Cílem práce je upozornit na prognosticky významné faktory pri lécbe kriticky nemocných pacientu s hematoonkologickým onemocnením. Je hodnoceno 39 pacientu, proveden podrobný rozbor skupiny 24 pacientu, kterí nepodstoupili transplantaci kostní drene. Pacienti po transplantaci jsou predmetem samostatné studie. Všichni pacienti pocházejí z hematologického oddelení FN KV a Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze a byli hospitalizováni na anesteziologicko-resuscitacní klinice FN KV od 1. 1. 1999 do 31. 12. 2000. Soubor je zpracován jako retrospektivní otevrená studie; výsledky jsou vzhledem k malému rozsahu souboru prezentovány v primární podobe. Z prezentovaných výsledku vyplývá dulezitost techto prognostických faktoru: charakter komplikace zpusobující kritický stav (pneumonie má lepší prognózu nez sepse jiné lokalizace), trvání závazné leukopenie v kritickém stavu (deficit leukocytu s hodnotou nizší nez 1000/mm 3 ) po dobu delší nez 1 týden je spojeno s výrazne nepríznivou prognózou a rozsah syndromu multiorgánového selhávání – MOF (u pacienta s více nez 4 selhanými orgánovými systémy je prezití málo pravdepodobné). Nepodarilo se prokázat závislost mezi prezíváním ci mortalitou a základním hematologickým (onkologickým), onemocnením. Pokud je indikace provádena uvázlive (jsou eliminováni pacienti v terminálním a dále nelécitelném stavu základního onemocnení) muze být prognóza celkove prekvapive príznivá. Kritickou komplikaci vyzadující resuscitacní péci prezilo v našem souboru 50 % a dlouhodobe (déle nez 6 mesícu) po jejím prekonání zije dosud 25 % pacientu. Z hlediska nebezpecí vzniku MOF je upozorneno na dulezitost vcasné indikace umelé plicní ventilace jako prevence systémové hypoxie.

The aim of study was evaluation of the prognostic factors in critically ill patients with haematologic malignity. 39 patients were enrolled in the study. Detailed evaluation is made from data of 24 patients without bone marrow transplantation. The bone marrow transplanted patients were subject of another study. All the patients came from the Department of Haematology of University Hospital Královské Vinohrady and the Institue of Haematology and Blood Transfusion. The patients were admitted to the intensive care unit in the Department of Anaesthesiology and Intensive Care of University Hospital Královské Vihohrady between January 1999 and December 2000. The authors performed an open and retrospective analysis. The results are presented in primary form due to the small number of patients. The important factors of prognostic value were: complication which caused the state requiring intensive care (pneumonia has better prognosis than sepsis from other locality), duration of severe leukopenia in critically ill patient (leukopenia, i.e. white blood cells < 1000/mm 3 , for more than 7 days was associated with adverse prognosis) and the extent of multiorgan failure – MOF (patients with more than 4 organ systems failed had little chance to survive). The authors did not show the association between survival or mortality and the type of haematologic malignity. With careful indication for admitting the patient to the intensive care unit, i.e. elimination of patients in terminal and non-curable stage of basic disease, the overall prognosis can be surprisingly favourable. In this study 50 %patients survived the critical complication which required intensive care. Long-term survival rate after that complication is 25 % so far. The authors emphasize the importance of early initiation of positive pressure ventilation as the prevention of systemic hypoxia.

• MeSH
• dospělí MeSH
• hematologické nádory komplikace   MeSH
• kritický stav diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• leukopenie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• multiorgánové selhání MeSH
• pneumonie MeSH
• přežití statistika a číselné údaje   MeSH
• sepse MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

Studie navazuje na práci, venovanou rozboru netransplantovaných pacientu ve skupine hematoonkologických pacientu s kritickou komplikací vyzadující resuscitacní péci. Pacienti pocházejí ze stejných pracovišt, byli hospitalizováni v casovém úseku od 1. 1. 1999 do 31. 12. 2000 na anesteziologicko-resuscitacní klinice FN Královské Vinohrady. Soubor 15 pacientu (6 s provedenou autotransplantací a 9 s alotransplantací kostní drene) je hodnocen jako otevrená retrospektivní studie s cílem naznacit faktory, které by se vztahovaly k príznivé a nepríznivé prognóze kritické komplikace. Data jsou pro malý rozsah souboru prezentována v primární podobe. Z výsledku vyplývá, ze u pacientu s autotransplantací kostní drene se pravdepodobne uplatnují s podobnou závazností tytéz faktory jako u pacientu bez provedené transplantace kostní drene (význammá predevším trvání leukopenie a rozsah postizení orgánových systému v rámci syndromu MOF); dlouhodobe prezilo 50 % pacientu. Prezití pacientu po alotransplantaci s kritickou komplikací je výrazne nizší (1 pacient z 9 v tomto souboru), príznivými faktory u této skupiny je zrejme malý casový odstup vzniku kritické komplikace od provedené transplantace a absence dalších nepríznivých faktoru (dlouhodobé pretrvávání leukopenie, rozvoj syndromu MOF). Pri nakupení nepríznivých prognostických faktoru je nutno pri indikaci resuscitacní péce postupovat uvázlive, vysoce individuálne, pri úzké spolupráci hematologa (onkologa) s intenzivistou.

This study followed another trial which had the relation to the patients without bone marrow transplantation who were admitted to the intensive care unit due to critical complications. The patients in this study came from the same departments as in the previous study – the Department of Haematology of University Hospital Královské Vinohrady and the Institute of Haematology and Blood Transfusion. The patients were admitted to the intensive care unit in the Department of Anaesthesiology and Intensive Care of University Hospital Královské Vinohrady between January 1999 and December 2000. 15 patients were enrolled in the study (6 patients after autotransplantation and 9 patients after allotransplantation). The authors performed an open and retrospective analysis. The aim of the study was determination of prognostic factors in patients with critical complications. The results are presented in primary formdue to the small number of patients. In patients after autotransplantation the same prognostic factors as in patients without bone marrow transplantation in the previous study were probably involved (the important factors were duration of leucopenia and the extent of multiorgan failure – MOF). The long-term survival rate was 50 %. The survival rate in patients after allotransplantation with critical complications was significantly lower (1 of 9 patients). In this group of patients favourable factors were short interval between critical complication and transplantation and absence of other adverse factors (long lasting leucopenia, MOF syndrome). In patients with adverse prognostic factors the indication of intensive care should be careful and individual and should be made in the cooperation of haematologist (oncologist) and intensivist.

• MeSH
• autologní transplantace škodlivé účinky   MeSH
• dospělí MeSH
• homologní transplantace škodlivé účinky   MeSH
• kritický stav etiologie   mortalita   patofyziologie   MeSH
• leukopenie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• multiorgánové selhání MeSH
• přežití statistika a číselné údaje   MeSH
• transplantace kostní dřeně metody   škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

• MeSH
• dospělí MeSH
• infarkt myokardu chirurgie   komplikace   MeSH
• kardiogenní šok epidemiologie   etiologie   chirurgie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• přežití statistika a číselné údaje   MeSH
• revaskularizace myokardu statistika a číselné údaje   MeSH
• senioři MeSH
• transport pacientů MeSH
• trombolytická terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH

• MeSH
• antibakteriální látky farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• cystická fibróza komplikace   mikrobiologie   MeSH
• Haemophilus influenzae účinky léků   MeSH
• lidé MeSH
• makrolidy MeSH
• přežití statistika a číselné údaje   MeSH
• Staphylococcus aureus účinky léků   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• brachyterapie metody   přístrojové vybavení   MeSH
• dospělí MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory průdušek komplikace   patologie   radioterapie   MeSH
• obstrukce dýchacích cest etiologie   patologie   radioterapie   MeSH
• paliativní péče metody   MeSH
• přežití statistika a číselné údaje   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

• MeSH
• antiarytmika terapeutické užití   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• lidé MeSH
• náhlá smrt etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• preventivní lékařství MeSH
• přežití statistika a číselné údaje   MeSH
• primární prevence MeSH
• srdeční arytmie diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• akutní lymfatická leukemie epidemiologie   etiologie   patologie   MeSH
• akutní myeloidní leukemie epidemiologie   etiologie   patologie   MeSH
• antigeny CD34 analýza   MeSH
• chromozomální aberace diagnóza   epidemiologie   genetika   MeSH
• dítě MeSH
• fenotyp imunologie   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• předškolní dítě MeSH
• přežití statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• předškolní dítě MeSH

• MeSH
• glukokortikoidy farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• imunoterapie MeSH
• lidé MeSH
• mnohočetný myelom patologie   terapie   MeSH
• přežití statistika a číselné údaje   MeSH
• protinádorové látky terapeutické užití   MeSH
• transplantace hematopoetických kmenových buněk metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• výsledek terapie statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíl práce: Určit vliv délky konvenční mechanické ventilace použité před vysokofrekvenční oscilací (HFO) na účinnost HFO a přežití pacienta. Typ studie: Retrospektivní analýza souboru. Místo: ARO a ECMO centrum Fakultní dětské nemocnice Brno. Pacienti: 26 pacientů starších 1 měsíce věku se závažným hypoxemickým respiračním selháním a ARDS. Průměrný věk 44,4 měsíce (tři dospělí – 17, 19 a 24 let), průměrná hmotnost 13,8 kg (nejvyšší hmotnost byla 70 kg), 17 chlapců, 9 dívek. Zemřelo 15 pacientů, 84,6 % pacientů mělo základní onemocnění interní povahy, průměrné příjmové PRISM skóre 22. Devět pacientů splňovalo ECMO kritéria, u 2 z nich nebylo ECMO nutné, u dalších 5 pacientů bylo ECMO kontraindikováno, dva pacienti byli na ECMO napojeni. Čtyřem pacientům byl během HFO aplikován iNO, u 2 z nich byla navíc použita částečná liquidní ventilace. Metoda: Pacienti byli napojeni na PCV nebo PRVC režim s limitovaným vrcholovým tlakem a permisivní hyperkapnií. Při paCO2 > 10,0 kPa anebo pH < 7,20 byla zavedena kontinuální tracheální insuflace plynu. Při nutnosti použít FiO 2 > 0,6 a Paw > 15 cmH2O pro saturaci periferní krve minimálně 90 % nebo při přetrvávající hyperkapnii anebo acidóze při CMV s TGI byli pacienti přepojeni na HFO. Strategií HFO byla „High Volume Strategy“ – recruitment alveolů a dosažení optimálního plicního objemu. Pro přepojení zpět na CMV musel pacient splňovat následující kritéria: Paw 15 – 20 cmH2O, FiO2 < 0,6, bez air-leak anebo zlepšení rtg. nálezu, bez desaturace při odsávání dýchacích cest. Pacient byl považován za odpojeného při splnění těchto kritérií: saturace > 90%, FiO2 < 0,4, Paw < 15 cmH2O, normální pH při počtu dechů (RR) < 30/min a PIP < 35 cmH2O. Pacienti byli rozděleni na 2 skupiny podle délky CMV před HFO: časná aplikace (CMV pre-HFO Ł 24 hod, 17 pacientů) a pozdní aplikace (CMV pr-HFO > 24 hod, 9 pacientů). Sledovány byly: demografické údaje (pohlaví, věk, hmotnost, příjmové PRISM skóre), délka ventilace (CMV před HFO, HFO, CMV po HFO a celková doba ventilace), acidobazická rovnováha (pH, paO2, paCO2) a indexy – AaDO2, oxygenační index a hypoxemia skóre (paO2/FiO2) pro obě skupiny zvlášť. Výsledky: Obě skupiny pacientů měly srovnatelnou závažnost respiračního selhání (paO2/FiO2 76,9 vs 75,9 mmHg, OI 31,2 vs 36, AaDO2 56,3 vs 55 kPa). Průběh sledovaných parametrů nevykazuje významné statistické rozdíly. Obě skupiny se nelišily průměrným věkem, hmotností, PRISM skóre, délkou HFO, délkou CMV po HFO i celkovou délkou mechanické ventilace. Statisticky významné rozdíly jsme nalezli v mortalitě – přežilo 58,8 % pacientů ve skupině časné aplikace na rozdíl od 12,5 % pacientů, u kterých byla HFO aplikována pozdě. Přežití v rámci celého souboru bylo 42 % (11/26 pacientů). Závěr: Délka konvenční mechanické ventilace použité před HFO má zásadní vliv na účinnost HFO a přežití pacienta. Při časném použití HFO (CMV před HFO Ł 24 hod) je přežití pacientů výrazně vyšší než u pozdního použití HFO (CMV před HFO > 24 hod) – 58,8 % vs 12,5 %.

Objective: To evaluate the effect of the duration of conventional mechanical ventilation prior to high-frequency oscillation on the effectivity of HFO and patient survival. Study design: Retrospective analysis of the set of patients. Setting: Department of Anesthesiology and Intensive Care; ECMO Center University Children's Hospital Brno. Patients: 26 patients > 1 month of age with severe hypoxemic respiratory failure and ARDS. Mean age was 44.4 months (three adult patients – 17, 19 and 24 years), mean weight 13.8 kilograms, maximum weight 70 kilograms, 17 boys, 9 girls. 15 patients died. 84,6% per cent of patients suffered from basic medical disease, mean admission PRISM score was 22. Nine patients met ECMO criter ia. In two of them ECMO was not necessary, in 5 ECMO was contraindicated, two patients were treated with ECMO. Four patients ventilated in H FO mode were also treated with NO, in two of them partial liquid ventilation was also implemented. Methods: Patients were ventilated in PCV or PRVC modes with limited peak inspiratory pressures and permissive hypercapnia. Tracheal gas insufflation was instituted if paCO2 > 10.0 kPa and/or pH < 7.20. HFO was started if there was a need for FiO2 > 0,6 and Paw > 15 cmH2O to maintain peripheral blood saturation > 90% or due to persistent hypercapnia and/or acidosis with C MV with TGI. HFO was designed as „High Volume Strategy“ to recruit the alveoli and keep the optimal lung volume. Before switching back to CMV, following criteria had to be met: Paw 15–20 cmH2O, FiO2 < 0.6, no air-leak and/or better chest X-ray, no drop in saturation during airway toilette. Patient was considered to be disconnected when following criteria were met: saturation > 90%, FiO2 < 0.4 Paw < 15 cmH2O, normal pH with respiratory rate (RR) < 30/min and PIP < 35 cmH2O. Patients were divided into two groups with respect to the duration of CMV prior to HFO: early application (CMV pre-HFO Ł 24 hours; 17 patients) and the application (CMV pre-HFO > 24 hours; 9 patients). Following data were collected for each group separately: demographic data (gender, age, weight, admission PRISM score), duration of ventilation (CMV prior to HFO, HFO, CMV after HFO and total duration of ventilation), acid-base status (pH, paO2, paCO2) and indexes – AaDO2, oxygenation index and hypoxemia score (paO2/FiO2). Results: Severity of respiratory failure was comparable in both groups (paO2/FiO2 76.9 vs 75.9 mmHg; OI 31.2 vs. 36; AaDO2 56.3 vs 55 kPa). There are no statistically significant differences in the followed parameters during the observational period. There were no differences in mean age, weight, PRISM score, duration of HFO, duration of CMV after HFO and total duration of mechanical ventilation. We found a statistically significant differences in mortality – in the group with early application 58.8% of patients survived, in spite of 12.5% in the group with late application of HFO. Overall survival rate was 42 per cent (11/26 patients). Conclusion: The duration of mechanical ventilation prior to HFO possess a significant ef fect upon the effectivity of HFO and patient survival. If HFO is implemented early (CMV prior to HFO Ł 24 hours), survival rate is much higher compared to late implementation of HFO (CMV prior to HFO > 24 hours) – 58.8% and 12.5%, respectively.

• MeSH
• čas MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mimotělní membránová oxygenace statistika a číselné údaje   MeSH
• mladiství MeSH
• mortalita statistika a číselné údaje   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• přežití statistika a číselné údaje   MeSH
• syndrom respirační tísně novorozenců mortalita   terapie   MeSH
• umělé dýchání statistika a číselné údaje   MeSH
• vysokofrekvenční ventilace normy   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

• MeSH
• chronická nemoc MeSH
• dospělí MeSH
• kolorektální nádory farmakoterapie   patologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• přežití statistika a číselné údaje   MeSH
• progrese nemoci MeSH
• protinádorové látky terapeutické užití   MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH