Extraezofageální reflux (EER) je stav, kdy dochází k prů niku (duodeno)gastrického refluxátu nad úroveň horního jícnového svěrače do hltanu a horních cest dýchacích. EER je považován za jeden z faktorů , který vyvolává, udržuje nebo zhoršuje zánětlivé procesy hltanu a horních cest dýchacích. Nejčastěji je spojován s refluxní laryngitidou, s granulomy hlasivek, globus pharyngeus, se zahleněním, častým odkašláváním, subglotickou a tracheální stenózou, dále s těžko ovlivnitelným asthma bronchiale a záchvatovitým kašlem. V posledních letech bylo zjištěno, že patofyziologie EER se v mnoha ohledech liší od patofyziologie refluxní nemoci jícnu. Významnou roli zde hraje pepsin a také slabě kyselé refluxní epizody. Diagnostika EER je obtížná, kromě anamnézy lze posuzovat zánětlivé změny v hrtanu a vyzkoušet diagnosticko-terapeutický test. Počet EER epizod lze přesně určit 24hodinovou dvoukanálovou pH-metrií s proximálním senzorem umístěným nad úroveň horního jícnového svěrače. Léčbu je potřeba zaměřit nejen na potlačení kyselosti pomocí inhibitorů protonové pumpy, ale také na snížení počtu refluxních epizod a snížení negativního působení pepsinu.

Extraesophageal reflux (EER) refers to the backflow of gastric and/or duodenal contents above the upper esophageal sphincter in to the pha- rynx and upper respiratory tract. EER is considered to be one of the factors that cause, promote or aggravate inflammation in t he pharynx and upper respiratory tract. It has been reported to be associated with posterior laryngitis, vocal fold granulomas, globus pha ryngeus, exces- sive mucus production, frequent throat cleaning, subglottic and/or tracheal stenosis, poorly controlled asthma and paroxysmal c ough. The pathophysiology of EER has recently been found to differ in many aspects from that of gastroesophageal reflux disease. Pepsin a s well as weakly acid reflux episodes play an important role. EER diagnosis is difficult: it is based on patient medical history, direct laryngeal exa- mination, and therapeutic trial with proton pump inhibitors. The number of EER episodes can be determined by 24-hour pH-monitor ing, with the upper probe pla ced above the upper esophageal sphincter. The treatment should be focused not only on acid suppression using proton pump inhibitors but also on reducing the number of reflux episodes and minimizing the negative effect of pepsin.

• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dospělí MeSH
• gastroezofageální reflux diagnóza   etiologie   patofyziologie   terapie   MeSH
• inhibitory protonové pumpy terapeutické užití   MeSH
• laryngitida komplikace   MeSH
• laryngofaryngeální reflux * diagnóza   etiologie   patofyziologie   terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• monitorování jícnového pH MeSH
• poruchy motility jícnu diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• příznaky a symptomy MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Zánětlivá postižení dýchacích cest patří mezi nejčastější onemocnění v dětském i dospělém věku. Postižena bývá sliznice nosních a paranazalnich dutin a terapie se soustředí na použití nosní roztoků ve formě sprejů. Oblast hrtanu a dolních dýchacích cest zahrnuje nejčastěji záněty ve formě akutní a chronické laryngitidy a tracheobronchitidy. Při hodnocení a posuzování příčin a průběhu zánětů dýchacích cest je nutno posoudit i možné postižení hltanu ve formě nasofaryngitid a zánětů tonsil. Jejich opakované postižení může mít dopad na rozvoj zánětlivých změn v dýchacích cestách. U dětí je v popředí nebezpečnosti zánětů hrtanu subglotická laryngiťida a epigiotitida. Obě vyžadují přesnou znalost postupů a algoritmů terapie.

• Klíčová slova
• rinosinusitida, tonsilofaryngitida, tracheobronchitida, lokální léčivé přípravky,
• MeSH
• akutní nemoc MeSH
• chronická nemoc MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• epiglotitida diagnóza   farmakoterapie   imunologie   prevence a kontrola   MeSH
• infekce dýchací soustavy * diagnóza   imunologie   komplikace   terapie   MeSH
• laryngitida diagnóza   farmakoterapie   klasifikace   komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• mykózy MeSH
• nemoci laryngu diagnóza   farmakoterapie   klasifikace   komplikace   MeSH
• nosní dutina MeSH
• obstrukce dýchacích cest * diagnóza   imunologie   klasifikace   terapie   MeSH
• paranazální dutiny imunologie   patologie   MeSH
• příznaky a symptomy ústrojí dýchacího MeSH
• rinitida diagnóza   imunologie   klasifikace   terapie   MeSH
• sinusitida diagnóza   imunologie   klasifikace   terapie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH

• MeSH
• akutní nemoc terapie   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• faryngitida diagnóza   farmakoterapie   komplikace   terapie   MeSH
• infekce dýchací soustavy * diagnóza   farmakoterapie   komplikace   terapie   MeSH
• laryngitida diagnóza   farmakoterapie   komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• rinitida diagnóza   farmakoterapie   komplikace   terapie   MeSH
• sinusitida diagnóza   etiologie   farmakoterapie   komplikace   terapie   MeSH
• tonzilitida diagnóza   etiologie   farmakoterapie   komplikace   terapie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH

Tranzitorní hyperfosfatazemie (TH) je charakterizována izolovaným zvýšením sérové koncentrace alkalické fosfatázy (ALP-s) při současné absenci klinických a laboratorních nálezů dokládajících onemocnění jater nebo skeletu. TH se nejčastěji popisuje u dětí v průběhu prvních pěti roků života. Zvýšení ALP-s je u TH přechodné a během několika měsíců se koncentrace vrací do normálního rozmezí hodnot. TH nevyžaduje žádnou léčbu. Je uveden klinický průběh TH u batolete a přehled literárních údajů. Dětští lékaři by měli na TH v rámci diferenciálně diagnostických úvah pomýšlet, neboť diagnostika je relativně jednoduchá a děti není nutné zatěžovat některými složitými a náročnými vyšetřovacími analýzami.

Transient hyperphosphatasemia (TH) of infancy and childhood is a temporary and isolated increase of serum alkaline phosphatase (ALP-s) activity occurring without obvious cause usually during the first five years of life. The diagnosis of TH is established after finding of a transient but marked ALP-s elevation in the absence of clinical or laboratory findings of bone or liver disease. ALP-s returns to normal in a few months. TH has not been found to be life-threatening and is classified as a benign phenomenon. We report a clinical case of a toddler with TH and a literature review. This condition should be recognized by pediatricians in order not to put patiens throught lengthy, expensive and unnecessary investigation.

• Klíčová slova
• alkalická fosfatáza, dětský věk,
• MeSH
• alkalická fosfatasa krev   metabolismus   MeSH
• biochemická analýza krve MeSH
• financování organizované MeSH
• izoenzymy krev   MeSH
• kojenec MeSH
• laryngitida komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• Klíčová slova
• postnasální drenáž, metaplastická žaludeční sliznice (inlet patch), mimojícnové příznaky,
• MeSH
• faryngitida etiologie   komplikace   MeSH
• gastroezofageální reflux * diagnóza   komplikace   patologie   terapie   MeSH
• inhibitory protonové pumpy terapeutické užití   MeSH
• komorbidita * MeSH
• laryngitida etiologie   komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• plicní nemoci etiologie   MeSH
• příznaky a symptomy ústrojí trávicího MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Práce prezentuje přehled nejčastějších infekcí horní části dýchacích cest a polykacích cest od akutního zánětu nosu, nosohltanu, mandlí a vedlejších dutin nosních až k akutním zánětům hrtanu, příklopky hrtanové. Zdůrazňuje popis obvyklého klinického průběhu a možné komplikace. U jednotlivých typů onemocnění je uveden algoritmus v diagnostice a léčbě.

Review of the most common upper airway and upper digestory tract infections: rhinitis and pharyngitis acuta, tonsillitis, sinusitis acuta, and laryngitis acuta is presented. The paper is focused on clinical course and possible complications. Therapeutic and diagnostic approach is proposed.

• Klíčová slova
• rhinosinusitis acuta, laryngitis acuta, tonsillitis acuta, epiglottitis acuta, diagnostik, komplikace,
• MeSH
• akutní nemoc terapie   MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• antivirové látky terapeutické užití   MeSH
• diagnostické techniky dýchacího ústrojí využití   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• epiglotitida diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• expektorancia terapeutické užití   MeSH
• farmakoterapie metody   využití   MeSH
• infekce dýchací soustavy diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• infekční mononukleóza diagnóza   MeSH
• laryngitida diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• rinitida diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• sinusitida diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• terapie MeSH
• tonzilektomie metody   využití   MeSH
• tonzilitida diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

V roce 1970 byla otevřena nová dětská nemocnice v Praze-Motole. Jako první bylo uvedeno do provozu Dětské stomatologické oddělení s dvanácti lůžky. Prof. Jaroslav Komínek, přednosta kliniky, zajistil svému lékaři stáž na ARO. Vedoucí tohoto oddělení prim. Miloslav Drapka byl zakladatelem dětské anesteziologie v Československu. První pokusy s celkovou anestezií v oboru dětské stomatologie nebyly příliš úspěšné. Výkony v dutině ústní bez zajištění dýchacích cest intubací představovaly značné riziko. Autor uvádí vývoj postupů od orotracheálních po nazotracheální intubační techniky s tamponádou orofaryngu. Popisuje vhodný dýchací systém s vodním ventilem s malým odporem, formy parenterální premedikace, analgosedace a perorální premedikace před ambulantními operacemi. Ketaminová anestezie umožnila plošné provádění sanací chrupu u hospitalizovaných a ambulantních dětských pacientů. V závěru jsou podány informace o požadovaných předoperačních vyšetřeních, předoperační přípravě a speciálních zvláštnostech v anesteziologických postupech v dětské stomatologii.

In 1970, the new University Children's Hospital was opened in Prague-Motol. The 12-bed Department of Maxillofacial and Dental Surgery for children was the first one to be opened in the former Czechoslovakia. Prof. Jaroslav Komínek, the head of the department, organised an internship programme with the Department of Anaesthesiology for his physician. The head of the anaesthetic department Miloslav Drapka was the founder of paediatric anaesthesiology in Czechoslovakia. The initial attempts at anaesthesia for dental surgery were not very successful. Operations in the buccal cavity without tracheal intubation were very hazardous. The author describes the transition of the intubation technique from orotracheal to nasotracheal with packing of the oropharynx. The author also describes a breathing circuit with a low resistance water valve, premedication, parenteral analgesic sedation for inpatients and oral analgesic sedation for outpatients. Ketamine anaesthesia without intubation enabled the dental surgeons to treat large numbers of children. Information abou the mandatory pre-anaesthetic visit and examination, pre-operative preparation and special anaesthetic procedures is presented.

• MeSH
• ambulantní chirurgické výkony dějiny   metody   využití   MeSH
• anesteziologie dějiny   organizace a řízení   MeSH
• dětské nemocnice dějiny   organizace a řízení   MeSH
• dítě MeSH
• intratracheální intubace dějiny   metody   přístrojové vybavení   MeSH
• intubace dějiny   metody   využití   MeSH
• ketamin dějiny   terapeutické užití   MeSH
• laryngitida komplikace   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• mechanické ventilátory dějiny   využití   MeSH
• pediatrie dějiny   organizace a řízení   MeSH
• předoperační péče dějiny   metody   využití   MeSH
• premedikace dějiny   metody   využití   MeSH
• stomatologie dějiny   metody   organizace a řízení   MeSH
• tracheitida komplikace   terapie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Československo MeSH

Úvod: Aspirace cizího tělesa představuje život ohrožující stav, vyžadující okamžitou chirurgickou intervenci. Nejčastěji bývají postiženy děti ve věku 1–3 roky (80 % případů). Cizí těleso způsobí dechovou tíseň, cyanózu, bolest, intermitentní chrapot, event. zvracení, může následovat asymptomatické období a bronchopulmonální komplikace. Materiál a metodika: Sledovaný soubor tvoří pacienti, kteří byli ošetřeni na Klinice dětské ORL LF MU a FN v Brně. Sledované období je od roku 2000 do roku 2005. Celkem bylo ošetřeno 135 pacientů s podezřením na cizí těleso, 75 chlapců a 60 dívek. Výsledky: U 12 pacientů nebyla bronchoskopie provedena z důvodů nejasné anamnézy, negativního ORL i interního vyšetření a negativního rtg nálezu. V jednom případě pacient vykašlal bonbon při ORL vyšetření. Bronchoskopie byla provedena u 123 pacientů. Diskuse: Nejčastější příčinou dušení u dětí je subglotická laryngitida, vdechlé cizí těleso a epiglotitida. Rychlé rozpoznání a terapie hrozící respirační tísně jsou důležité pro dobrou prognózu a minimalizaci rizika komplikací. U pacientů opakovaně hospitalizovaných pro respirační potíže je nutné myslet na cizí těleso. Ke stanovení diagnózy je důležitá anamnéza, interní vyšetření, ORL nález a zobrazovací metoda. Závěr: Důležitá je prevence, neustálé poučování rodičů o možném riziku a nepodceňování tohoto varování. Při podezření na cizí těleso v dýchacích cestách je nutná rychlá diagnóza a odstranění cizího tělesa.

Introduction: Aspiration of a foreign body represents a life-threatening condition, which requires an immediate surgical intervention. The most often affected children are at their age of one to three years (80% of cases). The foreign body causes respiratory distress, cyanosis, pain, intermittent hoarseness and/or vomiting, which can be followed by asymptomatic period of time and bronchopulmonary complications. Materials and methods: the observed cohort is constituted by patients who have been treated at the Clinic of Children ORL, Medical Faculty, Masaryk University at Brno. The period of observation was since the year 2000 till 2005. A total of 135 patients were treated for suspected foreign bodies, 75 of them boys and 60 girls. Results: In 12 patients bronchoscopy was not performed for uncertain anamnesis, negative ORL and internal examination and negative X-ray finding. In one case the patient coughed out a candy (sweet) during the ORL examination. Bronchoscopy was performed in 123 patients. Discussion: Subglottic laryngitis is the most frequent cause of choking in children as well as an aspirated foreign body and epiglottitis. A rapid disclosure and therapy of the threatening respiratory distress is important for a good prognosis andminimization of the risk of complications. In patients who have been repeatedly hospitalized for respiratory problems the foreign body should be suspected. For the establishment of diagnosis, history is of importance as well as internal examination, ORL finding and imaging methods. Conclusion: Prevention is of importance as well as continuous information for parents about possible risk and giving proper attention to this kind of warning. In cases of suspected foreign body in respiratory pathways a rapid diagnosis is necessary as well as removal of the foreign body.

• MeSH
• bronchoskopie metody   statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• časná diagnóza MeSH
• cizí tělesa diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• diagnostické zobrazování využití   MeSH
• dítě MeSH
• epiglotitida dietoterapie   komplikace   MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• laryngitida diagnóza   komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• longitudinální studie MeSH
• obstrukce dýchacích cest diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• primární prevence metody   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Extraezofageální reflux (EER) je dáván do souvislosti s mnoha nemocemi ORL oblasti jako zadní laryngitida, hlasivkové uzlíky, paroxyzmální laryngospasmus, Reinkeho edém, granulomy hlasivek, globus pharyngeus, subglotická a tracheální stenóza, chronická rinosinusitida, chronický středoušní zánět, chrápání a laryngofaryngeální karcinom. Tito pacienti obyčejně nemají typické příznaky refluxní nemoci jícnu jako je pálení žáhy, regurgitace nebo ezofagitida, což je způsobeno odlišnou patofyziologií EER a refluxní nemocí jícnu. Refluxní nemoc jícnu a EER jsou dvě odlišné klinické jednotky, které se mohou vyskytovat současně nebo zcela nezávisle. Na přítomnost EER by mělo být pomýšleno hlavně u pacientů s recidivujícími či chronickými záněty v ORL oblasti, kteří dostatečně nereagují na standardní léčbu. K prokázání EER je vhodné provést 24hodinovou dvoukanálovou pH–metrii s umístěním proximálního senzoru nad úroveň horního jícnového svěrače. Nejlepších léčebných výsledků bývá dosaženo podáváním inhibitorů protonové pumpy 2x denně.

Extraesophageal reflux (EER) has been implicated in the pathogenesis of several otolaryngological disorders, including posterior laryngitis, vocald fold nodules, paroxysmal laryngospasm, Reinke's edema, vocal folds ulcers and granuloma, globus pharyngeus, subglotic and laryngotracheal stenosis, chronic rhinosinusitis, chronic ear complaints, snoring and laryngopharyngeal carcinoma. These patients, due to different pathophysiology, usually do not suffer from the typical symptoms of gastroesophageal reflux disease, such as heartburn, regurgitation or esophagitis. Gastroesophageal reflux disease and EER are two independent clinical entities and can be present simultaneously as well as fully independently from each other. We should consider EER in all patients with reccurent or chronic inflammation, which do not respond to standard treatment. Diagnosis is usually done by 24hour pH–metry with proximal sensor placed above the level of upper esophageal sphincter. Best treatment outcomes are achieved with twice daily proton pump inhibitors therapy.

• MeSH
• chrápání etiologie   MeSH
• gastroezofageální reflux diagnóza   klasifikace   komplikace   MeSH
• hlasové řasy patologie   MeSH
• laryngitida etiologie   komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• monitorování jícnového pH trendy   využití   MeSH
• nádory hltanu etiologie   MeSH
• nádory hrtanu etiologie   MeSH
• otitis media etiologie   komplikace   MeSH
• protonové pumpy antagonisté a inhibitory   MeSH
• stenóza průdušnice etiologie   komplikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Akutní záněty HCD jsou nejčastější onemocnění dospělých i dětí. K přenosu dochází vzdušnou cestou, a to kapénkami sekretů z dýchacích cest a vyskytují se většinou v sezóně. Etiologickým agens jsou převážně viry, na které nasedá bakteriální superinfekce. Většinou probíhají pod obrazem banálního onemocnění, avšak někdy, a to zejména u rizikových skupin populace, mohou způsobovat závážnou poruchu zdraví. Léčba akutních KHCD probíhá ve valné většině symptomaticky, cílená razantní léčba celkově podávanými ATB by měla být rezervována pro závažné bakteriální komplikace a pro jedince se sníženou obranyschopností. Specifická imunizace není v praxi realizována. Základem prevence je nespecifické zvyšování imunity a zdravý životní styl.

• MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• epiglotitida diagnóza   terapie   MeSH
• faryngitida diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• laryngitida diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• nazofaryngitida diagnóza   terapie   MeSH
• nemoci dýchací soustavy diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• otitis media diagnóza   terapie   MeSH
• rinitida etiologie   terapie   MeSH
• sinusitida etiologie   komplikace   terapie   MeSH
• tracheitida diagnóza   terapie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH