• MeSH
• druhý trimestr těhotenství MeSH
• lidé MeSH
• první trimestr těhotenství MeSH
• těhotenství MeSH
• ultrasonografie prenatální * statistika a číselné údaje   MeSH
• zadní jáma lební * abnormality   embryologie   ultrasonografie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Úvod: Vrozené srdeční vady jsou nejčastější vývojovou vadou plodu. Detekce vrozených srdečních vad u plodu je založena na propojení screeningového a specializovaného echokardiografického vyšetření. Metodika: Pro posouzení úspěšnosti prenatálního záchytu srdečních vad používáme srovnání s prospektivní studií BOSS o postnatální prevalenci vad v ČR. Prevalence všech srdečních vad byla 6,16 na 1 000 živě narozených dětí a kritických 2,36/1 000 živě narozených dětí. Výsledky: V České republice se v období 1986-2012 intrauterinně odhalilo 2 996 plodů se srdeční vadou. V posledních 5 letech se záchytnost vad srdce pohybuje v rozmezí 39-47 % a detekce kritických vad přesáhla 80 % z očekávaného počtu VSV. Z celkového počtu fetálně detekovaných VSV se 1 612 (54 %) těhotných rozhodlo pro ukončení gravidity, z nichž 49 % mělo další extrakardiální vadu. Narodilo se 1 296 dětí s prenatální diagnózou VSV (43 %) a 90 plodů (3 %) zemřelo intrauterinně. Vzhledem k vysoké četnosti ukončení gravidity se mění postnatální spektrum srdečních vad. Snižuje se počet dětí s diagnózou syndromu hypoplázie levého srdce, atrioventrikulárním defektem, atrézií plicnice, společným arteriálním trunkem, společnou komorou a Ebsteinovou anomálií. Závěr: Prenatální echokardiografie prováděná v celé České republice umožňuje v posledních letech detekci až 47 % všech a více než 80 % kritických srdečních vad. Vysoký počet ukončených těhotenství je nejspíše důsledkem závažnosti srdečních vad a četných přidružených vývojových abnormalit. Četnost ukončení gravidity má vliv na postnatální spektrum srdečních vad, kdy ubývá závažných nebo komplexních srdečních onemocnění (syndromu hypoplázie levého srdce a dalších).

Introduction: Congenital heart defects (CHD) represents the most frequent congenital malformation. Prenatal detection of heart lesions is based on cooperation of screening and specialized echocardiographic examination. Methods: To assess the success of prenatal detection of heart defects (CHD) we compared the number of prenatal diagnosis with a known prevalence of CHD at birth as determined by prospective Bohemian „BOSS“ study. The study established prevalence of all CHD at birth 6.16 per 1 000 liveborn newborns and 2.36 of those with critical forms. Results: Between 1986 and 2012 were evaluated 2 996 of foetuses with congenital heart defects. A detection rate of CHD reached 47% during recent five years and detection of critical forms exceeded 80%. 1 612 (54%) mothers of foetuses with CHD opted for termination of pregnancy, 49% of them had an extracardiac heart malformations. 1 296 (43%) newborns were born with prenatally detected heart lesion and 90 (3%) foetuses died in utero. Due to high termination rate of foetuses with CHD the number of children with several complexed heart lesions declined (hypoplastic left heart syndrome, pulmonary atresia, single ventricle, persistent arterial trunk, atrioventricular defect and Ebstein anomaly). Conclusion: The nationwide prenatal ultrasound screening programme enabled detection of 43% of all CHD in recent years. Owing to severity of lesions and associated extracardiac malformations and cultural background, termination rate of foetuses with CHD remains high. High termination rate lead to significant decrease of postnatal incidence of several complex and severe CHD (such as hypoplastic left heart syndrome).

• MeSH
• echokardiografie * statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• plošný screening organizace a řízení   statistika a číselné údaje   MeSH
• potrat eugenický statistika a číselné údaje   MeSH
• těhotenství MeSH
• ultrasonografie prenatální * statistika a číselné údaje   MeSH
• vrozené srdeční vady epidemiologie   prevence a kontrola   ultrasonografie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cíl studie: Cílem studie bylo zjistit efektivitu ultrazvukového vyšetření v 1.–14. týdnu těhotenství při odhalování plodů se strukturální anomálií. Typ studie a metodika: Prospektivní intervenční studie v neselektované populaci těhotných žen v období 5 let (2003–2008) na jediném ultrazvukovém pracovišti. Bylo vyšetřeno 8889 plodů s mediánem CRL 65 mm (45–84 mm). Prosperující těhotenství byla znovu vyšetřena ve 20.–22. týdnu těhotenství. Skutečné strukturální anomálie u novorozenců ze studovaného souboru byly získány z počítačové databáze. Výsledky: Medián věku matek byl 30 let (14–50 let). Výskyt anomálií byl 16,08 na 1000 (143/8889). Z těchto anomálií bylo 99 ze 143 detekováno prenatálním ultrazvukovým vyšetřením. Celkem 46,9 % (67/143) z anomálií bylo zjištěno při vyšetření v 1.–14. týdnu těhotenství. Později v těhotenství bylo zjištěno dalších 22,3 % (32/143) strukturálních abnormalit. Závěr: Ze všech antenatálně zjištěných vad bylo 67,7 % zachyceno již během vyšetření v 1.–14. týdnu těhotenství. Je zřejmé, že od ultrazvukového vyšetření ve druhém trimestru nesmí být upuštěno, protože poskytuje účinnou detekci jiných anomálií.

Objective: The aim of the study was to determine the efficacy of the 11-14 week scan in detecting fetuses with structural anomalies. Study design and methods: Prospective interventional study in an unselected population of pregnant women in a 5-year period (2003-2008) in a single ultrasound unit. 8889 fetuses with median CRL 65mm (45-84mm) were examined. Continuing pregnancies were rescanned at 20-22 weeks. Actual structural anomalies among newborns from the studied group were obtained from our computerized database. Results: The median maternal age was 30 years (14-50 years). The incidence of anomalies was 16.08 per 1000 (143/8889). Of these, 99 of the 143 were detected with prenatal sonography. 46.9% (67/143) of all anomalies were detected at the 11-14 week scan. Later in pregnancy, another 22.3% (32/143) of structural anomalies were detected. Conclusions: 67.7% of all antenatally detected malformations by ultrasound were recognized in the 11 14 week scan. Obviously, the second trimester scan cannot be abandoned, as it provides effective detection of other anomalies.

• Klíčová slova
• prenatální diagnostika, strukturální abnormality plodu, první trimestr,
• MeSH
• centrální nervový systém abnormality   ultrasonografie   MeSH
• dospělí MeSH
• falešně negativní reakce MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lymfangiom cystický epidemiologie   ultrasonografie   MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nemoci novorozenců epidemiologie   ultrasonografie   MeSH
• nemoci plodu epidemiologie   ultrasonografie   MeSH
• novorozenec MeSH
• plošný screening MeSH
• prospektivní studie MeSH
• první trimestr těhotenství MeSH
• pupeční kýla epidemiologie   ultrasonografie   MeSH
• ultrasonografie prenatální metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• ultrazvuk MeSH
• vrozené deformity končetin ultrasonografie   MeSH
• vrozené srdeční vady ultrasonografie   MeSH
• vrozené vady epidemiologie   ultrasonografie   MeSH
• vývoj plodu MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• novorozenec MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cíl práce. Cílem práce bylo stanovit proveditelnost a přesnost určení pohlaví plodu při transabdominálním ultrazvukovém vyšetření v I. trimestru těhotenství. Materiál a metodika. Ultrazvuková vyšetření s cílem stanovení pohlaví plodu byla prováděna v I. trimestru těhotenství ve 12.–14. týdnu (CRL, 45–82,4 mm). Celkem bylo vyšetřeno 1222 plodů, ve všech případech se jednalo o jednočetná těhotenství bez prokázaných morfologických a chromosomálních abnormit u plodu nebo novorozence. Ultrazvuková vyšetření byla prováděna transabdominálně a u všech plodů byla změřena temenokostrční délka (CRL). Genitální oblast plodu byla vyšetřována v mediosagitální rovině, při neutrální pozici plodu. Byl změřen úhel mezi osou genitálního hrbolku a povrchem kožního krytu v lumbosakrální oblasti, při velikosti úhlu 30° bylo pohlaví stanoveno jako mužské, pokud osa genitálního hrbolku probíhala paralelně ( < 10°) nebo konvergentně, bylo pohlaví stanoveno jako ženské, při přechodné velikosti úhlu (10–30°) nebylo pohlaví určeno. Výsledek ultrazvukového vyšetření byl porovnán s fenotypickým pohlavím novorozence po porodu. Výsledky. Pohlaví bylo možné určit u 1025 z celkového počtu 1222 plodů (84 %). U 197 plodů (16 %) se nepodařilo při ultrazvukovém vyšetření pohlaví určit (přechodná velikost úhlu 10–30°, nepříznivá poloha plodu a habitus pacientky). U 51 z 1025 plodů (5 %) nebylo možno provést porovnání pohlaví určeného při ultrazvukovém vyšetření s fenotypickým pohlavím novorozence po porodu. U zbývajících 974 plodů bylo při ultrazvukovém vyšetření pohlaví správně určeno v 92,5 % případů (901/974), mužské v 96,3 % (471/489), ženské v 88,7 % (430/485). Proveditelnost i přesnost určení pohlaví při ultrazvukovém vyšetření se zvyšovaly s rostoucí CRL plodu. Při CRL < 50 mm (gestační stáří < 11+ 4) byla proveditelnost 39,1 % a přesnost 30,5 % (40,9 % u mužského pohlaví vs. 24,3 % u ženského pohlaví). Při CRL 50–54,9 mm (gestační stáří 11 + 4 až 12 + 0) byla proveditelnost 63,5 % a přesnost 75,0 % (89,1 % u mužského pohlaví vs. 66,7 % u ženského pohlaví). Při CRL 55–59,9 mm (gestační stáří 12 + 0 až 12 + 2) byla dosažitelnost 90,5 % a přesnost 96,6 % (99,1 % u mužského pohlaví vs. 93,5 % u ženského pohlaví). Při CRL ? 60 mm (gestační stáří ? 12 + 2) byla dosažitelnost 97,4 % a přesnost 100,0 % (100,0 % u mužského pohlaví vs. 100,0 % u ženského pohlaví). Rozdíl mezi mužským a ženským pohlavím nebyl statisticky významný. Závěr. Při transabdomináním ultrazvukovém vyšetření lze spolehlivě určit pohlaví plodu při CRL ? 60 mm (gestační stáří ? 12 + 2). Mužské pohlaví lze spolehlivě určit již při CRL ? 55 mm (gestační stáří ? 12 + 0). Je-li CRL < 50 mm (gestační stáří < 11 + 4) pohlaví spolehlivě predikovat nelze. Vždy je však nutné zohlednit habitus pacientky, polohu plodu a zobrazovací možnosti ultrazvukového přístroje. Velmi důležitá je zkušenost a erudice vyšetřujícího.

Objective. The aim of the work was to assess the feasibility and accuracy of fetal gender assignment by transabdominal ultrasound in the first trimester of pregnancy. Ultrasound examination aimed at determining fetal gender was performed in the first trimester of pregnancy at 12–14 weeks (CRL, 45–82.4 mm). A total of 1222 fetuses were examined, all were from a single pregnancy without established morphological and chromosomal abnormalities in the fetus or newborn. Methods. Ultrasound examination was performed transabdominally and in all fetuses the crown-rump length (CRL) was measured. The genital area of the fetus was examined in the mid-sagittal plane, in the neutral position of the fetus. The angle between the genital tubercle axis and a horizontal line through the lumbosacral skin surface was measured. Angles 30° established the gender to be male, if the axis of the genital tubercle ran parallel ( < 10°) or convergent to the horizontal line, gender was established as female, if the angle was intermediate (10–30°) gender was not determined. The result of ultrasound examination was compared to the phenotypic sex of the newborn after delivery. Results. It was possible to establish gender in 1025 of a total of 1222 fetuses (84%). In 197 fetuses (16%) it was not possible to determine gender during ultrasound examination (an intermediate angle 10–30°, unfavorable fetal position or maternal zbytek na webu chybí 18.10.2012

• Klíčová slova
• první trimestr,
• MeSH
• financování organizované MeSH
• gestační stáří MeSH
• lidé MeSH
• plod MeSH
• pohlaví MeSH
• první trimestr těhotenství MeSH
• těhotenství MeSH
• ultrasonografie prenatální statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cíl: Zhodnocení a srovnání metod pro hodnocení kvality merení šíjového projasnení (NT) u plodu. Metodika: Pro studii byly použity hodnoty NT namerené u plodu behem jednoletého období na našem pracovišti. Pomocí retrospektivních metod hodnocení kvality navržených Nadací fetální medicíny (FMF) a Nemocnicí pro ženy a deti ve státe Rhode Island (WIHRI) byl zhodnocen celý soubor dat a soubory merení jednotlivých sonografistu. Dále byly použity prospektivní metody statistické regulace procesu (SPC), a to Shewhartuv x a s diagram, diagramy exponenciálne váženého pohyblivého prumeru (EWMA) a kumulativních souctu (CUSUM). Výsledky: Pro navrženou analýzu bylo k dispozici tri tisíce pet set sedmdesát osm merení NT od sedmi sonografistu. Pri aplikaci retrospektivních metod tri sonografisti nesplnili z duvodu podhodnocování kritéria FMF a jeden kritéria WIHRI. Metody SPC odhalily u trí sonografistu neuspokojivou úroven z duvodu podmerování, u trí sonografistu celkove uspokojivou úroven s prechodnými obdobími nada podmerování a u jednoho sonografisty byla kvalita merení vynikající.

Objectives: To evaluate and compare the performance of various quality control methods for nuchal translucency (NT) measurements. Methods: Fetal NT measurements performed over a oneyear period in a single center were used for the study. The retrospective quality review methods proposed by the Fetal Medicine Foundation (FMF) and the Woman & Infants Hospital of Rhode Island (WIHRI) were assessed in the whole dataset and in sonographer-specific distributions. Further prospective statistic process control (SPC) methods were applied (Shewhart x and s charts, exponentially weighted moving average (EWMA) and cumulative sum (CUSUM) charts). Results: Three thousand five hundred and seventy eight NT measurements obtained by seven sonographers were eligible for designed analysis. In the assessment of the sonographer-specific NT distributions three of them did not meet due to the underestimation the FMF and one the WIHRI criteria. Using SPC methods, three sonographers presented unsatisfactory performance with underestimation, three sonographers overall satisfactory performance with transient periods of over- and underestimation and one sonographer showed perfect performance. Conclusions: Assessed SPC methods showed close agreement with the retrospective ones, but with the advantage that they can be applied prospectively allowing the prompt action in case of malperformace. The EWMA and CUSUM methods were regarded as the most suitable.

• Klíčová slova
• regulační diagram, statistická regulace procesu, kumulativní součet, exponenciálně vážený pohyblivý průměr, prenatální screening,
• MeSH
• chromozomální aberace MeSH
• dospělí MeSH
• financování organizované MeSH
• lidé MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• první trimestr těhotenství fyziologie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• těhotenství MeSH
• ultrasonografie prenatální metody   statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• vrozené, dědičné a novorozenecké nemoci a abnormality diagnóza   ultrasonografie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Hodnocení velikosti plodu pomocí ultrazvukové biometrie je stěžejní pro správný management těhotenství. K interpretaci těchto měření nám slouží referenční intervaly a kvantilové křivky závislé na gestačním stáří. Pomocí nich identifikujeme extrémní hodnoty, které mohou poukázat na přítomnost patologie. Nejprve jsou zmíněny základní body důležité pro vlastní návrh studií používaných pro konstrukci těchto intervalů. Hlavním cílem práce je podat přehled dostupných statistických metod pro tvorbu referenčních intervalů a kvantilových křivek, jejich metodik, hodnocení shody modelu s daty, jejich výhod a omezení.

The assessment of the fetal size based on ultrasound biometry is important for proper pregnancy management. The means for evaluations of these measurements represent age-related reference intervals and centile charts which are used to detect the extreme values, possibly indicating pathology. The key features concerning the design of studies used for the construction of these intervals are given. The aim of this paper is to review possible statistical approaches, pointing out the methodology, goodness of fit, advantages and limitations.

• Klíčová slova
• referenční interval, kvantil, kvantilová křivka, normalizující transformace, kvantilová regrese,
• MeSH
• biometrie metody   MeSH
• gestační stáří MeSH
• interval spolehlivosti MeSH
• lidé MeSH
• neparametrická statistika MeSH
• normální rozdělení MeSH
• patologie MeSH
• plod anatomie a histologie   MeSH
• referenční hodnoty MeSH
• regresní analýza MeSH
• ultrasonografie prenatální statistika a číselné údaje   MeSH
• ultrazvuk MeSH
• vývoj plodu MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• amniocentéza metody   trendy   využití   MeSH
• dospělí MeSH
• Downův syndrom diagnóza   genetika   prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• odběr choriových klků metody   trendy   využití   MeSH
• plod fyziologie   MeSH
• plošný screening metody   trendy   využití   MeSH
• prenatální diagnóza metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• těhotenství MeSH
• ultrasonografie prenatální metody   statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Fyziologické procesy, jako je kostní a kloubní formace, remodelace a angiogeneze, jsou významně ovlivňovány mechanickými faktory. Buněčná populace růstové chrupavky je mnohem více senzitivní k imobilizaci než k periostálním osteoblastům. Mnoho vědců zdůrazňuje důležitost svalové aktivity a embryonálního pohybu dolních končetin pro fyziologický skeletální růst a vývoj. Nikdo však neudává přehledné mechanické zdůvodnění. Bylo pozorováno, že dynamický pohyb je důležitý pro tvorbu jamky kloubu a statická síla přispívá k udržení kloubní jamky již jednou vytvořené. Možnost, že pohyb kontroluje formaci kloubu však zůstává nedokázána. Neexistuje dostatečný důkaz o konkrétním prenatálním či postnatálním mechanickém faktoru ovlivňující vývoj a morfologii femuru u vývojové dysplázie kyčelního kloubu. Jsou popisovány jen sekundární klinické znaky onemocnění. Sledujeme vývoj kyčelního kloubu a torze femuru pomocí ultrasonografického vyšetření současně s užívaným repertoárem pohybů dolních končetin s důrazem na vývoj rotační komponenty pohybu pomocí kinematické analýzy. Jsou sledováni jedinci s vývojovou dysplázií kyčelního kloubu a s fyziologickým vývojem kyčelního kloubu ve věku 2.–6. týden a 3.–4. měsíc. První měření naznačují, že změny morfologie femuru a kavity kyčelního kloubu u vývojové dysplázie kyčelního kloubu, pozorované postnatálně, se vyvíjí již prenatálně a mají vztah k vývoji motoriky a pohybu dolních končetin.

Physiological processes as well as the formation of bones and joints, remodelling and angiogenesis are considerably affected by mechanical factors. The growths cartilage cell population is much more sensitive to immobilization compared with periostal osteoblasts. Many researchers emphasize the importance of the muscular activity and embryonic movements of lower extremities for the physiological skeletal growth and development. However, no clear explanation has been presented. It was observed, that the dynamic motion is important for the formation of the joint cotyle and that the static force contributes to maintaining of the already formed cotyle. Hoverer, the possibility that the movement controls the joint formation has not yet been demonstrated. There is no sufficient demonstration concerning the particular prenatal or postnatal mechanical factors affecting the development and morphology of the femur in the hip joint developmental dysplasia. Only secondary clinical features of the diseases were described. We study the hip joint development and femur torsion based on ultrasonographic examination simultaneously with the usual variety of lower extremity movements with putting emphasize onto the development of the rotational component of the movement with the help of kinematic analysis. Individuals with developmental dysplasia of the hip joint and physiologic development of the hip joint are studied at their age of 2 to 6 weeks and 3 to 4 months. The first measurements indicate that postnatal changes in the femur morphology and hip joint cavity in the developmental dysplasia of the hip joint are developed as soon as prenatally and are related to the development of the motor activity and movements of lower extremities.

• MeSH
• dolní končetina fyziologie   MeSH
• femur fyziologie   patofyziologie   patologie   MeSH
• kyčelní kloub fyziologie   patofyziologie   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• motorické dovednosti fyziologie   MeSH
• pohyb fyziologie   MeSH
• ultrasonografie prenatální metody   statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• ultrasonografie metody   statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• vývojová kyčelní dysplazie etiologie   ultrasonografie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Srovnání fetálních ultrazvukových biometrických parametrů hlavičky (obvod - HC, biparietální průměr - BPD) u plodů v poloze podélné koncem pánevním. Metodika: Ultrazvuková biometrie byla prováděna v souladu s metodikou uvedenou v referenčních tabulkách. U všech plodů v poloze podélné koncem pánevním bylo změřeno HC, BPD a FL (délka stehenní kosti). Ze studie byla vyloučena riziková a vícečetná těhotenství. Výsledky: Celkem bylo provedeno 111 ultrazvukových biometrií mezi 31.-38. týdnem těhotenství. Plody v poloze podélné koncem pánevním měly signifi kantně menší biparietální průměr (BPD) ve srovnání s obvodem hlavičky (HC) i délkou stehenní kosti (FL). Rozdíl mezi BPD a HC byl 16,2 dne (95% Cl 14,3-18,1; p = 0,001). Věk matek v termínu porodu byl v rozmezí 20-36 let (průměr 28,1; medián 28,0). Závěr: Dle výsledků této studie mají plody v poloze podélné koncem pánevním signifi kantně menší biparietální průměr (BPD) v porovnání s obvodem hlavičky (HC) nebo délkou stehenní kosti (FL). Parametry HC a FL korelují s délkou těhotenství. Při nálezu diskrepance v ultrazvukové biometrii hlavičky plodu (BPD) a délkou stehenní kosti (FL) by proto měla být zohledněna i poloha plodu. U plodů v poloze podélné koncem pánevním má hlavička protáhlejší tvar a při ultrazvukové biometrii by měl být hodnocen její obvod (HC). Je třeba věnovat pozornost uvážlivé interpretaci výsledků před rodiči s cílem vyvarovat se neuváženého stresování rodičky vyslovením podezření na patologii plodu.

• MeSH
• biometrie metody   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• lebka patologie   MeSH
• lidé anatomie a histologie   MeSH
• plod anatomie a histologie   MeSH
• poloha plodu koncem pánevním ultrasonografie   MeSH
• psychický stres komplikace   prevence a kontrola   psychologie   MeSH
• těhotenství fyziologie   MeSH
• ultrasonografie prenatální metody   statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé anatomie a histologie   MeSH
• těhotenství fyziologie   MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

Úvod: Vrozené vývojové vady ledvin a močových cest jsou časté, jejich pozdní diagnostika je spojena s rizikem výskytu komplikací, které mohou vést k závažnému poškození funkce ledviny. Cíl: Cílem této prospektivní studie je posouzení senzitivity prenatálního ultrazvukového screeningu v detekci závažných vrozených vývojových vad ledvin. Materiál a metody: U 3369 dětí narozených ve Fakultní nemocnici v Olomouci v období 1. 1. 2005 až 31. 12. 2006 (základní soubor), které byly vyšetřeny běžným prenatálním ultrazvukovým screeningem, byl proveden postnatální ultrazvuk (UZ) ledvin. Děti s patologickým nálezem dilatace při prenatálním UZ a/nebo děti s dilatací pánvičky v anterioposteriorní (AP) projekci ?5 mm při postnatálním UZ vyšetření byly dále dispenzarizovány a případně urologicky vyšetřeny. Autoři hodnotili, u kolika dětí základního souboru se vyskytla závažná vada ledvin vyžadující operační řešení a zda u těchto dětí byl patologický nález dilatace dutého systému ledvin při screeningu. Výsledky: U 12 dětí (0,36 %) základního souboru byla prokázána natolik závažná vada ledvin, že bylo indikováno operační řešení. Čtyři z těchto 12 dětí měly normální nález při prenatálním UZ vyšetření, všech 12 dětí mělo patologický nález při postnatálním UZ vyšetření. Senzitivita prenatálního screeningu byla 66,7 %; 95% CI pro senzitivitu: 34,9 % až 90,1 %. Závěr: V tomto souboru bylo poměrně vysoké procento dětí s významnými vadami ledvin, které nebyly detekovány prenatálním UZ. Tyto výsledky jsou však předběžné, studie srovnávající prenatální a postnatální UZ screening dále probíhá. Teprve na základě většího počtu vyšetřených dětí v následujících letech bude provedeno závěrečné statistické zpracování a budou vytvořeny návrhy na efektivní zlepšení diagnostiky vrozených vad ledvin.

Introduction: Inborn developmental defects of the kidney and urinary pathways are frequent and their late diagnosis is associated with the risk of complications, which may results in serious affection of kidney function. Objective: The aim of this prospective study in to evaluate sensitivity of prenatal ultrasound screening in the detection of severe inborn developmental defects of the kidneys. Materials and methods. In 3,269 children, born at the Faculty Hospital in Olomouc in the period of 1st January 2005 through 31st December 2006 (the primary cohort), who underwent common prenatal ultrasound screening, were examined by postnatal ultrasound US) of the kidneys. Children with pathological findings of dilatation during prenatal US and/or those with dilatation of the renal pelvis in anterior-posterior (AP) projection ?5 mm in postnatal US examination were further subjected to follow-up examinations and, when necessary, underwent urological examination. The authors evaluated the frequency of occurrence of severe defect of the kidney requiring surgical treatment in the primary cohort and the frequency of pathological finding of dilatation of the hollow system of the kidney during screening of these children. Results: In 12 children (0.36%) of the primary group there was a sufficiently severe kidney defect that a surgical solution was indicated. Four of these 12 children had a normal finding in the prenatal US examination, and all of the 12 children had a pathological finding during the postnatal examination. Sensitivity of the postnatal screening was 66.7%; 95% CI for sensitivity proved to be 34.9% to 90.1%. Conclusion: In the cohort there were a relatively high percentage of children with significant defect of the kidneys, who had not been detected during prenatal US. These results should be considered as preliminary, the study relating prenatal and postnatal US screening is still in progress. Only on the basis of a high number of examined children in the following years a final statistical processing will be performed and recommendation for effective improvement of diagnostics of inborn kidney defections will be created.

• MeSH
• dospělí MeSH
• financování organizované MeSH
• lidé MeSH
• nemoci ledvin diagnóza   ultrasonografie   MeSH
• novorozenec MeSH
• plošný screening metody   statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• těhotenství fyziologie   MeSH
• ultrasonografie prenatální metody   statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• urologické chirurgické výkony metody   statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• urologické nemoci diagnóza   ultrasonografie   MeSH
• vrozené, dědičné a novorozenecké nemoci a abnormality diagnóza   ultrasonografie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství fyziologie   MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH