Česká republika patří mezi země s vysokou prevalencí kardiovaskulárních onemocnění. Arteriální hypertenze je jejich nejvýznamnějším ovlivnitelným rizikovým faktorem. V České republice postihuje zhruba 40 % dospělé populace. Cílových hodnot krevního tlaku, respektive redukce celkového kardiovaskulárního rizika, však stále většina léčených nedosahuje. Aktuální doporučené postupy pro management vysokého krevního tlaku a arteriální hypertenze nově doporučují jako cílový krevní tlak u většiny hypertoniků hodnoty 120-129 mmHg systolického krevního tlaku do tří měsíců od počátku léčby. Zlatým standardem léčby zůstávají fixní kombinace antihypertenziv. Právě jejich daleko širší využívání v běžné denní praxi může být cestou k dosažení cílových hodnot krevního tlaku u většiny hypertoniků. První volbou by u většiny pacientů měla být fixní dvojkombinace nízké dávky inhibitoru RAAS (renin­‐angiotenzin­‐aldosteronového systému) a blokátoru kalciového kanálu nebo nethiazidového diuretika. V případě nedosažení cílových hodnot krevního tlaku do tří měsíců je indikováno nasazení fixní trojkombinace inhibitoru RAAS, blokátoru kalciového kanálu a nethiazidového diuretika. Tato fixní trojkombinace vede k dosažení cílových hodno krevního tlaku u více než 90 % hypertoniků. Prezentovaná kazuistika ukazuje možnosti využití fixní trojkombinační léčby.

The Czech Republic is one of the countries with a high prevalence of cardiovascular diseases. Arterial hypertension is the most important risk factor. Hypertension pre­valence in the Czech Republic is approximately 40% of the adult population. However, target blood pressure values or reduction of overall cardiovascular risk are still not achieved by the majority of those treated. The current guidelines for managing high blood pressure and arterial hypertension now recommend a target blood pressure of 120 - 129 mmHg systolic blood pressure within three months of starting treatment for most hypertensive patients. Fixed combinations of antihypertensive drugs remain the gold standard of treatment. It is their much wider use in everyday practice that may be the route to achieving target blood pressure values in most hypertensives. The first choice for most patients should be a fixed two-dose combination of a low-dose RAAS (renin-angiotensin-aldosterone system) inhibitor and a calcium channel blocker or non-thiazide diuretic. If target blood pressure values are not achieved within three months, a fixed triple combination of RAAS inhibitor, calcium channel blocker, and non-thiazide diuretic is indicated. This fixed triple combination leads to achieving target blood pressure values in more than 90% of hypertensive patients. The presented case report demonstrates the potential of fixed triple combination therapy.

• MeSH
• antihypertenziva aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• fixní kombinace léků MeSH
• hypertenze * farmakoterapie   komplikace   prevence a kontrola   MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   patologie   MeSH
• kardiovaskulární látky aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• kardiovaskulární nemoci prevence a kontrola   MeSH
• krevní tlak účinky léků   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Srdeční infarkt je závažný stav definovaný jako nekróza části srdečních buněk (kardiomyocytů) s klinickými známkami akutní ischemie myokardu. Většinou je charakterizován rupturou aterosklerotického plátu, ulcerací, fisurou nebo erozí s výsledným intraluminálním trombem v jedné nebo více koronárních tepnách. Srdeční infarkt bývá spojován s vyšším věkem a u mladých pacientů se na tuto diagnózu často nemyslí. Cílem sdělení je poukázat na výskyt akutního infarktu myokardu (AIM) u mladých jedinců. Rádi bychom demonstrovali závažnost problematiky diagnostiky AIM u mladých nemocných na kazuistice muže věku 36 let s pozitivní rodinnou anamnézou. Na naše pracoviště byl přivezen za kontinuální resuscitace zevním masážním systémem Lucas pro refrakterní srdeční zástavu s obrazem bezpulzové aktivity. Resuscitace byla nakonec úspěšná, k obnově spontánního oběhu došlo v 85. minutě. Následně byl na EKG obraz infarktu myokardu s ST elevacemi přední stěny. Akutní koronarografie potvrdila proximální uzávěr ramus interventricularis anterior, byla provedena balónková angioplastika s implantací stentu. Tento mladý muž opustil naše oddělení po 21 dnech s malým neurologickým deficitem (porucha krátkodobé paměti). Prevalence srdečního infarktu stoupá s věkem, ale může se vyvinout a ohrožovat život i u mladých jedinců. Proto je třeba na tuto diagnózu myslet také u mladších pacientů s námahovými bolestmi na hrudi nebo v zádech.

A heart attack is a serious condition, defined as the death of a portion of cardiac muscle cells. It is typically caused by a sudden blockage or significant narrowing of a coronary artery that supplies the affected region. Although heart attacks are often associated with older individuals, they can also occur in the young. The aim of this paper is to shed light on the incidence of acute myocardial infarction (AMI) in younger populations. Through the case study of a 36year-old male with a familial history of heart conditions, we aim to highlight the critical nature of early AMI diagnosis in young individuals. He was admitted to our department while undergoing continuous resuscitation using the Lucas external chest compression system, following a refractory cardiac arrest characterized by pulseless electrical activity. Resuscitation proved successful, with spontaneous circulation restored after 85 minutes. A subsequent ECG revealed an ST elevation myocardial infarction of the anterior wall. Acute coronary angiography identified a proximal blockage in the ramus interventricularis anterior, which was then treated with balloon angioplasty and stent implantation. Twenty-one days later, the young patient was discharged with a mild impairment in short-term memory. While the prevalence of myocardial infarction increases with age, it is imperative to recognize that younger individuals are not immune. Therefore, healthcare professionals must consider AMI as a potential diagnosis in younger patients presenting with exertional chest or back pain.

• MeSH
• balónková koronární angioplastika MeSH
• dospělí MeSH
• echokardiografie MeSH
• infarkt myokardu přední stěny diagnóza   terapie   MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků diagnóza   terapie   MeSH
• infarkt myokardu * diagnóza   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• mozková hypoxie a ischemie MeSH
• rehabilitace MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Přítomnost elevace úseku ST na 12svodovém EKG záznamu pacienta se symptomy připomínajícími infarkt myokardu musí vyvolat úsilí o rychlé stanovení diagnózy infarktu myokardu s elevacemi úseku ST a následnou urgentní intervenci s cílem obnovit perfuzi koronárních tepen, obvykle formou perkutánní koronární intervence. Akutní infarkt myokardu nebo obraz elevací úseku ST na elektrokardiogramu však může ukazovat na několik různých onemocnění a stavů. Popisujeme klinický případ pacienta hospitalizovaného nejdříve s diagnózou pneumonie, u něhož došlo na EKG záznamu de novo k elevacím úseku ST naznačujícím anteroseptální infarkt myokardu, který však zároveň uváděl bolest připomínající transmurální infarkt myokardu. Urgentní koronarografie vyloučila ischemickou chorobu srdeční a další vyšetření vedla ke stanovení nečekané diagnózy.

The presence of ST-segment elevation on the 12-lead electrocardiogram in a patient with suggestive symp- toms of myocardial infarction should trigger an early diagnosis of ST-segment elevation myocardial infarction and urgent intervention to restore coronary perfusion, usually by percutaneous coronary intervention. However, several diseases and conditions can mimic an acute myocardial infarction or the ST-segment elevation pattern on the electrocardiogram. We report a clinical case of a patient hospitalized with the first diagnosis of pneumonia, who developed a de novo anteroseptal ST-segment elevation on electrocardiogram and clinical pain suggestive of transmural myocardial infarction. Emergent coronary angiography excluded coronary heart disease, and further investigation led to an unexpected final diagnosis.

• Klíčová slova
• Elevace úseku ST,
• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• elektrokardiografie metody   MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků * diagnostické zobrazování   diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• pneumonie pneumokoková diagnostické zobrazování   diagnóza   MeSH
• senioři MeSH
• srdce patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Onemocnění covid-19, které v březnu 2020 přerostlo v pandemii, se celosvětově vyznačovalo vysokou morbiditou a mortalitou. I když nejčastějším klinickým projevem jsou respirační symptomy, jsou časté i kardiální komplikace, které představují nové výzvy pro zdravotnický systém. Popisujeme případy dvou mírně symptomatických ambulantních pacientů s onemocněním covid-19, kteří se dostavili k lékaři s akutním infarktem myokardu s elevacemi úseku ST (STEMI) a vysokou zátěží tromby v koronárních tepnách bez aterosklerotických plátů. V kazuistice popisujeme dva odlišné postupy při léčbě, které dokonale ilustrují problémy, s nimiž se lze setkat při péči o pacienty s trombózou věnčitých tepen, u nichž byly diagnostikovány STEMI a onemocnění covid-19. Lékaři v klinické praxi musejí mít na paměti hyperkoagulační stav vyvolaný onemocněním COVID-19, a to i u mírně symptomatických ambulantních pacientů; účinnou alternativou perkutánní koronární intervence přitom může být agresivní farmakoterapie.

COVID-19 infection was declared a pandemic in March 2020 and is responsible for high morbidity and mortality around the globe. Although the most common clinical presentation is respiratory, cardiac complications are common and create new challenges for healthcare. We discuss two mildly symptomatic outpatients with COVID-19 presenting with acute ST-elevation myocardial infarction (STEMI) and high coronary thrombus burden without atherosclerotic plaque. Our report describes two different therapeutic approaches that illustrate the challenges encountered in the management of disseminated coronary thrombosis in patients with STEMI and COVID-19. Clinicians should be aware of the high pro-coagulant state caused by COVID-19, even in mildly symptomatic outpatients, and aggressive pharmacological therapy may be an effective alternative treatment option to percutaneous coronary intervention.

• MeSH
• bolesti na hrudi etiologie   MeSH
• COVID-19 * komplikace   MeSH
• elektrokardiografie MeSH
• heparin terapeutické užití   MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků diagnóza   etiologie   farmakoterapie   patologie   terapie   MeSH
• koronární angiografie MeSH
• koronární okluze diagnostické zobrazování   etiologie   farmakoterapie   patologie   terapie   MeSH
• koronární trombóza * diagnostické zobrazování   etiologie   farmakoterapie   komplikace   patologie   terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• stenty uvolňující léky MeSH
• tkáňový aktivátor plazminogenu aplikace a dávkování   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Kontext: Invazivní léčba bifurkačních lézí distálního nechráněného kmene levé věnčité tepny (unprotected distal left main bifurcation lesion, UDLMBL) je spojena s těžkým rozhodováním a vyžaduje zkušenosti v tomto směru. Popisujeme úspěšnou intervenci se zavedením bifurkačního stentu při UDLMBL u pacienta s akutním infarktem myokardu s elevacemi úseku ST (STEMI). Popis případu: Šestašedesátiletý muž byl přijat s typickou bolestí na hrudi; EKG prokázalo akutní inferoposterolaterální infarkt myokardu. Koronarografie odhalila bifurkační lézi v distálním segmentu kmene levé věnčité tepny. Následně byl úspěšně zaveden dedikovaný bifurkační stent. Další průběh byl bez příhod a pacient byl propuštěn z nemocnice v dobrém stavu. Závěr: Při infarktu myokardu s elevacemi úseku ST lze použít dedikovaný bifurkační stent. Léčba UDLMBL při akutním STEMI se může lišit podle zkušeností pracoviště a vlastní volby operatéra.

Background: The invasive treatment approach to unprotected distal left main bifurcation lesions (UDLMBL) is a difficult decision and requires experience in this regard. We present the successfully interventional treatment with culotte technique of UDLMBL of the patient presenting with acute ST-elevation myocardial infarction (STEMI). Case summary: A 66-year-old male patient admitted with typical chest pain, his ECG showed acute infero-posterolateral myocardial infarction. Coronary angiography revealed distal LM true bifurcation lesion. The successful culotte technique was performed. The patient was followed without events and discharged in a good condition. Conclusion: The culotte technique can be performed in the setting of ST-elevation. The treatment method in the approach to UDLMBL in acute STEMI may vary depending on the experience of the centre and the choice of operator.

• Klíčová slova
• dedikovaný bifurkační stent,
• MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků * chirurgie   diagnóza   MeSH
• koronární angiografie metody   MeSH
• koronární cévy chirurgie   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• senioři MeSH
• stenty MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

OBJECTIVE: The initial data of the International Study on Acute Coronary Syndromes - ST Elevation Myocardial Infarction COVID-19 showed in Europe a remarkable reduction in primary percutaneous coronary intervention procedures and higher in-hospital mortality during the initial phase of the pandemic as compared with the prepandemic period. The aim of the current study was to provide the final results of the registry, subsequently extended outside Europe with a larger inclusion period (up to June 2020) and longer follow-up (up to 30 days). METHODS: This is a retrospective multicentre registry in 109 high-volume primary percutaneous coronary intervention (PPCI) centres from Europe, Latin America, South-East Asia and North Africa, enrolling 16 674 patients with ST segment elevation myocardial infarction (STEMI) undergoing PPPCI in March/June 2019 and 2020. The main study outcomes were the incidence of PPCI, delayed treatment (ischaemia time >12 hours and door-to-balloon >30 min), in-hospital and 30-day mortality. RESULTS: In 2020, during the pandemic, there was a significant reduction in PPCI as compared with 2019 (incidence rate ratio 0.843, 95% CI 0.825 to 0.861, p<0.0001). This reduction was significantly associated with age, being higher in older adults (>75 years) (p=0.015), and was not related to the peak of cases or deaths due to COVID-19. The heterogeneity among centres was high (p<0.001). Furthermore, the pandemic was associated with a significant increase in door-to-balloon time (40 (25-70) min vs 40 (25-64) min, p=0.01) and total ischaemia time (225 (135-410) min vs 196 (120-355) min, p<0.001), which may have contributed to the higher in-hospital (6.5% vs 5.3%, p<0.001) and 30-day (8% vs 6.5%, p=0.001) mortality observed during the pandemic. CONCLUSION: Percutaneous revascularisation for STEMI was significantly affected by the COVID-19 pandemic, with a 16% reduction in PPCI procedures, especially among older patients (about 20%), and longer delays to treatment, which may have contributed to the increased in-hospital and 30-day mortality during the pandemic. TRIAL REGISTRATION NUMBER: NCT04412655.

• MeSH
• čas zasáhnout při rozvinutí nemoci trendy   MeSH
• časové faktory MeSH
• COVID-19 * MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• incidence MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků diagnóza   mortalita   terapie   MeSH
• kardiologové trendy   MeSH
• koronární angioplastika škodlivé účinky   mortalita   trendy   MeSH
• lékařská praxe - způsoby provádění trendy   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mortalita v nemocnicích trendy   MeSH
• registrace MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH

BACKGROUND: Chronic obstructive pulmonary disease (COPD) is projected to become the third cause of mortality worldwide. COPD shares several pathophysiological mechanisms with cardiovascular disease, especially atherosclerosis. However, no definite answers are available on the prognostic role of COPD in the setting of ST elevation myocardial infarction (STEMI), especially during COVID-19 pandemic, among patients undergoing primary angioplasty, that is therefore the aim of the current study. METHODS: In the ISACS-STEMI COVID-19 registry we included retrospectively patients with STEMI treated with primary percutaneous coronary intervention (PCI) between March and June of 2019 and 2020 from 109 high-volume primary PCI centers in 4 continents. RESULTS: A total of 15,686 patients were included in this analysis. Of them, 810 (5.2%) subjects had a COPD diagnosis. They were more often elderly and with a more pronounced cardiovascular risk profile. No preminent procedural dissimilarities were noticed except for a lower proportion of dual antiplatelet therapy at discharge among COPD patients (98.9% vs. 98.1%, P = 0.038). With regards to short-term fatal outcomes, both in-hospital and 30-days mortality occurred more frequently among COPD patients, similarly in pre-COVID-19 and COVID-19 era. However, after adjustment for main baseline differences, COPD did not result as independent predictor for in-hospital death (adjusted OR [95% CI] = 0.913[0.658-1.266], P = 0.585) nor for 30-days mortality (adjusted OR [95% CI] = 0.850 [0.620-1.164], P = 0.310). No significant differences were detected in terms of SARS-CoV-2 positivity between the two groups. CONCLUSION: This is one of the largest studies investigating characteristics and outcome of COPD patients with STEMI undergoing primary angioplasty, especially during COVID pandemic. COPD was associated with significantly higher rates of in-hospital and 30-days mortality. However, this association disappeared after adjustment for baseline characteristics. Furthermore, COPD did not significantly affect SARS-CoV-2 positivity. TRIAL REGISTRATION NUMBER: NCT04412655 (2nd June 2020).

• MeSH
• chronická obstrukční plicní nemoc * diagnóza   epidemiologie   terapie   MeSH
• COVID-19 * epidemiologie   MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků * diagnóza   epidemiologie   terapie   MeSH
• koronární angioplastika * škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• mortalita v nemocnicích MeSH
• pandemie MeSH
• registrace MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• SARS-CoV-2 MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH

AIMS: To determine the current state of the use of reperfusion and adjunctive therapies and in-hospital outcomes in European Society of Cardiology (ESC) member and affiliated countries for patients with ST-segment elevation myocardial infarction (STEMI) complicated by cardiogenic shock (CS). METHODS AND RESULTS: ESC EurObservational Research Programme prospective international cohort study of admissions with STEMI within 24 h of symptom onset (196 centres; 26 ESC member and 3 affiliated countries). Of 11 462 patients enrolled, 448 (3.9%) had CS. Patients with compared to patients without CS, less frequently received primary percutaneous coronary intervention (PCI) (65.5% vs. 72.2%) and fibrinolysis (15.9% vs. 19.0), and more often had no reperfusion therapy (19.0% vs. 8.5%). Mechanical support devices (intraaortic ballon pump 11.2%, extracoporeal membrane oxygenation 0.7%, other 1.1%) were used infrequently in CS. Bleeding definition academic research consortium 2-5 bleeding complications (10.1% vs. 3.0%, P < 0.01) and stroke (4.2% vs. 0.9%, P < 0.01) occurred more frequently in patients with CS. In-hospital mortality was 10-fold higher (35.5% vs. 3.1%) in patients with CS. Mortality in patients with CS in the groups with PCI, fibrinolysis, and no reperfusion therapy were 27.4%, 36.6%, and 62.4%, respectively. CONCLUSION: In this multi-national registry, patients with STEMI complicated by CS less frequently receive reperfusion therapy than patients with STEMI without CS. Early mortality in patients with CS not treated with primary PCI is very high. Therefore, strategies to improve clinical outcome in STEMI with CS are needed.

• MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků * komplikace   diagnóza   terapie   MeSH
• kardiogenní šok etiologie   terapie   MeSH
• kardiologie * MeSH
• kohortové studie MeSH
• koronární angioplastika * metody   MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• registrace MeSH
• reperfuze MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Ruptúra voľnej steny myokardu je v súčasnosti raritná, ale veľmi závažná komplikácia akútneho infarktu myokardu s vysokou mortalitou. V našej práci prezentujeme prípad 64-ročnej pacientky s touto devastujúcou komplikáciou po prednom infarkte myokardu s ST eleváciami (STEMI) s protrahovanou dobou ischémie. Pacientka v kritickom stave bola kontraindikovaná na kardiochirurgický výkon vzhľadom na prohibitívne operačné riziko a predpokladanú infaustnú prognózu. Opisujeme náš terapeutický postup pozostávajúci z okamžitej perikardiálnej drenáže, vazoaktívnej a inotropnej podpory, zavedenia intraaortálnej balónkovej kontrapulzácie a použitia kontinuálnej veno‐venóznej hemodialýzy. Na tejto kombinovanej liečbe došlo k stabilizácii stavu s postupným zlepšením a pacientka bola schopná návratu do bežného života. Po niekoľkých mesiacoch následne podstúpila elektívnu implantáciu trvalej mechanickej podpory obehu ako premostenie k transplantácii srdca.

Myocardial free wall rupture is a rare, but serious complication of acute myocardial infarction with high mortality. We present a case of a 64-year-old patient with this devastating complication of an anterior ST segment elevation myocardial infarction (STEMI) with a prolonged time delay. Cardiac surgery was not performed due to prohibitive surgical risk and predicted poor prognosis. We describe our successful therapeutic intervention consisting of immediate pericardial drainage, vasoactive and inotropic support, intraaortic balloon pump placement and continuous veno-venous hemodialysis. This combined therapy led to patient stabilization and after incremental clinical improvement the patient was able to return to a normal life. After several months a long-term mechanical circulatory support was implanted as a bridge to heart transplant.

• MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků * diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• intraaortální balónková pumpa MeSH
• koronární angioplastika MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nepravé aneurysma diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
• poinfarktová ruptura srdce * diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• srdeční tamponáda diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

INTRODUCTION: A reliable electrocardiographic predictor of ventricular fibrillation (VF) in patients with ST elevation myocardial infarction (STEMI) is lacking so far. Previous experimental/simulation study suggested a terminal T-wave inversion (TTWI) in ischemia-related ECG leads corresponding to anterior infarct localization as an independent predictor of reperfusion VF (rVF). This T-wave characteristic has never been tested as a rVF predictor in clinical settings. The aim of this study was to test if terminal T-wave inversion (TTWI) at admission ECG (before reperfusion) can serve as a predictor of ventricular fibrillation during reperfusion (rVF) in patients with anterior STEMI undergoing primary PCI. METHODS AND RESULTS: Study population included consecutive patients with anterior infarct localization admitted for primary PCI (n = 181, age 65 [57; 76] years, 66% male). Of those, 14 patients had rVF (rVF group, age 59 [47; 76] years, 64% male) and patients without rVF comprised the No-rVF group (n = 167, age 65 [57; 76] years, 66% male). Association of TTWI with rVF was analyzed using logistic regression analysis adjusted for relevant clinical and electrocardiographic covariates. The prevalence of TTWI in rVF group was 62% comparing to 23% in the No-rVF group, p = 0.005. TTWI was associated with increased risk of rVF (OR 5.51; 95% CI 1.70-17.89; p = 0.004) and remained a significant predictor after adjustment for age, gender, history of MI prior to index admission, VF before reperfusion, Tpeak-Tend, maximal ST elevation, and QRS duration (OR 23.49; 95% CI 3.14-175.91; p = 0.002). CONCLUSIONS: The terminal T-wave inversion in anterior leads before PCI independently predicted rVF in patients with anterior MI thus confirming the previous experimental/simulation findings.

• MeSH
• elektrokardiografie metody   MeSH
• fibrilace komor etiologie   MeSH
• infarkt myokardu přední stěny * MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků * komplikace   diagnóza   MeSH
• koronární angioplastika * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• reperfuze škodlivé účinky   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• tachykardie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH