Úvod: Minimálně invazivní ezofagektomie je ve srovnání s otevřeným výkonem spojená s nižší pooperační morbiditou a lepší kvalitou života pacien- tů při srovnatelných onkologických výsledcích. Roboticky asistovaná operace představuje další krok v rozvoji minimálně invazivní chirurgie. Naším cílem je prezentovat výsledky pilotního souboru pacientů, kteří podstoupili roboticky asistovanou minimálně invazivní ezofagektomii (RAMIE). Metody: Retrospektivně byla analyzována iniciální kohorta pacientů s RAMIE. Popsána je naše operační technika. Hodnoceny byly operační charak- teristiky, histopatologické výsledky, pooperační průběh, výskyt komplikací a pooperační mortalita. Výsledky: Od března 2022 do června 2023 byla na našem pracovišti provedena RAMIE celkem u 31 pacientů, z toho hybridní RAMIE (břicho robo- ticky, hrudník otevřeně) u 11 pacientů a totální RAMIE u 20 pacientů. Většina nemocných byla mužského pohlaví, měla lokálně pokročilý nádor, dominantně adenokarcinom a neoadjuvantní léčbu. Lokalizace anastomózy byla u 30 pacientů v hrudníku a u jednoho pacienta na krku. Celkový operační čas byl 495 min. (medián) a krevní ztráty 200 ml (medián). R0 resekce bylo dosaženo u 87 % pacientů. Medián odstraněných lymfatických uzlin byl 26. Pooperační komplikace Clavien-Dindo ≥3 se vyskytly u 9 (29 %) nemocných. Čtyři (13 %) pacienti vyžadovali reoperaci. Insuficience anastomózy byla zjištěna u 5 (16 %), pneumonie u 9 (29 %) nemocných. Medián hospitalizace byl 9 dní. Pooperačně zemřel jeden pacient. 30denní a 90denní mortalita byla 0 % a 3,2 %. Závěr: Naše prvotní zkušenosti ukazují, že RAMIE je bezpečný chirurgický přístup v léčbě karcinomu jícnu a její implementaci na našem pracovišti považujeme za úspěšnou. Po překonání učicí křivky doufáme ve zkrácení operačního času a zvýraznění medicínského profitu pro pacienta.
Introduction: Minimally invasive esophagectomy is associated with lower postoperative morbidity and better quality of life compared to open esophagectomy in patients with comparable oncological outcomes. Robotic-assisted surgery represents the next step in the development of mini- mally invasive surgery. We aim to present the results of a pilot cohort of patients undergoing robotic-assisted minimally invasive esophagectomy (RAMIE). Methods: An initial cohort of patients with RAMIE was retrospectively analyzed. Operative characteristics, histopathological results, postoperative course, incidence of complications, and postoperative mortality were evaluated. Results: From 3/2022 to 6/2023, a total of 31 patients underwent RAMIE at our institution, including hybrid RAMIE (robotic abdomen, open chest) in 11 and total RAMIE in 20 patients. Most patients were male, had locally advanced tumors, predominantly adenocarcinoma and neoadjuvant treat- ment. Thirty patients had Ivor-Lewis and one patient had McKeown esophagectomy. The median total operative time was 495 minutes and median blood loss was 200 mL. R0 resection was achieved in 87% of patients. A median of 26 lymph nodes were removed. Postoperative Clavien-Dindo ≥3 complications occurred in 9 (29%) patients. Four (13%) patients required reoperation. Anastomotic leak was found in 5 (16%) and pneumonia in 9 (29%) patients. The median hospital stay was 9 days. One patient died in the postoperative period. Thirty-day and 90-day mortality rates were 0% and 3.2%, respectively. Conclusion: Our initial experience shows that RAMIE is a safe surgical procedure and we consider its implementation at our institution to be success- ful. After overcoming the learning curve, we hope to reduce the operative time and increase the medical benefit for the patient.
- MeSH
- dospělí MeSH
- ezofagektomie * metody MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- miniinvazivní chirurgické výkony metody MeSH
- nádory jícnu * chirurgie MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- pooperační péče MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- roboticky asistované výkony metody MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
The authors present the effect of preoperative oral nutritional supplements (ONS) in the form of sipping on the postoperative morbidity and mortality of patients suffering from carcinoma of esophagus and gastroesophageal junction who underwent esophagectomy and who do not in the high risk of malnutrition. The main goal was to assess whether preoperative ONS results in a decrease in 30-day postoperative morbidity and mortality who do not qualify to the high risk of malnutrition strategy. 29 patients who underwent surgery were included, 14 patients (48.3%) without sipping, 15 patients (51.7%) with sipping. In the sipping group, there were significantly more patients who had adenocarcinoma (p = 0.035) and the tumor localized in the distal part of the esophagus (p = 0.006), showed significantly higher values of albumin (p = 0.007) and prealbumin (p = 0.005) when compared to patients without sipping. No statistically significant difference in 30-day postoperative morbidity (p = 0.700) and in 30-day postoperative mortality (p = 1.000).
- MeSH
- dospělí MeSH
- ezofagektomie metody škodlivé účinky MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory jícnu * chirurgie komplikace mortalita terapie MeSH
- nutriční podpora metody MeSH
- pooperační komplikace mortalita prevence a kontrola MeSH
- předoperační péče * metody MeSH
- riziko MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- randomizované kontrolované studie MeSH
Ezofagektomie a gastrektomie jsou principiálními léčebnými metodami v řešení nemetastazujících malignit jícnu a žaludku. U resekcí jícnu i žaludku prokázaly videoasistované mininvazivní operační postupy chirurgickou i onkologickou bezpečnost a zároveň je jejich využití možné i v rámci multimodální léčby. Novou technologií v oblasti miniinvazivních operací horní části trávicí trubice jsou roboticky asistované chirurgické operace. Technické výhody robotických systémů kombinujících miniinvazivní chirurgické přístupy s možností víceprvkové artikulace robotických nástrojů v operačním poli vedou k celosvětové expanzi robotických center. Lze očekávat, že další technologický rozvoj přispěje k podpoře a usnadnění miniinvazivních operací a k dalšímu snížení operační zátěže při zachování všech kritérií onkochirurgické radikality.
Esophagectomy and gastrectomy are essential curative methods in the treatment of non-metastatic malignancies of the esophagus and stomach. Video-assisted minimally invasive resections of the esophagus and stomach have demonstrated surgical and oncological safety and can be used as part of multimodal treatment strategy. Robot-assisted surgical operations are a new technology in the field of mini-invasive upper gastrointestinal surgery. The technical advantages of robotic systems combining minimally invasive surgical approaches with the possibility of multi-element articulation of robotic instruments in the operating field lead to a worldwide expansion of robotic centers. Further technological development can be expected to enhance support and facilitation of minimally invasive surgery and to further reduction of the surgical stress while adhering to the criteria of radical oncosurgery.
Úvod: V kazuistickém sdělení bylo popsáno krvácení z iatrogenního poranění hrudní aorty při miniinvazivní transtorakální ezofagektomii. Kazuistika: Muž, 53 let, prodělal neoadjuvantní radiochemoterapii pro adenokarcinom jícnu s regionální lymfadenopatií. Kontrolní PET/CT po onkologické terapii popsalo pouze mírnou regresi nádoru. Pacient byl indikován k ezofagektomii cestou pravostranného torakoskopického přístupu v semipronační poloze při selektivní ventilaci levé plíce. Tumor byl separován od hrudní aorty, ale postupně při jeho uvolňování a infiltraci aorty došlo k arteriálnímu krvácení z aorty. Výkon byl ihned konvertován na klasickou pravostrannou torakotomii, na aortě byla nalezena ruptura délky 5 mm. Ve spolupráci s cévním chirurgem byla ruptura v aortě ošetřena suturou s implantací gore záplaty. Vzhledem k celkovému stavu nemocného a šokovému stavu nebyla ezofagektomie v první době dokončena. Sedmý den od primární operace byla provedena hybridní miniinvazivní transhiatální ezofagektomie. Definitivní histologické vyšetření popsalo adenokarcinom T3N3M0. Závěr: Ezofagektomie pro karcinom jícnu je náročný chirurgický výkon, u kterého nelze při resekci jícnu v dutině hrudní a břišní vyloučit krvácení v operačním poli z okolních struktur. Krvácení z aorty je ve všech případech hemodynamicky významné a je nezbytné ho urgentně chirurgicky ošetřit.
Introduction: This case report describes bleeding from an iatrogenic thoracic aortic injury in minimally invasive thoracoscopic esophagectomy. Case report: A 53-year-old man underwent neoadjuvant radiochemotherapy for adenocarcinoma of the esophagus with positive lymph nodes. PET/CT showed only a partial response after neoadjuvant therapy. Minimally invasive thoracoscopic esophagectomy in the semi-prone position with selective intubation of the left lung was performed. However, massive bleeding from the thoracic aorta during separation of the tumor resulted in conversion from minimally invasive to conventional right thoracotomy. The bleeding was caused by a five millimeter rupture of the thoracic aorta. The thoracic aortic rupture was treated by suture with a gore prosthesis in collaboration with a vascular surgeon. Esophagestomy was not completed due to hypovolemic shock. Hybrid transhiatal esophagectomy was performed on the seventh day after the primary operation. Definitive histological examination showed T3N3M0 adenocarcinoma. Conclusion: Esophagectomy for cancer of the esophagus is one of the most difficult operations in general surgery in which surgical bleeding from the surrounding structures cannot be excluded. Aortic hemorrhage is hemodynamically significant in all cases and requires urgent surgical treatment.
Úvod: Využití miniinvazivních metod při ezofagektomii bylo zavedeno s cílem snížení pooperačních komplikací. Práce srovnává otevřenou transhiatální ezofagektomii a minimálně invazivní hybridní ezofagektomii. Obě metody mají rozdílný rozsah lymfadenektomie a transhiatální ezofagektomie je považována za méně radikální. Metoda: Do unicentrické retrospektivní studie bylo zařazeno 39 pacientů s transhiatální ezofagektomií a 25 pacientů s hybridní ezofagektomií, která kombinuje torakoskopické uvolnění jícnu s laparotomií a krční anastomózou. Všichni pacienti byli operování pro karcinom střední a distální třetiny jícnu a kardie (Siewert II) v období 2006-2016 na chirurgickém oddělení Nemocnice Nový Jičín, a. s. Data obou skupin, zejména výskyty časných pooperačních komplikací a množství disekovaných uzlin, byla statisticky srovnána. K hodnocení komplikací byla využita doporučení dle Mezinárodního konsenzu ke standardizaci a sběru dat komplikací spojených s resekcí jícnu. Výsledky: Délka výkonu byla signifikantně delší ve skupině hybridních resekcí (345 vs. 240 min., p <0,001). Počet disekovaných uzlin byl srovnatelný v obou skupinách (15 vs. 16, p=0,072). Pooperační plicní komplikace byly nižší u hybridních operací (16 % vs. 30,8 %, p=0,243). Nejčastější komplikací byl hrudní výpotek s nutností drenáže u transhiatální ezofagektomie, který se vyskytl u 7 pacientů. Nejčastější plicní komplikací u hybridního výkonu bylo respirační selhání u 3 nemocných. Anastomotický leak vznikl u 5 pacientů po transhiatálním výkonu a u 1 pacienta po torakoskopické resekci (12,8 % vs. 4 %, p=0,391). 30denní a 90denní letalita byla nesignifikantně nižší u hybridní resekce s torakoskopií (0 % vs. 5,1 %, p=0,516 a 4 % vs. 10,3 %, p=0,64). Ve skupině transhiatální resekce zemřeli 2 nemocní na následky respirační komplikace, 1 pro nekrózu žaludečního tubusu a 1 na akutní infarkt myokardu. Ve skupině hybridních výkonů zemřel 1 na respirační selhání. Morbidita hybridních výkonů byla nižší (36 % vs. 59 %, p=0,123). Statisticky významný byl počet celkových komplikací bez rozdílu v jejich závažnosti dle Clavien-Dindovy klasifikace ve prospěch hybridní resekce (11 vs. 30, p=0,015). Závěr: Hybridní ezofagektomie je dobře proveditelnou metodu. V našem souboru byla spojena s nižším počtem časných komplikací ve srovnání s transhiatální resekcí. Stejně jako torakotomie umožňuje dostatečnou lymfadenektomii. Velký počet a různé kombinace užívaných technik ezofagektomie ztěžují vyhodnocení a srovnání výsledků jednotlivých metod. Preference chirurgického pracoviště k technice resekce zůstává klíčová a jednoznačná doporučení zatím neexistují. Využití minimálně invazivních technik u resekcí jícnu se postupně stává standardem.
Introduction: Minimally invasive methods for esophagectomy have been introduced to reduce postoperative complications. This paper compares open transhiatal esophagectomy and minimally invasive hybrid esophagectomy. Both methods have different extents of lymphadenectomy, transhiatal esophagectomy being considered less radical. Method: A single-centre retrospective study comprised 39 patients subjected to transhiatal esophagectomy and 25 patients subjected to hybrid esophagectomy combining thoracoscopy with laparotomy and cervical anastomosis. All patients were operated for middle and distal third carcinoma of the esophagus, including cardia (Siewert II), in the period of 2006-2016 at the Surgery department of Nový Jičín hospital. The data of both groups, in particular the incidence of early postoperative complications and the number of dissected lymph nodes, were statistically compared. Complications are reported according to the International Consensus on Standardization of Data Collection for Complications Associated with Esophagectomy. Results: The duration of operation was significantly longer in the group that underwent hybrid resections (345 vs. 240 min, p <0.001). The number of dissected lymph nodes was comparable in both groups (15 vs. 16, p=0.072). Postoperative pulmonary complications were lower for hybrid operations (16% vs. 30.8%, p=0.243). The most common complication of transhiatal esophagectomy was pleural effusion requiring drainage, which occurred in 7 patients. The most common pulmonary complication of hybrid procedures was respiratory failure, which occurred in 3 patients. Anastomotic leak occurred in 5 patients after transhiatal esophagectomy and in one after thoracoscopic resection (12.8% vs. 4%, p=0.391). 30-day and 90-day mortality was nonsignificantly lower for hybrid resections (0% vs. 5.1%, p=0.516 and 4% vs. 10.3%, p=0.64). Following transhiatal esophagectomy, two patients died as a result of respiratory complications, one died from necrosis of the gastric tube and one from acute myocardial infarction. In the hybrid group, one patient died from respiratory failure. Hybrid resection exhibited lower morbidity (36% vs. 59%, p=0.123). The number of overall complications, irrespective of their severity according to the Clavien-Dindo classification, was statistically in favor of hybrid resection (11 vs. 30, p=0.015). Conclusion: In our study, we found that thoracoscopic hybrid resection was a feasible and well-executable method, with a statistically lower incidence of postoperative complications. Thoracoscopy allows lymphadenectomy to be performed to sufficient extent. The large number and various combinations of esophagectomy techniques make it difficult to evaluate and compare the outcomes of individual methods. Preference for a specific resection technique within a given surgical department remains an important factor as clear recommendations for esophageal resections do not yet exist. However, the use of minimally invasive techniques in esophageal resections is gradually becoming a standard.
- MeSH
- dospělí MeSH
- ezofagektomie * metody mortalita MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- lymfadenektomie MeSH
- miniinvazivní chirurgické výkony metody MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- torakoskopie metody MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Úvod: Resekce pro nádory jícnu jsou extenzivní operační výkony s vysokým rizikem pooperačních komplikací včetně anastomotického leaku. Tento vzniká při zhoršení mirkocirkulace ve stěně proximální části žaludku použité k náhradě jícnu. Předoperační uzávěr části cév vyživujících žaludek (ischemický conditioning) může vést ke změnám vaskularizace a potenciálně snížit výskyt a závažnost leaku po resekci jícnu. Metoda: Jedná se o retrospektivní analýzu výsledků pacientů po minimálně invazivní resekci jícnu pro nádor na Chirurgické klinice FN Brno po předchozím ischemickém conditioningu žaludku. Výsledky: Předoperačně byl ischemický conditioning proveden radiologicky u 7 pacientů (embolizace arteria gastrica sinistra). U dalších 68 pacientů byla provedena stagingová laparoskopie a chirurgicky byla přerušena levá gastrická tepna. Současně byla ve 44 případech provedena výživná jejunostomie k zajištění nutriční přípravy u pacientů se stenotizujícím tumorem jícnu. V 15 případech byla odebrána biopsie ze suspektních ložisek v dutině břišní. V 5 případech byla tato ložiska, která nebyla patrná na předoperačních stagingových vyšetřeních, prokázána jako metastatická. Po radiologickém conditioningu byl u 2 pacientů po následné resekci jícnu prokázán infarkt sleziny, proto jsme radiologii ischemického conditioningu přestali užívat. Po chirurgickém ischemickém conditioningu bylo provedeno 39 miniinvazivních resekcí jícnu pro nádor. 2 pacienti v našem souboru po operaci zemřeli (5,1 %). Celkem byl anastomotický leak zaznamenán v 8 případech (20 %), z toho v 6 případech byl průběh nekomplikován a bez nutnosti operační revize při krční anastomóze. U žádného z pacientů nebyla zjištěna kompletní nekróza žaludečního konduitu. Závěr: Stagingová laparoskopie je bezpečným výkonem, který je pro pacienty s tumorem jícnu přínosný. Poskytuje možnost vyloučit drobný metastatický rozsev u pacienta, čímž se zásadně změní strategie jeho léčby, a navíc umožňuje provést výživnou jejunostomii k zajištění nutriční přípravy. Taktéž je možné provést u tohoto výkonu ischemický conditioning žaludku, který může zlepšovat prokrvení gastrického konduitu při následné náhradě jícnu, a i když nesnižuje incidenci anastomotického leaku, může ale snižovat jeho závažnost. Nejsou přesná doporučení o vhodném časovém odstupu mezi conditioningem a resekčním výkonem na jícnu. Resekční výkon na jícnu navíc není předchozím conditioningem komplikován.
- Klíčová slova
- ischemický conditioning žaludku, stenóza anastomózy,
- MeSH
- dospělí MeSH
- ezofagektomie * metody MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- miniinvazivní chirurgické výkony MeSH
- nádory jícnu * chirurgie MeSH
- netěsnost anastomózy MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Úvod: Chylothorax po resekci jícnu je méně častou, ale závažnou komplikací s incidencí 1-10 %. Vzniká po poranění ductus thoracicus nebo jeho přítoků. Denní ztráty mohou dosahovat několika litrů, což může vést k hypovolemii, malnutrici a imunosupresi. Terapeutický postup není standardizován. Profylaktická ligace ductus thoracicus byla navržena během primoresekce ke snížení incidence chylothoraxu. Její onkologický benefit není znám. Metoda: Jde o retrospektivní unicentrickou analýzu pacientů po transtorakální resekci jícnu z let 2008-2016 operovaných na chirurgickém oddělení Nemocnice Nový Jičín, a. s. Transtorakálně (Ivor-Lewisova a McKeownova resekce) bylo operováno 58 pacientů. Profylakticky byl ligován ductus thoracicus u 31 pacientů (53 %). Byla analyzována incidence chylothoraxu a množství disekovaných uzlin ve skupině s ligací ductus thoracicus (A PTDL 31 pacientů) a bez provedení ligace (B bez ligatury 27 pacientů). Výsledky: Celková incidence chylothoraxu po transtorakální resekci byla 3,4 %. Chylothorax se vyskytl u dvou mužů (typ 3B) ve skupině profylaktické ligace ductus thoracicus (6,5 %) a ve skupině bez ligace pozorován nebyl. Statistický významný rozdíl nebyl potvrzen (p=0,494). Leak byl úspěšně řešen jednou torakotomickou a jednou torakoskopickou reoperací s ligaturou duktu. Disekováno bylo nesignifikantně více uzlin ve skupině s profylaktickou ligací (18 A PTDL vs. 15 B bez ligatury, p=1). Závěr: Profylaktická ligace ductus thoracicus v prezentovaném souboru nevedla ke snížení výskytu chylothoraxu. Torakotomická nebo torakoskopická revize pro chylothorax je dobře proveditelná. U velkoobjemové a delší dobu trvající sekrece by indikace operace měla být časná.
Introduction: Chylothorax after esophageal resection is an uncommon but serious complication with a reported incidence of 1-10%. It occurs after the injury of the thoracic duct or its tributaries. Chylothorax may cause an overall loss of several liters per day and may lead to dehydration, malnutrition and immunosuppression. Therapeutic approach has not been standardized. Prophylactic ligation of the thoracic duct during primary resection has been introduced to decrease the overall incidence of chylothorax. Its oncological benefit is unknown. Method: A retrospective single-center study of patients who underwent transthoracic esophagectomy from 2008-2016 for esophageal carcinoma at the Department of Surgery, Hospital Nový Jičín. 58 patients underwent transthoracic esophagectomy (Ivor-Lewis and McKeown). Prophylactic ligation of the thoracic duct was performed in 31 patients (53%). The incidence of chylothorax and the amount of harvested lymph nodes was analysed in the group with thoracic duct ligation (A PTDL 31 patients) and in the non-ligation group (B 27 patients). Results: Overall incidence of chylothorax after transthoracic esophagectomy was 3.4%. Chylothorax occurred in two men (type 3B) in the prophylactic group (6.5%) and it was not observed in the non-ligation group. Statistically significant difference was not confirmed (p=0,494). Chylous leak was successfully treated thoracoscopically and by thoracotomy with repeat ligation of the thoracic duct. Non-significantly more lymph nodes were harvested in the prophylactic group (18 A PTDL vs. 15 B, p=1). Conclusion: Prophylactic ligation of the thoracic duct in our study did not reduce the incidence of chylothorax. Redo thoracotomy and redo thoracoscopy for chylothorax is feasible. In patients with high-output and long lasting leaks the indication for redo surgery should be early.
- Klíčová slova
- profylatická ligace ductus thoracicus,
- MeSH
- chylotorax * MeSH
- dospělí MeSH
- ductus thoracicus * chirurgie MeSH
- ezofagektomie * metody MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ligace metody MeSH
- profylaktické chirurgické výkony metody MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Úvod: Autoři prezentují výsledky chirurgické terapie karcinomu jícnu na I. chirurgické klinice FN Olomouc za období 2006-2016. Cílem práce bylo retrospektivní analýzou vyhodnotit výsledky nemocných operovaných pro karcinom jícnu a statisticky vyhodnotit výsledky na základě operačního přístupu (transhiatální, transtorakální). Metoda: V období od roku 2006 do konce roku 2016 bylo na I. chirurgické klinice FN Olomouc operováno celkem 240 pacientů s karcinomem jícnu. V souboru nemocných jsme hodnotili vztah respiračních komplikací, výskytu píštěle v anastomóze a komplikace na základě Clavien-Dindovy klasifikace komplikací v závislosti na typu výkonu (transhiatální nebo transtorakální ezofagektomie). Výsledky: V referovaném souboru bylo zastoupeno 207 mužů (86,3 %) a 33 žen (13,7 %). Věkový průměr nemocných byl 60,4 roku. Histologicky byl popsán adenokarcinom u 145 (60,4 %) a spinocelulární karcinom u 90 (37,5 %) nemocných, jiný typ karcinomu v 5 případech. Transhiatální ezofagektomie byla provedena u 194 nemocných (80,2 %) (transhiatální laparoskopická u 190 a Orringerova klasická u 4 nemocných). Transtorakální přístup byl proveden u 46 nemocných (19,2 %). Torakoskopický u 16, torakotomický u 30 nemocných. U 236 nemocných byl jako transponát využit tubulizovaný žaludek a ve čtyřech případech koloplastika. Průměrná doba operace transhitálním způsobem byla 217 min., torakoskopickým 239 min. a torakotomickým 277 min. Celkové krevní ztráty u všech operovaných nemocných byly průměrně 562 ml. Krevní transfuze byla peri- nebo pooperačně podána celkem u 148 nemocných. Součástí výkonu byla u všech nemocných lymfadenektomie, průměrně bylo odstraněno 16,1 lymfatické uzliny. Průměrná doba hospitalizace byla 20,7 dne. V souboru byla 30denní mortalita celkem u 12 nemocných (respirační komplikace 10, IM 1, nekróza transponátu 1) a 90denní mortalita u 4 (multiorgánové selhání při ARDS). Na základě statistického vyhodnocení výskyt respiračních komplikací signifikantně koreluje s ASA klasifikací (p=0,0001) a Clavien-Dingo klasifikací (p<0,0001). U pacientů s výskytem závažných respiračních komplikací (respirační selhání, ARDS) byla zjištěna signifikantně častěji klasifikace ASA 3 a méně často klasifikace ASA 2 než u pacientů bez respiračních komplikací. Dále u pacientů s výskytem závažných komplikací byla zjištěna signifikantně častěji klasifikace Clavien-Dindo 4 a 5 než u pacientů s výskytem méně závažných respiračních komplikací nebo bez výskytu komplikací. V našem souboru jsme na základě statistické analýzy neprokázali signifikantní rozdíl respiračních komplikací v případě transhiatálního nebo transtorakálního přístupu. Závěr: Karcinom jícnu je maligní onemocnění, jehož kurativní léčbou je chirurgický výkon ezofagektomie. Ezofagektomie jednoznačně patří do specializovaných center se zkušeností s léčbou této závažné malignity (High volume centers) a do rukou erudovaného onkochirurga s dlouholetou zkušeností s jícnovou chirurgií.
- Klíčová slova
- transhiatální ezofagektomie, transtorakální ezofagektomie,
- MeSH
- dospělí MeSH
- ezofagektomie * metody MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory jícnu * chirurgie MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- MeSH
- anastomóza chirurgická metody MeSH
- chirurgie trávicího traktu metody MeSH
- ezofagektomie metody MeSH
- ezofagostomie metody MeSH
- gastroezofageální junkce chirurgie patologie MeSH
- lidé MeSH
- lymfadenektomie metody MeSH
- nádory jícnu * chirurgie patologie MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- předoperační péče metody MeSH
- stupeň nádoru MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
