- MeSH
- dějiny ošetřovatelství MeSH
- domácí ošetřování metody využití MeSH
- hospice * dějiny etika metody pracovní síly MeSH
- lidé MeSH
- náboženství MeSH
- návštěvníci pacientů MeSH
- nemocnice normy pracovní síly využití MeSH
- ošetřovatelská péče * MeSH
- paliativní péče MeSH
- péče o umírající * MeSH
- postoj ke smrti * MeSH
- zdravotnický personál etika výchova MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- brožury MeSH
- hospice * etika organizace a řízení pracovní síly trendy MeSH
- informace pro uživatele zdravotní péče MeSH
- internet MeSH
- lidé MeSH
- postoj MeSH
- průzkumy a dotazníky využití MeSH
- rodina MeSH
- stupeň vzdělání MeSH
- věkové skupiny MeSH
- výchova a vzdělávání MeSH
- výzkum * klasifikace organizace a řízení pracovní síly statistika a číselné údaje výchova MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Klíčová slova
- odlehčovácí péče,
- MeSH
- cíle MeSH
- dítě MeSH
- dobrovolní pracovníci MeSH
- domácí ošetřovatelství * metody trendy MeSH
- drama MeSH
- hospice * ekonomika etika metody normy organizace a řízení pracovní síly využití MeSH
- hospicová a paliativní ošetřovatelská péče * metody trendy výchova MeSH
- komunitní ošetřovatelská péče MeSH
- lékaři MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pastorační péče MeSH
- péče o umírající * etika metody pracovní síly psychologie využití MeSH
- pečovatelky využití MeSH
- poradenství * MeSH
- praktičtí lékaři organizace a řízení psychologie využití MeSH
- práva pacientů MeSH
- průzkumy a dotazníky využití MeSH
- psychoterapie MeSH
- rodina * psychologie MeSH
- sdělení pravdy * etika MeSH
- senioři MeSH
- všeobecné zdravotní pojištění MeSH
- vztahy mezi rodiči a dětmi MeSH
- zdravotní sestry MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- rozhovory MeSH
- MeSH
- důstojnost lidského života * MeSH
- hospice * etika metody normy organizace a řízení pracovní síly statistika a číselné údaje trendy využití MeSH
- hospitalizovaní pacienti MeSH
- komunikace MeSH
- kvalita života * MeSH
- lidé MeSH
- nemocnice pro chronická onemocnění * normy organizace a řízení pracovní síly statistika a číselné údaje využití MeSH
- paliativní péče * etika metody organizace a řízení pracovní síly statistika a číselné údaje využití MeSH
- péče o umírající * etika metody pracovní síly psychologie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- reforma zdravotní péče MeSH
- rodina * psychologie MeSH
- sběr dat MeSH
- umírající * psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) * MeSH
- vztahy mezi ošetřovatelkou a pacientem MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Hovořit o paliativní medicíně je možné z různých úhlů pohledu. Dvanáct let v hospicové péči a zkušenosti klinické, zdravotně-politické, i zahraniční mě stále více přesvědčují, že máme jedno z nejlépe vystavěných zdravotnictví na světě. Bohužel, nyní zcela nevyvážené k akutní péči a bez schopnosti reflektovat změny v potřebách zvláště chronicky nemocných. Těchto pacientů je nyní již naprostá většina a se stárnutím populace tematika principů (nejen) geriatrické křehkosti a paliativní péče bude v nejbližších 20 letech nabývat na významu v každodenní klinické praxi, rozhodování, zdravotní politice i ekonomice. V tomto prostředí jsme my, lékaři, klíčovými indikátory kvality, neboť naše osobnost a rozhodování zásadně ovlivní plán péče. Otázkou je, zda známe skutečné potřeby nemocných, zda hledáme medicínské, ale i obecně lidské prostředky k jejich naplnění, a také zda nám to vůbec současný systém a společnost umožňují. O těchto spíše filozofických a morálních aspektech naší práce, lídrovství a roli lékaře „moderní doby“ je tato krátká úvaha. Klíčová slova: paliativní medicína – socioekonomické aspekty péče – stárnutí populace – syndrom geriatrické křehkosti – zdravotní politika
We can speak about palliative medicine from different points of view. Twelve years in hospice care and my clinical, health policy and foreign experiences have ensured me that our medical service is one of the best in the world. Unfortunately, it is not completely balanced to acute care and does not have ability to reflect the needs of chronically ill patients. These patients are now the vast majority of aging population and the topics as (not only) geriatric fragility and palliative care will rise interest in daily clinical practice, in decision making process, in health policy and in economy in the coming 20 years. In this environment, we, the doctors, are the key indicators of quality, because our personality and decisions fundamentally affect the plan of care. The question is whether we know the real needs of patients, whether we look not only for medical but also for general human resources to achieve them, and whether the current system and society allow this. This reflection is about these rather philosophical and moral aspects of our work and about role of doctor in “modern times”. Keywords: aging population – geriatric fragility syndrome – health policy – palliative care – socio-economic aspects of care
- Klíčová slova
- vzdělávání, syndrom vyhoření,
- MeSH
- hospice etika pracovní síly MeSH
- lidé MeSH
- motivace MeSH
- paliativní péče psychologie MeSH
- péče o umírající metody psychologie MeSH
- péče v hospici psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- postoj ke smrti MeSH
- pracovní uspokojení MeSH
- profesionální vyhoření prevence a kontrola MeSH
- průzkumy a dotazníky využití MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- zdravotní sestry MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- MeSH
- hospice dějiny etika MeSH
- lidé MeSH
- paliativní péče trendy využití MeSH
- péče v hospici klasifikace metody organizace a řízení MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- služby domácí péče MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Geografické názvy
- Irsko MeSH
Communication about the deactivation of implantable cardioverter-defibrillators (ICDs) in patients near the end of life is rare. OBJECTIVE: To determine whether hospices are admitting patients with ICDs, whether such patients are receiving shocks, and how hospices manage ICDs. DESIGN: Cross-sectional survey. SETTING: Randomly selected hospice facilities. PARTICIPANTS: 900 hospices, 414 of which responded fully. MEASUREMENTS: Frequency of admission of patients with ICDs, frequency with which patients received shocks, existence of ICD deactivation policies, and frequency of deactivation. RESULTS: 97% of hospices admitted patients with ICDs, and 58% reported that in the past year, a patient had been shocked. Only 10% of hospices had a policy that addressed deactivation. On average, 42% (95% CI, 37% to 48%) of patients with ICDs had the shocking function deactivated. LIMITATION: The study relied on the knowledge of hospice administrators. CONCLUSION: Hospices are admitting patients with ICDs, and patients are being shocked at the end of life. Ensuring that hospices have policies in place to address deactivation may improve the care for patients with these devices. The authors provide a sample deactivation policy. PRIMARY FUNDING SOURCE: National Institute of Aging and National Institute of Nursing Research.
