Východisko: Lipoproteinová aferéza (LA) je velmi účinná, časově náročná a nákladná metoda snižování hladin LDL-cholesterolu (Low Denzity Lipoprotein Cholesterol – LDL-C), lipoproteinu(a) – Lp(a) a dalších apoB obsahujících lipoproteinů, včetně na triglyceridy bohatých lipoproteinů. Tato metoda byla poprvé použita téměř před 50 lety a dlouho byla terapií „poslední možnosti“ pro dyslipidemie, které jinak nelze řešit. V posledních letech jsou vyvíjena nová, velmi účinná hypolipidemika a účelem tohoto přehledu je definovat roli lipoproteinové aferézy v současném kontextu. Rozbor problematiky: Lipoproteinová aferéza stále hraje důležitou roli v léčbě pacientů s homozygotní familiární hypercholesterolemií (HoFH) a některých pacientů s dalšími formami hypercholesterolemie a aterosklerotickými kardiovaskulárními chorobami (ASKVO). Zejména pacienti, kteří nedosahují léčebných cílů navzdory moderní hypolipidemické farmakoterapii, ať už proto, že ji netolerují nebo je terapeutická odpověď nedostatečná. Lp(a) je vedle LDL-C další důležitý kardiovaskulární rizikový faktor a lipoproteinová aferéza je taktéž využívána ke snížení koncentrací lipoproteinu(a) u pacientů s významným zvýšením Lp(a) a kardiovaskulárním onemocněním. Existuje však značná heterogenita v doporučeních vědeckých autorit ohledně toho, které skupiny pacientů by měly být léčeny lipoproteinovou aferézou. Závěr: Doporučení odborných společností indikují léčbu klasickými i moderními hypolipidemiky před zahájením léčby lipoproteinovou aferézou a současně také s aferézou s cílem snížení a dosažení cílových hladin LDL-C. LA nemusí předcházet farmakoterapii, naopak klinické studie ukázaly možnost weaningu z LA při použití testovaných nových léčiv. Kombinované použití lipoproteinové aferézy a nových hypolipidemik (inhibitorů PCSK9, lomitapidu a evinakumabu) nabízí cenný terapeutický přístup u pacientů s obtížně kontrolovatelnými hladinami LDL-C. Lipoproteinová aferéza zůstává důležitým nástrojem pro terapii pacientů se závažnými dyslipidemiemi rezistentními na léčbu, zejména pacientů s homozygotní FH.

Background: Lipoprotein apheresis (LA) is a very effective, time-consuming and costly method of lowering low-density lipoprotein cholesterol (LDL-C), lipoprotein(a) – Lp(a) and other apoB-containing lipoproteins, including triglyceride-rich lipoproteins. This method was first used almost 50 years ago and has long been a “last resort” therapy for dyslipidemias that cannot otherwise be addressed. In recent years, new, highly effective hypolipidemic agents have been developed and the purpose of this review is to define the role of lipoprotein apheresis in the current context. Discussion of the problem: Lipoprotein apheresis still plays an important role in the treatment of patients with homozygous familial hypercholesterolemia (HoFH) and some patients with other forms of hypercholesterolemia and atherosclerotic cardiovascular disease (ASCVD). In particular, patients who fail to achieve therapeutic goals despite modern hypolipidemic drug therapy, either because they are intolerant or the therapeutic response is inadequate. Lp(a) is another important cardiovascular risk factor besides LDL-C, and lipoprotein apheresis is also used to reduce lipoprotein(a) concentrations in patients with significant elevations of Lp(a) and cardiovascular disease. However, there is considerable heterogeneity in the recommendations of scientific authorities regarding which groups of patients should be treated with lipoprotein apheresis. Conclusion. Recommendations of professional societies indicate treatment with conventional and modern hypolipidemic agents before starting lipoprotein apheresis therapy and simultaneously with apheresis to reduce and achieve target LDL-C levels. LA does not need to precede drug therapy; on the contrary, clinical trials have shown the possibility of weaning from LA when using investigational new drugs. The combined use of lipoprotein apheresis and novel hypolipidemics (PCSK9 inhibitors, lomitapide and evinacumab) offers a valuable therapeutic approach for patients with difficult-to-control LDL-C levels. Lipoprotein apheresis remains an important tool for the treatment of patients with severe treatment-resistant dyslipidemias, especially those with homozygous FH.

• Klíčová slova
• lipoproteinová aferéza,
• MeSH
• ateroskleróza terapie   MeSH
• dyslipidemie * terapie   MeSH
• humanizované monoklonální protilátky aplikace a dávkování   MeSH
• hypercholesterolemie terapie   MeSH
• hypolipidemika aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• kardiovaskulární nemoci terapie   MeSH
• LDL-cholesterol krev   účinky léků   MeSH
• lidé MeSH
• lipoprotein (a) krev   účinky léků   MeSH
• PCSK9 inhibitory terapeutické užití   MeSH
• rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
• separace krevních složek * metody   přístrojové vybavení   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• fytoterapie MeSH
• hypercholesterolemie * dietoterapie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Klíčová slova
• projekt MUNI,
• MeSH
• fytoterapie metody   MeSH
• hypercholesterolemie terapie   MeSH
• hyperemesis gravidarum terapie   MeSH
• kinetózy terapie   MeSH
• lidé MeSH
• oddenek MeSH
• rostlinné přípravky terapeutické užití   MeSH
• zázvor lékařský * imunologie   metabolismus   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• akutní koronární syndrom * prevence a kontrola   terapie   MeSH
• hypercholesterolemie farmakoterapie   terapie   MeSH
• kongresy jako téma MeSH
• LDL-cholesterol analýza   účinky léků   MeSH
• lidé MeSH
• PCSK9 inhibitory terapeutické užití   MeSH
• sekundární prevence MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

BACKGROUND: Empirical evidence on the epidemiology of hypertension, diabetes and hypercholesterolemia is limited in many countries in Central and Eastern Europe. We aimed to estimate the prevalence, awareness, treatment and control of hypertension, diabetes and hypercholesterolemia in the Czech Republic, Russia, Poland and Lithuania, and to identify the risk factors for the three chronic conditions. METHODS: We analysed cross-sectional data from the HAPIEE study, including adults aged 45-69 years in the Czech Republic, Russia, Poland and Lithuania, collected between 2002 and 2008 (total sample N = 30,882). Among prevalent cases, we estimated awareness, treatment, and control of hypertension, diabetes and hypercholesterolemia by gender and country. Multivariate logistic regression was applied to identify associated risk factors. RESULTS: In each country among both men and women, we found high prevalence but low control of hypertension, diabetes, and hypercholesterolemia. Awareness rates of hypertension were the lowest in both men (61.40%) and women (69.21%) in the Czech Republic, while awareness rates of hypercholesterolemia were the highest in both men (46.51%) and women (51.20%) in Poland. Polish participants also had the highest rates of awareness (77.37% in men and 79.53% in women), treatment (71.99% in men and 74.87% in women) and control (30.98% in men and 38.08% in women) of diabetes. The common risk factors for the three chronic conditions were age, gender, education, obesity and alcohol consumption. CONCLUSIONS: Patterns of awareness, treatment and control rates of hypertension, diabetes and hypercholesterolemia differed by country. Efforts should be made in all four countries to control these conditions, including implementation of international guidelines in everyday practice to improve detection and effective management of these conditions.

• MeSH
• diabetes mellitus * epidemiologie   terapie   MeSH
• dospělí MeSH
• hypercholesterolemie * epidemiologie   terapie   MeSH
• hypertenze * epidemiologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• prevalence MeSH
• průřezové studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Research Support, N.I.H., Extramural MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH
• Litva MeSH
• Polsko MeSH
• Rusko MeSH

• MeSH
• cévní mozková příhoda prevence a kontrola   MeSH
• hypercholesterolemie prevence a kontrola   terapie   MeSH
• hyperlipidemie prevence a kontrola   terapie   MeSH
• infarkt myokardu prevence a kontrola   MeSH
• kardiovaskulární nemoci prevence a kontrola   terapie   MeSH
• LDL-cholesterol * škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• rizikové faktory kardiovaskulárních chorob * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• novinové články MeSH

Perkutánna koronárna intervencia (PKI) sa využíva často v liečbe pacientov s ischemickou chorobou srdca, obvykle pri akútnom koronárnom syndróme. Po zákroku PKI ostávajú však pacienti naďalej vo vysokom riziku vývoja kardiovaskulárnych (KV) príhod. Lepšia kontrola sérových hladín LDL-C zlepšuje prognózu po PKI, ale praktické guidelines nemajú špecifické odporučenia ako a kedy u týchto chorých upravovať sérové LDL-C hladiny. Cieľom štúdie bolo vyhodnotiť testovanie sérových hladín LDL-C po výkone PKI a zhodnotiť asociáciu medzi sérovými hladinami LDL-C a výskytom KV-príhod v dlhodobom režime po PKI. V období 10/2011–12/2014 v Ontáriu vytvorili register pacientov, ktorí podstúpili zákrok PKI. Pacientov, ktorým zhodnotili LDL-C hladinu v sére do 6 mesiacov od zákroku PKI, rozdelili do 3 podskupín: < 1,81 mmol/l, 1,81– 2,58 mmol/l a ≥ 2,58 mmol/l. Primárnym zloženým endpointom boli výskyt KV-mortality, infarktu myokardu, koronárnej revaskularizácie a cievnej mozgovej príhody v období do decembra 2016. Medzi 47 884 zahrnutými pacientami malo 52 % z nich analyzovanú sérovú hladinu LDL-C a 57 % malo túto LDL-C hladinu < 1,81 mmol/l. V priebehu 3,2 rokov (medián) sledovania pacientov bol výskyt KV-príhod 55,2/1 000 paciento-rokov v podskupine s LDL-C < 1,81 mmol/l, v podskupine s LDL-C 1,81–2,58 mmol/l bol 60,3/1000 paciento-rokov a v podskupine s LDL-C ≥ 2,58 mmol/l bol 94/1000 paciento-rokov. A relatívne riziká (RR) oproti prvej podskupine chorých boli v druhej podskupine 1,17 a v tretej podskupine 1,78. Vyššie sérové hladiny LDL-C asociujú s nárastom výskytu KV-príhod po PKI. Treba preto zlepšovať cholesterolový manažment po PKI.

Percutaneous coronary intervention (PCI) is used frequently as a treatment for patients with ischemic heart disease (IHD), mostly during acute coronary syndrome. After PCIs patients still remain at high risk of developing late cardiovascular (CV) events. Although controlling LDL-C may improve outcomes after PCI, practice guidelines do not have specific recommendations on LDL-C management for this subgroup of patients. The aim of the study was to evaluate LDL-C testing and levels after PCI and to assess the association between serum levels of LDL-C and longer-term CV events after PCI. From 10/2011 – 12/2014 in Ontario all patients who received their first PCI were included into registry. Patients who had LDL-C measurement within 6 months after PCI were cathegorized as: < 1.81 mmol/l, 1.81–2.58 mmol/l and ≥ 2.58 mmol/l. The primary composite outcome was CV death, myocardial infarction, coronary revascularization and stroke through december 2016. Among 47 884 included patients, 52 % had LDL-C measured within 6 months of PCI and 57 % had LDL-C < 1.81 mmol/l. After a median 3.2 years the rates of CV events were 55.2/1000 person-years for LDL-C < 1.81 mmol/l subgroup, 60.3/1000 person-years for 1.81– 2.58 mmol/l subgroup and 94/1000 person-years for ≥ 2.58 mmol/l subgroup, with hazard ratios 1.17 (2nd subgroup) and 1.78 (3rd subgroup) when compared to 1st subgroup of LDL-C. Conclusion: higher levels of LDL-C were associated with an increase of late CV events after PCI. We should improve cholesterol management after PCI.

• MeSH
• cholesterol analýza   krev   MeSH
• hypercholesterolemie * terapie   MeSH
• ischemická choroba srdeční * terapie   MeSH
• koronární angioplastika MeSH
• lidé MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• diabetes mellitus 2. typu * prevence a kontrola   terapie   MeSH
• diabetické angiopatie MeSH
• hypercholesterolemie terapie   MeSH
• hypertenze terapie   MeSH
• kardiovaskulární nemoci prevence a kontrola   terapie   MeSH
• komplikace diabetu * prevence a kontrola   MeSH
• krevní glukóza MeSH
• lidé MeSH
• multimorbidita MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Randomizovaná, placebem kontrolovaná studie EVOPACS hodnotila účinnost a bezpečnost inhibitoru proprotein konvertázy subtilisin kexin 9, evolocumabu na snížení LDL­cholesterolu (LDL­c) u pacientů hospitalizovaných pro akutní koronární syndrom (AKS). Včasné zahájení evolocumabu spolu s vysoce intenzivní statinovou terapií bylo dobře tolerováno a mělo za následek podstatné snížení hladin LDL­cholesterolu a rychlé dosažení jeho doporučených cílových hodnot. Výsledky této studie byly bezprostředně zahrnuty do nových ESC/EAS doporučení pro léčbu dyslipidémie u nemocných s AKS.

The EVOPACS randomized, placebo­controlled trial assessed the LDL­cholesterol (LDL­c) lowering efficacy and safety of proprotein convertase subtilisin/kexin type 9 inhibitor evolocumab in patients hospitalized for acute coronary syndrome (ACS). Early initiation of evolocumab along with high­intensity statin therapy was well tolerated and resulted in sub­stantial reduction in LDL­c levels and rapid attainment of its recommended treatment targets. Results of this study was immediately included in the new ESC/EAS guidelines for the treatment of dyslipidemia in the patients with ACS.

• Klíčová slova
• evolocumab, PCSK9, studie EVOPACS,
• MeSH
• akutní koronární syndrom * terapie   MeSH
• dyslipidemie * farmakoterapie   MeSH
• hodnocení léčiv statistika a číselné údaje   MeSH
• hodnocení rizik statistika a číselné údaje   MeSH
• hypercholesterolemie farmakoterapie   terapie   MeSH
• klinické zkoušky jako téma statistika a číselné údaje   MeSH
• LDL-cholesterol * účinky léků   MeSH
• lidé MeSH
• monoklonální protilátky farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• proproteinkonvertasy farmakologie   fyziologie   genetika   MeSH
• serinové endopeptidasy farmakologie   fyziologie   genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Aterogenní dyslipidemie rozhodujícím způsobem ovlivňuje kardiovaskulární riziko postižených jedinců. V její patofyziologii se uplatňuje inzulinová rezistence, která vyvolává nadprodukci aterogenních lipoproteinů o velmi nízké hustotě (very low density lipoprotein, VLDL), a dále podporuje tvorbu malých denzních částic o nízké hustotě (low-density lipoprotein, LDL) a snižuje tvorbu částic o vysoké hustotě (high-density lipoprotein, HDL). Pacienti s inzulinovou rezistencí, a zejména jedinci s diabetes mellitus 2. typu patří do kategorie vysokého kardiovaskulárního rizika. Recentní evropská doporučení uvádějí jako cílové hodnoty LDL cholesterolemií (LDL-C) pro střední kardiovaskulární riziko < 2,6 mmol/l (diabetes mellitus 2. typu do 50 let věku) s trváním diabetu < 10 let, bez dalších rizikových faktorů, pro vysoké riziko < 1,8 mmol/l a > 50% snížení (pacienti s diabetem bez orgánového poškození, s dobou trvání diabetu > 10 let nebo s dalším rizikovým faktorem), a pro velmi vysoké riziko < 1,4 mmol/l a > 50% snížení (diabetes orgánovým postižením). Navíc u nemocných s rekurentní aterotrombotickou příhodou do dvou let od první události při terapii maximální tolerovanou dávkou statinu a ezetimibem je doporučeno snížení LDL cholesterolu < 1,0 mmol/l. Sekundárním cílem zejména u osob s hypertriglyceridemií je non-HDL -C, jehož cílová hodnota je o 0,8 mmol/l vyšší než doporučený cíl pro LDL-C v dané rizikové kategorii. Podobně používáme i sledování hodnoty apoB, jehož koncentrace u velmi vysoce rizikových osob má být snížena na hodnotu < 0,65 g/l, v kategorii vysokého rizika < 0,8 g/l a u osob se středně zvýšeným rizikem < 1,0 g/l. Hladiny triglyceridů > 1,7 mmol/l a koncentrace HDL -C < 1,0 mmol/l u mužů a < 1,2 mmol/l u žen jsou sice dále považovány za důležité modulátor y rizika, ne však za léčebné cíle. Oba tyto parametry zohledňuje cílová hodnota non -HDL-C či apolipoproteinu B. Inhibitory 3 hydroxy 3 methylglutaryl reduktázy (statiny) jsou u aterogenní dyslipidemie lékem první volby ke snížení LDL cholesterolu. Do kombinace používáme ezetimib a statin, zejména u vysoce rizikových pacientů. U jedinců s vysokou hladinou triacylglycerolů a nízkým HDL cholesterolem se mohou příznivě uplatnit deriváty kyseliny fibroové (fibráty). Novými hypolipidemiky v léčbě aterogenních dyslipidemií jsou inhibitory proproteinových konvertáz subtilisin/kexin typ 9 (PCSK9). Signifikantně snižují LDL cholesterolemii, a u diabetiků s dyslipidemií, rekurentním výskytem kardiovaskulárních příhod a přetrvávající zvýšenou LDL cholesterolemií představují další hypolipidemikum do kombinace s maximálně tolerovanou dávkou statinu. Ve vývoji jsou také další nová hypolipidemika s potenciálem příznivého ovlivnění aterogenní dyslipidemie.

Atherogenic dyslipidemias plays an important role in determining the cardiovascular risk. In these patients, insulin resistanceis responsible for overproduction and secretion of atherogenic very low density lipoprotein. In addition, insulin resistance promotes the production of small dense low-density lipoprotein (LDL) and reduces high-density lipoprotein (HDL) production. Cardiovascular disease remains a leading cause of morbidity and mortality in these patients. The most European guidelines for the management of dyslipidemias recommend the goal values of LDL-c for moderate cardiovascular risk < 2.6 mmol/l (patients < 50 years with diabetes duration < 10 years, without other risk factors), for high-risk < 1.8 mmol/l and > 50% lowering (patients with diabetes mellitus type 2 without target organ damage, with diabetes duration > 10 years or another additional risk factor), and for very-high-risk < 1.4 mmol/l a > 50% lowering (diabetes with target organ damage, or at least three major risk factors). Moreover in the patients with recurrent atherothrombotic event within two years from the first event with maximal tolerated statin and ezetimibe is the goal LDL-c < 1.0 mmol/l. The secondary goal mainly in hypertriglyceridemia is non-HDL-C, the goal is 0,8 mmol/l higher than recommended goal LDL-C in defined risk category. The monitoring of apoB is also recommended, the goals in the very-high-risk patients are < 0.65 g/l, in high-risk < 0.8 g/l and in moderate-risk < 1.0 g/l. Triglycerides > 1.7 mmol/l and HDL-C < 1.0 mmol/l in man and < 1.2 mmol/l in woman are the risk modulators, but not the therapeutic goals. Both these parameters are included in the goals of non-HDL-C or apolipoprotein B. Statins are the first lineof LDL-lowering therapy in atherogenic dyslipidemia and combined therapy with ezetimibe and statins could be useful in very high cardiovascular risk subjects. Furthermore, the effect of a fibrate as an add-on treatment to a statin could improve the lipid profile in individuals with high TG and low HDL cholesterol. Regarding new therapies, recent data from phase III trials show that proprotein convertase subtilisin/kexin type 9 (PCSK9) inhibitors considerably decrease LDL cholesterol. Thus, they may be useful in patients with concomitant risk diseases or conditions, recurrent cardiovascular events, and elevated LDL cholesterol after second drug administration in addition to maximal statin dose or statin intolerance. Other hypolipidemic therapies with the potential of favorable influencing of atherogenic dyslipidemia are being developed.

• Klíčová slova
• kardiovaskulární riziko,
• MeSH
• ateroskleróza * etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• hypercholesterolemie terapie   MeSH
• kardiovaskulární nemoci prevence a kontrola   MeSH
• LDL-cholesterol účinky léků   MeSH
• lidé MeSH
• metabolický syndrom * terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH