Kognitívna porucha (KP) po ischemickej cievnej mozgovej príhode (CMP) je častým fenoménom. U niektorých pacientov môže KP pretrvávať aj dlhý čas po prekonanej CMP, čo sa v anglickej literatúre označuje ako PCSI - post stroke cognitive impairment. Ide o osobitnú nozologickú jednotku, ktorú je potrebné začať diagnostikovať už počas hospitalizácie, no definitívnu diagnózu je možné vykonať až následne kontrolným vyšetrením kognitívnych funkcií s odstupom šesť mesiacov od CMP. Článok prináša aktuálny prehľad o diagnostike, predikcii a terapii PSCI ako osobitnej nozologickej jednotky.
Cognitive impairment (CI) after stroke is a frequent phenomenon. In some patients, CI can persist for a long time after overcoming stroke, which is referred to in the English literature as PCSI - post stroke cognitive impairment. It is a special nosological entity that needs to be diagnosed already during hospitalization, but a definitive diagnosis can only be made subsequently by a control examination of cognitive functions six months after stroke. The following article provides an up-to-date overview of the diagnosis, prediction and therapy of PSCI as a special nosological unit.
- MeSH
- cévní mozková příhoda * diagnóza komplikace patofyziologie MeSH
- demence diagnóza etiologie MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- kognitivní dysfunkce * diagnóza etiologie farmakoterapie patofyziologie MeSH
- lidé MeSH
- management nemoci MeSH
- neurozobrazování klasifikace metody MeSH
- testy pro posouzení mentálních funkcí a demence MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Nežádoucí účinky anticholinergik užívaných v léčbě hyperaktivního močového měchýře na centrální nervový systém. Podávání anticholinergik je základem terapie hyperaktivního močového měchýře. Jejich efektivita byla prokázána v řadě velkých randomizo- vaných studií. V poslední době je věnována velká pozornost nežádoucím účinkům anticholinergik užívaných v léčbě hyperaktivního močového měchýře na centrální nervový systém. Současná literární evidence ukazuje na sice nízké, ale reálné riziko zhoršení kognitivních funkcí a rozvoje demence při dlouhodobém užívání anticholinergik, zejména oxybutininu a tolterodinu. Před zahájením léčby anticholinergiky by měl být zvažován benefit a potenciální riziko u každého individuálního pacienta. Zvýšené opatrnosti je třeba zejména u pacientů s preexistujícím kognitivním deficitem. Při selhání léčby anticholinergiky nebo při výskytu nežádoucích účinků je třeba časně zvažovat nasazení léčby z dalších linií léčby.
Administration of anticholinergics represents the mainstay of overactive bladder therapy. Their efficacy has been proven in a number of large randomized trials. Recently, much attention has been paid to the adverse effects of anticholinergics used in the treatment of overactive bladder on the central nervous system. Current literature evidence shows a low but real risk of cognitive impairment and the development of dementia with long-term use of anticholinergics, particularly oxybutynin and tolterodine. Before starting anticholinergic therapy, the benefits and potential risk should be carefully considered for each individual patient. Particular caution is required in patients with pre-existing cognitive impairment. If anticholinergic treatment fails or side effects occur, alternative treatment options should be considered early.
- Klíčová slova
- Oxybutynin,
- MeSH
- cholinergní antagonisté * farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- demence chemicky indukované etiologie MeSH
- hyperaktivní močový měchýř * farmakoterapie komplikace MeSH
- kognitivní dysfunkce * chemicky indukované etiologie patofyziologie MeSH
- kyseliny mandlové farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- receptory muskarinové fyziologie účinky léků MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- demence * etiologie prevence a kontrola MeSH
- diabetes mellitus farmakoterapie MeSH
- hypoglykemika škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- komplikace diabetu MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- komentáře MeSH
- souhrny MeSH
The aim of this study was to investigate the relationship between source-specific ambient particulate air pollution concentrations and the incidence of dementia. The study encompassed 70,057 participants from the Västerbotten intervention program cohort in Northern Sweden with a median age of 40 years at baseline. High-resolution dispersion models were employed to estimate source-specific particulate matter (PM) concentrations, such as PM10 and PM2.5 from traffic, exhaust, and biomass (mainly wood) burning, at the residential addresses of each participant. Cox regression models, adjusted for potential confounding factors, were used for the assessment. Over 884,847 person-years of follow-up, 409 incident dementia cases, identified through national registers, were observed. The study population's average exposure to annual mean total PM10 and PM2.5 lag 1-5 years was 9.50 μg/m3 and 5.61 μg/m3, respectively. Increased risks were identified for PM10-Traffic (35% [95% CI 0-82%]) and PM2.5-Exhaust (33% [95% CI - 2 to 79%]) in the second exposure tertile for lag 1-5 years, although no such risks were observed in the third tertile. Interestingly, a negative association was observed between PM2.5-Wood burning and the risk of dementia. In summary, this register-based study did not conclusively establish a strong association between air pollution exposure and the incidence of dementia. While some evidence indicated elevated risks for PM10-Traffic and PM2.5-Exhaust, and conversely, a negative association for PM2.5-Wood burning, no clear exposure-response relationships were evident.
- MeSH
- demence * epidemiologie etiologie MeSH
- dospělí MeSH
- incidence MeSH
- kohortové studie MeSH
- látky znečišťující vzduch analýza škodlivé účinky MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pevné částice * analýza škodlivé účinky MeSH
- senioři MeSH
- vystavení vlivu životního prostředí * škodlivé účinky MeSH
- znečištění ovzduší * škodlivé účinky analýza MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Švédsko MeSH
- MeSH
- cévní mozková příhoda komplikace MeSH
- demence * etiologie prevence a kontrola MeSH
- diabetes mellitus 2. typu diagnóza farmakoterapie komplikace MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- pioglitazon * aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- Alzheimerova nemoc etiologie patologie MeSH
- blokátory kalciových kanálů terapeutické užití MeSH
- cévní mozková příhoda etiologie patologie MeSH
- demence * etiologie komplikace MeSH
- hypertenze * komplikace patologie MeSH
- inhibitory ACE terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- měření krevního tlaku metody MeSH
- vaskulární demence etiologie patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- novinové články MeSH
- MeSH
- Alzheimerova nemoc komplikace MeSH
- demence * etiologie farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- farmaceutický výzkum MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- halucinogeny terapeutické užití MeSH
- ketamin terapeutické užití MeSH
- kognitivní dysfunkce farmakoterapie MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- senioři MeSH
- Publikační typ
- novinové články MeSH
Poslední data ukazují, že stojíme na prahu pandemie demence. Významným rizikovým faktorem tohoto dosud neléčitelného ireverzibilního onemocnění je hypertenze. Pozornost vědců se nyní upírá na záchyt jedinců se zvýšeným rizikem zhoršení kognitivních funkcí nebo s časným stadiem kognitivního deficitu. Kromě testů kognitivních funkcí a zobrazovacích vyšetření dosud nemáme k dispozici vhodné biomarkery k identifikaci těchto osob. Potenciálně využitelnými biomarkery by mohly být hemodynamické parametry. Prof. Cunha prezentoval na kongresu ESH 2022 dosavadní poznatky, které ukazují, že pokles kognitivních funkcí by mohl souviset s variabilitou krevního tlaku mezi návštěvami u lékaře, tloušťkou intima‐medie karotických tepen a tuhostí aorty měřené pomocí rychlosti šíření pulzní vlny (PWV). V současné době probíhá studie CEREBRO, která hodnotí prevalenci kognitivní dysfunkce u pacientů s hypertenzí a hledá časné cévní biomarkery, které korelují s poklesem kognitivních funkcí. Časný záchyt kognitivního zhoršení by vedle včasné a těsné kompenzace hypertenze mohl být cestou, jak v budoucnu snížit prevalenci pokročilých stadií demence.
Recent data suggest that we are on the verge of a dementia pandemic. Hypertension is a significant risk factor for this so far untreatable irreversible condition. The attention of researchers is now focused on identifying individuals at increased risk of cognitive decline or with early-stage cognitive deficit. Apart from cognitive function tests and imaging studies, no suitable biomarkers to identify these individuals have been available as yet. Haemodynamic parameters could be potentially useful biomarkers. At the ESH 2022 Congress, Professor Cunha presented the current knowledge suggesting that cognitive decline could be related to visit-to-visit blood pressure variability, carotid artery intima media thickness, and aortic stiffness as measured by pulse wave velocity (PWV). Currently, the CEREBRO study is being conducted to evaluate the prevalence of cognitive dysfunction in patients with hypertension and to search for early vascular biomarkers that correlate with cognitive decline. In addition to early and tight control of blood pressure, early detection of cognitive impairment could be a way to reduce the prevalence of advanced stages of dementia in the future.
