Fontány a další městské vodní prvky sice nejsou určeny přímo ke koupání, ale řada z nich svým charakterem k přímému kontaktu s vodou vybízí. Jednotlivé objekty jsou však navrhovány s různou mírou erudovanosti v problematice hygieny vody a tedy i s odlišnou technologií úpravy, recirkulací nebo návody k obsluze. V loňském roce bylo vydáno Metodické doporučení pro bezpečný provoz interaktivních městských vodních prvků, vodních hřišť a vodních parků, které je nezávazné a vzniklo jako pomůcka pro provozování a kontrolu těchto objektů za účelem zvýšení bezpečnosti a omezení možných zdravotních rizik souvisejících s jejich užíváním. Toto metodické doporučení vzniklo především na základě našich výsledků, jejichž shrnutí zde uvádíme. Hlavní hygienická rizika při kontaktu osob s vodou ve fontánách a dalších vodních prvcích souvisejí především s mikrobiálním znečištěním (střevní patogeny s fekálně orálním přenosem či mikroby, u nichž jsou potenciální rizika spojena se stykem s kůží a hlavně se sliznicemi). Z neinfekčních rizik je třeba upozornit na kluzké biofilmy u fontán s vodotrysky (nebezpečí uklouznutí a následného zranění) a na možnost výskytu vedlejších produktů dezinfekce – sliznice a dýchací cesty dráždící trichloramin či z karcinogenního účinku podezřelé trihalogenmetany u nadměrně chlorovaných vodních prvků.
Fountains and other urban water features are not designed for bathing, but many of them encourage direct contact with the water. Individual objects, however, are designed with varying degrees of erudition in water hygiene and therefore also with different modification of treatment technologies, water recirculation and operating instructions. Methodological Guidelines for the Safe Operation of Interactive Urban Water Features, Water Playgrounds and Water Parks was issued last year. It is not mandatory, but it was created as guidance to increase safety and possibly reduce health risks related to their use. The Guidelines were created primarily on the basis of our results, the assessment is summarized here. The key hygiene risks when people come into contact with water in fountains and other water features are mainly related to microbial pollution (intestinal pathogens with fecal-oral transmission or microbes with potential risks associated with contact with the skin and mainly with mucous membranes). Among the non-infectious risks, the attention should be drawn to slippery biofilms in fountains with water jets (danger of slipping and subsequent injury) and to the possibility of the occurrence of disinfection by-products - trichloramine, which irritates the mucous membranes and respiratory tract, or trihalogenmethane, suspected of having a carcinogenic effect, in excessively chlorinated water elements.
- Klíčová slova
- městské vodní prvky,
- MeSH
- kvalita vody MeSH
- lidé MeSH
- pitná voda * mikrobiologie MeSH
- znečištění vody analýza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
The microbiome plays an essential role in the health and onset of diseases in all animals, including humans. The microbiome has emerged as a central theme in environmental toxicology because microbes interact with the host immune system in addition to its role in chemical detoxification. Pathophysiological changes in the gastrointestinal tissue caused by ingested chemicals and metabolites generated from microbial biodegradation can lead to systemic adverse effects. The present critical review dissects what we know about the impacts of environmental contaminants on the microbiome of aquatic species, with special emphasis on the gut microbiome. We highlight some of the known major gut epithelium proteins in vertebrate hosts that are targets for chemical perturbation, proteins that also directly cross-talk with the microbiome. These proteins may act as molecular initiators for altered gut function, and we propose a general framework for an adverse outcome pathway that considers gut dysbiosis as a major contributing factor to adverse apical endpoints. We present 2 case studies, nanomaterials and hydrocarbons, with special emphasis on the Deepwater Horizon oil spill, to illustrate how investigations into the microbiome can improve understanding of adverse outcomes. Lastly, we present strategies to functionally relate chemical-induced gut dysbiosis with adverse outcomes because this is required to demonstrate cause-effect relationships. Further investigations into the toxicant-microbiome relationship may prove to be a major breakthrough for improving animal and human health. Environ Toxicol Chem 2018;37:2758-2775. © 2018 SETAC.
- MeSH
- biodiverzita MeSH
- environmentální zdraví * MeSH
- lidé MeSH
- nemoc MeSH
- střevní mikroflóra * MeSH
- toxikologie * MeSH
- znečištění vody analýza MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- Research Support, U.S. Gov't, Non-P.H.S. MeSH
V roce 1922 se mezi studenty a lékaři pražských vysokých škol odehrála epidemie břišního tyfu, jejímž zdrojem byla jídelna tehdejšího Studentského domova (albertovská menza). Ve své knize "Lékař vzpomíná" ji popsal prof. Vladimír Vondráček, zdroj informací však neuvedl. Tato práce si vytkla za cíl nalézt fakta a zmíněné tvrzení posoudit. Na základě velkého množství pramenných materiálů ukazuje, že tvrzení prof. Vondráčka se s velkou pravděpodobností zakládají na pravdě, a navrhuje možnosti, kudy se mohla infekce do kuchyně menzy dostat.
In 1922, an unusual outbreak of typhoid fever occurred in Prague. Infected persons were university students – clients of the university canteen of the so called Students' home. Basic information about this outbreak can be obtained from the book "Lékař vzpomíná" by Vladimír Vondráček, but sources of the data are not mentioned. This work made its goal to find objective data and assess the aforesaid statement. Using substantial amount of primary sources, it concludes that data provided by Vladimír Vondráček are probably true.
- MeSH
- břišní tyfus * epidemiologie etiologie mortalita MeSH
- dějiny 20. století MeSH
- epidemie MeSH
- kontaminace potravin MeSH
- univerzity MeSH
- znečištění vody analýza MeSH
- Check Tag
- dějiny 20. století MeSH
- Geografické názvy
- Československo MeSH
Cieľom predloženého príspevku je prezentácia možnosti využitia analýz drog a ich metabolitov v odpadových vodách na definovanie spotreby drog v jednotlivých mestách. Biomarkery kanabisu, metamfetamínu, extázy, kokaínu, nikotínu a tramadolu boli analyzované v systéme SPE HPLC v tandeme s hybridným quadrupolovaným (Orbitrap) vysoko citlivým hmotnostným spektrometrom (LC-MS/MS). Získané údaje boli porovnávané v rámci slovenských miest aj v rámci miest v Európe. Najvyššie špecifické hodnoty THC-COOH boli v Bratislave (40 mg/deň/1000obyvateľov; Petržalka – 47 mg/deň/1000ob.). Namerané výsledky poukazujú na vysokú spotrebu metamfetamínu hlavne v mestách Dunajská Streda (860 mg/deň/1000ob.), Trnava (680 mg/deň/1000ob.), Sereď (409 mg/deň/1000ob.) a Bratislava (188 mg/deň/1000ob.), čím tieto mestá vykazujú jednu z najvyšších spotrieb v Európe. V príspevku sú uvádzané aj špecifické hodnoty pre extázu, kokaín, tramadol a počet vyfajčených cigariet na jedného obyvateľa a deň pre vybrané mestá na Slovensku.
The present paper deals with the wastewater analysis with the aim to define the consumption of drugs in individual cities. Urinary bio-markers of methamphetamine, cocaine, cannabis and ecstasy use were analyzed by liquid chromatography coupled with tandem mass spectrometry (LC–MS/MS). The data obtained were compared between selected Slovak towns as well as within cities in Europe. The highest specific loads of THC-COOH were analyzed in Bratislava (Central WWTP – 38 mg/day/1000 inhabitants; Petržalka – 43 mg/day/1000 inh.). The measured results indicate a high consumption of methamphetamine in particular in the cities of Dunajská Streda (860 mg/day/1000 inh.), Trnava (680 mg/day/1000 inh.) and Bratislava (188 mg/day/1000 inh.), thus these cities reported one of the highest methamphetamine consumption in Europe. In our analyzed data are reported also specific consumption values for ecstasy, cocaine, tramadol as well as number of cigarettes per capita and day smoked for selected cities in Slovakia.
- MeSH
- Cannabis MeSH
- kokain analýza MeSH
- lidé MeSH
- methamfetamin analýza MeSH
- N-methyl-3,4-methylendioxyamfetamin analýza MeSH
- nikotin analýza MeSH
- nové syntetické drogy * analýza MeSH
- odpadní vody * analýza MeSH
- poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek epidemiologie MeSH
- tramadol analýza MeSH
- vysokoúčinná kapalinová chromatografie využití MeSH
- znečištění vody analýza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Evropa MeSH
- Slovenská republika MeSH
- MeSH
- epidemiologie MeSH
- hygiena MeSH
- kvalita vody MeSH
- laboratoře MeSH
- látky znečišťující vodu analýza MeSH
- lidé MeSH
- monitorování životního prostředí metody přístrojové vybavení MeSH
- motorová vozidla MeSH
- preventivní lékařství metody přístrojové vybavení MeSH
- vojenské lékařství metody přístrojové vybavení MeSH
- znečištění ovzduší analýza prevence a kontrola MeSH
- znečištění vody analýza prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Afghánistán MeSH
AIMS: Biological incidents jeopardising public health require decision-making that consists of one dominant feature: complexity. Therefore, public health decision-makers necessitate appropriate support. METHODS: Based on the analogy with business intelligence (BI) principles, the contextual analysis of the environment and available data resources, and conceptual modelling within systems and knowledge engineering, this paper proposes a general framework for computer-based decision support in the case of a biological incident. At the outset, the analysis of potential inputs to the framework is conducted and several resources such as demographic information, strategic documents, environmental characteristics, agent descriptors and surveillance systems are considered. RESULTS: Consequently, three prototypes were developed, tested and evaluated by a group of experts. Their selection was based on the overall framework scheme. Subsequently, an ontology prototype linked with an inference engine, multi-agent-based model focusing on the simulation of an environment, and expert-system prototypes were created. CONCLUSIONS: All prototypes proved to be utilisable support tools for decision-making in the field of public health. Nevertheless, the research revealed further issues and challenges that might be investigated by both public health focused researchers and practitioners.
- MeSH
- epidemický výskyt choroby statistika a číselné údaje MeSH
- katastrofy * MeSH
- kontaminace potravin analýza MeSH
- lidé MeSH
- metody pro podporu rozhodování * MeSH
- únik nebezpečných biologických látek * MeSH
- veřejné zdravotnictví - informatika metody normy MeSH
- veřejné zdravotnictví metody normy MeSH
- znečištění vody analýza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
The first experiments on the use of wetland plants to treat wastewaters were carried out in the early 1950s by Dr. Käthe Seidel in Germany and the first full-scale systems were put into operation during the late 1960s. Since then, the subsurface systems have been commonly used in Europe while free water surface systems have been more popular in North America and Australia. During the 1970s and 1980s, the information on constructed wetland technology spread slowly. But since the 1990 s the technology has become international, facilitated by exchange among scientists and researchers around the world. Because of the need for more effective removal of ammonia and total nitrogen, during the 1990 s and 2000s vertical and horizontal flow constructed wetlands were combined to complement each other to achieve higher treatment efficiency. Today, constructed wetlands are recognized as a reliable wastewater treatment technology and they represent a suitable solution for the treatment of many types of wastewater.
We studied the differences in a microbial community structure with respect to the water pollution level and seasonal changes. The determination of phylogenetic groups of Bacteria and Archaea was done using fluorescent in situ hybridization (FISH). The total number of microorganisms was determined by direct counting of DAPI (4',6-diamidino-2-phenylindole) stained samples using a fluorescence microscope. Our results showed that the microbial community structure was significantly dependent on the level of water pollution, both in absolute microbial counts and in relative abundance of phylogenetic groups. For surface water with anthropogenic pollution, the microbial community with significant proportion of Betaproteobacteria and Cytophaga-Flavobacterium was characteristic. Gammaproteobacteria were significant in municipal waste water. In microbial communities with low numbers of microorganisms (e.g. non-polluted water and some industrial waste water) represented the significant component groups Alphaproteobacteria and Archaea. The impact of seasonal changes on the microbial distribution was not significant.
- MeSH
- Archaea klasifikace účinky léků genetika MeSH
- Bacteria klasifikace účinky léků genetika MeSH
- hybridizace in situ fluorescenční MeSH
- látky znečišťující vodu toxicita MeSH
- mikrobiologie vody MeSH
- monitorování životního prostředí MeSH
- roční období MeSH
- znečištění vody škodlivé účinky analýza MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- atropin diagnostické užití MeSH
- biosenzitivní techniky metody přístrojové vybavení využití MeSH
- klinické laboratorní techniky trendy využití MeSH
- konduktometrie metody přístrojové vybavení využití MeSH
- kvasinky MeSH
- kyanid draselný diagnostické užití MeSH
- Saccharomyces cerevisiae růst a vývoj MeSH
- sacharosa diagnostické užití MeSH
- statistika jako téma MeSH
- testy toxicity metody využití MeSH
- toxikologie metody trendy MeSH
- výzkumný projekt MeSH
- znečištění vody analýza škodlivé účinky MeSH
- Publikační typ
- grafy a diagramy MeSH
