Chronické virové hepatitldy patří pro svůj infekční původ a sklon k progresivním a ireparabilním změnám v jaterním parenchymu k obávaných chorobám. V celosvětovém měřítku patří k nejčastějším příčinám vzniku cirhózy jater a jaterního selhání a rovněž hepatocelulárního karcinomu. Léčba chronické hepatitldy B a C (a event. D) je v současné době úspěšná u necelé poloviny nemocných. Hlavním cílem léčby je zlepšení kvality života nemocných a jeho prodloužení. Základem terapie je dlouhodobé podávání interferonu alfa, v případě hepatitldy C v kombinaci s virostatikem (ribavirin). Nízká účinnost podávané léčby je příčinou neustálé snahy o nalezení spolehlivějších (a levnějších) preparátů. Nejnadějněji se v současnosti jeví použití nukleotidových analog, která blokují množení viru v napadeném organizmu.
