JavaScript NENÍ povolen !

Ciele štúdie: Cieľom štúdie bolo odhaliť prediktívnu silu starostlivosti o seba pri predpovedaní dôsledkov praktizovania pomáhajúcich profesií. Vzorka a prostredie: Vo výskumnej štúdii boli zahrnutí pomáhajúci odborníci (sociálni pracovníci, psychológovia, terapeuti, zdravotné sestry a pedagógovia) pracujúci s klientmi v inštitúciách sociálnych služieb vo všetkých ôsmich regiónoch Slovenska (N = 745, 89 % žien). Hypotézy: Autori predpokladali, že starostlivosť o seba bude významným prediktorom pozitívnych dôsledkov vykonávania pomáhajúcich profesií (pracovná spokojnosť, zadosťučinenie z pomáhania, spokojnosť s osobným a pracovným výkonom a kompetenciami) a negatívnych dôsledkov (vyhorenie, vnímaný stres a sekundárny traumatický stres). Metódy: Dotazník vykonávanej starostlivosti o seba, Škála vnímaného stresu, Dotazník vyhorenia, Dotazník pracovnej spokojnosti a Škála profesijnej kvality života boli použité na posúdenie hlavných študovaných premenných. Štatistická analýza: Bola realizovaná pomocou Spearmanových korelácií, Kruskal-Wallisovou ANOVOU a Man-Whitneyho U-testom. Model bol testovaný pomocou štrukturálnych rovníc. Výsledky: Modely predpovedajúce negatívne a pozitívne dôsledky praktizovania pomáhajúcich profesií boli potvrdené pomocou štrukturálnych rovníc. Vykonávaná starostlivosť o seba predikovala signifikantne pozitívne úroveň zadosťučinenia z pomáhania, pracovnú spokojnosť a spokojnosť s osobným výkonom a kompetenciami, ako aj významne negatívne vyhorenie, vnímaný stres a sekundárny traumatický stres. Obmedzenia štúdie: Obmedzením bolo neproporcionálne zloženie vzorky z hľadiska pohlavia, profesií a prierezový projekt štúdie. Klíčová slova: starostlivosť o seba, pracovná spokojnosť, vnímaný stres, vyhorenie, sekundárny traumatický stres, zadosťučinenie z pomáhania

Self-care in helping professions is a prerequisite for maintaining an effective ability to help clients. Objectives of study: The study aimed to reveal the predictive power of self-care for predicting the consequences of the practicing of helping professions. Sample and setting. The participants of the study were helping professionals working with clients in social service institutions in all eight regions in Slovakia (N = 745, 89 % female). Social workers, psychologists, therapists, nurses, and educators working in the social service institutions were represented in a sample. Hypotheses. Authors assumed that self-care would be a significant predictor of experience of positive consequences of helping clients (work satisfaction, compassion satisfaction, personal accomplishment) and negative consequences (burnout, perceived stress, and secondary traumatic stress). Methods. Performed Self-Care Questionnaire, Perceived Stress Scale, Maslach’s Burnout Questionnaire, Job Satisfaction Survey, and Professional Quality of Life Scale were used for assessment main study variables. Statistical analysis was performed by means of Spearman correlations, Kruskal-Wallis ANOVA, and Man-Whitney U-test. The model was tested by structural equation modeling. Results. The model predicting the negative and positive consequences of the practicing the helping professions was confirmed by structural equations modeling. Performed self-care has been confirmed as significant predictor of the consequences of the practicing the helping profession. The performed self-care predicted significantly positively the level of compassion satisfaction, job satisfaction, and personal accomplishment, as well as significantly negatively the burnout, perceived stress, and secondary traumatic stress. Study limitations. A nonproportional composition of sample regarding the gender, professions, and education, and the cros-sectional design of the study.

Článek

Vnímání sociálních služeb z pohledu jejich uživatelů a poskytovatelů ve vybraném regionu České republiky
[Perceptions of social services from the perspective of their users and providers in the selected region of the Czech Republic]

Kontakt (České Budějovice). 2018 ; 20 (2) : 187-194.

Kontakt (Čes. Budějovice Print)
ISSN 1212-4117
Medvik
Zdroj

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, přinesl řadu koncepčních změn. Hlavním cílem práce je porovnání kvality sociálních služeb z hlediska spokojenosti uživatelů v návaznosti na poskytovatele; zjištění, zdali jsou možnosti těchto zařízení v poskytování sociálních služeb srovnatelné, jestli dokážou naplnit potřeby cílové skupiny seniorů a zda jsou senioři s touto službou spokojeni. Terénní šetření proběhlo kvantitativním i kvalitativním přístupem. Vzorek respondentů (n = 108) tvořili senioři využívající pobytové sociální služby pro seniory poskytované veřejnoprávními i soukromoprávními subjekty. Dotazování probíhalo pomocí strukturovaného rozhovoru s ohledem na zvláštnosti dotazování u seniorů. Kvalitativní šetření se uskutečnilo za použití techniky polostandardizovaného rozhovoru se statutárními zástupci domovů pro seniory, rodinnými příslušníky a zástupci zřizovatele veřejných organizací. Více než tři čtvrtiny respondentů hodnotily jim poskytovanou sociální službu velmi pozitivně. O něco lépe si stojí nestátní zařízení v oblasti technického zabezpečení. Dále šetření, provedené se statutárními zástupci organizací, přineslo cenné informace ohledně financování sociálních služeb. Současný způsob financování neumožňuje dlouhodobější plánování rozvoje organizace, investic i personální politiky. Závěrem jsou uvedena některá doporučení pro praxi.

Act No. 108/2006 Coll., on Social Services, brought a number of conceptual changes. The main aim of this paper is to compare the quality of social services in terms of user satisfaction in relation to the provider, and to find out whether these facilities are comparable in providing social services, whether they meet the needs of the target group of seniors and whether the seniors are satisfied with the service. A field survey was performed both quantitatively and qualitatively. The sample of respondents (n = 108) was composed of seniors using residential social services for the elderly provided by both public and private entities. The questioning was conducted through structured interviews, taking into account the specificities of the questioning of the elderly. The qualitative survey was carried out using a semi-standardized interview with statutory representatives of homes for the elderly, family members and representatives of the founders of public organizations. More than three quarters of respondents rated the social service provided to them very positively. In the field of technical security, it was the non-state facility which received the better evaluation. Furthermore, the investigation conducted with statutory representatives of the organizations has provided valuable information on the funding of social services. The current funding method does not allow longer-term planning of organizational development, investment, and personnel policy. Finally, recommendations for practice are mentioned.

Abstrakt

Je naše společnost připravena na řešení důsledků stárnutí populace?

Průša, Ladislav, 1958-
Autor Autorita Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i., Praha

Současnost a perspektiva sociální péče ve společnosti 21. století. 2017 ; 2017 () : 45-53.

Medvik
Zdroj

Abstrakt

Financování sociálních služeb - teorie a praxe

Průša, Ladislav, 1958-
Autor Autorita Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i., Praha

Současnost a perspektiva sociální péče ve společnosti 21. století. 2016 ; 2016 () : 10-25.

Medvik
Zdroj

Abstrakt

Ekonomie sociálních služeb

Průša, Ladislav, 1958-
Autor Autorita Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i., Praha

Současnost a perspektiva sociální péče ve společnosti 21. století. 2014 ; 2014 () : 4-12.

Medvik
Zdroj

MeSH
demografie statistika a číselné údaje MeSH
lidé MeSH
populační charakteristiky MeSH
sociální práce * ekonomika statistika a číselné údaje MeSH
Check Tag
lidé MeSH

Článek

Vybrané údaje o dlouhodobé péči a sociálních službách
[Selected facts about long-term care and social care services]

Praktický lékař. 2013 ; 93 (4) : 176-180.

ISSN 0032-6739
Medvik
Zdroj

Článek prezentuje vybrané údaje o populaci ve věku 65 a více let na základě výsledků sčítání lidu v roce 2011 a údaje o zdravotních a sociálních službách pro seniory se zaměřením na dlouhodobou péči. Autoři analyzují kapacitu a strukturu pobytových zařízení sociálních služeb pro seniory, složení uživatelů podle věku a pohlaví, potřebu ošetřovatelské péče a příspěvku na péči a přinášejí informace také o domácí zdravotní péči, léčebnách dlouhodobě nemocných, pečovatelské službě a dalších službách pro seniory. Článek představuje také informace o zdravotnických pracovnících v sociálních službách a údaje o zemřelých osobách ve vybraných zařízeních sociálních a zdravotních služeb.

This article presents selected data from the 2011 Census on the population aged 65 and over and data on social and health services for the elderly, especially in the area of long-term residential care. The authors have analysed the capacity and structure of social care and health services, the structure of users by age and sex, the level of self-care capacity and need for nursing care, users of care allowances etc. The article also presents information on home health care, domiciliary care and other services for the elderly. The article includes data on health workers in social services and data on mortality in selected social and health facilities.