OBJECTIVE: To evaluate and discuss the outcomes of a combination of ventriculocystostomy (VC) and endoscopic third ventriculostomy (ETV) for obstructive hydrocephalus (HCP) due to ventricular/cisternal arachnoid cysts, and only ETV for obstructive HCP due to different etiologies. METHODS: We retrospectively reviewed all 40 symptomatic patients (aged 4 months - 61 years) of obstructive HCP treated by ETV or VC+ETV during October 2014 - April 2019. VC+ETV was performed in 7 patients with intraventricular/cisternal arachnoid cyst and obstructive HCP. Only ETV was performed in 33 patients with obstructive HCP due to other etiologies. RESULTS: Successful ETV or VC+ETV surgery was performed in 35 patients. The procedure failed in 5 patients aged 90 percentile at the time of surgery. Another 5 patients aged 90 percentile).

• MeSH
• arachnoidální cysty chirurgie   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• endoskopie metody   MeSH
• hydrocefalus chirurgie   MeSH
• kojenec MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• předškolní dítě MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• ventrikulostomie metody   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• kojenec MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• Klíčová slova
• marsupializace, cystoperitoneální shunt,
• MeSH
• arachnoidální cysty * chirurgie   diagnostické zobrazování   epidemiologie   klasifikace   patologie   terapie   MeSH
• cystostomie metody   MeSH
• dítě MeSH
• epilepsie farmakoterapie   komplikace   MeSH
• interpretace obrazu počítačem MeSH
• karbamazepin aplikace a dávkování   MeSH
• kyselina valproová aplikace a dávkování   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• progrese nemoci MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

INTRODUCTION: We present an infant with an expansive posterior fossa arachnoid cyst and severe clinical deterioration due to decompensated obstructive hydrocephalus. Given the dilated Sylvius aqueduct, we favoured the endoscopic transfrontal transaqueductal route to approach the cyst. CASE REPORT: A 12-month-old boy was acutely admitted for severe symptoms of intracranial hypertension. Imaging revealed spacious cystic formation in the posterior fossa with expansive behaviour towards the brain stem, fourth ventricle and cerebellum associated with obstructive triventricular hydrocephalus. The patient underwent electromagnetically navigated transfrontal transaqueductal cyst fenestration with simultaneous ETV from two precoronal trajectories with a rigid endoscope. CONCLUSION: A transaqueductal approach with a rigid endoscope is rarely published, and we were amazed by the impact on the child's clinical improvement after this minimally invasive endoscopic procedure. The case is well documented with imaging and perioperative neuroendoscopic views.

• MeSH
• arachnoidální cysty komplikace   chirurgie   MeSH
• elektromagnetické jevy MeSH
• hydrocefalus etiologie   chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• neuroendoskopie metody   MeSH
• neuronavigace metody   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• třetí mozková komora chirurgie   MeSH
• ventrikulostomie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• arachnoidální cysty diagnostické zobrazování   chirurgie   vrozené   MeSH
• dítě MeSH
• hydrocefalus diagnostické zobrazování   chirurgie   klasifikace   vrozené   MeSH
• kojenec MeSH
• kraniosynostózy chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• neuroendoskopie * metody   přístrojové vybavení   MeSH
• neuroepitelové nádory chirurgie   MeSH
• novorozenec MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cíl: Operační výkony pro hydrocefalus a arachnoidální cysty u malých dětí jsou stále zatíženy nemalým procentem komplikací. Formou retrospektivní studie prezentujeme naše pětileté zkušenosti s využitím elektromagnetické neuronavigace při těchto výkonech u dětí do jednoho roku věku. Soubor a metodika: Od ledna 2009 do prosince 2013 jsme na našem pracovišti použili elektromagnetickou neuronavigaci při operaci hydrocefalu nebo arachnoidální cysty u celkem 30 dětí průměrného věku 15,3 týdne (jeden týden–11 měsíců). Provedli jsme 19 ventrikuloperitoneálních drenáží, jednu ventrikuloatriální, čtyři endoskopické ventrikulostomie třetí komory, dvě septostomie cavum septi pellucidi, dvě endoskopické fenestrace arachnoidálních cyst a dva kombinované výkony – endoskopickou fenestraci a drenážní operaci v jedné době. Výsledky: V souboru pacientů jsme komorový katétr nebo endoskop zavedli vždy na první pokus do požadovaného prostoru a nezaznamenali jsme žádný technický problém navigace, který by vyústil v nepřiměřenou navigační odchylku, a znemožnil tak její použití. Všichni pacienti měli po operaci grafickou kontrolu (sonograficky přes velkou fontanelu nebo magnetickou rezonanci). Malfunkci komorového katétru (vždy obturaci komorovým plexem) jsme zaznamenali u čtyř pacientů (18,2 %), infekce drenážního systému vznikla u jednoho pacienta (4,5 %). „Roční přežití“ drenážního systému bez revize je v našem souboru 58,8 %. Dva pacienty (20 %) po endoskopickém výkonu jsme reoperovali pro selhání vytvořené komunikace a jednoho (10 %) pro likvoreu. Závěry: Elektromagnetická neuronavigace nám umožňuje provádět i u velmi malých dětí drenážní a endoskopické operace hydrocefalu a arachnoidálních cyst se stejnou přesností intraoperačního navigování jako u dospělých pacientů, bez nutnosti pevně fixovat hlavu v tříbodovém rámu.

Aim: Surgery for hydrocephalus and arachnoid cysts in small children is still burdened with a high complication rate. Our five-years of experience with the electromagnetic navigation used in surgeries on children under one year of age, is to be presented in the form of a retrospective study. Material and method: We were using the electromagnetic navigation in surgeries for hydrocephalus and arachnoid cysts in 30 consecutive children with an average age of 15.3 weeks (one week–11 months) in our department from January 2009 till December 2013. We performed 19 ventriculoperitoneal shunts, one ventriculoatrial, four endoscopic third ventriculostomies, two cavum septi pellucidi stomies, two arachnoid cyst endoscopic fenestrations and two combined procedures – endoscopic fenestrations and a shunt surgery in one session. Results: We always inserted the ventricular catheter into the desired place on the first attempt in our group of patients. We didn’t detect any technical problem which would have led to an inappropriate navigational deviation and, therefore made the next navigation impossible. All patients had a checkup after surgery (by ultrasound through an anterior fontanel or magnetic resonance imaging). A ventricular catheter malfunction (always blocked by choroid plexus) was detected in four patients (18.2%), a shunt infection appeared in one patient (4.5%). A one year “shunt survival rate” appears in 58.8% of our patients. We had to re-operate on two patients after the endoscopic surgery (20%) due to stoma failure and on one patient for liquorrhea. Conclusions: Electromagnetic navigation has enabled us to perform shunt and endoscopic surgeries for hydrocephalus and arachnoid cyst in very young children with the same accuracy as in adult patients, without the necessity of head clamping. Key words: hydrocephalus – arachnoid cyst – surgical treatment – electromagnetic navigation –endoscope The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.

• Klíčová slova
• elektromagnetická navigace,
• MeSH
• arachnoidální cysty * chirurgie   MeSH
• chirurgie s pomocí počítače metody   MeSH
• elektromagnetické jevy * MeSH
• hydrocefalus * chirurgie   MeSH
• katetrizace MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• mozkové komory chirurgie   MeSH
• neuroendoskopie * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• neuronavigace * metody   přístrojové vybavení   MeSH
• novorozenec MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• ventrikuloperitoneální zkrat MeSH
• ventrikulostomie MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zaváděcí katétry MeSH
• Check Tag
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• arachnoidální cysty diagnóza   chirurgie   terapie   MeSH
• cysty centrálního nervového systému embryologie   etiologie   MeSH
• magnetická rezonanční tomografie využití   MeSH
• nemoci míchy diagnóza   chirurgie   terapie   MeSH
• nemoci mozku diagnóza   chirurgie   terapie   MeSH
• neurochirurgické výkony klasifikace   metody   využití   MeSH
• neuroendoskopie klasifikace   metody   využití   MeSH
• Publikační typ
• monografie MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• neurologie

Mozkové arachnoidální cysty tvoří přibližně 1 % všech intrakraniálních expanzivních procesů. Autoři v článku prezentují soubor 64 dospělých pacientů léčených chirurgicky v průběhu 20letého období. K operační léčbě byli indikováni pacienti se symptomatickými arachnoidálními cystami. Jejich nejčastějším klinickým projevem byly bolesti hlavy, epileptické záchvaty, vertigo, nauzea, cerebelární symptomatologie, poruchy vizu aj. Pacienti byli ošetřeni endoskopicky (16, tj. 25,0 %), implantací cystoperitoneálního shuntu (22, tj. 34,4 %), otevřenou operací z kraniotomie (21, tj. 32,8 %) a také punkcí cysty (5, tj. 7,8 %). Za preferovanou metodu autoři považují endoskopické ošetření pro její minimální invazivitu, malé procento komplikací a nezávislost na implantátu, jako je tomu u cystoperitoneálních shuntů. Jejich implantace je sice jednoduchá a mají univerzální použití, ale jsou zatíženy rizikem revizí pro jejich případnou nefunkčnost. Další alternativou je ošetření pomocí kraniotomie s resekcí části stěny cysty a vytvoření komunikace s okolím. Metoda umožňuje dobrý přehled a orien­taci v operačním poli, možnost ošetřit přidruženou lézi a eventuální peroperační komplikace. Není zde závislost na implantátu, ale je to metoda invazivnější než ostatní. Nejméně často byla použita punkce mozkové arachnoidální cysty, která je jednoduchá a minimálně invazivní, ale nejméně efektivní. Vyhrazena byla především pro starší polymorbidní pacienty.

Cerebral arachnoid cysts represent about 1% of all intracranial expansive processes. The authors of the article present a group of 64 patients treated surgically during a 20-year period. Patients with symptomatic arachnoid cysts were treated surgically. The most common clinical manifestation was headache, epileptic seizures, vertigo, nausea, cerebellar symptoms, visual disturbances, etc. The patients were treated by endoscopy technique (16 pts, i.e. 25.0%), cystoperitoneal shunt implantation (22 pts, i.e. 34.4%), open craniotomy and marsupialization (21 pts, i.e. 32.8%) and puncture of arachnoid cysts (5 pts, i.e. 7.8%). According to the authors, endoscopic techniques are a preferred method for their minimal invasiveness, low complication rate, and independence from the implant, such as with cystoperitoneal shunts. Their implantation is simple and universal but they are a subject to risk of possible revisions due to failure. Craniotomy with a resection of the cyst wall and establishment of communication with the surrounding tissues is another alternative. The method provides a good view of and orientation in the surgical field, an opportunity to treat associated lesions and solution of eventual intraoperative complications. Even though there is no dependence on the implant, this method is more invasive than the other. The puncture of arachnoid cysts is used least frequently. This is a simple, minimally invasive but the least effective method. It is reserved primarily for older polymorbid patients.

• Klíčová slova
• marsupializace,
• MeSH
• arachnoidální cysty epidemiologie   chirurgie   radiografie   MeSH
• chirurgická dekomprese metody   MeSH
• drenáž metody   MeSH
• kraniotomie metody   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie využití   MeSH
• neuroendoskopie metody   využití   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• ventrikuloperitoneální zkrat využití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Bobble-head doll syndrome (BHDS) is a complex syndrome with the dominant symptom of repetitive anteroposterior head movement. Only 57 patients are quoted in the literature. The etiology of this syndrome remains unknown and no standard treatment has yet been established. We hereby report four cases treated at our department. All the patients presented a psychomotor retardation due to an obstructive hydrocephalus. All the patients were treated using neuroendoscopic techniques: two with ventriculocystostomy, and two with ventriculocystocisternostomy. Cyst decompression was achieved in all four cases and clinical recovery was evident in three of the four patients observed. After surgery, BHDS persisted longer the more the subsequent treatment was delayed. In this article, we provide a concise overview of the theories of pathogenesis, presentation, and management of this syndrome. Based on our own experience, we state that the method of choice should be the neuroendoscopy and this must be performed promptly after diagnosis is made.

• MeSH
• arachnoidální cysty komplikace   chirurgie   MeSH
• dítě MeSH
• dyskineze komplikace   chirurgie   MeSH
• hlava - pohyby fyziologie   MeSH
• hydrocefalus etiologie   chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• následné studie MeSH
• neuroendoskopie metody   MeSH
• syndrom MeSH
• třetí mozková komora abnormality   chirurgie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Sdělení prezentuje nemocnou s ojedinělou triplicitou život ohrožujících intrakraniálních expanzivních lézí. Po řešení hydrocefalu a arachnoidální cysty zadní jámy lební provedená zobrazovací vyšetření prokázala rychle progredující tumor temporálně vpravo. Histologické vyšetření resekované nádorové tkáně prokázalo multiformní glioblastom. Součástí sdělení jsou i literární data ve vztahu k koincidenci podobných patologií a možnostem chirurgického řešení.

The aim of the paper is to prezent case report of a patient with unique triplicity of life threatening intracranial expansions. Imaging studies performed after surgical treatment of hydrocephalus and posterior fossa arachnoid cyst revealed rapidly progressive right temporal lobe tumor. The result of histological evaluation of the resected tumor was glioblastoma multiforme. Relevant literature data related to the possibilities of surgical treatment of similar coincident pathologies are reviewed.

• Klíčová slova
• arachnoidální cysta zadní jámy, glioblastoma multiforme,
• MeSH
• arachnoidální cysty diagnóza   chirurgie   komplikace   MeSH
• dospělí MeSH
• epilepsie etiologie   chirurgie   MeSH
• financování organizované MeSH
• glioblastom chirurgie   komplikace   MeSH
• hydrocefalus diagnóza   chirurgie   komplikace   patofyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• záchvaty etiologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• arachnoidální cysty diagnóza   chirurgie   komplikace   MeSH
• dítě MeSH
• drenáž metody   MeSH
• lidé MeSH
• neurochirurgické výkony metody   MeSH
• neuroendoskopie metody   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH