního deficitu u pacientů s RS, především zaměřené na časná stadia onemocnění včetně pacientů po prvním příznaku (CIS), kteří jsou ve velkém riziku rozvoje klinicky jisté RS (CDMS). Je zde zdůrazněn vztah kognitivních funkcí k jejich strukturálním korelátům. Dále se zmiňujeme o nejčastěji používaných bateriích neuropsychologických testů a o farmakologických a nefarmakologických přístupech v léčbě kognitivních poruch u pacientů s RS. Závěr je věnován problematice únavy, deprese a kvality života.
Multiple sclerosis (MS) is a chronic disease affecting brain and spinal cord and leading primarily to motor disability. Cognitive deficit in patients with MS are often neglected in routine clinical practise despite its significant impact on patients' quality of life. Recent studies have suggested that cognitive impairment is present in almost 65% of patients with MS even at the earliest stages of the disease – in patients with clinically isolated syndrome (CIS). The goal of this review was to summarize results of previous studies focused on cognitive deficit in patients with MS. We put particular emphasis on early stages of the disease including patients after the first clinical manifestation of the disease (CIS), who are likely to develop clinically definite multiple sclerosis (CDMS). We further describe the relationship between cognitive functions and structural changes on magnetic resonance imaging (MRI). We also mention the most commonly used neuropsychological batteries and pharmacological and non-pharmacological treatments of cognitive deficits in patients with MS. The final part of the review focuses on fatigue, depression and quality of life. Key words: multiple sclerosis – clinically isolated syndrome – cognitive deficit – neuropsychological tests – magnetic resonance imaging The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.
- Klíčová slova
- klinicky izolovaný syndrom, kognitivní deficit,
- MeSH
- časná diagnóza MeSH
- deprese komplikace MeSH
- kognitivní poruchy * diagnóza komplikace MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie MeSH
- neuropsychologické testy MeSH
- poruchy paměti * diagnóza komplikace MeSH
- poruchy řeči diagnóza komplikace MeSH
- pozornost MeSH
- řešení problému MeSH
- roztroušená skleróza * diagnóza komplikace psychologie MeSH
- únava komplikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- Klíčová slova
- anxieta,
- MeSH
- deprese etiologie farmakoterapie komplikace MeSH
- exekutivní funkce MeSH
- kognitivní poruchy komplikace psychologie MeSH
- lidé MeSH
- neurobehaviorální symptomy MeSH
- paměť fyziologie MeSH
- poruchy paměti komplikace psychologie MeSH
- psychoterapie metody MeSH
- roztroušená skleróza komplikace psychologie MeSH
- úzkost farmakoterapie komplikace psychologie MeSH
- úzkostné poruchy farmakoterapie komplikace psychologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Limbická encefalitida je onemocnění rozmanitého klinického průběhu, jehož časná diagnostika bývá pro nespecifické počáteční příznaky obtížná. Mezi charakteristické symptomy patří v první řadě subakutní rozvoj postižení paměti, dále pak změny nálad, psychiatrické příznaky, často se vyskytují i epileptické záchvaty. V minulosti byla limbická encefalitida známa především jako paraneoplastický syndrom, může být však také infekční či autoimunitní etiologie (u části pacientů spojené s přítomností charakteristických antineuronálních protilátek). V první kazuistice popisujeme případ 53leté ženy, u které bylo původně pro postižení krátkodobé paměti vysloveno podezření na Alzheimerovu nemoc. V návaznosti na akutní zhoršení stavu s poruchou vědomí a epileptickými záchvaty byla u pacientky na základě změn signálu MR mozku ve spánkových lalocích stanovena diagnóza limbické encefalitidy. U druhého případu, 38letého muže, se onemocnění manifestovalo poruchami paměti a chování s poměrně rychlým rozvojem, což budilo podezření na psychózu. Následný rozvoj epileptických záchvatů, intenzitních MR změn v mediální části temporálních laloků a pozitivita autoprotilátek proti napěťově řízeným draslíkovým kanálům potvrdila diagnózu limbické encefalitidy. Oba nemocní reagovali příznivě na imunosupresivní léčbu a nebyla u nich prozatím prokázána paraneoplastická etiologie. Kazuistiky doplňujeme přehledem typických příznaků, klasifikace, diagnostiky a léčby této dosud často opomíjené nemoci.
Limbic encephalitis was initially described as a rare paraneoplastic syndrome characterized by rapid progression, anterograde amnesia, mood disturbances, psychiatric symptoms and temporal lobe epilepsy. In the last decade, the concept of limbic encephalitis has expanded – apart from any paraneoplastic aetiology, it may occur as an infectious or autoimmune disorder (that may or may not be associated with antineuronal antibodies). Due to its various non-specific symptoms, early diagnosis of limbic encephalitis is frequently difficult. The first reported case, a 53-year-old female, presented with short-term memory loss, and was treated initially for Alzheimer’s disease, later developing typical symptoms of limbic encephalitis with rapid alteration of consciousness, accompanied by seizures and discrete temporal lobe signal change on MRI. The second case was a 38-year-old male with rapidly progressing amnesia and behavioural disturbances. Development of epileptic seizures, typical medial temporal lobe signal change on MRI and abnormal increase of antibodies against voltage-gated potassium channels confirmed a diagnosis of limbic encephalitis. Both cases improved after corticosteroid therapy. No paraneoplastic origin was found in either case. We discuss the most usual signs and symptoms of limbic encephalitis, focusing on recent classification, diagnostics and treatment of this often under-diagnosed disorder.
- Klíčová slova
- paraneoplastický syndrom, antineuronální protilátky,
- MeSH
- autoprotilátky MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dospělí MeSH
- draslíkové kanály řízené napětím antagonisté a inhibitory izolace a purifikace MeSH
- elektroencefalografie MeSH
- epilepsie tonicko-klonická diagnóza etiologie komplikace MeSH
- farmakoterapie MeSH
- financování organizované MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- limbická encefalitida diagnóza etiologie MeSH
- magnetická rezonanční tomografie MeSH
- paraneoplastické syndromy MeSH
- počítačová rentgenová tomografie metody využití MeSH
- poruchy paměti diagnóza komplikace MeSH
- ultrasonografie metody využití MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Neurokognitivní postižení je považováno za jádrovou komponentu schizofrenie. U většiny pacientů se schizofrenií je přítomen pokles kognitivního výkonu v porovnání s jeho očekávanou úrovní. Kognitivní postižení je relativně nezávislé na klinických příznacích a na průběhu nemoci. Kognitivní deficit není ani charakteristický ani specifický pro schizofrenii. Schizofrenie je jedno z mnoha neuropsy- chiatrických onemocnění s kognitivním deficitem. Kognitivní postižení u schizofrenie zahrnuje především poruchy pozornosti, pracovní paměti, verbálního učení a exekutivních funkcí. Tyto poruchy jsou spojeny s narušením funkčního stavu nemocných (sociální chování, pracovní schopnosti, každodenní životní aktivity). Hodnocení kognice u schizofrenie by mělo být součástí klinické praxe.
Neurocognitive impairment is considered a core component of schizophrenia. Majority of patients with schizophrenia demonstrate cognitive decrements compared with their expected level. Cognitive impairment tends to be relatively independent of clinical symptoms and course of illness. This cognitive deficit is neither characteristic nor unique for schizophrenia. Schizophrenia is one of a large number of neuropsychiatric disorders with cognitive deficit. Cognitive impairment in schizophrenia includes deficits mainly in attention, working memory, verbal learning, and executive functions. These deficits have been shown to be linked to impairment in functional status (eg, social behavior, work performance, and activities of daily living). The evaluation of cognition in schizophrenia should be a component of a clinical practice.
- MeSH
- deformace percepce klasifikace MeSH
- empatie MeSH
- financování organizované MeSH
- kognitivní poruchy diagnóza etiologie komplikace MeSH
- medicína založená na důkazech MeSH
- poruchy motorických dovedností diagnóza komplikace MeSH
- poruchy paměti diagnóza komplikace MeSH
- pozornost klasifikace MeSH
- psychopatologie metody MeSH
- schizofrenie diagnóza etiologie komplikace MeSH
Inzulín je znám pro svůj periferní účinek na metabolizmus glukózy, tuků a bílkovin. Inzulín však hraje také významnou úlohu v mozku, kde funguje jako neuropeptid. Důkazy o tom, že inzulín je aktivním mozkovým hormonem, byly získány až v posledních letech 3- klinická data ukazují, že hraje významnou úlohu při fungování paměti. Působení inzulínu je realizováno přes inzulínové receptory, lokalizované zejména v bulbus olfactorius, v hypotalamu a hipokampu. Výsledky získané z experimentů na zvířatech ukazují na účinky inzulínu v mozku spojené s učením a pamětí. TaJcé kognitivní dysfunkce při demenci Alzheimerova typu AD) jsou spojeny s nedostatkem inzulínu v mozku a paměť u pacientů s AD se zlepšuje, když se hladina inzulínu zvýší.
Insulin is mainly known for its peripheral effects on the metabolism of glucose, fats, and proteins. However, insulin also exer ts impor- tant actions within the brain, and functions as a neuropeptide. Evidence for insulin being an active hormone in the brain has i ncreased greatly in recent years and some clinical data suggest that insulin plays an important role in memory performance. It acts via insulin receptors, localized predominantly in the olfactory bulbs, hypothalamus, and hippocampus. Data obtained in animal experiments r eveal an interesting insulin profile in the brain linked with learning and memory. Also cognitive dysfunctions in dementia of the Alz heimer type (AD) are associated with insulin deficiency in the brain, and memory improves in AD patients when insulin levels increase.
- MeSH
- Alzheimerova nemoc etiologie komplikace terapie MeSH
- demence enzymologie etiologie komplikace MeSH
- diabetes mellitus enzymologie metabolismus MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- inzulin metabolismus nedostatek terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- lithium terapeutické užití MeSH
- poruchy paměti etiologie komplikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
