BACKGROUND: The German Hodgkin Study Group's HD18 trial established the safety and efficacy of PET-guided eBEACOPP (bleomycin, etoposide, doxorubicin, cyclophosphamide, vincristine, procarbazine, and prednisone in escalated doses) for the treatment of advanced-stage Hodgkin lymphoma. However, because of a protocol amendment during the enrolment period (June 1, 2011) that changed standard treatment from eight to six cycles, the results of the HD18 trial have been partially immature. We report a prespecified 5-year follow-up analysis of the completed HD18 trial. METHODS: HD18 was an international, open-label, randomised, phase 3 trial done in 301 hospitals and private practices in five European countries. Patients aged 18-60 years with newly diagnosed, advanced-stage Hodgkin lymphoma and an Eastern Cooperative Oncology Group performance status of 0-2 were recruited. After receiving an initial two cycles of eBEACOPP (1250 mg/m2 intravenous cyclophosphamide [day 1], 35 mg/m2 intravenous doxorubicin [day 1], 200 mg/m2 intravenous etoposide [day 1-3], 100 mg/m2 oral procarbazine [day 1-7], 40 mg/m2 oral prednisone [day 1-14], 1·4 mg/m2 intravenous vincristine [day 8], and 10 mg/m2 intravenous bleomycin [day 8]), patients underwent a contrast-enhanced CT and PET scan (PET-2). Patients with positive PET-2 were randomly assigned to receive standard therapy (an additional six cycles of eBEACOPP; ie, eight cycles in total) or experimental therapy (an additional six cycles of eBEACOPP plus 375 mg/m2 intravenous rituximab; ie, eight cycles in total) until June 1, 2011. After June 1, 2011, all patients with positive PET-2 were assigned to the updated standard therapy with an additional four cycles of eBEACOPP (ie, six cycles in total). Patients with negative PET-2 were randomly assigned (1:1) to receive standard therapy (an additional six cycles of eBEACOPP [ie, eight cycles in total] until June 1, 2011; an additional four cycles of eBEACOPP [ie, six cycles in total] after June 1, 2011) or experimental therapy (an additional two cycles of eBEACOPP; ie, four cycles in total). Randomisation was done centrally with the minimisation method, including a random component, stratified by centre, age, stage, international prognostic score, and sex. The primary endpoint was progression-free survival. HD18 aimed to improve 5-year progression-free survival by 15% in the PET-2-positive intention-to-treat cohort and to exclude inferiority of 6% or more in 5-year progression-free survival in the PET-2-negative per-protocol population. This study is registered with ClinicalTrials.gov, NCT00515554, and is completed. FINDINGS: Between May 14, 2008, and July 18, 2014, 2101 patients were enrolled and 1945 were assigned to a treatment group according to their PET-2 result. In the PET-2-positive cohort, with a median follow-up of 73 months (IQR 59 to 94), 5-year progression-free survival was 89·9% (95% CI 85·7 to 94·1) in 217 patients assigned to eight cycles of eBEACOPP before the protocol amendment and 87·7% (83·1 to 92·4) in 217 patients assigned to eight cycles of rituximab plus eBEACOPP (p=0·40). Among 506 patients who received six cycles of eBEACOPP after the protocol amendment, 5-year progression-free survival was 90·1% (95% CI 87·2 to 92·9), with a median follow-up of 58 months (IQR 39 to 66). In the PET-2-negative cohort, with a median follow-up of 66 months (IQR 54 to 85) in the combined pre-amendment and post-amendment groups, 5-year progression-free survival was 91·2% (95% CI 88·4 to 93·9) in 446 patients who received eight or six cycles of eBEACOPP and 93·0% (90·6 to 95·4) in 474 patients who received four cycles of eBEACOPP (difference 1·9% [95% CI -1·8 to 5·5]). In the subgroup of PET-2-negative patients randomly assigned after protocol amendment, 5-year progression-free survival was 90·9% (95% CI 86·8 to 95·1) in 202 patients assigned to receive six cycles of eBEACOPP and 91·0% (86·6 to 95·5) in 200 patients assigned to receive four cycles of eBEACOPP (difference 0·1% [-5·9 to 6·2]). INTERPRETATION: Long-term follow-up confirms the efficacy and safety of PET-2-guided eBEACOPP in patients with advanced-stage Hodgkin lymphoma. The reduction from eight to four cycles of eBEACOPP represents a benchmark in the treatment of early-responding patients, who can now be potentially cured with a short and safe treatment approach. FUNDING: Deutsche Krebshilfe, Swiss State Secretariat for Education, Research and Innovation SERI (Switzerland), and Roche Pharma. TRANSLATION: For the German translation of the abstract see Supplementary Materials section.

• MeSH
• bleomycin aplikace a dávkování   MeSH
• doba přežití bez progrese choroby MeSH
• dospělí MeSH
• doxorubicin aplikace a dávkování   MeSH
• etoposid aplikace a dávkování   MeSH
• Hodgkinova nemoc farmakoterapie   mortalita   patologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• následné studie MeSH
• pozitronová emisní tomografie MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie terapeutické užití   MeSH
• rituximab aplikace a dávkování   MeSH
• staging nádorů MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• klinické zkoušky, fáze III MeSH
• multicentrická studie MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

BACKGROUND: To improve the long-term tumour control in early, unfavourable Hodgkin Lymphoma, the German Hodgkin Study Group (GHSG) HD14 trial compared four cycles of doxorubicin, bleomycin, vinblastine, and dacarbazine (ABVD) with an intensified chemotherapy regimen consisting of two cycles of escalated bleomycin, etoposide, doxorubicin, cyclophosphamide, vincristine, procarbazine, and prednisone (escalated BEACOPP) plus two cycles of ABVD. The final analysis of the trial showed a significant advantage in terms of freedom from treatment failure (difference 7·2% [95% CI 3·8-10·5] at 5 years) for patients who received two cycles of escalated BEACOPP and two cycles of ABVD. However, there was no difference in overall survival between the two groups. To evaluate long-term efficacy and toxicity of this strategy, we did a follow-up analysis. METHODS: Patients aged 18-60 years with performance status of 2 or less and primary diagnosis of early, unfavourable Hodgkin lymphoma (all histologies) were included in an international, randomised, open-label, phase 3 trial. Patients were randomly assigned to receive four cycles of ABVD (ABVD group) or two cycles of escalated BEACOPP and two cycles of ABVD (2 + 2 group), both groups also received 30 Gy involved field radiotherapy. The ABVD dosing regimen was doxorubicin 25 mg/m2 (days 1 and 15), bleomycin 10 mg/m2 (days 1 and 15), vinblastine 6 mg/m2 (days 1 and 15), and dacarbazine 375 mg/m2 (days 1 and 15), repeated on day 29. The escalated BEACOPP dosing regimen was cyclophosphamide 1250 mg/m2 (day 1), doxorubicin 35 mg/m2 (day 1), etoposide 200 mg/m2 (days 1-3), procarbazine 100 mg/m2 (days 1-7), prednisone 40 mg/m2 (days 1-14), vincristine 1·4 mg/m2 (day 8; maximum 2 mg), and bleomycin 10 mg/m2 (day 8), repeated on day 22. After closure of the ABVD group according to prespecified rules, patients were assigned to receive two cycles of escalated BEACOPP and two cycles of ABVD (non-randomised 2 + 2 group), which continued until the end of the predefined 5-year recruitment period. In this prespecified long-term follow-up analysis, we aimed to evaluate the secondary endpoints progression-free survival, overall survival, and long-term toxicity. To this end, we did a descriptive intention-to-treat analysis of all qualified HD14 patients and on the predefined subsets of randomised qualified HD14 patients and patients in the non-randomised 2 + 2 group. The trial was registered on the International Standard Randomised Controlled Trial database, 04761296. FINDINGS: Between Jan 28, 2003, and Dec 29, 2009, 1686 patients were randomly assigned to the ABVD group (847 [50·2%] patients) and the 2 + 2 group (839 [49·8%] patients). 370 additional patients were recruited to the non-randomised 2 + 2 group. 1550 (92%) randomly assigned patients (median observation time 112 months [IQR 80-132]) and 339 (92%) patients in the non-randomised 2 + 2 group (median observation time 74 months [58-100]) were included in the qualified analysis set. 10-year overall survival in the randomly assigned patients was 94·1% (95% CI 92·0-95·7) for the ABVD group and 94·1% (91·8-95·7) for the 2 + 2 group (HR 1·0 [95% CI 0·6-1·5]; p=0·88). 8-year overall survival in the non-randomised 2 + 2 group was 95·1% (95% CI 91·6-97·2). 10-year progression-free survival in the randomly assigned patients was 85·6% (95% CI 82·6-88·1) for the ABVD group and 91·2% (88·4-93·3) for the 2 + 2 group (HR 0·5% [95% CI 0·4-0·7]; p=0·0001), accounting for a significant difference of 5·6% (95% CI 1·9-9·2) favouring the 2 + 2 group (p=0·0001). In the non-randomised 2 + 2 group, 8-year progression-free survival was 94·5% (95% CI 91·1-96·6). Standardised incidence ratios of second primary malignancies were similar between the ABVD group (2·3 [95% CI 1·6-3·1]) and the 2 + 2 group (2·5 [1·8-3·4]; Gray's p=0·80). Standardised incidence ratio of second primary malignancies was 3·1 (95% CI 1·7-5·0) in the non-randomised 2 + 2 group. INTERPRETATION: This long-term analysis confirms superior tumour control in the 2 + 2 group compared with the ABVD group without translating into an overall survival difference. At longer follow-up, there is no difference regarding second primary malignancies between groups. In conclusion, the 2 + 2 regimen spares a significant number of patients from the burden of relapse and additional treatment without increased long-term toxicity. FUNDING: Deutsche Krebshilfe eV and Swiss Federal Government.

• MeSH
• bleomycin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• cyklofosfamid aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• dakarbazin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• doba přežití bez progrese choroby MeSH
• dospělí MeSH
• doxorubicin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• etoposid aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• Hodgkinova nemoc farmakoterapie   patologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• následné studie MeSH
• prednison aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• prokarbazin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie terapeutické užití   MeSH
• sekundární malignity epidemiologie   MeSH
• staging nádorů metody   MeSH
• vinblastin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• vinkristin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• klinické zkoušky, fáze III MeSH
• multicentrická studie MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH
• srovnávací studie MeSH
• Geografické názvy
• Německo MeSH

Introduction: Malignant pericardial effusion (MPE) is a serious complication in several cancers. MPE may give rise to cardiac tamponade, a life-threatening condition that requires urgent drainage. Although simple pericardiocentesis enables symptom resolution, MPE often recurs unless further procedures are done. Among the most frequently considered ones are sustained drainage, talcage with antineoplastic agents, or surgical creation of a pleuro-pericardial window.

Úvod: Závažnou komplikací u několika typů rakoviny je maligní perikardiální výpotek (MPV). Ten může mít za následek srdeční tamponádu, život ohrožující stav s nutností urgentní drenáže. I když prostá perikardiocentéza přináší úlevu od příznaků, pokud nepodnikneme další kroky, dochází často k recidivě MPV. Nejčastěji zvažovanými postupy jsou trvalá drenáž, talkáž antineoplastickými léky nebo chirurgické vytvoření pleuroperikardiálního okénka. Popis případu: Muž, 53 let, stěžující si na dušnost dva týdny před přijetím do nemocnice. Den před příjmem se jeho obtíže údajně ještě zhoršily. Pacient má v anamnéze plicní adenokarcinom a během posledního 1,5 měsíce je léčen chemoterapií. Už dříve byl hospitalizován se stejným problémem a podstoupil perikardiocentézu. Fyzikální vyšetření odhalilo tlumené srdeční ozvy, zvýšenou nálpň krčních žil a pokles krevního tlaku. Echokardiografické vyšetření ukázalo masivní perikardiální výpotek. Provedli jsme perikardiocentézu s následnou injekcí bleomycinu. Po devíti dnech hospitalizace byl pacient propuštěn z nemocnice. Závěr: Popisujeme případ pacienta s anamnézou rakoviny plic a recidivujícím MPV. Provedli jsme okamžitou perikardiocentézu s fixní drenáží. Sklerotizace perikardu bleomycinem je bezpečná a účinná metoda prevence recidivy MPV a opakovaných invazivních zákroků.

• MeSH
• bleomycin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory plic komplikace   MeSH
• perikardiální efuze * diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• perikardiocentéza metody   MeSH
• skleroterapie metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Purpose The prognostic effect of isolated infradiaphragmatic involvement in Hodgkin lymphoma (HL) is controversial, and there are little data about patients treated with current therapies. Therefore, we performed a risk factor analysis to focus on isolated nodal infradiaphragmatic disease in patients treated within the German Hodgkin Study Group trials HD13 (clinical trial information: ISRCTN63474366) and HD14 (clinical trial information: ISRCTN04761296) for early-stage HL. Patients and Methods Characteristics and outcomes of patients who had infradiaphragmatic HL were compared with patients who had supradiaphragmatic disease. Progression-free survival (PFS) and overall survival (OS) were estimated according to Kaplan-Meier methods and were compared between groups using the log-rank test and Cox proportional hazards regression, which was also applied for multivariable analyses that adjusted for relevant baseline characteristics. Results Of 2,903 qualified patients, 223 (7.7%) were diagnosed with isolated nodal infradiaphragmatic disease. In general, these patients were older, had a poorer performance status, were more often male, and had the nodular sclerosis subtype less often than those with supradiaphragmatic disease. After a median follow-up time of 51 months, PFS and OS were significantly worse in patients with infradiaphragmatic disease (5-year PFS and OS, 80.1% and 91.5% v 91.2% and 97.6% in patients with supradiaphragmatic disease; each P < .001). In multivariable analyses, infradiaphragmatic HL remained a significant risk factor in terms of PFS (hazard ratio [HR], 1.5; 95% CI, 1.04 to 2.2; P = .03) and OS (HR, 2.0; 95% CI, 1.2 to 3.5; P = .01). However, inferior PFS and OS could not be observed among those patients treated with the more intensive chemotherapy (two cycles of doxorubicin, bleomycin, vinblastine, and dacarbazine [ABVD] in HD13, and two cycles of escalated bleomycin, etoposide, doxorubicin, cyclophosphamide, vincristine, procarbazine, and prednisone [BEACOPPescalated] plus two cycles of ABVD in HD14; all patients received 30 Gy of involved-field radiotherapy). Conclusion Early-stage HL that presents with infradiaphragmatic disease only represents a distinct patient group with an inferior outcome. However, this adverse outcome can be outweighed by appropriate combined modality treatment.

• MeSH
• bleomycin aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• chemoradioterapie metody   MeSH
• cyklofosfamid aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• dakarbazin aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• doba přežití bez progrese choroby MeSH
• dospělí MeSH
• doxorubicin aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• etoposid aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• Hodgkinova nemoc mortalita   patologie   terapie   MeSH
• Kaplanův-Meierův odhad MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lymfatické metastázy patologie   MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• prednison aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• prokarbazin aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie terapeutické užití   MeSH
• senioři MeSH
• vinkristin aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

BACKGROUND: Advanced stage Hodgkin's lymphoma represents a heterogeneous group of patients with different risk profiles. Data suggests that interim PET assessment during chemotherapy is superior to baseline international prognostic scoring in terms of predicting long-term treatment outcome in patients with Hodgkin's lymphoma. We therefore hypothesised that early interim PET-imaging after two courses of bleomycin, etoposide, doxorubicin, cyclophosphamide, vincristine, procarbazine, and prednisone (BEACOPP) might be suitable for guiding treatment in patients with advanced stage Hodgkin's lymphoma. We aimed to assess whether intensifying standard chemotherapy (BEACOPPescalated) by adding rituximab would improve progression-free survival in patients with positive PET after two courses of chemotherapy. METHODS: In this open-label, international, randomised, phase 3 study, we recruited patients aged 18-60 years with newly diagnosed, advanced stage Hodgkin's lymphoma from 160 hospitals and 77 private practices in Germany, Switzerland, Austria, the Netherlands, and the Czech Republic. Interim PET-imaging was done after two cycles of BEACOPPescalated and centrally assessed by an expert panel. Patients with a positive PET after 2 cycles of BEACOPPescalated chemotherapy (PET-2) were randomly assigned (1:1) to receive six additional courses of either BEACOPPescalated (BEACOPPescalated group) or BEACOPPescalated plus rituximab (R-BEACOPPescalated group). PET-2 was assessed using a 5-point scale with (18)FDG uptake higher than the mediastinal blood pool (corresponding to Deauville scale 3) defined as positive. BEACOPPescalated was given as previously described; rituximab was given intravenously at a dose of 375 mg/m(2) (maximum total dose 700 mg), the first administration starting 24 h before starting the fourth cycle of BEACOPPescalated (day 0 and day 3 in cycle 4, day 1 in cycles 5-8). Randomisation was done centrally and used the minimisation method including a random component, stratified according to centre, age, stage, international prognostic score, and sex. The primary efficacy endpoint was 5 year progression-free survival, analysed in the intention-to-treat population. We are reporting this second planned interim analysis as the final report of the trial. The trial is registered with ClinicalTrials.gov, number NCT00515554. FINDINGS: Between May 14, 2008, and May 31, 2011, we enrolled 1100 patients. 440 patients had a positive PET-2 and were randomly assigned to either the BEACOPPescalated group (n=220) or the R-BEACOPPescalated group (n=220). With a median follow-up of 33 months (IQR 25-42) for progression-free survival, estimated 3 year progression-free survival was 91·4% (95% CI 87·0-95·7) for patients in the BEACOPPescalated group and 93·0% (89·4-96·6) for those in the R-BEACOPPescalated group (difference 1·6%, 95% CI -4·0 to 7·3; log rank p=0·99). Common grade 3-4 adverse events were leucopenia (207 [95%] of 218 patients in the BEACOPPescalated group vs 211 [96%] of 220 patients in the R-BEACOPPescalated group), and severe infections (51 [23%] vs 43 [20%] patients). Based on a futility analysis, the independent data monitoring committee recommended publication of this second planned interim analysis as the final result. Six (3%) of 219 patients in the BEACOPPescalated group and ten (5%) of 220 in the R-BEACOPPescalated group died; fatal treatment-related toxic effects occurred in one (<1%) patient in the BEACOPPescalated group and three (1%) in the R-BEACOPPescalated group, all of them due to infection. INTERPRETATION: The addition of rituximab to BEACOPPescalated did not improve the progression-free survival of PET-2 positive patients with advanced stage Hodgkin's lymphoma. However, progression-free survival for PET-2 positive patients was much better than expected, exceeding even the outcome of PET-2-unselected patients in the previous HD15 trial. Thus, PET-2 cannot identify patients at high-risk for treatment failure in the context of the very effective German Hodgkin Study Group standard treatment for advanced stage Hodgkin's lymphoma. FUNDING: Deutsche Krebshilfe; Swiss State Secretariat for Education, Research and Innovation (SERI); and Roche Pharma.

• MeSH
• bleomycin aplikace a dávkování   MeSH
• cyklofosfamid aplikace a dávkování   MeSH
• dospělí MeSH
• doxorubicin aplikace a dávkování   MeSH
• etoposid aplikace a dávkování   MeSH
• Hodgkinova nemoc diagnostické zobrazování   farmakoterapie   mortalita   patologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lokální recidiva nádoru diagnostické zobrazování   farmakoterapie   mortalita   patologie   MeSH
• mezinárodní agentury MeSH
• míra přežití MeSH
• následné studie MeSH
• pozitronová emisní tomografie metody   MeSH
• prednison aplikace a dávkování   MeSH
• prognóza MeSH
• prokarbazin aplikace a dávkování   MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie terapeutické užití   MeSH
• rituximab aplikace a dávkování   MeSH
• staging nádorů MeSH
• vinkristin aplikace a dávkování   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• klinické zkoušky, fáze III MeSH
• multicentrická studie MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

Prezentujeme kazuistiku 41letého pacienta, který byl přivezen do našeho zdravotnického zařízení pro podezření na krvácení do horní části gastrointestinálního traktu. Gastroskopicky byla nalezena exulcerovaná infiltrace na zadní stěně subkardiální části žaludku. Histologicky byl prokázán vzácný adenokarcinom žaludku s yolk sac diferenciací. Tento typ nádoru patří mezi malignity se špatnou prognózou. V době diagnózy bývá již přítomna generalizace s jaterním metastatickým postižením.

We present the case of a 41-year-old patient who was brought to our hospital because of suspected bleeding into the upper part of gastrointestinal tract. Gastroscopy found an ulcerated infiltration at the posterior wall of the subcardial stomach. Histological analysis showed the presence of an adenocarcinoma of the stomach with yolk sac differentiation, which is a rare type of malignant tumor with a poor prognosis that has usually metastasized to secondary sites such as the liver at the time of diagnosis.

• Klíčová slova
• protokol BEP,
• MeSH
• adenokarcinom diagnóza   farmakoterapie   patologie   MeSH
• alfa-fetoproteiny * metabolismus   MeSH
• bleomycin aplikace a dávkování   MeSH
• cisplatina aplikace a dávkování   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dospělí MeSH
• etoposid aplikace a dávkování   MeSH
• fatální výsledek MeSH
• imunohistochemie MeSH
• lidé MeSH
• nádor z entodermálního sinusu * diagnóza   farmakoterapie   patologie   MeSH
• nádorové biomarkery krev   MeSH
• nádory jater sekundární   MeSH
• nádory žaludku * diagnóza   farmakoterapie   patologie   MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

BACKGROUND: The role of bleomycin and dacarbazine in the ABVD regimen (ie, doxorubicin, bleomycin, vinblastine, and dacarbazine) has been questioned, especially for treatment of early-stage favourable Hodgkin's lymphoma, because of the drugs' toxicity. We aimed to investigate whether omission of either bleomycin or dacarbazine, or both, from ABVD reduced the efficacy of this regimen in treatment of Hodgkin's lymphoma. METHODS: In this open-label, randomised, multicentre trial (HD13) we compared two cycles of ABVD with two cycles of the reduced-intensity regimen variants ABV (doxorubicin, bleomycin, and vinblastine), AVD (doxorubicin, vinblastine, and dacarbazine), and AV (doxorubicin and vinblastine), in patients with newly diagnosed, histologically proven, classic or nodular, lymphocyte predominant Hodgkin's lymphoma. In each treatment group, 30 Gy involved-field radiotherapy (IFRT) was given after both cycles of chemotherapy were completed. From Jan 28, 2003, patients were centrally randomly assigned (1:1:1:1) with a minimisation method to the four groups. Because of high event rates, assignment to the AV and ABV groups stopped early, on Sept 30, 2005, and Feb 10, 2006; assignment to ABVD and AVD continued (1:1) until Sept 30, 2009. Our primary objective was to show non-inferiority of the experimental variants compared with ABVD in terms of freedom from treatment failure (FFTF), by excluding a difference of 6% after 5 years corresponding to a hazard ratio (HR) of 1.72, via a 95% CI. Analyses reported here include qualified patients only, and between-group comparisons include only patients recruited during the same period. The trial was registered, number ISRCTN63474366. FINDINGS: Of 1502 qualified patients, 566, 198, 571, and 167 were randomly assigned to receive ABVD, ABV, AVD, or AV, respectively. 5 year FFTF was 93.1%, 81.4%, 89.2%, and 77.1% with ABVD, ABV, AVD, and AV, respectively. Compared with ABVD, inferiority of the dacarbazine-deleted variants was detected with 5 year differences of -11.5% (95% CI -18.3 to -4.7; HR 2.06 [1.21 to 3.52]) for ABV and -15.2% (-23.0 to -7.4; HR 2.57 [1.51 to 4.40]) for AV. Non-inferiority of AVD compared with ABVD could also not be detected (5 year difference -3.9%, -7.7 to -0·1; HR 1.50, 1.00 to 2.26). 178 (33%) of 544 patients given ABVD had WHO grade III or IV toxicity, compared with 53 (28%) of 187 given ABV, 142 (26%) of 539 given AVD, and 40 (26%) of 151 given AV. Leucopenia was the most common event, and highest in the groups given bleomycin. INTERPRETATION: Dacarbazine cannot be omitted from ABVD without a substantial loss of efficacy. With respect to our predefined non-inferiority margin, bleomycin cannot be safely omitted either, and the standard of care for patients with early-stage favourable Hodgkin's lymphoma should remain ABVD followed by IFRT. FUNDING: Deutsche Krebshilfe and Swiss State Secretariat for Education and Research.

• MeSH
• bleomycin aplikace a dávkování   MeSH
• dakarbazin aplikace a dávkování   MeSH
• dospělí MeSH
• doxorubicin aplikace a dávkování   MeSH
• Hodgkinova nemoc farmakoterapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• senioři MeSH
• vinblastin aplikace a dávkování   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH
• srovnávací studie MeSH

The prognostic value of positron emission tomography (PET) in early therapy response assessment, after completion of chemotherapy and 3 months after the end of treatment in advanced Hodgkin lymphoma (HL) remains to be defined. We report the results of 69 patients with first presentation of advanced HL. [18F]-fluoro-2-deoxy-d-glucose (FDG)-PET scan was performed after four cycles (PET-4), on completion of chemotherapy after 6/8 cycles (PET-6/8) and 3 months after the completion of chemotherapy (PET 3-months). Median follow-up was 55 months. The negative predictive value (NPV) for PET-4, PET-6/8 and PET 3-months was 98%, 95% and 97%, respectively. The 4-year progression-free survival (PFS) for PET-4 negative (n = 51) and PET-4 positive (n = 18) patients was 96% and 78%, respectively (p = 0.016). The 4-year PFS for PET-6/8 negative (n = 59) and PET-6/8 positive (n = 9) patients was 95% and 78%, respectively (p = 0.046). Patients with a large mediastinal mass constituted nearly all of the PET-4 positive (16/18) and PET-6/8 positive (8/9) patients. After radiotherapy of PET-6/8 positive patients, PET 3-months was negative in 64 (97%) and positive in two (3%) patients. PET 3-months after the end of chemotherapy was of limited value when the interim PET-4 was negative. Interim PET after four cycles of bleomycin, etoposide, adriamycin, cyclophosphamide, vincristine, procarbazine and prednisone (BEACOPP) is a strong prognostic marker for PFS in advanced HL.

• MeSH
• bleomycin aplikace a dávkování   MeSH
• časové faktory MeSH
• cyklofosfamid aplikace a dávkování   MeSH
• dospělí MeSH
• doxorubicin aplikace a dávkování   MeSH
• etoposid aplikace a dávkování   MeSH
• fluorodeoxyglukosa F18 diagnostické užití   MeSH
• Hodgkinova nemoc diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• Kaplanův-Meierův odhad MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• následné studie MeSH
• pozitronová emisní tomografie metody   MeSH
• prednison aplikace a dávkování   MeSH
• prognóza MeSH
• prokarbazin aplikace a dávkování   MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie terapeutické užití   MeSH
• radiofarmaka diagnostické užití   MeSH
• rozvrh dávkování léků MeSH
• vinkristin aplikace a dávkování   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Hypertrofické a keloidní jizvy lze definovat jako odchylky od typického hojení ran. Anabolické a katabolické procesy v ráně s fyziologickým hojením dosáhnou rovnováhy přibližně za 6–8 týdnů po původním poranění. V této fázi hojení rány je pevnost jizvy přibližně 30–40 %. S vyzráváním jizvy v čase se pevnost jizvy v tahu zvyšuje v důsledku postupného zesíťování kolagenních vláken příčnými vazbami. Pokud dojde k poruše rovnováhy mezi anabolickou a katabolickou fází tvorby jizvy, vytváří se větší množství kolagenu, které není degradováno, a jizva roste ve všech směrech. Taková jizva se pak vyvyšuje nad kožní povrch a zůstává více prokrvená. Nadměrné množství fibrózní tkáně je označováno termínem hypertrofická a keloidní jizva. Přesný mechanismus vzniku hypertrofických a keloidních jizev nebyl dosud objasněn. Nicméně zvýšená prevalence keloidních jizev u osob se zvýšenou kožní pigmentací podporuje význam genetické podstaty, nebo alespoň genetické souvislosti tohoto výsledného stavu hojení kůže. Primární příčinou vzniku hypertrofické či keloidní jizvy jsou traumata kůže – jak fyzikální (např. propíchnutí ušního lalůčku, chirurgický výkon), tak patologická (např. akné, plané neštovice). Ke tvorbě hypertrofických a keloidních jizev může přispět také přítomnost cizích látek, infekce, hematomu nebo zvýšeného napětí kůže v místě sutury rány. V literatuře byly popsány i případy spontánního vzniku keloidních jizev. Keloidní jizvy postihují pouze člověka. Byly popsány oba typy dědičnosti – jak dominantní, tak recesivní – a asociace keloidních jizev s HLA-B14, HLA-B21, HLA-Bw16, HLA-Bw35, HLA-DR5, HLA-DQw3 či krevní skupinou A. Nejvyšší incidence keloidních jizev je u osob ve věku od 10 do 30 let, postižena bývají obě pohlaví stejně. Keloidní jizvy jsou častější u etnika s vyšším fototypem, jedinci bílé rasy bývají postiženi méně často.

• MeSH
• bleomycin aplikace a dávkování   MeSH
• glukokortikoidy aplikace a dávkování   MeSH
• injekce do léze využití   MeSH
• interferony aplikace a dávkování   MeSH
• jizva hypertrofická diagnóza   terapie   MeSH
• keloid diagnóza   terapie   MeSH
• kryochirurgie metody   MeSH
• lidé MeSH
• okluzivní ošetření rány využití   MeSH
• pyrimidiny aplikace a dávkování   MeSH
• radioterapie metody   MeSH
• verapamil aplikace a dávkování   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• bleomycin aplikace a dávkování   diagnostické užití   terapeutické užití   MeSH
• Calotropis MeSH
• Ehrlichův tumor farmakoterapie   MeSH
• experimenty na zvířatech MeSH
• financování organizované MeSH
• fytoterapie metody   využití   MeSH
• myši MeSH
• rostlinné extrakty aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• myši MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• klinické zkoušky MeSH